Letos je do projektu zapojeno 11 základních škol z různých městských částí.

Bydlíte poblíž některé z nich? Přečtěte si o výzkumu životního prostředí ve vaší čtvrti.

Projekt mikroklima okolí školy je náš dlouhodobý projekt. Žáci zažijí výuku venku a vyzkoušejí si vědecké metody práce. Získají obecné znalosti o životním prostředí a faktorech, které ho ovlivňují a poznají blíže prostředí, v němž žijí.

Žáci se rozdělí do týmů a pomocí dotazníkového průzkumu mezi spoluobčany vytipují problematickou lokalitu, kterou probádávají z hlediska ovzduší (prašnost, škodliviny, dopravní zatížení), vody (vsakování, vodní cyklus, vodní prvky) a zeleně (výpar, vlhkost, množství zeleně) a navrhují opaření zlepšující její mikroklima.

Podívejte se, co žáci zkoumali, a zamyslete se, jak by obstálo vaše okolí bydliště? Máte kolem sebe dostatek stromů, které zachytávají prach, abyste ho nedýchali? Dostatek travnatých ploch, které jsou uzpůsobeny tak, aby dokázaly zadržet dešťovou vodu i po několika dnech sucha?

Scio škola na Praze 13 zkoumala prašnost a propustnost povrchů na Velké ohradě, jako kontrolní lokalitu měli Prokopské údolí. Na Velké Ohradě byla výrazně vyšší prašnost a travnatý povrch nevsakoval vodu. „Po čtyřech minutách se nevsáklo (obou týmům) více než 20 ml vody, tudíž jsme povrch určili jako – špatně propustný. Další den jsme vyrazili do Prokopského údolí. Pokus jsme prováděli na louce a v lese. Na louce jeden tým zhodnotil povrch za dobře propustný a druhý výborně propustný a povrch v lese byl zhodnocen u obou týmů jako výborně propustný.“ Obdobné měření prováděli i žáci ze ZŠ Ohradní.

Žáci ZŠ Lyčkovo náměstí (Praha 8) se zaměřili na zkoumání lišejníků jako důležitých bioindikátorů čistoty ovzduší. V Kaizlových sadech vyšel jako nejhojnější lišejník Parmelia sulcata, dále byly zastoupeny druhy Hypogymnia physodes, Chrysothrix candelaris, Lecanora chlarotera, Parmelia caperata, Parmelia subrudecta. Dle očekávání nenalezli provazovku Usnea, jelikož ta roste jen při koncentracích SO2 nižších než 10 mikrogramů na metr krychlový. Na zkoumané lokalitě v Pernerově ulici rostly hlavně na javorech a jerlínech druhy H. physodes, Ch. candelaris, L. caperata. Výskyt byl četnější ve východní části ulice (v západní jsou poměrně nově vysazené jerlíny a četnost lišejníků je tedy nižší.

Lišejníky zkoumali i žáci ZŠ prof. Otokara Chlupa (Praha 13). V okolí školy našli celkem 6 druhů. „Jejich výskyt prokázal, že koncentrace SO2 v ovzduší je menší než 20 mikrogramů na metr krychlový. Pro zajímavost jsme se další hodinu vypravili do Řeporyj, kde se ještě hojně topí v kamnech. Zajímalo nás, jaká je situace dnes – na mapě znečištění z roku 2013 jsou Řeporyje v jiné koncentrační zóně než zbytek Prahy. Na zkoumaných stromech jsme našli lišejníků podstatně menší množství než v okolí naší školy, ale druhové zastoupení bylo stejné. A na skále nad Řeporyjemi (která je na kopci na slunci, ale obklopená stromy) bylo na kamení množství lišejníků hojné.“

Žáci ze ZŠ Korunovační (Praha 7) si jako problematickou oblast vybrali ulici Korunovační. Zkoumali prašnost u oken do ulice a do vnitrobloku. Také počítali množství aut, která jim projedou pod okny. Tipnete si kolik jich projede jedním směrem ráno během 30 min? a) 80 b)120 c) 200 d) 280.

ZŠ Rakovského (Praha 12) se svými žáky zkoumala prašnost ovzduší kolem školy. „Při pozorování nachytaných nečistot na krému žáci zjistili, že nejvíce prachu je na misce, která ležela na parapetu okna školy a nejméně na miskách, které byly přímo na stromě, nebo u keřů. Přišli tedy na to, že zeleň, zejména stromy zachytávají spoustu nečistot ze vzduchu.“

Žáci ZŠ Mendelova (Praha 11) prováděli obdobné výzkumy, jejich problematická lokalita v okolí silnice mezi stanicí metra Háje a zastávkou Horčičkova, kterou vytipovali na základě dotazníkového šetření mezi obyvateli. Žáci ZŠ Radlická (Praha 5) vytipovali jako problematickou lokalitu okolí Radlické silnice a okolí tramvajové zastávky Radlická.

Více informací o projektu, fotografií a výsledků měření můžete najít na stránkách projektu: www.mestodokapsy.cz