Cholupický mokřad přes momentálně panující tropická vedra kypí životem a období vrcholícího jara je ideálním časem na sledování všeho živého. Dva dostatečně pádné důvody, proč vymyslet něco, co upoutá pozornost na námi spravované přírodní lokality a získá jim nové příznivce z řad veřejnosti. A jak známo, nejlépe je vidět to, co lítá, zpívá, trousí peří a hnízdí. Nabízela se tak skvělá příležitost k uspořádání vycházky, která by zájemce a přátele pražské přírody seznámila (nejen) s ptactvem, kteří si za svůj rajón zvolili Cholupický mokřad a okolí.

Vyrazili jsme s devátou hodinou od tradičního místa skoro všech mokřadních výprav, tedy od zastávky Na Beránku. K mokřadu bylo nutno nejdříve dojít, a protože jedním z cílů bývá sem tam i cesta, vystavěli jsme putovní a pozorovací plán také na trase. Vzniklo hned několik zastávek v různých prostředích: v lese, mezi zahradami, v otevřené krajině u koní.. pozorovalo se vše, co se nechalo vidět nebo slyšet, a mohlo se porovnávat, kterým druhům vyhovuje širší škála nabízených podmínek a které jsou naopak na vybavení svého ptačího domova velmi striktní. Ukázali se nám například oba rehkové (zahradní i domácí), nad hlavami prosvištěli rorýsi, na zemi za koňskou ohradou šmejdila po mravencích žluna zelená. Diskuse se stočila i k problémům ptáků v městské krajině; co je může ohrožovat a jak jim běžní lidé mohou pomoci vedle sebe bezpečně žít. Protože ptáky je obecně více slyšet než vidět, přišli na řadu i nepostradatelní pomocníci k propojení akustického projevu s vjemem vizuálním: pro vyznavače tradičních postupů byl k dispozici atlas, příznivci moderních technologií neváhali a zapnuli speciální aplikace.

S přibližujícím se mokřadem se do hlav pořadatelů začala vkrádat neodbytná otázka: přivítá nás symbol Cholupic? A tentokrát jím nebyla myšlena naše oblíbená „ulítlá slepice“ alias orel bělohlavý ze sousední ZS Penthea, ale skutečný zlatý hřeb mezi místní volně žijící avifaunou, moták pochop. Pro účastníky jsme si jeho zdejší přítomnost nechávali do poslední chvíle jako překvapení. Chvíle rejdění dalekohledem přes pole… a hurá, už nás vyhlíží z hromady dřeva poblíž starého dubu! Protože jsme měli už nějakou dobu informace o aktivitách, které v přilehlé rákosině provozuje se svou dámou, vyhnuli jsme se jejich číslu popisnému uctivým obloukem a mokřad si prohlédli ze zcela opačné, ale neméně zajímavé strany. Za to nám rákosní lovec připravil na dálku zajímavé divadélko, jehož druhým, značně nedobrovolným protagonistou se stal zajíc krčící se v polní brázdě: způsob, jakým nad ním pochop kroužil, napovídal, že ušáka hodnotil jako objekt potenciálně vhodný k sobotnímu obědu…

S kým jsme se jsme v okolí mokřadu setkali dále? O závod se předváděly typické druhy podmáčených porostů – strnad rákosní a rákosníci obecný a zpěvný, ale zahlédnout či spíše zaslechnout se dali i opeřenci, které by si laik s mokřady asi příliš nespojil: špačci, slavík obecný nebo strnad obecný. V trnitých keřích okolo hraničních struh pózoval „kníže Vlad Narážeč v plášti z peří“, ťuhýk obecný.  Prohlédnout si nás dorazili i další zástupci vzdušných masožroutů, luňák červený a poštolka obecná. A došlo i na několik záznamů „železné avifauny“… Cenným úlovkem byl ale každý pták, kterého pro sebe účastníci nově objevili nebo se o něm dozvěděli něco nového.

Přestože vycházka byla svým charakterem zasvěcena převážně ptactvu, nešlo (a ani nebylo záměrem) vyhnout se otázce managementů s ohledem na retenci vody a demonstraci užitečnosti prvku zpestřující krajinnou mozaiku pro všechny možné organismy  Na přetřes se tak dostala květena, obojživelníci, vodní bezobratlí a savci včetně těch užvaněných dvounohých.. Trocha času zbyla i na kapičku praxe: Pomozte nám s údržbou tím, že vytrhnete každý jeden náletový výmladek!

Po všech stránkách vydařený „výlet na ptačích křídlech“ jsme zakončili po 2,5 hodinách přínosného výkladu (za něj děkujeme velkému ptačímu guru Viktorovi) a vzájemně všestranně obohacující diskuse na nově zakládané louce, která, jak doufáme, v budoucnosti rozšíří portfolio cholupických mokřadních druhů o další včetně těch ptačích.

Vycházka byla realizována jako součást projektu „Akce pro veřejnost v Praze a na Křivoklátsku“ v rámci výzvy Ministerstva životního prostředí 18/2024 „Institucionální rozvoj ekocenter“.

Projekt je spolufinancován Státním fondem životního prostředí na základě rozhodnutí ministra životního prostředí.