Znečištěná voda je také odpad

Zodpovědné nakládání s odpadem, třídění různých druhů odpadu a snaha o omezování jeho produkce se v posledních letech staly běžnou součástí našeho života. Ale málokdo si uvědomuje, že i znečištěná voda je odpadem, a téměř nikdo asi netuší, jak velké množství odpadu v tekuté podobě vlastně produkujeme. Zatímco tuhých odpadů různého druhu vznikne v Praze ročně okolo 6 milionů tun, odpadní vody je přibližně 20x více. Jen ústřední čistírnou jí ročně proteče více než 125 milionů tun a pobočnými čistírnami dalších 10 milionů tun.

Co bychom měli o pražských odpadních vodách a kanalizaci vědět?

Historie odstraňování  odpadních vod na území hlavního města Prahy

Počátky snahy o zavedení systému odvedení a čištění odpadních vod v Praze se datují  do druhé poloviny devatenáctého století, kdy se Praha začala měnit v moderní velkoměsto a otázka odvedení odpadních vod se stala velmi aktuální. První komplexní projekt, který založil stávající stokový systém byl Praze předán v roce 1893. Součástí  projektu byla i mechanická čistírna odpadních vod s kapacitou 160 tisíc tun odpadní vody denně. Stavba této čistírny započala v roce 1901 a 27. června 1906 byl zahájen její zkušební provoz.

Vznik „Velké Prahy“ v roce 1920 přinesl nové požadavky na budování nových stokových sítí. V této době byl vypracován první generel – koncepční dokument o odvodnění hlavního města. Řada opatření navržených v tomto generelu (mimo jiné vybudování dvou nových čistíren) zůstala nerealizována a byla pouze zvětšována kapacita stávající čistírny.

Kapacita původní čistírny přestala stačit na počátku 50. let 20. století, kdy  byly na stokovou síť připojovány domy z nové bytové výstavby. Část odpadních vod proto odtékala do Vltavy bez jakéhokoli čištění. Bylo proto rozhodnuto o výstavbě zcela nové čistírny, která byla budována v letech 1959-1965 a plnohodnotně zprovozněna v roce 1967. V této čistírně proběhlo několik intenzifikací.

Způsob odvádění a likvidace odpadních vod v Praze

Na systém kanalizace je v hlavním městě napojeno více než 99 % obyvatel. Kanalizační síť v Praze byla budována jako jednotná, to znamená, že odvádí současně dešťové a splaškové vody. Okrajové části Prahy mají kanalizaci oddílnou, která dešťové a splaškové vody odvádí oddělenými soustavami. Základ kanalizační sítě tvoří síť sedmi kmenových stok označených A-F a K.

Celková délka stokové sítě v Praze je necelých  4000 km,  je na ní umístěno téměř 115 tisíc kanalizačních přípojek a 285 čerpacích stanic, které přečerpávají splaškové vody. Odpadní vody jsou čištěny v ústřední čistírně odpadních vod a v dalších 21 pobočných čistírnách, v nichž jsou čištěny odpadní vody v okrajových částech Prahy.

Vlastníkem kanalizační infrastruktury v Praze je hlavní město Praha, provozovatelem kanalizace v hlavním městě je akciová společnost Pražské vodovody a kanalizace, a. s. – člen skupiny Veolia.

Jak funguje čistírna odpadních vod?

Ústřední čistírna odpadních vod je mechanicko-biologická čistírna, která odstraňuje organické znečištění, částečně amoniakální dusík a fosfor.

Mechanický stupeň čištění je prvním stupněm, kterým prochází odpadní voda přiváděná do čistírny. V mechanickém stupni jsou z vody nejprve odstraněny hrubé nečistoty, například větve. Dále přitéká na česle, kde se odstraňují nečistoty jemnější, tzv. shrabky. Denně se z ústřední čistírny odveze na skládku více než 10 tun těchto shrabků. Následně je z vody odstraněn písek a další jemné mechanické nečistoty.

Biologický stupeň čištění je druhým stupněm, který má za úkol odstranit z odpadní vody organické nečistoty. Znečištění z odpadní vody je v biologickém stupni odstraňováno pomocí mikroorganismů nazývaných aktivovaný kal. Tento kal je následně od vyčištěné vody oddělován, částečně vracen do biologického stupně a částečně zahušťován. V minulosti byly čistírenské kaly využívány jako hnojivo. V současné době jsou buď skládkovány nebo energeticky využívány. Pražská ústřední čistírna odpadních vod kryje tímto způsobem značnou část svých energetických potřeb.

Jak připojit vlastní nemovitost na  kanalizaci?

V případě, že se jedná o novou nemovitost, je připojení na kanalizaci řešeno zpravidla v rámci projektové dokumentace objektu. Pokud chce vlastník připojit na kanalizaci stávající objekt, musí si nejprve ověřit možnost připojení v zákaznickém centru Pražských vodovodů a kanalizací. Zde mu zároveň poskytnou všechny informace o postupných krocích pro vybudování kanalizační přípojky a následných smluvních vztazích.

Činžovní domy jsou na kanalizaci bez výjimky připojeny a vlastník domu má s provozovatelem kanalizace smlouvu uzavřenu. V případě bytu v osobním vlastnictví uzavírá smlouvu společenství vlastníků jednotek v domě.

Jak se platí za likvidaci odpadních vod?

Likvidace odpadních vod je služba jako každá jiná a je zpoplatněna. Nejčastěji se účtuje podle skutečné spotřeby vody na domovním vodoměru a hradí se spolu s fakturou za vodu jako složka „stočné“.

V případě, že dům není připojen na vodovod, ale pouze na kanalizaci, a nemá tudíž měřený odběr vody, stanovuje se úhrada stočného podle vyhlášky. Úhrada se odvíjí zpravidla od počtu osob žijících v objektu.

Mám jako uživatel kanalizace nějaké povinnosti?

Podmínky, za nichž mohou producenti odpadních vod vypouštět vodu do kanalizace stanovuje kanalizační řád. Podmínky stanovené kanalizačním řádem jsou závazné pro vlastníka či uživatele každého objektu, který je na kanalizaci připojen. Nejdůležitější částí kanalizačního řádu pro občana je seznam látek, které se do kanalizace nesmí vylévat.

Porušením kanalizačního řádu se přestupce vystavuje jednak riziku postihu podle vodního zákona, dále vůči němu mohou být uplatněny smluvní sankce ze strany provozovatele kanalizace a v neposlední řadě na něm může být vymáhána náhrada eventuálně způsobené škody.

Co se tedy do odpadu připojeného na kanalizaci nesmí vylévat a proč?

Kompletní seznam látek, které se nesmí vylévat do odpadu stanoví kanalizační řád. Domácností se týkají zejména následující látky:

  • jedy, nebezpečný odpad (léky a podobně)
  • žíraviny
  • výbušniny
  • biologicky nerozložitelné tenzidy
  • ropné látky a rozpouštědla
  • pevné odpady včetně kuchyňských odpadů (v pevné či rozmělněné formě).

Řada čisticích prostředků obsahuje žíraviny. Jejich používání je samozřejmě možné při dodržení  dávkování stanoveného výrobcem.

Naprosto nepřípustné je vylévat do opadu tuky, například z fritéz. Tento odpad způsobuje zanášení kanalizace a může způsobit ucpání již u domovních rozvodů.

V poslední době se rozšiřují tzv. drtiče odpadů. Vypouštění rozmělněného kuchyňského odpadu z těchto drtičů je navzdory ujišťování některých prodejců těchto zařízení v rozporu s kanalizačním řádem, protože způsobuje zanášení kanalizace a neúměrným způsobem zatěžuje čistírnu.

Kam ty věci dát a vylít, když ne do odpadu?

Jedy, nebezpečné látky, ropné látky a rozpouštědla lze odevzdat do nebezpečného odpadu. Léky lze kromě toho vrátit do speciálních kontejnerů dostupných v každé lékárně. Kuchyňský odpad je nejlépe likvidovat do nádob na biologický odpad. Pokud nejsou k dispozici, tak do odpadu směsného.

Několik zajímavostí o pražské kanalizaci

  • Pražská stoková síť je dlouhá téměř 4 000 kilometrů.
  • Do ústřední čistírny odpadních vod přiteče každou sekundu více než 3 000 litrů odpadní vody.
  • Nejstarší kmenovou stokou pražské kanalizace je kmenová stoka A, která vede od Staroměstského náměstí pod Pařížskou ulicí, k Čechovu mostu, pod Vltavou, tunelem pod Letnou do ústřední čistírny.
  • Nejširší stokou je kmenová stoka K, jejíž průměr dosahuje 3,6 m.

Je možné to celé vidět?

V areálu původní dnes již neprovozované čistírny odpadních vod funguje Ekotechnické muzeum. Zde je možné po domluvě absolvovat dva prohlídkové okruhy s výkladem nejen o staré čistírně.

Nově budované kanalizační řady, zejména v centru města, jsou umístěny v tzv. kolektorech. I tyto kolektory lze po dohodě navštívit a absolvovat prohlídkový okruh s výkladem.

Podrobnější informace jsou k dispozici na www.prahatechnicka.cz.

Ke stažení

Odpadní vody v Praze (pdf)