Rostliny jsou bezesporu nejdůležitější složkou zahradního jezírka a je jen na vás, kterým dáte přednost. Když chcete mít jezírko opravdu přírodní, tak je dobré vybírat pouze z našich původních druhů rostlin (tzn. vyvarovat se rostlin jako je např. tokozelka nadmutá neboli lidově vodní hyacint, Eichhornia crassipes ).


Výstavbou jezírka jsme si utvořili celkem tři samostatné prostory pro výsadbu rostlin. Samu vodní plochu si rozdělíme na první hlubší část jezírka (hloubka od 70 cm) a druhou okrajovou mělkou zónu (cca kolem 40 cm). Třetím prostorem je okraj jezírka, který je díky němu o poznání vlhčí než zbytek zahrady. Při větších deštích nám jezírko může přetéct právě do okrajové zóny a by to na pozemku nezpůsobilo velkou paseku, tak je dobré zde mít rostliny, které vodu zachytí. Dobrým řešením je udělat si kolem jezírka zasakovací průleh, který následně těmi rostlinami osázíme a bude nám tam přebytečnou vodu zadržovat (stačí kolem vykoupat mělký příkop a vysypat štěrkem).

Kde jakou rostlinu zasadíme si tedy budeme vybírat podle prostředí, které je pro ni charakteristické, v jakém se vyskytuje i v přírodě. Takže podle zón a jejich růstových forem budeme mít rostliny:

1)      Submerzní – rostliny ponořené pod hladinou (zóna s hlubokou vodou)

Růžkatec ostnitý (Ceratonium demersum), Růžkatec bradavičitý (C. submersum) – vytrvalé vodní byliny s rozvětvenou lodyhou vznášející se ve vodním sloupci nebo bezkořennou bází lodyhy a přeměněnými větvemi zakotvené ve dně. Na podzim klesá ke dnu a na jaře zase vyplouvá.

Stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum) – vytrvalá rostlina s větvenou lodyhou a jemnými zpeřenými listy. Kvete bíle od června do září. Při přebytku živin, se vám z něj v jezírku může vyklubat docela obtížný plevel.

2)      Emerzní – rostliny částečně plovoucí na hladině (zóna s hlubokou vodou)

Lakušník vodní (Batrachium aquatile) – vodní rostlina s dvojím typem listů. Plovoucí jsou lupenité okrouhlé, laločnaté a ponořené jsou niťovité vidličnatě až vícenásobně dělené. Kvete bíle od dubna do července.

Kotvice plovoucí (Trapa natans) – jednoletá plovoucí rostlina s dlouhým ponořeným stonkem, kořenícím na dně. Má krásné trojúhelníkové pilovité listy s nafouklými řapíky. Plodem je oříšek, který se u nás kdysi používal jako potravina.

Plavín štítnatý (Nymphoides peltata) – má srdčitě oválné plovoucí listy a kvete nálevkovitými žlutými květy po celé léto. K růstu mu stačí i nízká hladina vodního sloupce, při vhodných podmínkách se ale až přespříliš rozrůstá.

Voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae) – vytrvalá rostlina s oválnými u báze srdčitými listy. Květy jsou bílé se žlutým středem.

Řezan pilolistý (Stratiotes aloides) – vytváří růžici tuhých pilovitých listů podobných bromeliovitým rostlinám. Zpočátku je kořenující, při květu volně plovoucí. Květy se nám ukazují jen zřídka a to od května do září. Na podzim klesá ke dnu a na jaře opět vyplave.

Stulík žlutý (Nuphar lutea) – vytrvalá rostlina s široce eliptickými listy. Kvete v červnu až srpnu a to vcelku velkými ozdobnými žlutými květy.

Leknín bílý (Nymphaea alba) –  jedny z nejkrásnějších plovoucích rostlin. Vyznačuje se velkými nezaměnitelnými bílými květy. K dostání je nepřeberné množství jeho kultivarů. Opatrně však s jejich výsadbou, aby zcela nezastínily vodní plochu a tím i vodní rostliny pod hladinou. Množí se buď dělením v dubnu nebo semeny, která po uzrání přezimují ve vodě. Na jaře se pak vysévají do nádob, které se umístí v mělkých nádržích. Ve druhém roce se sazenice sázejí na dno jezírka.

3)      Mokřadní rostliny snášející zaplavení (okrajová, litorální zóna)

Šípatka střelolistá (Sagittaria sagittifolia) – vodní a bažinná vytrvalá rostlina s charakteristickým  ostře šípovitým tvarem listů. Kvete bíle od června do srpna.

Žábník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica) – vytrvalá rostlina s kopinatými až oválnými žebernatými listy a s bílými, na bázi žlutavými, květy. Ty jsou uspořádány v mohutných přeslenitých latách. Hojně se rozrůstá.

Rozrazil drchničkový (Veronica anagallis-aquatica) – vytrvalý mokřadní rozrazil, jež může dorůstat do 120 cm. Kvete světle modře od května do října.

Rozrazil potoční (Veronica beccabunga) – vytrvalá bylina s výrazně dužnatou lodyhou. Je poléhavá a tvoří husté porosty. Květy jsou tmavě modré a ukazují se nám v květnu a srpnu.

Blatouch bahenní (Caltha palustris) – všem jistě dobře známá vytrvalá poléhavá rostlina s kožovitými oválnými listy a výraznými žlutými květy.

Ďáblík bahenní (Calla palustris) – plazivá rostlina vhodná k zakrytí okrajů nádrží. Má srdčité lesklé listy a počátkem léta tvoří bílé květy.

Šmel okoličnatý (Butomus umbellatus) – patří k nejkrásnějším vodním rostlinám, listy jsou dlouhé čárkovité. Může být až 150 cm vysoká. Celé léto kvete růžovými květy.

Bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora) – vytrvalá bylina s křižmostojnými nebo přeslenitými listy. Žluté květy jsou uspořádány v hustých hroznech.

Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) – poléhavá rostlina s plazivým oddenkem, která se může použít k zakrytí okrajů nádrže. Kvete bíle nebo bílo-růžově začátkem léta.

Kosatec žlutý (Iris pseudacorus) – vytrvalá statná rostlina (do 150 cm) s dlouhými mečovitými listy a nepřehlédnutelnými žlutými květy. Kvete od května do června.

Orobinec (Typha spp.) – vysoké ozdobné rostliny s charakteristickým doutníkovitým květenstvím (palice). K zahradním jezírkům se většinou doporučují Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), Orobinec širokolistý (Typha latifolia)  a Orobinec nejmenší (Typha minima)

Prustka vodní (Hippuris vulgaris) – vytrvalá atraktivní bylina s přeslenitými listy. Květy jsou drobné, zelené, nenápadné.

4)      Rostliny vlhkých, podmáčených stanovišť (periodicky přeplavovaná zóna okraje jezírka)

Tužebník jilmový (Fillipendula ulmaria) – vytrvalá vysoká bylina s přetrhovaně lichozpeřenými listy a bílými vonnými květy uspořádanými v hustých vrcholících. Je to léčivka používaná hlavně proti nachlazení a ke snižování horečky.

Kyprej vrbice (Lythrum salicaria) – vytrvalá fialově kvetoucí nepřehlédnutelná rostlina. Květy na dlouhých klasech se nám ukazují od červan do září.

Máta vodní (Mentha aquatica) – rostlina charakteristická vysokým obsahem siličných látek, díky kterým nám mimo okrasu může dobře posloužit např. v kuchyni. Kvete drobnými růžovofialovými kvítky uspořádanými do bohatých lichopřeslenů.

Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) – až dvoumetrová tráva s tmavě zelenými listy. Lata je úzce podlouhlá, laločnatá často načervenalá, zřetelně větvená, větévky až 5 cm dlouhé, drsné, za květu rozestálé.

Kostřava obrovská (Festuca gigantea) – vysoká tráva vyznačující se lesklými tmavě zelenými listy. Květní laty jsou velké 30 cm, velmi řídké, postranní větévky jsou při odkvětu hodně svěšené k zemi. Listy se na podzim zatahují.

Pomněnka bahenní (Myosotis palustris) – vytrvalá bylina s nebesky modrými květy se žlutě zabarveným středem složenými v mnohokvětých vijanech.

Ostřice (Carex spp.) – existuje docela velké množství našich původních mokřadních ostřic, které by se u vašeho jezírka výborně vyjímaly. Jako příklad uvádím tyto druhy: Ostřice nedošáchor (Carex pseudocyperus) , O. bažinná (C. limosa) , O. štíhlá (C. acuta) , O. ostrá (C. acutiformis), O. obecná (C. nigra), O. měchýřkatá (C. vesicaria), O. zobánkatá (C. rostrata).

Sítina (Juncus spp.) – sítin je u nás také větší množství. K jezírku se určitě hodí Sítina rozkladitá (Juncus effusus), S. klubkatá (J. conglomeratus), S. kostrbatá (J. squarrosus) nebo S. článkovaná (J. articulatus).

Pokud budete chtít snadno a levně některé z těchto rostlin získat, stačí se domluvit s někým, kdo již jezírko má. Většina z nich se totiž značně rozrůstá a ona osoba vám je určitě ráda poskytne.