Rok se nachýlil ke konci, příroda usíná a to je pro členy pozemkového spolku pracujícího pod patronátem 01/71 ZO ČSOP Koniklec signál, že nastal čas pro řádění pil, které se postarají, aby ani Cholupický mokřad, ani mokřad Na Beránku nezarůstaly náletovými dřevinami.

Příchod podzimu do cholupických polí už několikátým rokem ohlašuje tradiční akce na údržbu místní „zelené perly“, jak by se bez nadsázky dalo přezdívat čím dál více životem kypícímu Cholupickému mokřadu. Letos se „tajná hraběcí rada“ z Ekocentra Koniklec dohodla, že klíčovým datem pro „nájezd na močál“ se stane pátek 18. 10. Do té doby nám veškeré dostupné seno stihli připravit naši elitní sekáči, ať již na motorovém oři nebo nově i s kosou v ruce tam, kde by se stroj utopil v bahně.

Podmáčené plochy a jejich pozitivní vliv na městské prostředí jsou horkým tématem v horké současnosti. O to větší je škoda, že sami obyvatelé rozpálených měst o nich postrádají větší povědomí. Proto se v hlavách týmu Ekocentra Koniklec uhnízdila myšlenka, jak je s mokřady blíže seznámit a nadchnout je pro myšlenku více se o ně zajímat. A co je lepším příkladem než ukázka přímo v přírodě, zvláště pokud se o mokrá místa sami přímo staráme a víme o nich první poslední? Proto jsme se rozhodli popíchnout štěstěnu a uspořádat historicky první exkurzi do mokřadů na jihu Prahy.

Loňský rok byl pro mokřadní louku Na Beránku z pracovního hlediska rokem útlumu. O to více práce čekalo členy a spolupracovníky Ekocentra Koniklec letos. Nežádoucí trávy a zlatobýl kanadský si daly na agresivní invazi do cenných porostů opravdu záležet. Kosy a křovinořezy si s nimi poradily stručně a rychle, začátkem června už mokřad vypadal podstatně úhledněji. Co s hromádkami sena? To, co vždycky – shrabat! A na hrabání máme – svá hrabata! Jen bylo třeba je opět sezvat na tradiční setkání pod beráneckou oblohou…