MČ Praha 12 spojila své síly s Ekocentrem Koniklec při snaze obnovit mokřadní území Na Beránku, k němuž se letos nově přidal i mokřad nacházející se poblíž ulice Pod Remízkem, vedle záchranné stanice Penthea. Chcete vědět, proč jsou pro nás mokřady tak důležité a jak se případně můžete do jejich ochrany zapojit sami? Pak čtěte dál.
Read MorePokud jste již na našem webu četli článek Nepřátelé klíněnky jírovcové, budete si jistě pamatovat, že jedním z mála přirozených predátorů, které drobný motýl má, je sýkora. Tento chytrý pěvec se totiž naučil vyzobávat larvy klíněnek na listech jírovců, čímž pomáhá při jejich eliminaci. Proto nás napadlo, že bychom mohli této schopnosti ptáků využít a pověsit jim pár budek přímo na jírovce. Sýkory pomohou nám a našim kaštanům a my jim na oplátku zjednodušíme život ve městě vytvořením ideálního prostoru k zahnízdění.
Read More
Naši pracovníci chystají v letošním roce sérii revitalizačních kroků, které podpoří život cenného biotopu mokřadní a bezkolencové louky Na Beránku a jejichž cílem je celková obnova a správná funkce zdejšího mokřadu. Prvním důležitým zásahem, naplánovaným již na konec dubna, je mozaikovitá prořezávka spolu se sečí. Ta lokalitu čeká následně i v podzimním období. Oba kroky zbaví mokřadní biotop nepůvodních a invazních rostlin a pomohou mu získat větší prostor k životu. Projekt je realizován ve spolupráci s NET4GAS, generálním partnerem ČSOP, v rámci programu Blíž přírodě, a díky podpoře MČ Praha 12 a Hlavního města Prahy.
Read More
V průběhu roku 2020 pro vás chystáme poblíž obce Tišice nedaleko Neratovic novou naučnou stezku. Ponese název Putování tišickou krajinou a bude realizována ve spolupráci s NET4GAS, generálním partnerem ČSOP v rámci programu Blíž přírodě.
Read MorePřestože se během zimy stará o mokřadní a bezkolencovou louku Na Beránku pouze sama příroda a lidská ruka přichází na pomoc vždy až na jaře, nelenili jsme a již v půlce února umístili v mokřadu oboustrannou naučnou ceduli. Potkáte ji na okraji louky ve směru od Hornocholupické ulice, poblíž ohrady s koňmi.
Read MoreOdkud klíněnka pochází? Jak je možné, aby se tak malý tvor dokázal rozšířit téměř po celé Evropě, a to během pouhých dvou dekád?
Klíněnka jírovcová – drobný motýlek z čeledi vzpřímenkovitých – byla poprvé zaznamenána v 80. letech 20. století u Ochridského jezera v Makedonii. Oficiálně ji pro svět objevila a popsala dvojice entomologů Deschka s Dimićem v roce 19861. Zároveň od tohoto roku bylo pozorováno její rychlé šíření směrem na sever – ještě v témže roce totiž byla nalezena v Chorvatsku, Maďarsku a následně v Rumunsku. V těchto zemích ovšem cesta klíněnky nekončila. Druh se začal úspěšně šířit ještě dál – v roce 1989 byl objeven v rakouském městě Linz a do roku 1994 už stihl pokrýt i celou plochu České republiky a Německa. O další čtyři roky později, tedy v roce 1998, byl výskyt klíněnky potvrzen také v Polsku, konkrétně v Dolním Slezsku. Od této doby jí trvalo už jen dalších pět let osídlit celou zemi. Zarážející však bylo, jakým způsobem invaze probíhala. Výzkumníci si totiž všimli, že se motýlci začali vyskytovat ve vzdálených částech Polska mimo trasu svého plynulého rozšiřování. Než se ale stihla zjistit příčina tohoto jevu, zvětšil druh v roce 2002 oblast svého výskytu ještě na Británii, Dánsko a jižní část Švédska a v roce 2006 dokonce na Finsko, kde byl nalezen na jižním cípu v okolí přístavního města Hanko.
Read MoreJe známo, že drobní motýli druhu klíněnky jírovcové se líhnou v několika periodách během roku. První líhnutí probíhá kolem dubna až května z vajíček, které samičky nakladou mezi cévní žilnatinu na svrchní straně listů. Každá samička je schopna naklást 20 až 40 vajíček, z nichž se po 2 až 3 týdnech vylíhnou larvy, které začnou na listech vytvářet typické hnědé cestičky. Jde o tzv. minování. Larvy se totiž živí 4 až 5 týdnů pletivem listu a poté se zakuklí. Po dalších 2 až 3 týdnech se vylíhnou dospělí motýlci. Ti žijí zhruba dva měsíce a starají se o zplození další generace.
Read MoreNaši brigádníci se starali o hrabání listí napadeného klíněnkou jírovcovou v období od 16. září do 11. prosince. Za tuto dobu se uskutečnilo celkem 12 celodenních shrabů, během nichž bylo opakovaně navštěvováno 20 vnitrobloků na Praze 3 a 2 a bylo naplněno celkem 355 pytlů a značný počet pytlů byl také rozdán obyvatelům, kteří chtěli s hrabáním taktéž pomoci.
Read MoreNáš pozemkový spolek Koniklec letos prvně od jeho založení v roce 2016 získal peníze na management mokřadní louky Na Beránku. Díky finančnímu přispění Hlavního města Prahy a MČ Prahy 12 jsme mohli provést kosení, pastvu a prořezávku náletových dřevin. Tímto managementem se snažíme docílit revitalizace mokřadu, jeho navrácení do původní podoby otevřeného mokřadního biotopu a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů typických pro podmáčené louky.
Read MoreVe sváteční pondělí 28.10.2019 jsme otevřeli v lesoparku u sídliště Pod Lysinami ve čtvrti Hodkovičky naučnou stezku. Pět tabulí naučné stezky vzniklo díky podpoře Hlavního města Praha a Městské části Praha 4. Realizace ze Ekocentrum Koniklec se ujala Martina Zrostlíková.
Ústředním motivem celé stezky, nazvané Město z ptačí perspektivy, je ptactvo žijící v sousedství lidí – běžné i vzácnější druhy, zajímavé okamžiky z jejich života a možnosti, jak jim efektivně pomoci přežít v městském prostředí. Každá tabule má dva oddíly: malovaný miniatlas představující vybrané ptačí druhy, žijící v určitém typu městského prostředí (sídliště, zahrada, les a otevřená prostranství), a interaktivní část, díky níž se veřejnost obeznámí s různými aspekty týkajícími se biologie městských ptáků (přizpůsobení tělesné stavby způsobu života, pohlavní dvojtvárnost, ptačí tahy a peří). Pátá tabule, umístěná v centru lesoparku u altánu nedaleko dětského hřiště, informuje návštěvníky o tom, jak přistupovat k přikrmování ptactva, a o důležitosti výroby a vyvěšování ptačích budek ve městě.
Read More