S každým horkým létem je zřejmější, že stromy ve městech nejsou jen estetickým prvkem, ale jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak zmírnit přehřívání ulic a zlepšit kvalitu života. Výjimečnou hodnotu mají zejména vzrostlé, desítky let staré stromy, mezi nimiž v českých městech často dominuje jírovec maďal, známý jako „kaštan“. Tyto staré jírovce mají mohutné koruny, poskytují hluboký stín a dodnes představují důležitou přirozenou klimatizaci veřejného prostoru. Bohužel jsou však v posledních letech oslabovány klíněnkou jírovcovou, drobným motýlem, jehož rozšíření zásadně ovlivňuje schopnost jírovců ochlazovat okolí.

Zdravý jírovec dokáže zmírňovat dopady vysokých teplot hned dvěma způsoby: poskytuje rozsáhlý stín a zároveň odpařuje vodu z listů, což výrazně ochlazuje vzduch. Povrchy pod plně olistěným stromem mohou být v létě o 20 až 40 °C chladnější než osluněný asfalt či beton – rozdíl, který je v husté městské zástavbě často klíčový. Ekologická a klimatická funkce takových stromů odpovídá desítkám mladých stromků zasazených podél ulic. Ochrana vzrostlých stromů je proto často mnohem přínosnější než samotná výsadba nových.

Klíněnka jírovcová, která se během několika desetiletí rozšířila po celé Evropě, tento potenciál jírovců výrazně oslabuje. Larvy tohoto drobného motýla napadají pletiva listů a vytvářejí v nich charakteristické miny. Ačkoli klíněnka může působit jako běžný škůdce, její dopady na městské prostředí jsou zásadní. Stromu ubírá listovou plochu, narušuje jeho funkci a způsobuje předčasné opadávání listí. Jírovec tak často přichází o své listy už v červenci, tedy v době, kdy je jeho ochlazovací funkce nejpotřebnější. Strom bez listů téměř neodpařuje vodu, neposkytuje stín a nepomáhá regulovat městské mikroklima.

Pokud se napadení klíněnkou opakuje rok za rokem, strom postupně ztrácí vitalitu, hůře regeneruje a je náchylnější k dalším stresům – například k suchu, chorobám či extrémnímu horku. V krajních případech může dokonce uhynout. Nahradit takový strom je velmi obtížné, protože získání stejně funkčního jedince trvá desítky let.

Jednou z nejjednodušších a nejúčinnějších metod, jak napadení klíněnkou omezit, je pravidelné shrabávání a odstraňování opadaného listí, v němž larvy přezimují. Stačí listí na podzim a na jaře sesbírat a odvézt do spalovny nebo sběrného dvora a nenechávat ho volně ležet pod stromy. Tato jednoduchá, nechemická metoda dokáže výrazně snížit výskyt škůdce v následujícím roce.

Ochrana těchto stromů je tedy nejen zahradnickým úkolem a otázkou údržby městské zeleně, ale také důležitým klimatickým opatřením, které ovlivňuje kvalitu života obyvatel. Je to investice do zdravého a příjemného městského prostředí pro současné i budoucí generace.

Projekt Ochrana jírovce maďalu proti klíněnce jírovcové ve vnitroblocích Prahy 3 je spolufinancován MČ Praha 3