Kde doopravdy klíněnka jírovcová přezimuje? Může se kukla motýlů aktivně pohybovat? Klíněnka jírovcová je v Evropě poměrně nově pozorovaným druhem.

Poprvé byla zaznamenána v roce 1984   u Ochridského jezera (lake Ohrid – od něhož má své latinské jméno – Cameraria ohridella) a velice brzy se masově rozšířila po Evropě směrem na severozápad. Na území České republiky byla zjištěna r. 1993 na Valticku a r. 1998 výrazně poškodila pražské parky. Z počátku se tedy vyskytovaly nepříliš přesné informace o způsobu života tohoto malého motýlka, který tak masově napadá a poškozuje jírovce maďaly.

Klíněnka jírovcová náleží jako všichni motýli do skupiny hmyzu s proměnou dokonalou, kdy vývoj jedince prochází třemi nedospělými stadii – vajíčkem, larvou (jež se u motýlů nazývá housenka) a kuklou, které se morfologicky výrazně odlišují od vlastního dospělce. Housenky poškozují listí jírovců tzv. minováním, vyžíráním vnitřku listu, tzv. parenchymu. Tak vznikají tvarově charakteristické miny, ve kterých se housenka později zakuklí. V našich podmínkách vytváří klíněnka jírovcová během sezony až 3 generace. Druhá a převážně třetí generace vytváří pevnější kukly a v tomto stadiu přezimuje. Z kukel se v průběhu dubna dalšího roku líhnou noví motýlci.

Některé prameny uvádějí, že klíněnka jírovcová spadané listí opouští a přezimuje v zemi, některé dokonce, že se do země zahrabe. Vzhledem k tomu, že klíněnka přezimuje ve stadiu kukly, není její samovolné zahrabání možné. Kukla je nepohyblivé stadium, při kterém dochází k metamorfóze uvnitř kukly – k přeměně larvy na dospělce. Přezimující generace klíněnky si vytvoří pevnější stříbřitý zámotek a v něm přezimuje ve spadaném listí a do země se nezahrabává. Může se však stát, že kukla díky rozkladu z tlejícího listu vypadne a přežije zimu na zemi. Proto je dobré listí hrabat důkladně a pravidelně, než dojde k jeho rozkladu a vypadnutí přezimujícího stadia klíněnky. Shrabáním a následným kompostováním spadaného listí zmírníme míru napadení stromů v dalším roce.

Více informací o klíněnce jírovcové naleznete zde

Autor článku: Mgr. Tereza Součková

zdroje:
Kehrli, P. and Bacher, S. (2003), Date of leaf litter removal to prevent emergence of Cameraria ohridella in the following spring. Entomologia Experimentalis et Applicata
HRDÝ, Ivan, KALINOVÁ, Blanka, KULDOVÁ, Jelena. Příběh klíněnky jírovcové pokračuje
LIŠKA, Jan a Roman MODLINGER. Klíněnka jírovcová
TOMICZEK, Christian a Hannes KREHAN. THE HORSECHESNUT LEAFMINING MOTH (CAMERARIA OHRIDELLA): A NEW PEST IN CENTRAL EUROPE
NOVÁKOVÁ, Petra. Bionomie klíněnky jírovcové (Cameraria ohridella) a jejích přirozených nepřátel z řádu blanokřídlých (Hymenoptera: Chalcidoidea)
Začal boj s klíněnkou. MF Dnes [online]. 2001, 7. 5. 2001