Pokud jste již na našem webu četli článek Nepřátelé klíněnky jírovcové, budete si jistě pamatovat, že jedním z mála přirozených predátorů, které drobný motýl má, je sýkora. Tento chytrý pěvec se totiž naučil vyzobávat larvy klíněnek na listech jírovců, čímž pomáhá při jejich eliminaci. Proto nás napadlo, že bychom mohli této schopnosti ptáků využít a pověsit jim pár budek přímo na jírovce. Sýkory pomohou nám a našim kaštanům a my jim na oplátku zjednodušíme život ve městě vytvořením ideálního prostoru k zahnízdění.

Pro letošní rok jsme si vytipovali šest vnitrobloků s jírovci maďaly na Praze 3 a s majiteli domů domluvili instalaci tzv. sýkorníků. Jde o speciální typ budek, které svými rozměry a velikostí vletového otvoru vyhovují právě sýkorám. Ne vždy však vnitrobloky poskytují dostatek prostoru, a tak jsme téměř v každém z nich pověsili sýkorník pouze jeden, aby si ptáci zbytečně nekonkurovali. Instalace proběhla v břenu a dubnu a nyní napjatě očekáváme, kolik budek a jak rychle bude osídleno.

Budky jsme ke stromům přidělali pomocí popruhů – jde o šetrnou variantu, která zajistí ptačímu obydlí stabilní upevnění, ale nepoškodí přitom strom. Popruhy se totiž dají vcelku snadno vyměnit, je-li to potřeba. Nezařezají se do kmene a odpadá nutnost jakéhokoli zasahování hřebíky do pletiva stromu.

Do věšení budek pro ochranu jírovců se můžete zapojit i vy sami. Na internetu je již mnoho návodů, jak sýkorník postavit (doporučujeme například instrukce ze stránek birdlife.cz) nebo jej můžete rovnou koupit. Vždy si ovšem pohlídejte správné rozměry a zásadně nepořizujte budky s bidýlky. Ty totiž tvoří doslova bezbariérový přístup pro predátory.

Pokud byste se rádi dozvěděli více informací o projektu či se chtěli podělit o své zkušenosti se sýkorníky v Praze, neváhejte se ozvat na email pavla.zabojnikova@ekocentrumkoniklec.cz.

Odkud klíněnka pochází? Jak je možné, aby se tak malý tvor dokázal rozšířit téměř po celé Evropě, a to během pouhých dvou dekád?

Klíněnka jírovcová – drobný motýlek z čeledi vzpřímenkovitých – byla poprvé zaznamenána v 80. letech 20. století u Ochridského jezera v Makedonii. Oficiálně ji pro svět objevila a popsala dvojice entomologů Deschka s Dimićem v roce 1986¹. Zároveň od tohoto roku bylo pozorováno její rychlé šíření směrem na sever – ještě v témže roce totiž byla nalezena v Chorvatsku, Maďarsku a následně v Rumunsku. V těchto zemích ovšem cesta klíněnky nekončila. Druh se začal úspěšně šířit ještě dál – v roce 1989 byl objeven v rakouském městě Linz a do roku 1994 už stihl pokrýt i celou plochu České republiky a Německa. O další čtyři roky později, tedy v roce 1998, byl výskyt klíněnky potvrzen také v Polsku, konkrétně v Dolním Slezsku. Od této doby jí trvalo už jen dalších pět let osídlit celou zemi. Zarážející však bylo, jakým způsobem invaze probíhala. Výzkumníci si totiž všimli, že se motýlci začali vyskytovat ve vzdálených částech Polska mimo trasu svého plynulého rozšiřování. Než se ale stihla zjistit příčina tohoto jevu, zvětšil druh v roce 2002 oblast svého výskytu ještě na Británii, Dánsko a jižní část Švédska a v roce 2006 dokonce na Finsko, kde byl nalezen na jižním cípu v okolí přístavního města Hanko.

Invaze představovala skutečný problém, jelikož klíněnka má potenciál rychle kolonizovat země, do kterých se dostane. Na území celého Polska se motýl rozšířil během 5 let, v Dánsku pak za pouhé 2 roky. Lze tak předpokládat, že invaze bude probíhat i nadále, dokud areál klíněnky nepokryje všechny jírovce maďaly v Evropě².

Jak je možné, že se klíněnce podařilo kolonizovat tak obrovskou plochu Evropy za tak krátký čas?

Základním způsobem šíření klíněnky je anemochorie. V překladu se jedná o pasivní šíření za pomoci větru. Tělo klíněnky je velké asi jen 4 mm, vítr tak v jejím případě představuje snadný a vysoce efektivní způsob šíření. To je mimo jiné usnadněno vysokým počtem jírovců maďalů. Ty v Evropě patří mezi populární stromy, které jsou často vysazovány – díky tomu klíněnka nemá cestu napříč kontinentem příliš komplikovanou.

Vítr ovšem není jediným pomocníkem, který se podílí na invazi klíněnky. V šíření jí totiž pomáhá sám člověk. Jak? Jednoduše dopravou. Motýl se díky lidské přepravě, například ve formě auta, vlaku nebo kamionu, dostane v krátkém čase daleko, a to i do relativně izolovaných míst. Tento fakt pomohl vědcům vyřešit hádanku, proč dochází ke skokům a výkyvům v jejím kontinuálním šíření. Člověk takto přepravuje klíněnku nejen v její zakuklené formě (např. v suchých listech uvízlých v záhybech vozu), ale stejně tak i samotného dospělce. Obecně se věří, že dopravní prostředky jsou zásadním důvodem, který klíněnce pomohl rozptýlit se do tak velkých vzdáleností⁴.

Existuje preventivní metoda, jak se před šířením bránit?

Momentálně se prevence ukazuje již jako nemožná a neúčinná vzhledem k faktu, že je klíněnka rozšířena téměř po celé Evropě. Proto je vhodné pouze omezovat výskyt tohoto drobného hmyzu jeho likvidací a tím se podílet na snižování jeho negativního působení na jírovce⁴.

Mezi nejefektivnější a k životnímu prostředí nejšetrnějším metodám patří pravidelný podzimní či zimní shrab spadeného listí pod stromy a jeho následné spálení nebo kompostování při vysokých teplotách. Důležité však je, aby se listí po opadu shrabalo a zlikvidovalo nejpozději na konci března, tedy předtím, než se z kukel začnou líhnout dospělí motýlci⁵.

Pokud vás zajímá, jak můžete ochránit jírovce před klíněnkou vy sami, navštivte naše webové stránky klinenka.cz, podívejte se do sekce „Klíněnka“ na oficiálním webu Ekoncentra Koniklec nebo se ozvěte na emailovou adresu pavla.zabojnikova@ekocentrumkoniklec.cz.

Seznam použité literatury:

1) Deschka, G., Dimić, N. (1986): Cameraria ohridella sp. n. (Lep., Lithocolletidae) aus Mazedonie, Jugoslawien, Acta entomologica Jugoslavica, 22: 11-23.

2) Augustin, S., Guichard, S., Heitland, W., Freise, J., Svatoš, A., Gilbert, M. (2009): Monitoring and dispersal of the invading Gracillariidae Cameraria ohridella. Journal of Applied Entomology, 133(1): 58-66.

3) Gilbert, M., Grégoire, J.-C., Freise, J. F., Heitland, W. (2004): Long-distance dispersal and human population density allow the prediction of invasive patterns in the horse chestnut leafminer Cameraria ohridella. – Journal of Animal Ecology 73: 459–468.

4) Kehrli, P., Lehmann, M., Bacher, S. (2005): Mass-emergence devices: a biocontrol technique for conservation and augmentation of parasitoids. – Biological Control 32: 191-199.

5) Kenis, M., Tomov, R., Svatos, A., Schlienlog, P., Lopez Vaamonde, C., Heitland, W., Grabenweger, G., Girardoz, S. Freise, J., Avtzis, N. (2005): the Horse-Chestnut Leaf Miner in Europe – Prospects and Constraints for Biological Control. – Proceedings of the Symposium on Biological Control against Arthropods, Davos, Švýcarsko, 12-16.

Je známo, že drobní motýli druhu klíněnky jírovcové se líhnou v několika periodách během roku. První líhnutí probíhá kolem dubna až května z vajíček, které samičky nakladou mezi cévní žilnatinu na svrchní straně listů. Každá samička je schopna naklást 20 až 40 vajíček, z nichž se po 2 až 3 týdnech vylíhnou larvy, které začnou na listech vytvářet typické hnědé cestičky. Jde o tzv. minování. Larvy se totiž živí 4 až 5 týdnů pletivem listu a poté se zakuklí. Po dalších 2 až 3 týdnech se vylíhnou dospělí motýlci. Ti žijí zhruba dva měsíce a starají se o zplození další generace.

Takhle vypadá celá první perioda života klíněnky a probíhá obvykle dvakrát až třikrát do roka. V závislosti na podnebí se však tento cyklus může opakovat až pětkrát, a to zejména v teplejších oblastech.

Co ale dělá klíněnka v zimě?
Dospělí jedinci zahynou, ovšem larvy dokáží přežít nízké teploty i zimní mrazy. Zakuklí se mezi žilnatinu kaštanových listů a po podzimním opadu stráví ve formě kukly chladné období na zemi, chráněné nejen svým obalem, ale také listím.

A právě tuto fázi vývinu klíněnky se v Ekocentru Koniklec snažíme eliminovat shrabem listí jírovců maďalů a jeho následným spalováním. Jde totiž o efektivní způsob, jak eliminovat počty klíněnek, které se vylíhnou opět na jaře.

Do projektu se můžete zapojit i vy. Pokud vás zajímá, jak můžete pomoci jírovcům maďalům a zlepšit jejich vitalitu, podívejte se na naše stránky zaměřené přímo na tyto drobné motýly www.klinenka.cz.

V roce 2018 jsme s pomocí brigádníků, dobrovolníků a občanů shrabali celkem 332 pytlů listí jírovců napadeného klíněnkou jírovcovou v 18 vnitroblocích na Praze 3 během 32 jednotlivých hrabání!

Projekt na ochranu jírovců podpořila MČ Praha 3 a Hlavní město Praha. Děkujeme!

V letošním roce nám kromě brigádníků a občanů Prahy 3 se sběrem listí napadeného klíněnkou pomáhali i firemní dobrovolníci. Celkem se nám přihlásilo 31 dobrovolníků z 6 firem prostřednictvím portálu Zapojimse.cz české firmy Byznys pro společnost. Letos nám pomáhali tyto firmy:

• 27. 9.  – 3 dobrovolníci, ČPP, a.s.
• 8. 10. –  1 dobrovolník, Cofidis, s.r.o.
• 9. 10. – 4 dobrovolníci, COMMERZBANK
• 10. 10. – 5 dobrovolníků z firmy Plezeňský prazdroj, a.s a 3 dobrovolníci z firmy Reckitt Benckiser
• 23. 10. – 10 dobrovolníků, Moneta Money Bank, a.s.
• 25. 10. – 5 dobrovolníků, Moneta Money Bank, a.s.

I díky nim se nám v roce 2018 povedlo shrabat neuvěřitelných 332 pytlů napadených klíněnkou jírovcovou! Všem zúčastněným patří náš velikánský dík!

Akce byly podpořeny MČ Praha 3 a Hlavním městem Prahou.

Vzrostlé stromy nám přinášejí celou řadu nesporných výhod. Pojďme se podívat, čím jsou nám stromy prospěšné.Read More

Kde doopravdy klíněnka jírovcová přezimuje? Může se kukla motýlů aktivně pohybovat? Klíněnka jírovcová je v Evropě poměrně nově pozorovaným druhem.

Poprvé byla zaznamenána v roce 1984  Read More