Proč je důležité se něčím takovým zabývat?

Invazní rostliny jsou druhy na daném území nepůvodní. Byly do něj člověkem jak neúmyslně zavlečené, tak záměrně dovezené a nejčastěji pěstované třeba jako rostliny okrasné. Snadno se rozmnožují, rychle se šíří, osidlují pro ně příhodná stanoviště a vytlačují nebo jinak omezují druhy původní. Na druhotných stanovištích dokáží měnit jejich vlastnosti (např. změnou chemismu půdy) a negativně ovlivňují biologickou rozmanitost. Mnohé invazní druhy nezřídka způsobují hospodářské škody, svými monotónními porosty mění krajinný ráz a mohou zapříčiňovat zdravotní potíže, jako jsou pylové alergie či dotykové reakce.

13.4.2015 proběhl seminář Invazní rostliny v naší krajině, který se zabývá tématem šíření invazních rostlin a nabízí možnosti jejich likvidace.
Read More

Co jsou invazní druhy a proč jsou problémem?
Nepůvodní druhy a jejich šíření ve volné krajině jsou celosvětovým problémem. Mohou jimi být nejrůznější druhy organizmů, my se však budeme zabývat pouze nepůvodními rostlinami. Ve své podstatě se jedná o druhy zavlečené mimo území svého přirozeného výskytu. Jako nepůvodní rostliny označujeme všechny druhy, které u nás nerostly od konce posledního zalednění, přičemž počátky jejich neúmyslného i úmyslného zavlečení sahají do období neolitické revoluce (cca 5300 př. nl.). Problémem v naší krajině jsou však nepůvodní invazní druhy. Invaze samotná je ve své podstatě proces překonávání bariér geografických, environmentálních, reprodukčních, bariér, které jim staví do cesty problémy s rozšiřováním a místní vegetace na původních stanovištích. O tom, že jsou invazní, hovoříme tedy až ve chvíli, kdy se již v cizí krajině samy intenzivně a nekontrolovatelně šíří a ohrožují nebo nějakým způsobem omezují druhy domácí. V průběhu času ale mohou některé invazní rostliny získat statut postinvazní a některé zdomácnělé nepůvodní druhy se mohou zase kvůli jejich silnému ústupu dostat mezi druhy chráněné – např. koukol polní.
Read More

Trocha teorie
Nejedná se o mimozemšťany, jak by se mohlo z názvu zdát, ale o takzvané invazní rostliny. Již několik desetiletí se pojem invazní druh vyskytuje nejen v odborných knihách a článcích, ale i v literatuře určené pro laickou veřejnost.  Dnes již pravděpodobně skoro každý tento termín někdy viděl a zcela určitě se každý z nás někdy s nějakým invazním druhem setkal, byť o tom třeba nevěděl. Jedná se o ty organismy, které se přičiněním lidské aktivity dostaly mimo svůj původní areál. V nových lokalitách se pak začínají nekontrolovatelně šířit a působit škodu. Tato schopnost je podpořena zejména únikem invazního druhu před svými konkurenty. Tedy, zjednodušeně řečeno, se invaznímu druhu podaří uniknout před druhy, které šíření v jeho domovině omezovaly, a tak může dojít k jeho expanzi.
Read More

V létě 2014 probíhalo v rámci projektu Ekocentra Koniklec mapování invazních druhů rostlin. Šlo o celkem nenápadnou akci, kdy břehy potoků a jejich přítoků procházel vždy jeden botanik s mapou a tužkou a zakresloval výskyty sledovaných druhů. Proč právě u potoků? A o jaké druhy vlastně šlo? A čím jsou důležité?
Read More

V letošním roce proběhlo mapování výskytu 11 invazních rostlin podél Únětického potoka a jeho přítoků koordinované Ekocentrem Koniklec.

Invazní rostliny jsou ty nepůvodní druhy rostlin, které byly zavlečeny do druhotného areálu, kde se masově šíří a stávají se dominantní v porostech původních druhů. Představují tak ohrožení pro biologickou rozmanitost. V některých oblastech jsou na boj s invazními rostlinami vynakládány nemalé prostředky. Rostliny jako ambrózie pelyňková či bolševník velkolepý mohou negativně působit na lidské zdraví.

V dnešní krajině silně ovlivněné člověkem nachází tyto druhy řadu vhodných stanovišť. Jednak jsou to místa, kde lidskými zásahy dochází k narušení vegetace, nebo naopak místa, kde je od zásahů upouštěno (např. v minulosti sečené louky a meze). S invazními druhy se setkáváme také v pobřežních porostech vodních toků, kde k jejich šíření přispívají povodně. Řada druhů také byla (někdy i stále je) pěstována jako okrasné a některé z nich byly do přírody záměrně vysazovány.
Read More

V letech 2014–2015 probíhal pod záštitou Magistrátu hlavního města Prahy projekt zaměřený na mapování invazních rostlin v povodí devíti Pražských malých vodních toků. Až na jeden přítok Berounky to byly všechno levostranné přítoky Vltavy. Naše pozornost byla věnována také silnici R4 v úseku od Mníšku pod Brdy v okrese Praha-západ po Lahovice v oblasti hlavního města Prahy, kde se v současné době šíří bolševník velkolepý. Předmětem našeho zájmu bylo jedenáct vybraných nejvíce se šířících invazních neofytů, mezi které patřil například zmiňovaný bolševník velkolepý nebo křídlatky.

Účelem bylo shromáždění informací o aktuálním výskytu vybraných druhů rostlin podél koridorů vodních toků přitékajících na část území města Prahy. Informace o rozšíření druhů byly získávány terénním průzkumem, který zajistili kvalifikovaní botanici. Výstupy projektu převedené do map v programu GIS bude dále využívat především Odbor městské zeleně a odpadového hospodářství, Oddělení péče o zeleň magistrátu města Prahy, kterému budou naše zjištění sloužit jako podklady pro další nakládání s těmito druhy.
Read More

Bolševník velkolepý, kolotočník ozdobný, borovice vejmutovka a křídlatky. To jsou příklady rostlin, které u nás byly vysazeny za účelem zkrášlení prostředí, ale časem se z nich stali úhlavní nepřátelé zahrádkářů, zemědělců i ekologů. Všechny tyto druhy jsou totiž invazní. Co že to znamená?
Read More