S blížícím se létem, které bývá v metropoli často až nesnesitelné, se vždy hodí dobrý tip, kam za přírodou na výlet. Rád bych vás pozval do Klánovického lesa, který tvoří část největší zalesněné oblasti na území hlavního města Prahy – přírodního parku Klánovice-Čihadla.  Na území parku vyhlášeného v roce 1991 je vybudovaná naučná stezka čítající 17 zastavení. Právě její trasa se rýsuje jako ideální například pro sobotní výlet.

Výlet je nejlépe začít u autobusové a vlakové zastávky Nádraží Klánovice – sever, odkud asi po 200 metrech dojdeme k trase naučné stezky, která na tomto místě začíná i končí. Naučná stezka tvořící asi dvanáctikilometrový okruh prochází významnou částí celého lesního komplexu složeného z několika zvláště chráněných území. Vede převážně po lesních cestách, částečně i okrajovými ulicemi Klánovic. Je nenáročná, zcela bez převýšení. Při nedostatku času ji lze zkrátit nebo rozdělit na několik částí. Je srozumitelně značená a u některých zastavení se nachází lavička a stolek pro odpočinek a svačinu.

Témata zastavení naučné stezky jsou vhodně vybraná s ohledem na bohatost tohoto místa. Bohatství se netýká pouze fauny a flóry, ale také historie celé oblasti a místních vesnic, z nichž mnohé již neexistují. Ve středověku stálo na místě dnešního Klánovického lesa několik vsí. Konkrétně osady Žák, Lhota nad Úvalem (zvaná též Vidrholec) a Slavětice. Kvůli místní nekvalitní půdě zde živobytí zjevně nebylo snadné, a tak, když došlo za Třicetileté války ke zničení osad, nebyly už nikdy obnoveny. Jediným pozůstatkem zaniklých vsí jsou dnes terénní nerovnosti  v lese – zbytky zdí, rybničních hrází a také unikátní středověká studna u zastavení č. 3. Nejedna tabule naučné stezky o zaniklých vesnicích informuje do větších podrobností.

Historie Vidrholce, jak se tehdy Klánovickému lesu říkalo, i okolních obcí a měst je rovněž pospána v naučné stezce a je velmi bohatá například na loupežníky. Les totiž protínala tzv. císařská silnice mířící z Prahy na jihovýchod země. Tato cesta, obklopená hlubokými lesy, byla právě oblíbeným cílem lupičů. Potíže s bezpečností převáženého zboží i cestujících tu byly po staletí. V 16. a 17. století musel například majitel panství na příkaz komorního soudu z bezpečnostních důvodů vysekávat stromy a křoviny, které byly od silnice na dostřel. Až výstavba železnice v letech 1840 – 1845 nabídla bezpečnější řešení přepravy a tuto historickou etapu zakončila.

Jak bylo naznačeno výše, Klánovický les skrývá také řadu botanických i zoologických zajímavostí. Les tvoří převážně doubravy s dubem letním a zimním a osvěžující jsou populace břízy bělokoré a pýřité. Tabule naučné stezky popisují například zamokřené tůňky představující prostředí pro specifickou mokřadní flóru i faunu. S přihlédnutím k faktu, že se les nachází na území metropole, je z biologického hlediska lokalita mimořádně bohatá. Více se lze dozvědět z tabulí naučné stezky, které se v neposlední řadě dotýkají také tématu ochrany přírody či historie golfového hřiště z 1. poloviny 20. století.

Klánovický les dnes představuje významné rekreační zázemí Prahy a svou rozlohou i bohatostí umožňuje po celý rok každému zájemci nalézt to, co hledá. Pro děti je připraveno lesní sportoviště a pro všechny příroda a všeobjímající klid. Stačí jen vyrazit. Přeji hezký výlet.

Pro Ekoporadnu Praha zpracoval Lukáš Koucký.

Přidáno 19. 10. 2011

Poslední aktualizace: 1. 10. 2017