Ochrana přírody – 2. stránka – Ekocentrum Koniklec

30.10.2019

Biomonitoring mokřadu na Beránku

Pěnice slavíková, skokan hnědý či slepýš křehký – to je výčet jen několika z mnoha různých druhů zvířat, které se podařilo objevit na území mokřadní louky Na Beránku, na jejíž revitalizaci se podílí Pozemkový spolek Koniklec ve spolupráci s ČSOP, MČ Praha 12 a Hlavním městem Prahou.

Cílem pro rok 2019 bylo provést na této bezkolencové louce, která skýtá jedinečné prostředí pro život mnoha vzácných či chráněných druhů rostlin a živočichům, monitoring výskytu ptáků, plazů a obojživelníků a zjistit tak, v jakém stavu se z hlediska biologické rozmanitosti momentálně mokřadní společenstvo nachází.

Poslední biomonitoring, provedený RNDr. Jiřím Vávrou CSc., proběhl na lokalitě v letech 2004 a 2005 a zaměřen byl zejména na složku botanickou, ornitologickou a z části i entomologickou. Letos na aktualizaci dosavadního průzkumu pracovali pod záštitou ČSOP a Hlavního města Prahy odborníci z Ekocentra Koniklec, kteří oblast mapovali od března do října 2019, a to se zaměřením na doplnění nejnovějších údajů o výskytu obojživelníků, plazů a ptáků.

Odborníkům z řad Ekocentra Koniklec (Tereza Kučerová, Pavla Zábojníková a Martina Zrostlíková) se podařilo potvrdit výskyt dvou druhů plazů, konkrétně ještěrky obecné a slepýše křehkého. Mimo oficiální dny biologického monitoringu dokonce sledovali externisté starající se o management krajiny několik jedinců užovky obojkové, ukrývající se pod kupkami posečeného rostlinného materiálu. Toto pozorování považujeme za dobré znamení pro mokřadní louku, jelikož jde o hada, jenž se běžně stahuje do vlhkých míst a míst s vodní plochou.

Ze zástupců obojživelníků byl nalezen jedinec skokana hnědého, a to v tůňce nacházející se v západní části spravované lokality. Skokan byl bohužel sledován pouze v jarních měsících, později už se jej nepodařilo znovu objevit. Z lidského hlediska jde o nemalé zklamání, avšak z ekologického pohledu je tato situace jistým přínosem – víme tak, že i přes léta trvající silné vysoušení mokřadu stále ještě Na Beránku existuje prostor vhodný pro život obojživelníků a že je možné mu správným managementem a rozšířením migračních tras dopomoci.

Nejvyšší zjištěné rozmanitosti se těšili zástupci skupiny ptáků. Sledováno bylo více jak dvacet různých druhů, mezi nimi například rákosník zpěvný – jeden z typických obyvatel mokřadních biotopů, dále třeba cvrčilka zelená, budníček menší, strakapoud velký či žluna zelená.

Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, bezkolencová louka Na Beránku je pořád vhodným útočištěm pro širší spektrum mokřadních druhů rostlin a živočichů. Nejméně dvacet let byla ale lokalita ponechána napospas zarůstání nepůvodními druhy rostlin a k tomu zatěžována nelegálními skládkami, což mokřadní společenstvo výrazně zadusilo a kvůli čemuž ztratilo značnou část své bohatosti. Momentálně však na lokalitě probíhá plánovaná revitalizace krajiny v podobě pravidelných sečí, průřezů náletových dřevin a v příštím roce i zbudování nových tůní. Od jara taktéž proběhne další biomonitoring, zaměřený na výskyt vážek. Cílem akce je podpořit přirozené mechanismy mokřadu, jež postupně povedou k jeho obnově a přilákání rozličných druhů zvířat, jejichž výskyt by v budoucnu mohl pomoci v jednání s úřady o ochraně zdejšího – pro Prahu tak unikátního – prostředí.

autor článku: Mgr. et Bc. Pavla Zábojníková
autoři fotografií: Mgr. Tereza Kučerová (ptáci), Mgr. et Bc. Pavla Zábojníková (plazi)

24.9.2019

Boj proti klíněnce zahájen

Stejně jako v minulých letech se i tento rok konalo hrabání listí jírovců maďalů na Praze 3 s dobrovolníky, kteří se o nás dozvěděli díky webovým stránkám klinenka.cz a portálu zapojimse.cz. Práce proběhla ve dvou dnech, konkrétně 16. a 17. září, a přestože se příroda ještě k podzimu nechystala a měli jsme obavy, zdali bude vůbec co hrabat, zvládli jsme společně pořádný kus práce.

16. září se konal vůbec první letošní shrab listí, se kterým nám přišlo pomoci dohromady 11 dobrovolníků ze společnosti Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance. Za šest hodin práce se nám podařilo navštívit 12 vnitrobloků a kaštanovým listím naplnit 39 pytlů.

17. září k nám dorazilo 8 nadšených dobrovolnic z Allianz pojišťovny, a.s., které nám pomohly shrabat listí v dalších 6 vnitroblocích a naplnit celkem 11 pytlů.

Děkujeme tímto všem našim dobrovolníkům, kteří se nebáli vzít hrábě a lopaty do rukou a v plné polní šli brázdit ulice Prahy 3. Pomohli tak pro letošek odstartovat naši pravidelnou péči o jírovce s účelem zamezit rozmnožování klíněnky jírovcové, která způsobuje předčasné opadávání listí těchto stromů. Doufáme, že si dobrovolníci na svou výborně odvedenou práci vzpomenou, až budou v létě cestovat ulicemi na Praze 3 a uvidí, že jírovce mají listy stále zelené.

A jak takový den hrabání vlastně probíhá?

Scházíme se obvykle ráno v devět, dáme si kávu a čaj a probereme, co že to ta klíněnka vůbec je, co způsobuje a proč je důležité hrabat a odvážet spadané listí pod kaštany. Poté se vybavíme hráběmi, lopatami a dostatečnou zásobou speciálních papírových pytlů, jejichž dodej a svoz zajišťuje městská část Praha 3, rozdáme si pracovní rukavice a vydáme se s mapou osvědčených míst do akce. Čas na svačinu a oběd je samozřejmě zajištěn. Připravte se na dobrodružnou bojovku spojenou s vycházkami po pražských ulicích. Přestože navštěvujeme léty prověřené vnitrobloky, může se stát, že se dovnitř nedostaneme, že je jírovec pokácený nebo nás naopak čeká pořádná nadílka listí. Prostě při Klíněnce se nikdy nenudíme, našlapeme pár kilometrů do zásoby, pánové protáhnou bicepsy při přesouvání naplněných pytlů před domy, ale nebojte, práce není fyzicky příliš náročná a krom dobrého pocitu ze sebe vás často odmění i děkovné salvy místních obyvatel, kteří jsou velice rádi, že se jim někdo o stromy postará.

Pokud byste se o možnostech dobrovolnické činnosti v rámci našeho projektu Klíněnka chtěli dozvědět víc, ozvěte se na email pavla.zabojnikova@ekocentrumkoniklec.cz.

Shrabu zdar!

5.9.2019

Přišel podzim a my už zase hrabeme

Podzim patří každoročně projektu „Klíněnka“, jehož hlavním cílem je pravidelný shrab listí jírovců maďalů v předem vytipovaných vnitroblocích na Praze 3 a na Praze 2 za účelem ochrany těchto stromů před invazí klíněnky jírovcové.

Naše jírovce, lidově známé jako kaštany, jsou totiž ohrožovány larvami tohoto drobného denního motýla, který pochází z oblasti Balkánu a v naší krajině zatím nemá přirozeného nepřítele. Housenky jsou pro jírovce nebezpečné, jelikož napadají strukturu listu vykousáváním jeho pletiva. To následně vede ke zhoršené schopnosti asimilace stromu, jeho snížené vitalitě a dřívějšímu opadu (už v průběhu léta můžeme na kaštanech pozorovat seschlé, hnědé listí).

Naše pravidelné podzimní shraby cílí na eliminaci larev klíněnky, které se zakuklují právě v listech kaštanů. Podzimní generace housenek v nich totiž dokáže přečkat zimu a připravit se na jarní líhnutí. Pokud však ve vnitroblocích provedeme opakovaný shrab listí, které posléze šetrně zničíme, můžeme zamezit hojnému líhnutí motýlů v jarním období a jejich dalšímu rozmnožování.

Díky opětovné podpoře, která přišla z městské části Prahy 3 a od Hlavního města Prahy, jsme i letos mohli soustředit své síly na shrab listí ve vnitroblocích s pomocí brigádníků. Na práci jsme vybrali několik studentů z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, které téma ochrany jírovců před klíněnkou oslovilo i lety prověřené brigádníky.

Brigádníci budou hrabat v období od září do prosince, kdy opakovaně navštíví přes 20 vnitrobloků na Praze 3 a 2. Listí se bude dávat do papírových pytlů, o které si mohou požádat také obyvatelé městské části a s hrabáním tak pomoci.

Bydlíte v městské části Praha 2 či Praha 3, máte ve vnitrobloku kaštan a rádi byste se zapojili do našeho pravidelného podzimního shrabu listí? Pokud patříte mezi potenciální zájemce, neváhejte se pro více informací ozvat na email pavla.zabojnikova@ekocentrumkoniklec.cz.

28.5.2019

Jak probíhá aktuální projekt Město do kapsy?

Letos je do projektu zapojeno 11 základních škol z různých městských částí.

Bydlíte poblíž některé z nich? Přečtěte si o výzkumu životního prostředí ve vaší čtvrti.

Projekt mikroklima okolí školy je náš dlouhodobý projekt. Žáci zažijí výuku venku a vyzkoušejí si vědecké metody práce. Získají obecné znalosti o životním prostředí a faktorech, které ho ovlivňují a poznají blíže prostředí, v němž žijí.

Žáci se rozdělí do týmů a pomocí dotazníkového průzkumu mezi spoluobčany vytipují problematickou lokalitu, kterou probádávají z hlediska ovzduší (prašnost, škodliviny, dopravní zatížení), vody (vsakování, vodní cyklus, vodní prvky) a zeleně (výpar, vlhkost, množství zeleně) a navrhují opaření zlepšující její mikroklima.

Podívejte se, co žáci zkoumali, a zamyslete se, jak by obstálo vaše okolí bydliště? Máte kolem sebe dostatek stromů, které zachytávají prach, abyste ho nedýchali? Dostatek travnatých ploch, které jsou uzpůsobeny tak, aby dokázaly zadržet dešťovou vodu i po několika dnech sucha?

Scio škola na Praze 13 zkoumala prašnost a propustnost povrchů na Velké ohradě, jako kontrolní lokalitu měli Prokopské údolí. Na Velké Ohradě byla výrazně vyšší prašnost a travnatý povrch nevsakoval vodu. „Po čtyřech minutách se nevsáklo (obou týmům) více než 20 ml vody, tudíž jsme povrch určili jako – špatně propustný. Další den jsme vyrazili do Prokopského údolí. Pokus jsme prováděli na louce a v lese. Na louce jeden tým zhodnotil povrch za dobře propustný a druhý výborně propustný a povrch v lese byl zhodnocen u obou týmů jako výborně propustný.“ Obdobné měření prováděli i žáci ze ZŠ Ohradní.

Žáci ZŠ Lyčkovo náměstí (Praha 8) se zaměřili na zkoumání lišejníků jako důležitých bioindikátorů čistoty ovzduší. V Kaizlových sadech vyšel jako nejhojnější lišejník Parmelia sulcata, dále byly zastoupeny druhy Hypogymnia physodes, Chrysothrix candelaris, Lecanora chlarotera, Parmelia caperata, Parmelia subrudecta. Dle očekávání nenalezli provazovku Usnea, jelikož ta roste jen při koncentracích SO2 nižších než 10 mikrogramů na metr krychlový. Na zkoumané lokalitě v Pernerově ulici rostly hlavně na javorech a jerlínech druhy H. physodes, Ch. candelaris, L. caperata. Výskyt byl četnější ve východní části ulice (v západní jsou poměrně nově vysazené jerlíny a četnost lišejníků je tedy nižší.

Lišejníky zkoumali i žáci ZŠ prof. Otokara Chlupa (Praha 13). V okolí školy našli celkem 6 druhů. „Jejich výskyt prokázal, že koncentrace SO2 v ovzduší je menší než 20 mikrogramů na metr krychlový. Pro zajímavost jsme se další hodinu vypravili do Řeporyj, kde se ještě hojně topí v kamnech. Zajímalo nás, jaká je situace dnes – na mapě znečištění z roku 2013 jsou Řeporyje v jiné koncentrační zóně než zbytek Prahy. Na zkoumaných stromech jsme našli lišejníků podstatně menší množství než v okolí naší školy, ale druhové zastoupení bylo stejné. A na skále nad Řeporyjemi (která je na kopci na slunci, ale obklopená stromy) bylo na kamení množství lišejníků hojné.“

Žáci ze ZŠ Korunovační (Praha 7) si jako problematickou oblast vybrali ulici Korunovační. Zkoumali prašnost u oken do ulice a do vnitrobloku. Také počítali množství aut, která jim projedou pod okny. Tipnete si kolik jich projede jedním směrem ráno během 30 min? a) 80 b)120 c) 200 d) 280.

ZŠ Rakovského (Praha 12) se svými žáky zkoumala prašnost ovzduší kolem školy. „Při pozorování nachytaných nečistot na krému žáci zjistili, že nejvíce prachu je na misce, která ležela na parapetu okna školy a nejméně na miskách, které byly přímo na stromě, nebo u keřů. Přišli tedy na to, že zeleň, zejména stromy zachytávají spoustu nečistot ze vzduchu.“

Žáci ZŠ Mendelova (Praha 11) prováděli obdobné výzkumy, jejich problematická lokalita v okolí silnice mezi stanicí metra Háje a zastávkou Horčičkova, kterou vytipovali na základě dotazníkového šetření mezi obyvateli. Žáci ZŠ Radlická (Praha 5) vytipovali jako problematickou lokalitu okolí Radlické silnice a okolí tramvajové zastávky Radlická.

Více informací o projektu, fotografií a výsledků měření můžete najít na stránkách projektu: www.mestodokapsy.cz

29.3.2019

Promítání filmu s odbornou debatou

Srdečně Vás zveme na promítání filmu Planeta Česko pro rodiny s dětmi v rámci 26. ročníku festivalu Dny evropského filmu, který pořádá Eurofilmfest.

Po promítání následuje debata o ochraně volně žijících živočichů, kterou povede naše zooložka Mgr. Tereza Součková. Podrobnosti naleznete v pozvánce, těšíme se na Vás!

Projekte se 10.4. mohou zúčastnit také školy od 09:00 v Lucerně.

22.2.2019

Pozvánka na seminář Zahrada plná života

Srdečně vás zveme na seminář v Komunitním centru Husitská. Seminář se koná ve středu 27.3. od 14:30. Dozvíte se mnoho zajímavého ze života zvířat a rostlin a také jak je nalákat na svou zahradu. Více informací se dozvíte v přiložené pozvánce.

Těšíme se na viděnou!

1.2.2019

Město z ptačí perspektivy

V lednu 2019 jsme spolu s žáky 6.C ze ZŠ Jílovská pověsili v oblasti lesa v Hodkovičkách 4 dřevěná krmítka. Akce byla součástí projektu realizovaného za podpory MHMP a Městské části Praha 4.

Hlavním cílem projektu Město z prací perspektivy je seznámit veřejnost se známými i méně známými druhy ptáků, které sdílejí stejný životní prostor s lidmi. Kromě instalace výše zmíněných krmítek projekt počítá s realizací interaktivní naučné stezky, věnované ptákům ve městě a péči o ně. Panely naučné stezky budou v lese Hodkovičky instalovány v průběhu roku 2019.

Instalace krmítek nabídne veřejnosti, která se chce aktivně podílet na péči o městské ptactvo v nepříznivých zimních podmínkách, možnost přikrmovat ptáky v lese Hodkovičky bez použití krmítek z PET nádob. Nově instalovaná drevěná krmítka se těšila hojné návštěvnosti již den po vyvěšení. Někteří z návštěvníků byli zachyceni přímo na „místě činu“.

Krmítka je možné k pomoci ptákům využívat již nyní. Nejvhodnější a nejoblíbenější potravou jsou semena černé slunečnice, dále obilná zrna, ovesné vločky, drcená jádra vlašských ořechů, proso či různé směsi určené přímo pro ptactvo. Nabídnout lze rovněž nakrájená jablka či bobule. Nevhodné či dokonce zdravotně závadné jsou zbytky z kuchyně, jakékoli slané, uzené, přepálené, plesnivé či shnilé potraviny. Nedoporučujeme do krmítek sypat ani pečivo nebo jeho zbytky.

20.12.2018

Letošní klíněnka v číslech

V roce 2018 jsme s pomocí brigádníků, dobrovolníků a občanů shrabali celkem 332 pytlů listí jírovců napadeného klíněnkou jírovcovou v 18 vnitroblocích na Praze 3 během 32 jednotlivých hrabání!

Projekt na ochranu jírovců podpořila MČ Praha 3 a Hlavní město Praha. Děkujeme!

28.11.2018

S klíněnkou jírovcovou bojovali firemní dobrovolníci

V letošním roce nám kromě brigádníků a občanů Prahy 3 se sběrem listí napadeného klíněnkou pomáhali i firemní dobrovolníci. Celkem se nám přihlásilo 31 dobrovolníků z 6 firem prostřednictvím portálu Zapojimse.cz české firmy Byznys pro společnost. Letos nám pomáhali tyto firmy:

27. 9. – 3 dobrovolníci, ČPP, a.s.
8. 10. – 1 dobrovolník, Cofidis, s.r.o.
9. 10. – 4 dobrovolníci, COMMERZBANK
10. 10. – 5 dobrovolníků z firmy Plezeňský prazdroj, a.s a 3 dobrovolníci z firmy Reckitt Benckiser
23. 10. – 10 dobrovolníků, Moneta Money Bank, a.s.
25. 10. – 5 dobrovolníků, Moneta Money Bank, a.s.

I díky nim se nám v roce 2018 povedlo shrabat neuvěřitelných 332 pytlů napadených klíněnkou jírovcovou! Všem zúčastněným patří náš velikánský dík!