Vzrostlé stromy nám přinášejí celou řadu nesporných výhod. Pojďme se podívat, čím jsou nám stromy prospěšné.

♣ Stromy čistí ovzduší a zachycují prach a pachy i znečišťující plyny. Taktéž absorbují CO2 a pomáhají tak v boji proti klimatickým změnám. Za jeden rok 1000 m2 vzrostlých stromů absorbuje takové množství CO2, které byste vyprodukovali při ujetí 10 000 km vaším autem.

♣ Stromy navíc produkují kyslík. Vzrostlý strom vyrobí takové množství kyslíku, že by teoreticky pokrylo potřebu kyslíku k dýchání nejméně deseti lidí.

♣ Stromy ochlazují své okolí díky odpařování vody. Vzrostlý, vodou dobře zásobený strom může během jednoho dne odpařit až 400 litrů vody a z ovzduší tak odčerpá téměř 280 kWh tepelné energie (spotřeba ledničky třídy A+ za rok). Vzrostlý strom ochladí své okolí výkonem větším než 10 Klimatizačních jednotek.

♣ Stín stromů zpomaluje odpařování vody z trávníků a tím přispívá k lepší retenční schopnosti krajiny. Stromy také pomáhají proti půdní erozi.

♣ Zeleň funguje jako protihluková bariéra. Díky členitému povrchu může na frekventovaných ulicích snižovat hluk na přijatelnější míru. Platí, že čím hustší a širší porost, tím je jeho vliv na tlumení hluku výraznější.

♣ Stromy jsou domovem řady živočišných druhů, je to místo azylu ve městě pro různé bezobratlé (např. hmyz), ptáky nebo stromové hlodavce jako třeba veverky nebo plchy. Navíc spoustě živočišným druhům poskytují stromy potravu. Včetně člověka.

Je tedy více než zřejmé, že pokud chráníme stromy, chráníme nejen přírodu, ale i sami sebe. Jeden ze stromů, který v posledních letech potřebuje ochranu více, než kdy předtím, je jírovec maďal. Nejedná se sice o náš původní strom, původně se vyskytoval pouze v horských lesích Balkánského poloostrova, dnes jej však můžeme jako parkový či okrasný strom nalézt téměř po celé Evropě. Roste na světlých až polostinných stanovištích a vyžaduje půdu bohatou na živiny.

V posledních letech jsou jírovce napadány malým invazním druhem motýla jménem klíněnka jírovcová. Housenky tohoto motýla vyžírají vnitřek listu a tím listy výrazně poškozují. Klíněnka jírovcová je v Evropě poměrně nově pozorovaným druhem. Poprvé byla zaznamenána v roce 1984 u Ochridského jezera (lake Ohrid – od něhož má své latinské jméno – Cameraria ohridella) a velice brzy se masově rozšířila po Evropě směrem na severozápad. Na území České republiky byla zjištěna r. 1993 na Valticku a r. 1998 výrazně poškodila pražské parky.

♣ Jak pomoci jírovcům v boji proti klíněnce jírovcové? Poradíme Vám na našich stránkách věnovaných přímo problematice klíněnky jírovcové zde: https://www.klinenka.cz/jak-bojovat-proti-klinence/

Chcete získat pytle na shrabané listí jírovců?
Kontaktujte koordinátorku projektu Mgr. Terezu Součkovou a domluvte se s ní na vyzvednutí pytlů na adrese našeho ekocentra. (tel. 774 497 378, e-mail: tereza.souckova@ekocentrumkoniklec.cz, Vlkova 2725/34, Praha 3)

Máte jakýkoliv dotaz ohledně klíněnky? Můžete se obrátit na naší poradnu zde: https://www.klinenka.cz/poradna/

Autor článku: Mgr. Tereza Součková

Podpora projektu: