Naučné stezky

Naučná stezka Údolím Šembery (pdf)

 

 

5Také v letošním roce jsme společně s dobrovolníky provedli opravu naučných tabulí na Vrchu svatého Kříže. Bohužel jsou tyto tabule častým objektem řádění vandalů. Bylo tedy potřeba smýt z tabulí graffiti a obrousit a natřít jejich stojny. Letos nám dokonce vandalové jednu naučnou tabuli i se stojnou ukradli. Pořídili jsme tedy novou, aby si návštěvníci tohoto krásného odpočinkového místa mohli opět připomenout zajímavosti o Parukářce. Zároveň nám byla odcizena tabule s panoramatickým pohledem na Prahu. Začátkem října jsme tedy i tuto tabuli znovu nainstalovali. Nyní si každý, kdo zdolá vrchol Vrchu svatého Kříže, bude moci připomenout, jaké dominanty Prahy z tohoto vrchu vidí. Chtěli bychom tímto poděkovat dobrovolníkům z České spořitelny, kteří nám při obnově naučné stezky pomohli. Zároveň doufáme, že nám nové naučné tabule dlouho vydrží. Díky nim se každý návštěvník bude moci obohatit o zajímavosti z historie vrchu a života na Parukářce, dozvědět se více o funkci zeleně ve městě či se kochat malovaným panoramatem Prahy.

V letošním roce jsme pro vás nainstalovali další naučnou tabuli na Vrchu sv. Kříže. Tato tabule se zabývá zelení ve městě a můžete zde  nalézt informace o tom, jak je zeleň ve městě prospěšná (například tím, že pomáhá snižovat teplotu v jeho ulicích).

tabule_krizek

P1060551Sedět v lavici a povídat si o ochraně přírody? Lepší a užitečnější je vyjít ven, navléci rukavice a s pytlem obcházet místo, které máme rádi. Přesně to udělali žáci 6. třídy ZŠ Angel v doprovodu s učitelem Danielem Noahem.

V pátek v 11 hodin jsme se sešli před školou. Celkem nás bylo 20 – 3 dospělí a 17 žáků. Po krátkém seznámení, rozdání svačin, rukavic a pytlů jsme se ve 3 skupinkách vydali 3 směry v lesoparku Kamýk.

Každou skupinku zavedla cesta jinam, a vždy bylo co sbírat. Je neuvěřitelné, co všechno je člověk schopen zahodit a co všechno se dá v lese najít. Úlovky byly velkolepé. Kromě klasických odpadků (papíry, obaly, plastové i skleněné lahve) jsme našli tašku s oblečením, instantní polévky, střední část SPZ, kus železa či nějaké desky. Celkem to vydalo na slušnou hromadu odpadků.

Nezbývá než doufat, že úklid bude v lesoparku Kamýk nějakou chvíli patrný a že žáci si odnesli víc, než svačinu a pytel odpadků.

I v letošním roce jsme prováděli údržbu naučné stezky na Vrchu svatého Kříže, která je bohužel díky aktivitě vandalů potřebná každý rok.

2006_1012koniklec0011_0Veřejný oddechový a sportovní areál VOSA

Dne 12.10.2006 byl uprostřed Modřanského sídliště otevřen 1,5 hektarový sportovní a oddechový areál s názvem VOSA. Naše organizace k němu dodala 2 naučné tabule.

Fitness U Vltavy

Slavnostní otevření areálu Fitness u Vltavy, na kterém jsme se podíleli vytvořením tabulí, proběhlo dne 20.9.2006. Projekt byl realizován za finanční podpory hlavního města Prahy, firmy Nestlé Česko s.r.o., Nadace Partnerství a Nadace České spořitelny.

Modřanská rokle

foto_tabuleStezka vede po asfaltové cestě podél Libušského potoka a spojuje západní a východní vstup do Modřanské rokle. Náš projekt se doplňuje s programem, jež realizuje MČ Praha – Libuš ve spolupráci s neziskovou organizací Stromy, a jehož součástí jsou informační tabule podél Písnického potoka (v chráněné i nechráněné části). Podél Libušského potoka a na trase roklí jsme rozmítili celkem sedm informačních tabulí v pravidelných rozestupech.

Obsahem jednotlivých tabulí je vždy text tematicky zaměřený na určité zajímavosti území a průvodní obrázky, případně mapky. Naším cílem bylo vytvořit text, který bude odborný a zároveň srozumitelný široké veřejnosti. Jelikož texty tabulí na sebe přímo nenavazují, je možné stezku projít oběma směry. První i poslední tabule obsahují obecné informace o Modřanské rokli a návštěvní řád.

Neleníme v zeleni

Tabule naučné stezky byly zpracovány jako originály výtvarnicí, jsou celokreslené. V rámečku tabule jsou motivy z areálu tělocvičny v přírodě, prezentováni sponzoři a partneři projektu a znázorněny nepovolené aktivity v lesoparku Kamýk.

Dále je na každé tabuli přírodovědné téma a návod k použití cvičebního prvku. Tabule jsou vytištěny na speciální samolepku, mají ochrannou vrstvu proti UV záření a izolační vrstvu, která umožňuje při znečištění tabule fixou nebo sprejem jeho snadné vyčištění organickým rozpouštědlem. Samolepka je instalována na pevném pozinkovém plechu, který je důkladně vešroubován do rámu stojanu, který je z velmi pevné lisované překližky, stojan je pak ze silných trámů, vše ošetřeno trojím nátěrem palisandrovým mořidlem.

Počítáme s vodou

pocitame s vodouDne 21.9.2012 byla v Komořanech na břehu Vltavy slavnostně otevřena naučná stezka Počítáme s vodou, kterou zbudovalo Ekocentrum Koniklec za finanční podpory městské části Praha 12 a firmy Nestlé Česko. Název naučné stezky napovídá, že jejím tématem je voda, zvláště význam vody v krajině. Jedná se o dvě tabule, které jednak seznamují návštěvníky s historií a významem Komořanských tůní a také s živočichy a rostlinami, které zde žijí, a jednak vysvětlují, proč zadržovat vodu v krajině.

Návštěvníci zde mohou spatřit dva příklady způsobu zadržování vody. Prvním z nich je jezírko, napájené drenáží z Cholupického tunelu. Tímto chceme ukázat, že dešťovou vodu je možné v krajině udržet také formou zřizování malých vodních ploch.  Ty se podílejí na zdravém vodním režimu krajiny,  zpříjemňují veřejný prostor a lákají mnohé živočichy, kteří jinak ve městě nemohou přežít. I do našeho jezírka se hned nastěhovalo několik žab.Druhým příkladem, který si zde návštěvníci mohou prohlédnout, je vegetační střecha, kterou je kryta naučná tabule. Vegetační střechy zatím nejsou v naší zemi příliš rozšířeny, značnou mírou však napomáhají snižování odtoku dešťové vody z území, a jak si návštěvníci mohou sami prohlédnout, jsou velmi pěkné. Přitom asi ne každý ví, že zelená střecha není výsadou pouze plochých střech. Lze ji instalovat prakticky na jakémkoli sklonu.

Jak u jezírka, tak i u zmíněné Komořanské tůně jsou umístěny lavičky a odpadkové koše. Byly zhotoveny ze dřeva nedalekého topolu, který byl napaden houbou a musel být pokácen.

Sad starých odrůd jabloní na Násirově náměstítabule-1

Sad starých odrůd jabloní je zajímavým využitím plochy u Násirova náměstí jako plochy zeleně s rekreační a výchovně-naučnou funkcí a vytvořením příjemného odpočinkového místa a prostoru pro setkávání. Na veřejném jednání byly zvoleny staré odrůdy jabloní s rozdílným vzhledem plodů a různou dobou zralosti.

V rámci projektu byly instalovány 2 naučné tabule formátu A0 s informacemi ke starým odrůdám a jabloním obecně, 2 masivní dřevěné lavičky, literárními pracemi žáků ZŠ a výtvarným doprovodem výtvarnice Šárky Zikové. Výsadba sadu a akce k otevření areálu proběhly v rámci oslav Dne Země 2014. Partnery projektu bylo Hlavní město Praha, MČ Praha 12 a ZŠ Na Beránku.

Údolím Šembery

Naučná stezka je tvořena dvanácti zastaveními, začíná u pivovaru v Českém Brodě a končí okruhem kolem hradu Šember. Celou svou trasou kopíruje říčku Šemberu a u Tuchorazské trvze se protíná s výše zmiňovanou stezkou Zahrady. Naučná stezka se zaměřuje na prezentaci zajímavých informací z oblasti udržitelného lesnictví a ekologie, ale i na říčku Šemberu a místní historii (hrad, pivovar). Slavnostně otevřena byla dne  10. 9. 2011.

Vrch svatého kříže

p1070923Tato historicky i přírodně významná lokalita se nachází v těsné blízkosti našeho bývalého sídla, proto jsme již od roku 2002 připravovali ve spolupráci s řadou místních osobností, nejen z řad Klubu přátel Žižkova, materiály pro naučnou stezku. Ta byla slavnostně otevřena dne 19. října 2004.

Projekt finančně podpořila Městská část Praha 3. Naučné stezka je věnována Jiřině Polanecké, předsedkyni Klubu přátel Žižkova, za její významný osobní příklad zdravého žižkovského patriotismu – za její práci při hledání, nalézání a potvrzování identity Žižkova, a RNDr. Věře Toběrné, za zásluhy v ochraně přírody a za dlouholeté vedení komise životního prostředí na naší městské části. Obě dámy se také aktivně podílely na tvorbě naučné stezky.

Dvě tabule, které jsou umístěny u restaurace a v zadní části parku u dětského hřiště informují návštěvníky zejména o historii nejbližšího okolí (například o bývalé usedlosti Proutková se známým Olšanským rybníčkem a Kapslovně), popisují přírodní zajímavosti vrchu a obsahují také orientační mapku. Třetí tabule se nachází na vrcholu kopce v místě rozhledu na historické centrum Prahy a představuje návštěvníkům pražské dominanty z žižkovského pohledu. Text tabulí i obrazová  dokumentace byly sestavovány a konzultovány pečlivě několik let. Fotografie pochází z archivu KPŽ. Obrázky z oblasti fauny a flóry byly vybrány z nejlepších prací výtvarné soutěže na nedalekých základních školách (1. ZŠ Chelčického, 2. místo ZŠ Lupáčova a 3. místo ZŠ Žerotínova).

tabule_pozorovani_nahled

Zahrady
Tabule naučné stezky stojí na břehu Mlýnského rybníka a rybníka Podviňák v osadě Zahrady mezi obcemi Tuchoraz a Vrátkov. Naučná stezka Zahrady byla otevřena ve stejnojmenné části Českého Brodu 31. 5. 2008. O dva roky později odvysílala Česká televize v pořadu Toulavá kamera reportáž o této naučné stezce. Záznam pořadu můžete nalézt v archivu pořadu Toulavá kamera.

V rámci údržby naučné stezky na Vrchu sv. Kříže byly všechny tři naučné tabule v průběhu roku dvakrát umyty od vandalských zásahů fixy a spreji. Z projevů vandalismu se nyní více setkáváme s poškozením tabule spreji, než přímo s její fyzickou likvidací. Díky rekonstrukci může nyní celá naučná stezka opět plnit svůj účel, tedy informovat návštěvníky parku.

Tabule se vždy snažíme čistit okamžitě, jakmile se dozvíme o jejich poškození. Neodrazují tak svým poničeným vzhledem návštěvníky. Naopak nepodporují vandaly v jejich dalším poškozování. Děkujeme Městské části Praha 3, že nám tuto péči umožňuje, návštěvníci parku to jistě ocení. V následujících letech budeme pokračovat v drobné údržbě.


Před:

Po:

Náhledy tabulí naučné stezky Počítáme s vodou:

Dne 21.9.2012 byla v Komořanech na břehu Vltavy slavnostně otevřena naučná stezka Počítáme s vodou, kterou zbudovalo Ekocentrum Koniklec za finanční podpory městské části Praha 12 a firmy Nestlé Česko. Už od 10 hodin se mohli návštěvníci zastavit postupně u čtyř stánků mezi Oddechovou loukou a Radotínským mostem. Na stáncích byl připraven program pro děti i pro dospělé.

Dopoledne se přišli podívat hlavně učitelé s dětmi, pro které bylo připraveno mnoho her. Ty byly vybrány tak, aby se při nich děti seznámily s významem vody v krajině. Na každém stánku probíhalo několik aktivit, aby se zde mohly zabavit děti různého věku.  Přišly děti z mateřské školky i žáci z druhého stupně základní školy.

Bylo krásné počasí, a tak se na děti nikdo nezlobil, když neodolaly a u jezírka po sobě cákaly vodu. Když děti stezku prošly a absolvovaly hry, dostaly za odměnu masožravou květinu.

Dospělí se mohli zkušených lektorů u stánků na cokoliv zeptat nebo si zahrát některou z pokročilejších her.

V 15 hodin se uskutečnilo slavnostní otevření naučné stezky. Kromě veřejnosti se ho zúčastnili zástupci investorů, tedy pan Pavel Novák za firmu Nestlé Česko  a paní místostarostky Eva Tylová a Hana Jandová za městskou část Praha 12. Pronesli krátkou řeč, kde vysvětlili, proč chtěli tento projekt podpořit a pochválili výsledek. Poté slavnostně odhalili tabuli. Zástupci Ekocentra Koniklec pak vysvětlili, v čem vidí důležitost tohoto projektu a stručně popsali průběh realizace a technické řešení.

Stezka je vedena těsně podél břehu Vltavy, rovnoběžně s cyklostezkou A2. Chodci se sem nejsnáze dostanou z autobusové zastávky Komořany, odkud půjdou směrem k řece na Oddechovou louku (viz mapka).

Název naučné stezky napovídá, že její téma je voda, zvláště význam vody v krajině. Byly vytvořeny a nainstalovány dvě naučné tabule. První z nich je vzdálena asi 500 m od Oddechové louky proti proudu Vltavy, u nejmenší z Komořanských tůní, která bude v blízké době revitalizována. Tato tabule seznamuje návštěvníky s historií a významem Komořanských tůní a také s živočichy a rostlinami, které zde žijí.

Za dalších 300 m návštěvníci narazí na druhou naučnou tabuli pod Radotínským mostem. Na této tabuli je stručně vysvětleno, proč zadržovat vodu v krajině a uvedeno několik dobrých a špatných příkladů. Dva  dobré příklady zde byly zrealizovány.

Prvním z nich je jezírko, napájené drenáží z Cholupického tunelu. Tímto chceme ukázat, že dešťovou vodu je možné v krajině udržet také formou zřizování malých vodních ploch.  Ty se podílejí na zdravém vodním režimu krajiny,  zpříjemňují veřejný prostor a lákají mnohé živočichy, kteří jinak ve městě nemohou přežít. I do našeho jezírka se hned nastěhovalo několik žab.

Druhým příkladem, který si zde návštěvníci mohou prohlédnout, je vegetační střecha, kterou je kryta naučná tabule. Vegetační střechy zatím nejsou v naší zemi příliš rozšířeny, značnou mírou však napomáhají snižování odtoku dešťové vody z území, a jak si návštěvníci mohou sami prohlédnout, jsou velmi pěkné. Přitom asi ne každý ví, že zelená střecha není výsadou pouze plochých střech. Lze ji instalovat prakticky na jakémkoli sklonu.

Jak u jezírka, tak i u zmíněné Komořanské tůně jsou umístěny lavičky a odpadkové koše. Byly zhotoveny ze dřeva nedalekého topolu, který byl napaden houbou a musel být pokácen.



V pátek 21. 9. 2012 se bude konat na Oddechové loučce (poblíž autobusové zastávky Na Šabatce a železniční zastávky Praha-Komořany) slavnostní otevření naučné stezky nazvané „Počítáme s vodou“. V rámci této akce uvidíte nejen tabule naučné stezky, ale také zelenou střechu, jezírko a další prvky vybudované v rámci projektu.

Samotné slavnostní otevření proběhne v 15.00, ale pro děti i dospělé je připraven zábavný a poučný program po celou dobu konání akce od 10.00 do 17.00. Dozvíte se, jakou úlohu hraje (nejen) dešťová voda v krajině a co se stane, když je vodní režim krajiny narušen. Hlavní ale je, že můžete přispět k tomu, aby se tato rovnováha obnovila. Povíme vám jak.

Milovníky rostlin určitě potěší možnost získat masožravou rostlinu a k ní navíc cenné rady od odborníka ze společnosti Darwiniana. Jestlipak víte, čím masožravou rostlinu zalévat?

V dopoledních je vítána účast žáků a jejich učitelů, ale prosíme o nahlášení času a počtu dětí pro zajištění hladkého průběhu akce.

Kontakt: lucie.vancurova@ekocentrumkoniklec.cz

Realizace jezírka se zůčastnilo ve dnech 13. a 26. 6. 2012 celkem 15 dobrovolníků – siláků z firmy Hewlett-Packard s.r.o., 12 mužů a 3 ženy. S velkou vervou se oháněli krumpáči a udělali velký kus skutečně náročné práce. Děkujeme!

Téměř každý, kdo žije v Praze, zná cyklotrasu A2 procházející celou Prahou na po pravém břehu Vltavy. Méně lidí už ví, že v jejích nejfrekventovanějších úsecích, což je na samém kraji Prahy, můžou chodci či běžci využít nezpevněnou příjemnou pěšinku těsně u břehu řeky. Ekocentrum Koniklec se nyní podílí na vybudování odpočinkových míst, jezírka a naučných tabulí u pěšinky vedoucí z Modřan na Zbraslav rovnoběžně s cyklostezkou. Budou zbudovaná dvě odpočinková místa s lavičkou a s naučnou tabulí, která bude spojovat jedna společná myšlenka – hospodaření s dešťovou vodou v krajině. První z těchto míst bude u nejmenší (a směrem ven z Prahy poslední) Komořanské laguny. Část laguny bude vyčištěna, povede k ní cestička a na jejím břehu budou umístěny lavičky. Na tabuli historii a původní význam lagun, ale také na její dnešní význam jakožto malou vodní plochu a na vzácný ekosystém, který okolo starých lagun vznikl.

Druhé odpočinkové místo bude pod Radotínským mostem. Zde bude zbudováno malé foliové jezírko napájené dešťovou vodou, která zde vytéká z kamenného portálu a zpevněným korytem teče rovnou do řeky. I zde bude lavička a naučná tabule. Tabule bude zastřešena zelenou střechou. Oba tyto prvky – jezírko i zelená střecha – ukazují způsoby, jak vodu v krajině udržet.

Všechny  prvky budou dokončeny do konce prázdnin a slavnostní otevření je plánováno na 14.září 2012.

Projekt je financován firmou Nestle a Městskou částí Praha 12.

Před započetím realizace projektu:

Naučná stezka Údolím Šembery (Stezky.info)

Naučná stezka Údolím Šembery (Pošembeří)

Údolím říčky Šembery vede nová naučná stezka. Slavnostně ji otevřeli teprve v sobotu. Nová naučná stezka začíná u pivovaru v Českém Brodě a končí okruhem kolem hradu Šember.

„Poté, co starosta Českého Brodu Jakub Nekolný slavnostně odhalil první informační tabuli stezky před českobrodským pivovarem, prohlédli si návštěvníci areál pivovaru s výkladem současných majitelů,“ prozradila Štěpánka Šoupalová z obecně prospěšné společnosti Region Pošembeří.

Počasí v sobotu přálo. Návštěvníci si tak mohli užít vyhlídkové jízdy historickým autobusem bez střechy, který jezdil do nedalekých Dolánek.“ Tam na malé i velké čekaly na trase naučné stezky vědomostní úkoly,“ zmínila Šoupalová. Na úspěšné poutníky čekaly drobné odměny a opékání špekáčků.

Trasa naučné stezky měří přibližně sedm kilometrů, kopíruje říčku Šemberu a lemuje ji hned dvanáct informačních tabulí. „Jejich grafická podoba navazuje na naučnou stezku Zahrady otevřenou v této lokalitě před třemi lety,“ připomněla Štěpánka Šoupalová. Jednotlivá zastavení informují například o historii českobrodského pivovaru, hradu Šember nebo o přirozené skladbě lesa a o hospodaření v něm.

Naučná stezka Údolím Šembery vznikla v rámci projektu Přívětivý Český Brod za finanční pomoci Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí České republiky. „Na jejím vzniku se podílela nejen místní samospráva, ale také veřejnost a neziskové organizace,“ vypíchla Štěpánka Šoupalová z obecně prospěšné společnosti Region Pošembeří.

Zájemci mohli v rámci tohoto slavnostního otevření vzlétnout také v koši upoutaného horkovzdušného balónu.

Martin ŠnajdrKolínský deník

Dne 10. 9. 2011 byla slavnostně otevřena naučná stezka Údolím Šembery:

Instalace tabulí:

Tabule naučné stezky (seznam zastávek):

Slavnostní otevření stezky se uskuteční za účasti zástupců realizátorů a partnerů projektu: Města Český Brod a obce Doubravčice, PEFC ČR, Ekocentra Koniklec, Pošembeří, Skautského střediska Český Brod, 05/04. ZO ČSOP Český Brod a dalších v sobotu dne 10.9.2011 v 9 hodin u pivovaru v Českém Brodě. Dále se můžete těšit na exkurzi do pivovaru, soutěže pro děti i dospělé podél naučné stezky (odvoz autobusy po trase zajištěn bezprostředně po ukončení exkurze do pivovaru) a průběžně vzlet upoutaného horkovzdušného balónu po skupinách 3-4 osob. Všechny uvedené aktivity jsou pro účastníky zdarma nebo za symbolický poplatek.

Naučná stezka byla vytvořena za účasti veřejnosti, místní samosprávy a dalších spolupracujících organizací. Grafická podoba panelů stezky pokračuje ve stejném kresleném stylu jako předchozí projekt Zahrady, otevřený v této lokalitě před třemi lety. Nově jsou umístěny na každou tabuli interaktivní prvky (například ukázka půdního profilu nebo různých druhů ptačích budek, které si mohou návštěvníci nejen prohlédnout, ale i osahat).

Naučná stezka je tvořena dvanácti zastaveními, začíná u pivovaru v Českém Brodě a končí okruhem kolem hradu Šember. Celou svou trasou kopíruje říčku Šemberu a u Tuchorazské trvze se protíná s výše zmiňovanou stezkou Zahrady. Naučná stezka se zaměřuje na prezentaci zajímavých informací z oblasti udržitelného lesnictví a ekologie, ale i na říčku Šemberu a místní historii (hrad, pivovar).


Plakát ke stažení (pdf)

Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu „Přívětivý Český Brod“ za finanční pomoci Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí. Za obsah tohoto dokumentu je výhradně odpovědné Město Český Brod a nelze jej v žádném případě považovat za názor Ministerstva životního prostředí. Více »

Ankety, kterou Ekocentrum Koniklec se zastupiteli města Český Brod v únoru 2011 zveřejnili, se zúčastnilo celkem 24 respondentů. Na následujících 9 otázek, které realizátoři projektu položili veřejnosti ve snaze zvýšit kvalitu připravované stezky, lidé odpovídali níže popsaným způsobem:

1. Líbí se Vám název stezky „Údolím Šembery“? Pokud ne, který název byste navrhoval/a?

90% respondentů s názvem souhlasí,

10% respondentů navrhuje jiný název.

2. Navštívil/a jste trasu stezky před vyplněním tohoto anketního lístku?

95% respondentů trasu stezky nenavštívilo,

5% respondentů trasu dobře zná.

3. Máte nápad, kudy by trasa stezky mohla vést, aby byla přístupnější, zajímavější, delší/kratší, bezpečnější? Pokud ano, popište ji.

90% respondentů s navrhovanou trasou stezky souhlasí,

10% respondentů k trase doplňují svá doporučení, které realizátoři zohlední při stavbě stezky.

4. Na která konkrétní místa trasy stezky byste umístil/a posezení a proč?

60% respondentů na otázku neodpovídá nebo je problematika nezajímá,

20% respondentů by zastavení rádo mělo u hradu Šember,

8% respondentů by zastavení rádo mělo na parkovišti pod hradem,

8% respondentů u křižovatky stezky se silnicí

a 4% respondentů by posezení vůbec nebudovalo.

(Poznámka: Nyní je již domluveno, že posezení bude zbudováno u každé tabule stezky.)

5. Vyhovují Vám předběžná témata tabulí, nebo byste měl/a jinou představu? Kterou?

60% respondentů souhlasí,

24% respondentů doplnilo své návrhy k tématům tabulí, které realizátoři zohlední,

16% respondentů se nevyjádřilo.

6. Která další vhodná témata by měla stezka zahrnovat?

88% respondentů se k otázce nevyjádřilo,

12% respondentů doplnilo své návrhy. Vhodné realizátoři zpracují.

7. Znáte nějaká zajímavá místa (události, osobnosti, přírodní úkazy) na trase stezky, o kterých by měla být zmínka v textu zastavení?

90% respondentů se k otázce nevyjádřilo,

10% respondentů doplnilo své návrhy, které realizátoři zohlední při výběru témat.

8. Jak byste si představil/a grafické zpracování tabulí stezky? Pro srovnání použijte tabuli z naučné stezky Zahrady, která je na obrázku.

50% respondentů souhlasí se stejnou grafickou úpravou jako je u NS Zahrady,

40% respondentů se k otázce nevyjádřilo

a 10% respondentů doplnilo věcné návrhy, které realizátoři zohlední v grafických pracích.

Asi 15% respondentů nabídlo realizátorům svou pomoc při tvorbě stezky. Tato pomoc byla u většiny z nich s vděčností přijata a v tuto chvíli probíhá s respondenty spolupráce především na úrovni tvorby a kontroly připravovaných textů.

V pondělí 9. 5. 2011 proběhlo na českobrodské radnici veřejné pracovní jednání k naučné stezce s názvem „Údolím Šembery“. Naučná stezka je připravovaná v rámci projektu Přívětivý Český Brod, na kterém spolupracuje zastupitelstvo města Český Brod s Ekocentrem Koniklec z Prahy. Na veřejném jednání, kterého se zúčastnilo 25 lidí včetně čtyř žáků nedaleké základní školy, se zájemci dozvěděli informace k průběhu projektu, realizační harmonogram, proběhla i  první prezentace grafických návrhů tabulí. Účastníci měli možnost připomínkovat témata i obsah tabulí. Věcné návrhy byly zpracovány do plánu dalších činností. Na schůzi byl potvrzen termín konání akce otevření naučné stezky.

Slavnostní otevření proběhne 10. 9. 2011 a jeho součástí bude mimo soutěže pro děti na trase stezky i výlet vyhlídkovým autobusem, prohlídka pivovaru nebo projížďka na voze taženém koňmi. Koncem srpna a začátkem září bude stezka instalována. Pro tuto činnost je Ekocentrum Koniklec domluveno s místním skautským oddílem, ale s radostí přijme další pracovité ruce –  zájemce z řad občanů města Český Brod a okolí. Více informací poskytne Hynek Jebavý (777 156 537) a Lukáš Koucký (605 560 958), realizátoři projektu.

Zveme Vás na veřejné pracovní jednání k naučné stezce „Údolím Šembery“ v pondělí 9.5.2011 od 16,30 hodin na radnici města Český Brod.

Program:
· Informace k průběhu projektu a realizačnímu harmonogramu
· Prezentace prvních grafických návrhů modelové tabule a podrobné osnovy obsahu všech tabulí NS
· Diskuse nad tématy a obsahem tabulí NS. Co na tabulích chybí? Co byste naopak vyřadili?
· Pracovní skupiny k výběru interaktivních prvků tabulí za účasti žáků místních škol
Akce se koná jako součást projektu „Přívětivý Český Brod“.


Pozvánka

Dne 15.4.2011 probíhal v Modřanské rokli a v lesoparku Kamýk úklid odpadků a zároveň se uskutečnila oprava naučných stezek v rámci Dne Země. Akci pořádalo Ekocentrum Koniklec. Za pomoc a účast na akci děkujeme zejména dětskému oddílu Ostříži z Kamýku, žákům ZŠ Na Beránku v čele s panem učitelem Ing. Ivanem Štěpkou, dobrovolníkům z České spořitelny, jejichž práci pro naši organizaci zprostředkovalo Fórum dárců, a v neposlední řadě také zástupkyni starosty Ing. Evě Tylové. Přejme si, aby funkční naučná stezka vydržela co nejdéle a odpadu v přírodních lokalitách ubývalo.

V rámci projektu „Přívětivý Český Brod“ bude v roce 2011 vybudována naučná stezka s pracovním názvem „Údolím Šembery“. Jde o pokračování úspěšně realizované naučné stezky „Zahrady“, která se těší oblibě nejen místních obyvatel, ale i návštěvníků města a okolí Českého Brodu. Podobně jako před tvorbou stezky „Zahrady“ máte i nyní prostor pro své návrhy a náměty. Nabízíme tedy k pročtení základní informace o projektu a k vyplnění krátký anketní lístek, prostřednictvím kterého můžete ovlivnit podobu, náplň a trasu celé plánované naučné stezky. Vyplnění anketního lístku Vám zabere asi 5 minut. Za vaše připomínky a náměty budeme velmi vděční.

V rámci projektu „Přívětivý Český Brod“ bude mimo jiné zbudováno hřiště pro dospělé v městském parku, uskutečněna výsadba stromů, zrealizováno několik tématických akcí pro veřejnost, celoroční hra pro děti a doprovodné výstavy. Projekt podpořilo Ministerstvo životního prostředí ČR z prostředků Revolvingového fondu.

Významnou součástí projektu je také naučná stezka, jejíž návrh bude diskutován s veřejností. Stezka bude obsahovat 12 zastavení převážně s tématikou lesní ekosystém, hospodaření v lesích, fauna a flora potoka Šembery, ale i historie a technické památky oblasti. Dále je v plánu instalovat podél stezky 15 laviček, 2 lavičky se stoly a 4 odpadkové koše. Trasa stezky je plánována z náměstí v Českém Brodu, okolo pivovaru, podchodem bude překonána hlavní silnice na Prahu, dále po červené značce lesem do osady Dolánky podél potoka Šembery a kolem hradu Šember zpět na parkoviště pod hradem (dolů po žluté turistické stezce).

Celá navržená trasa měří asi 10 – 11 kilometrů. Vlastní podoba tabulí je plánována obdobným stylem jako u naučné stezky „Zahrady“. Prosíme o spolupráci při realizaci projektu a již nyní Vás srdečně zveme na slavnostní otevření naučné stezky, které proběhne v září 2011 (termín bude upřesněn).


Anketní lístek a další informace (pdf)

Další zprávy o naučné stezce Údolím Šembery Více »

2004

2005

2007

2008

2009

Více »

Fotografie z výlovu rybníka:

Více »

Obrázky z výtvarné soutěže:

Moták pochop (Markéta Stejskalová, ZUŠ Český Brod, 4. ročník, 1. stupně)

Labuť velká (Hana Hladíková,  Základní umělecká škola Český Brod, 2. ročník 2. stupně)

Moták pochop (Jiří Pech,  ZUŠ Český Brod, 2. ročník 2. stupně)

Slípka zelenonohá (Šarlota Bossanyi, ZUŠ Český Brod, 4. ročník 1. stupně)

Kachna divoká (Michelle Grünová, Gymnázium Český brod, 2.a8)

Kachna divoká (Aneta Burová, 1. Základní škola, 9. A)

Kachna divoká (Iveta Frauenterková, Gymnázium Český brod, 2.a8)

Kachna divoká (Jana Čokrtová, 1. Základní škola)

Rákosník zpěvný (Jana Susová, 1. Základní škola, 9.A)

Lyska černá (Marie Strnadová, ZUŠ Český Brod, 4. ročník 1. stupně)

Potápka roháč (Michelle Grünová, Gymnázium Český brod, 2.a8)

Potápka roháč (Tereza Kupčíková, Gymnázium Český brod, 4.a8)

Potápka roháč (Klára Doležalová, 1. Základní škola, 8. A)

Potápka roháč (Ondřej Mužík, 1. Základní škola, 9. A)

Ledňáček říční (Petra Bzálková, ZUŠ Český Brod, 4. ročník 1. stupně)

Ledňáček říční (Matěj Čich, ZUŠ Český Brod,  7. ročník 1. stupně)

Strnad rákosní (Pavlína Deverová, 1. Základní škola, 9.A)

Volavka popelavá (Michelle Grünová, Gymnázium Český brod, 2.a8)

Volavka popelavá (Markéta Kmochová, 1. Základní škola, 8. A)

Volavka popelavá (Jitka Paďoutová, 1. Základní škola, 9. A)

Polák chocholačka (Lukáš Nikl, 1. Základní škola, 6. A)


Polák chocholačka (Tereza Svobodová, 1. Základní škola, 8.A)

Polák chocholačka (Bety Trejbalová, 1. Základní škola 9. A)


Více »

Obrázky z výtvarné soutěže:

Létají (anemochorie)

Anemochorní rostliny mohou mít tak lehká a malá semena, že jsou větrem snadno přenášena, např. orchideje, jejichž semena neobsahují téměř žádné zásobní látky. Klíčící rostlinky jsou proto závislé na symbiotických vztazích s houbami. Ostatní mají různá „létací“ zařízení. Může se jednat o chlupy a chmýr (např. pampeliška, bodlák), lemy a křídla (např. javor, bříza, jasan), listeny (např. lípa), u některých rostlin se po odkvětu odlomí celá nadzemní část – těm se někdy říká „stepní běžci“(např. máčka ladní).

lípa velkolistá (Martina Melušová, Základní umělecká škola Český Brod,    3. ročník 2. stupně)

smrk pichlavý (Matěj Čich, Základní umělecká škola Český Brod,  7. ročník 1. stupně)

olše lepkavá (Jiří Pech,  Základní umělecká škola Český Brod, 2. ročník 2. stupně)

olše lepkavá (Helena Strnadová, Základní umělecká škola Český Brod,  7. ročník 1. stupně)


borovice lesní (Martina Melušová, Základní umělecká škola Český Brod, 3. ročník 2. stupně)

javor klen (Helena Strnadová,  Základní umělecká škola Český Brod, 7. ročník 1. stupně)

jasan ztepilý (Klára Melounová,  Základní umělecká škola Český Brod, 3. ročník 2. stupně)

zerav východní (Hana Hladíková,  Základní umělecká škola Český Brod, 2. ročník 2. stupně)

Roznášejí je zvířata na svém těle (epizoochorie)

Semena (případně plody nebo plodenství) těchto rostlin mají různé háčky a osténky, které se přichycují k povrchu těla živočichů (např. lopuch, kuklík). Jiné rostliny vylučují lepkavý sliz. Na epizoochorii se významně podílejí také ptáci (ornitochorie). Zvláštním, ale častým typem rozšiřování vodních rostlin je ulpívání semen na ptačích nohou (např. leknín). Takto mohou překonat vzdálenost i několik stovek kilometrů. Někdy jsou oddělovány tzv. synzoochorní rostliny, které spoléhají na to, že jejich semena živočich někde zapomene (pozření živočichem semena nepřežijí). Klasickým příkladem jsou zásoby ptáků a veverek (např. dub, líska, jírovec).

líska obecná (Martina Melušová, Základní umělecká škola Český Brod, 3. ročník 2. stupně)

jírovec maďal (Klára Melounová, Základní umělecká škola Český Brod, 3. ročník 2. stupně)

lopuch větší (Vojtěch Kocián,  Základní umělecká škola Český Brod, 1. ročník 2. stupně)

dub letní (Hana Hladíková, Základní umělecká škola Český Brod, 2. ročník 2. stupně)

Nechají se pozřít (endozoochorie)

Živočichové konzumují plody s dužnatým oplodím a poté jejich nestrávená semena s tvrdým osemením šíří trusem (např. ostružiník, jmelí). Některá semena dokonce nemohou vyklíčit, pokud neprojdou trávicím traktem živočicha. Druhy, jejichž semena roznášejí převážně ptáci, je lákají hlavně pestrým zbarvením (např. jeřáb), zatímco savci jsou lákáni zejména výraznou vůní (např. ostružiník).

jeřáb ptačí (Jiří Pech, Základní umělecká škola Český Brod, 2. ročník 2. stupně)

růže šípková (Zuzana Foktová,  Základní umělecká škola Český Brod, 7. ročník 1. stupně)

ostružiník křovitý (Hana Hladíková,  Základní umělecká škola Český Brod, 2. ročník 2. stupně)

bez černý (Michaela Lodinská, Základní umělecká škola Český Brod, 6. ročník 1. stupně)

jmelí bílé (Vojtěch Kocián,  Základní umělecká škola Český Brod, 1. ročník 2. stupně)

Nechají se unášet vodou (hydrochorie)

Vodou se šíří semena vodních i suchozemských rostlin, která vydrží déletrvající působení vody (vylučují voskové látky) nebo dokáží díky mezibuněčným prostorám v oplodí či osemení plavat na hladině (např. kosatec, rdest). Některé plody a semena mívají přídatná zařízení, která jim umožňují zakotvit v bahně (např. blatouch, šmel). Existují i rostliny, jejichž semena se rozšiřují pomocí dešťových kapek (např. rozchodník). Jejich plody se za vlhka otevírají a semena jsou deštěm vymršťována ven.

blatouch bahenní (Martina Melušová, Základní umělecká škola Český Brod, 3. ročník 2. stupně)

blatouch bahenní (Helena Strnadová, Základní umělecká škola Český Brod, 7. ročník 1. stupně)

blatouch bahenní (Zuzana Foktová,  Základní umělecká škola Český Brod, 7. ročník 1. stupně)


Fotografie stromů

Autorem všech fotografií je pan Václav Čokrt. Děkujeme mu za laskavé svolení k jejich použití na tabulích naučné stezky.

ořechovec srdcovitý

zerav západní

vrba křehká

Více »

Zaniklé vesnice:

Kostelecko
Na tomto území již dřívější poznatky (včetně archeologických) zachytily značný počet zaniklých středověkých osad.

Dosud známá sídliště se zřetelně vážou k vodním tokům, výrazný je např. shluk u Šembery a jejích přítoků. Naproti tomu doklady středověkého osídlení postrádáme jižně a jihovýchodně od Kostelce n. Č. lesy a jižně od Žernovky a Štíhlic, tedy mimo potoční síť, při rozvodí Labe a Sázavy. Sídliště se soustřeďují na území říčanské žuly, kde geobotanická rekonstrukce předpokládá acidofilní doubravu.
Tendence zániku vesnic vyplývala z celkového opadávání kolonizační vlny a z přechodu k intenzivnějším způsobům zemědělství. Řada osad neobstála v měnících se podmínkách a zanikla zejména v územích pro obdělávání méně výhodných půd Tento zánik bývá spojen s postupem lesa; jako příklad dominantního uplatnění této tendence může posloužit vývoj na Drahanské vrchovině. Na Černokostelecku se vliv opadnutí agrární konjunktury projevoval pravděpodobně až do 16. stol. (Dolánky).
Vesnice na kozojedském území byla přemístěna do polohy s vydatnějším vodním zdrojem, nacházející se v centru plošiny, kterou pokryla plužina. Výhodnější polohu zřejmě získala i Žernovka, opět v ní zaznamenáváme vydatnější vodní zdroj. Velmi důležité svědectví o přestavbě středověkých osad pravděpodobně vydávají hojné nálezy ze 14. stol. v jádrech Štíhlic, Mukařova, Vyžlovky.
Ve 13. a 14. stol. proběhla na Černokostelecku i důležitá etapa ve formování novodobých katastrů. V jejich uspořádání se totiž mj. odráží rozdělování území zaniklých osad. Např. v západním výběžku kozojedského katastru se zřejmě projevuje území zaniklé osady v Zahrádkách. Kozojedského výběžku se pravděpodobně týká spor z r. 1358 mezi pány z Chrástu a skalickým klášterem. K jednoznačné lokalizaci klášterního Kozího hřbetu vede údaj o hradišti. Les Chrásteckých je vztahován ke Štíhlicím a Lažanům, podle celkové situace ho je nutno hledat jižně od klášterního majetku (sídliště v Zahrádkách zaniklo nejméně půl století před sporem). Síť osídlení v polovině 14. stol. tu nedovoluje předpokládat podstatně větší zalesnění oproti novodobému stavu; zahrnutému do výběžku kozojedského katastru. Měřiči pánům z Chrástu vyměřili 20 lánů a 7 jiter kouřimské míry. S tímto vyměřením spojuje Kudrnáč (1967) mezník, nalezený při katastrální hranici.V kozojedském výběžku by na jeden lán připadalo asi 8 ha; uváděná jednotka by měla průměrně činit 21 ha (Hladík 1953). Zřejmě se tu projevuje rozrůzněnost v používání středověkých měr; rozdíl není nikterak ojedinělý (cf. též Žemlička 1974, 451). Pokud je naše úvaha správná, ukazuje, že někdejší zázemí osady v Zahrádkách pravděpodobně zůstalo ohraničenou jednotkou. V polovině 14. stol. však příslušelo k Lažanům a Štíhlicím. Kdy připadlo ke Kozojedům se zatím neví. Jiným způsobem nová sídelní struktura začlenila území zaniklých Lažan či Vyžlovky ve Spáleném: rozdělila je mezi několik osad.
· VES V LOUŇOVICÍCH U HÁJOVNY
zanikla podle literárních kritérií v téže době jako osada v sousedství Žernovky. Nalezená keramika je datovatelná do 14. stol. V poloze, v níž jsou umístěny nynější Louňovice, dosud chybějí doklady osídlení 13.-14. stol.
· SÍDLIŠTĚ V JEVANECH DUBINĚ
Těsně u rozvodí se nacházelo sídliště v Jevanech Dubině, zaniklé pravděpodobně kolem r. 1300. Známe tu 6 objektů, z nichž alespoň dva příslušely k hospodářskému dvoru.
· SPÁLENÉ
Ve Vyžlovce Spáleném je nejrozsáhlejší zaniklá ves, jakou na Černokostelecku známe. Podle reliktů zachycených povrchovým průzkumem se zde může předpokládat až 10 usedlostí, dvůr, nejméně dva rybníky a mlýn. Dobu zániku se odhaduje na 14. stol., spíše v jeho 2. polovině.
· LAŽANY
V Lažanech předpokládáme nanejvýš 5 usedlostí, ale stála tu tvrz se dvorem (a rybníkem) a na protilehlém konci sídliště druhý dvůr. Podle svědectví písemných pramenů žily Lažany ještě ve 2. polovině 14. stol., snad zanikly na počátku 15. stol. Na poli v sousedství tvrziště je doložena (sběrem) část osady zaniklá kolem r. 1300. Archeologové pravděpodobně zachytili stopu přestavby sídliště, jeden z možných odrazů dlouhodobé krize kolonizačního osídlení někdejšího pomezního hvozdu. Bude třeba rozpoznat proč vznikl druhý název Lažan – Nový Dvůr.
· ZAHRÁDKY
Protějšek k Lažanům a Vyžlovce ve Spáleném reprezentuje sídliště v Kozojedech Zahrádkách, jemuž se přičítá nejvýš 5 usedlostí. Zaniklo ve 2. polovině 13. stol. Na kozojedském území známe kromě sídliště v Zahrádkách dvě osady, ves u kostela sv. Martina a sedliště Za lukama. U kostela sv. Martina, datovaného do 1. poloviny 13. stol., zachytil archeologický výzkum pravděpodobně dva horizonty pustnutí osady. Osídlení bylo zřejmě nejprve výrazně zmenšeno v době kolem r. 1300 a úplně či téměř zaniklo nejspíše v polovině 14. stol. Ve vývoji osady, nepochybně významné v rámci studované sídelní struktury (farní ves), se odrážejí základní etapy vývoje středověkého osídlení Černokostelecka. Sídliště Za lukama pravděpodobně zaniklo na počátku 14. stol.
· PENČICE
Penčice (od osobn. jm. Pěn-ka) byla ještě roku 1344 pastevní lesní víska. Později to byla rolnická ves zákupní, která byla ve 30-leté válce r. 1645 vyvrácena. Nyní je tu jen hájovna 340 m n. m.
Pod hájovnou je pod sádkovým rybníčkem sklípek, kde stávala stará myslivna, jež před 40 lety vyhořela. Směrem k Jevanům na Jevanském potoce jsou zbytky pracující flokárny a šindelky. Poblíž nich jest skupina velkých žulových balvanů, tzv. Ivanovo lože, což bývalo pohanské obětiště.
Penčice daly jméno i rozkošnému údolí, o němž někteří cestovatelé prohlásili, že je to jedinečné údolí v Evropě a že patří k nejkrásnějším partiím v ČR. Avšak nová silnice, vedoucí lučinatým údolím podle Penčického potoka, mnoho z bývalé krásy setřela. Olesněné stráně jsou 120 m vys. Podle Dr. B. Katzra je u Penčic ve větší hloubce mohutná vrstva kamen. uhlí.
Přesnou lokalizaci středověkých Penčic, umísťovaných do okolí stejnojmenné hájovny, neznáme. Penčice unikají lokalizačním pokusům. Datování jejich zániku nutno alespoň předběžně upřesnit rozborem písemných pramenů.
· ŠEMBERA
Pod kozojedským sv. Martinem je malebná kotlina řeky Šembery (365 m n. m.), která protéká divoce romantickými lesními partiemi Starých Zámků a Dolánek. Jsou tu malebné a často malované skupiny skal Pustý zámek, Poustevníkova sluj a Čertova lenoška. Tato tvořila kdysi ostroh někdejšího hradu Šemberu, jejž lid přezval na Staré Zámky.
O této někdejší tvrzi kolují četné pověsti. Na Velký pátek se tu prý objevuje mužík s měšcem peněz ; občas tu prý přejede tajemný černý povoz s 2 kněžnami ; v chodbě vedoucí odtud prý až do Kostelce je ukryt poklad, jejž tu už r. 1689 marně hledal farář od sv. Jindřicha z Prahy ; na Čertově lenošce sedával prý Satanáš, když tu vyhrával na dudy k tanci zlým duchům.
Žulové balvany mají geologickou souvislost s Krkonošemi. Po hradišti nad potokem zbyl 110 cm dlouhý val s příkopem. Val byl z příkopu 5 m vysoký a z hradiště 3 m. Na konci výběžku je val 40 kroků dlouhý a 4 m vysoký. Zbytky zdiva jsou středověkého původu. Hrad se skládal z předhradí, z vlastního opevněného a od předhradí příkopem odděleného hradu. Zbylé díry znamenají někdejší sklepení. Jméno hradu Šemberu vzniklo snad z německého Schonberg či Sternberg. R. 1357 Ješek z Náchoda a Kostelce prodal jej i s lesem Kozím hřbetem mindenskému biskupovi Jetřichovi pro nový klášter ve Skalici. Hrad slul tehdy Burkstadl a byl dřevěný. Skaličtí klášterníci jej přestavěli asi na zděný. R. 1542, kdy byl připojován k Tuchorazi, byl už pustý. Pod hradem byl rybník Šember. Tak sluje i les na východním boku Dolánek na vysoké stráni. Staré Zámky skýtaly za světové války útulek mnoha zběhům, zelenému kádru.
Hrádek na nejzazším cípu doubravčického hradiště. Oddělil ho příkop dlouhý přibližně 40 m, obdobná je i vzdálenost od příkopu k vrcholu trojúhelníkové plochy ostrožny. Označení „presidio Burkstadil“ z r. 1358 (viz kap. 3) se ještě spíše vztahuje k hradišti. V r. 1542 je hrádek jmenován jako pustý .
· ŽERNOVKA
Přes Babičky se dostaneme na blízkou Žernovku. (Od kmene žer-, žir- a později žernov). Je to živé letovisko. Přes Žernovku vede 50. rovnoběžka. Když tu před lety odkryli skálu, našli ji již opracovanou a objevili čtverhranná dláta a půl žernovu. Je to důkaz, že tu již před dávnými věky pracovali kamenici. Jsou tu četné lomy stavební žuly.
Z planiny od Žernovky se otvírá přes les Zájezdí pohled na město Kostelec, na les Dolánky, kostel sv. Martina a na tuchorazskou hlídku.
Lokalita byla objevena při povrchovém průzkumu v r. 1972. V témže roce byla zjištěna i přibližná velikost části sídliště rozorané na poli.
Dnešní Žernovka se rozkládá kolem potoka, který nedaleko od pramene přechází z úzkého zářezu do širšího údolí. Toto údolí se záhy spojuje se sousedním obdobně širokým údolím, jímž protéká jen nevýrazná vodoteč. Ve druhém údolí je doloženo sídliště, příslušející ke studovanému horizontu. V horní části svahu uzavírajícího údolí byl zjištěn objekt narušený výkopem. Malá sonda ukázala, že na podložní terén nasedala černá mastná vrstva, silná průměrně 15 cm. Kryla ji žulová zvětralina značně narušená orbou, mocná nejvýš 20 cm. Profil objektu ve stěně průkopu měřil 6 m. Hustá síť okolních výkopů nenarušila žádný další objekt. Až z paty svahu, asi 50 m od objektu proťatého výkopem, pochází několik keramických zlomků ze sběrů. Po orbě pokrývají bloky kulturní vrstvy často s podstatnými fragmenty keramických nádob.
· DOLÁNKY
Tam, kde se říká Staré Doubravčice, stávala nad rybníkem Stodolou tvrz se vsí Dolánky (obyvatelé doliny).
Která do r. 1360 patřila Litoltovi Hájkovi z Chrástu a potom kouřimskému klášteru. R. 1420 připadla zas k majetku panskému a byla až do r. 1564 přivtělena k Rostoklatům. Potom ves s tvrzí v lese zanikla. Dnes jsou tu po tvrzi znatelné zbytky hradních rozvalin (směrem k Doubravčicům na lesní stezce asi 650 m od hráze rybníka Stodoly).
Nyní se podle Dolánek nazývá krásné lesní údolí šumavského rázu, kterým vede z Kostelce do Čes. Brodu
Za údolním zářezem je na malé vyvýšenině tvrziště. K vyvýšenině přiléhá hráz zaniklého rybníka, který chránil tvrz z jinak snadno přístupné JZ strany. Lokalita, z níž vybíhá několik zaniklých cest. Již před analýzou plánu je zřejmé, že dolánecký půdorys vykazuje odlišné rysy než černokostelecké vesnice zaniklé ve 13.-14, stol. Uspořádání je podstatně pravidelnější; hojně se tu také uplatňují ohradní zídky. Ze zpráv písemných pramenů usuzujeme, že sídliště zaniklo mezi r. 1542 až 1564. Studium této lokality by mohlo přispět k přesnějšímu výkladu změn osídlení probíhajících na Černokostelecku od konce 13. stol. Při průzkumu bylo získáno několik atypických keramických vzorků.
· CUKMANTL
Cukmantl je zaniklá obec u Kostelce mezi lesem Malinovým a Ohraženkou.
Byla to Lhota, ve které ještě r. 1652 bylo 14 osedlých gruntů. R. 1677 byla již celá pustá. Četné nálezy zbytků nádob a nástrojů u rozvalin očazených zdí připomínají ves hrnčířů a sklářů. Položení některých domů je ještě nyní patrné. Nynější vyvýšeniny vznikly sesutím zděných komínů.
Ves patřívala také pánům na Zlenici. – Nad Cukmantlem směrem ke Kostelci bylo popraviště, na kterém byla poslední poprava r. 1763.
Cukmantl zanikl v 17. stol. (Berní rula). Podle tereziánského katastru bylo v r. 1719 místo, kde vesnice stávala, zarostlé lesem (Tereziánský katastr ). Dnes je zatravněno a zčásti zasahuje na pole. Cukmantl patřil k lokalitám, na něž se již od počátku století soustřeďoval sběratelský zájem. Soustavný povrchový průzkum spolu se sondáží tu provedl teprve Z. Sedláček (M Kolín). Osada byla rozložena po obou stranách široce rozevřeného mělkého údolí přítoku Bohumilského potoka. V zatravněném pásmu při potoce jsou za příznivých podmínek patrné stopy nadzemních reliktů usedlostí. Části těchto reliktů jsou rozorány na okraji přilehlého pole.
· ALDAŠÍN
Aldašín – (správně Udašín podle zakladatele Udaše) .
Zajímavá Lesní samota. Velmi staré místo, neboť zde byly nalezeny popelnice. Patří k nejstarším obcím v okolí. Byla to ještě r. 1344 lesní pastevní víska, přeměněná později na rolnickou ves zákupní. R. 1352 se připomíná jako farní ves. K aldašínské faře patřily vsi Aldašín, Bohumil, Cukmantl, Drbohlavy, Jevany a mlýny jevanský a penčický. Aldašínský Farář měl tu r. 1398 dvůr, který pronajímal. Fara byla zrušena počátkem husitských válek. Kostel, zasvěcený původně; sv. Bartoloměji, lehl r. 1621 popelem i s obcí, která přitom zcela zpustla.
(Kostel byl obnoven až r. 1729 a zasvěcen sv. Jiří. Tehdy při bourání byly v hlavním oltáři nalezeny listiny z r. 1352 a 140z. Chrám, jenž se stal potom proslulým poutním místem, byl opatřen r. 1732 novým oltářním obrazem sv. Jiří a obraz sv. Bartoloměje byl odstraněn. Barokní hlavní oltář znovu přestavěn r. 1782, r. 1874 byl natřen a pozlacen, r.1884 byl opatřen novým obrazem sv. Jiří od malíře Jos. Kandlera. Téhož roku, kdy byl celý chrám opravován, byla sem dána nynější kazatelna s malovanými obrazy 4 evangelistů. Věž byla vystavěna r. 1771, od kdy má kostel nynější podobu: Větší, pěkně zdobený zvon je z r. 1611 a má nápisy : „Letha Panie 1611 slyt gest za knieze Waczlawa Carione, Rodicze Boleslawskeho, v Konojedeeh Fararze, za starssich kostelnikuw sprawowanj Wondrzege Kreiczyho, Waczlawa Garolirnowa z Bohumyle, Jana Prokopowa z Waldessina Zetie.“ – „Tento zwon udielan nakladem osadnich zadussý Aldassinskeho přicžinienim a za Sprawy Samuele Troyana z Bylan a Rosfeldu ode mne Jakuba, Zwonarze v Miestie mladeho Baleslawa.“
Mezi nápisy je Trojanův znak a na okraji medailon s poprsím a slovy : „Philipus Austr. Caroli V. Caes. F.“ (Otec Dona Carla). – Menší zvon r. 1718 s obrazem sv. Bartoloměje a osmi andělů s ratolestmi váží 285 liber, stál 163 zl. 52 kr. má nápis : „Letha Panie 1718 tento Zwon po ukradenj przedessleho Nakladem zgednan a slyti gest ke Cti a Chwale Bozj a Swateho Bartolomieie Apostola Panie. – Walentin Lissak goss mich auf der Kleiseiden Prag 1718.“)
U kostela po 30-leté válce zůstala jen kostelníkova chalupa až do r. 1884: Nynější chata je skladiště náčiní.
Kostel byl opravován r. 1907, kdy byla do něho dána dlažba, byla postavena nová kruchta a ze sakristie byly proraženy dveře na hřbitov. R. 1934 byl důkladně opraven státem, tehdy byla dána na věž nová krytina a hřbitov, na nějž do r. 1600 pochovávali i z Kostelce, byl značně rozšířen.
Bohos1užby jsou tu v neděli po sv. Jiří (24. dubna) vždy v 10 hodin. Dne 3. listop. v 8 hod. jsou bohoslužby za zemřelé osadníky. Svatojiřská pouť tu bývá velmi četně navštívená (nutno zjistit, jestli i v dnešní době.)
Obora „Aldašín“
V oboře je chována černá zvěř. Její celková výměra činí 93 ha, z toho je 91 ha lesa, 1 ha vodní plochy a 1 ha ostatních ploch. Pro oboru byl stanoven normovaný stav 92 ks a minimální stav 14 ks černé zvěře.
· BOHUMIL
Bohumil (z Bogu·mil), kdysi ves, která patřila panu Matěji Sobkovi ze Šembery, jemuž patřily i Staré Zámky. Středověké sídliště leželo při počátku Bohumilského potoka. Po 30-leté válce zpustla. R. 1652 byla tu ještě ves s výsadní krčmou. Vesnice zanikla v 1. polovině 17. stol. (Berní rula), později byl znovu vybudován hospodářský dvůr, k němuž postupně přibyly další objekty. – V r. 1943 byla v Bohumili narušena středověká jáma čtvercového půdorysu, o straně 126 cm, hluboká 80 cm, vyplněná hrubozrnným pískem promíšeným s jílem. Kromě nečetných keramických zlomků ve výplni ležely na dně jámy dva džbány.
Nyní je tu jen dvůr a hájovna, která tu byla zbudována na poč. 20.stol. Původně stála hájovna u dvora. Bohumilský revír spravován z Jevan.

Klánovicko
· ŽÁK
Osada Žák je zaniklým souborem staveb, jehož pozůstatky jsou dodnes patrné v Klánovickém lese (zvaném také Vidrholec) . Toto pojmenování se užívá pro několik zaniklých obcí na území lesa, mezi které kromě Žáku patřily Hol, Lhota nad Úvalem (v některých pramenech nazývaná Vidrholec) a Slavětice.
Osada Žák je pod názvem Tvrz Slavětice, archeologické stopy registrovaná od 26. 5. 2003 jako nemovitá kulturní památka.Základy původních staveb nejsou odkryté a lze je vysledovat zejména z terénních nerovností. Nejzachovalejší a nejcennější památkou na tomto místě, je středověká kamenná studna, která zásobovala vesnici Žák pitnou vodou.
Ještě v 16. století se na území dnešního Klánovického lesa nacházelo několik vesnic doplněných soustavou rybníků, polí a lesů. Poslední zmínka o této osadě je z roku 1615, kdy majitel panství Tomáš z Proseče přiznával 26 lidí poddaných v Jirnách a na Žáku. Zdejší osady byly sužovány jak neúrodnou půdou a nedostatkem obživy, tak hlavně průběhem bojů třicetileté války. V jejím průběhu zde ubývalo obyvatel až nakonec na přelomu 16. a 17. století zanikly. V průběhu let opuštěné osady zarostly hustým lesem, který byl opět osidlován až po roce 1878 realitním podnikatelem Václavem Klánem.
· BABICE
Babice je někdejší osada na obou březích potoka Chvalky (přítok Svépravického otoka, který je přítokem Rokytky).
Nejstarší písemná zpráva o statku Babice je z roku 1356, ale archeologické nálezy svědčí o trvalém osídlení od 1. poloviny 13. století do 2. poloviny 16. století, kdy Babice patrně zanikly.

Představitelé města Český Brod a Ekocentra Koniklec vás zvou na terénní vycházku s diskuzí o připravované podobě rozšíření naučné stezky Zahrady po trase z Českého Brodu do Dolánek podél Šembery.

V sobotu dne 29.1.2011 od 9 hodin. Sraz před radnicí města, doprava po trase zajištěna. Po terénní vycházce bude následovat diskuse na radnici. Předpokládaný konec akce do 14 hodin.

Plánováno je celkem 12 tabulí převážně s tématikou lesní ekosystém, hospodaření v lesích, fauna potoka Šembery, ale i historie a technické památky celé oblasti.

Akce se koná jako součást projektu „Přivětivý Český Brod“, v rámci kterého bude realizováno například hřiště pro dospělé v městském parku, výsadba stromů, několik tématických akcí pro veřejnost, celoroční hra pro děti a doprovodné výstavy.

Projekt podpořilo Ministerstvo životního prostředí z prostředků Revolvingového fondu. Více »

V roce 2008 jsme naši činnost v oblasti tvorby naučných stezek rozšířili i do Středočeského kraje. Opět jsme intenzivně spolupracovali s řadou místních obyvatel i spolků a některé tabule zdobí i množství ilustrací od místních dětí. Naučná stezka Zahrady byla otevřena ve stejnojmenné části Českého Brodu 31. 5. 2008.

Na programu bylo slavnostní uvítání a otevření stezky za účasti zástupců města a městské gardy, vyhlášení výsledků výtvarné soutěže pro školy včetně předání cen a vycházka po trase naučné stezky s prohlídkou Tuchorazské hlásky, která byla zpřístupněna výhradně pro tuto událost. Následoval program pro děti připravený českobrodskými Skauty.

Reportáž ze slavnostního otevření stezky

Fotografie z otevření naučné stezky, které pořídili pracovníci MKIC v Českém Brodě

Instalace tabulí

Náhledy tabulí

Mapa trasy naučné stezky

Místní historie

Jak cestují rostliny?

Pozorování ptactva

Ryby, rybníky a rybaření

Leták o naučné stezce (přední strana, zadní strana)

 

Kde stezku najdete?

Tabule naučné stezky stojí na břehu Mlýnského rybníka a rybníka Podviňák v osadě Zahrady mezi obcemi Tuchoraz a Vrátkov (turistická mapa). Více »

Naučná stezka bude umístěna v terénu na jaře 2004. Zde budete mít možnost shlédnout texty naučné stezky a další informace, které se na tabule nevešly. Slavnostní otevření stezky a akce pro veřejnost (druhý „Den pro Modřanskou rokli“) k této příležitosti s účastí zainteresovaných subjektů proběhne v rámci akce Den Země v Praze 12 v dubnu 2004.

Obecné informace

Trasa o délce 3,3 km. Stezka povede v celé své délce po asfaltové cestě podél Libušského potoka a bude spojovat západní a východní vstup do Modřanské rokle. Náš projekt se doplňuje s programem, jež realizuje MČ Praha – Libuš ve spolupráci s neziskovou organizací Stromy, a jehož součástí jsou informační tabule podél Písnického potoka (v chráněné i nechráněné části).

Podél Libušského potoka a na trase roklí rozmístíme celkem sedm informačních tabulí v pravidelných rozestupech (cca 400 m). Pro umístění čtyř tabulí využijeme již vytvořených vyasfaltovaných zákoutí. Parcely, na nichž budou tabule umístěny, vlastní hlavní město Praha a MČ Praha-Libuš. Vlastníci pozemků jsou s instalací tabulí srozuměni.

Vlastní tabule budou barevné, formátu A1 (880 x 625mm), opatřeny úpravou chránící před trvalým poškozením sprejery. Budou vsazeny do nosných dřevokovových stojanů, jež budou zabetonovány do země. Konečná výška stojanů je cca 2 m.

Obsahem jednotlivých tabulí bude vždy text tematicky zaměřený na určité zajímavosti území a průvodní obrázky, případně mapky. Naším cílem je vytvořit text, který bude odborný a zároveň srozumitelný široké veřejnosti.

Jelikož texty tabulí na sebe nebudou přímo navazovat, je možné stezku projít oběma směry. První i poslední tabule bude obsahovat obecné informace o Modřanské rokli a návštěvní řád. Tematické zaměření jednotlivých tabulí je v souladu s jejich konkrétní lokalizací (např. tabule č. 6 u retenční nádrže). Všechny další informace, které se do prostoru tabulí naučné stezky nevejdou umístit na webové stránky projektu a rokle obecně (pod webovými stránkami MČ Praha 12).

K informačním tabulím zřídit zastavení pro děti ve formě hry a úkol pozorování okolí. Pro dospělé test ověření znalostí ve formě otázek. Odpovědi si návštěvníci mohou ověřit na téže tabuli v její dolní části.

Stručný popis jednotlivých tabulí

  • Tabule č.1: obecná charakteristika PP, podmínky pobytu v PP, historie území, zásahy do území v minulosti, mapa lokality
  • Tabule č.2: vznik, vývoj a současná charakteristika Modřanské rokle z geologického a geomorfologického hlediska,
  • Tabule č.3: stromy a keře území, stručná historie lesního hospodaření, současný stav lesního ekosystému a budoucí zásahy do něj
  • Tabule č.4: byliny území – druhy původní, nové, invazní, souvislost výskytu bylin s vývojem lesního ekosystému, bezobratlí živočichové
  • Tabule č.5: ptáci a savci území, jejich význam v ekosystému
  • Tabule č.6: ryby, obojživelníci a plazi, jejich význam v ekosystému, život v retenční nádrži
  • Tabule č.7: obecná charakteristika PP, podmínky pobytu v PP, historie území, zásahy do území v minulosti, mapa lokality

Naučná tabule u můstku přes Libušský potok

Vážení návštěvníci,
Nacházíte se u Libušského potoka, který pramení v Libuši, je 4,6 km dlouhý a tvoří osu PP Modřanská rokle.

Jeho význam je mnohem větší, něž by se na první pohled mohlo zdát. Byl to právě tento tok, který se téměř jeden milion let zařezával do podložních hornin a vytvořil tak hluboké údolí Modřanské rokle.

Přirozené meandrování potoka v údolí dále umožnilo rozvinutí cenného porostu – ptačincové olšiny, v níž z dřevin převažuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a několik druhů vrb (Salix sp.).

V 80. letech 20. století, při stavbě asfaltové cesty, byl potok v několika místech odkloněn. Na průběh původního koryta nás dnes upozorňuje alespoň několik malých tůněk, sbírajících vodu z podsvahových pramenů.

Připomeňme, že 70. a 80. léta byla pro Libušský potok, ale i celé území Modřanské rokle, dobou kritickou. Probíhala výstavba okolních sídlišť a průmyslových závodů v Libuši. Z potoka zmizelo mnoho živočichů včetně všech druhů ryb; vyskytovaly se zde drobné druhy jako mřenka mramorovaná (Noemacheilus barbatulus), piskoř páskovaný (Misgurnus fossilis) a vranka obecná (Cottus gobio).

Dnes je Libušský potok opět živým tokem. Pod kameny nalezneme při bedlivém pátrání blešivce obecné (Rivulogammarus fossarum) či larvy chrostíka (Limnophilus sp.) a mnoho dalších bezobratlých živočichů, kteří by se v budoucnu mohli stát vhodnou rybí potravou.


Související odkazy

Více »

V rámci údržby naučné stezky na Vrchu sv. Kříže byly všechny tři naučné tabule v průběhu roku  několikrát umyty od vandalských zásahů fixy a spreji . Rámy a stojany byly ošetřeny ochranným nátěrem hnědé barvy. V letošním roce byla opět nutná významná rekonstrukce tabule u Kapslovny, kde se musel vyměnit celý úchytný rámeček. Z projevů vandalismu se nyní více setkáváme s poškozením tabule spreji, než přímo s její fyzickou likvidací. Díky rekonstrukci může nyní celá naučná stezka opět plnit svůj účel, tedy informovat návštěvníky parku.

Tabule se vždy snažíme čistit okamžitě, jakmile se dozvíme o jejich poškození. Neodrazují tak svým poničeným vzhledem návštěvníky. Naopak nepodporují vandaly v jejich dalším poškozování. Děkujeme Městské části Praha 3, že nám tuto péči umožňuje, návštěvníci parku to jistě ocení.

V nejbližší době bude nutné 1-2 tabule znovu vytisknout a vyměnit, protože jsou již častým mytím značně opotřebené.

Více »

Dne 21. června 2007 proběhla ve spolupráci s Ekocentrem Podhoubí již tradiční soutěž pro základní školy „Neleníme v zeleni“.

Opět se konala v areálu tělocvičny v přírodě v lesoparku Kamýk. Soutěžilo se ve čtyřech kategoriích: mladší žáci a žákyně a starší žáci a žákyně. Tématem vědomostní části, která doplňovala pohybové disciplíny, bylo letos životní prostředí na Praze 12. Více »

Tato historicky i přírodně významná lokalita se nachází v těsné blízkosti našeho bývalého sídla, proto jsme již od roku 2002 připravovali ve spolupráci s řadou místních osobností, nejen z řad Klubu přátel Žižkova, materiály pro naučnou stezku. Ta byla slavnostně otevřena dne 19. října 2004 od 16 hodin.

Projekt finančně podpořila Městská část Praha 3. Naučné stezka je věnována Jiřině Polanecké, předsedkyni Klubu přátel Žižkova, za její významný osobní příklad zdravého žižkovského patriotismu – za její práci při hledání, nalézání a potvrzování identity Žižkova, a RNDr. Věře Toběrné, za zásluhy v ochraně přírody a za dlouholeté vedení komise životního prostředí na naší městské části. Obě dámy se také aktivně podílely na tvorbě naučné stezky. V rámci slavnostní akce proběhla také vycházka s výkladem místních zajímavostí a návštěva podzemních krytů Bezovka.

Ve velmi atraktivní lokalitě známého žižkovského kopce naučná stezka již dlouho chyběla. Dvě tabule, které jsou umístěny u restaurace a v zadní části parku u dětského hřiště informují návštěvníky zejména o historii nejbližšího okolí (například o bývalé usedlosti Proutková se známým Olšanským rybníčkem a Kapslovně), popisují přírodní zajímavosti vrchu a obsahují také orientační mapku. Třetí tabule se nachází na vrcholu kopce v místě rozhledu na historické centrum Prahy a

představuje návštěvníkům pražské dominanty z žižkovského pohledu. Text tabulí i obrazová  dokumentace byly sestavovány a konzultovány pečlivě několik let. Fotografie pochází z archivu KPŽ.Obrázky z oblasti fauny a flóry byly vybrány z nejlepších prací výtvarné soutěže na nedalekých základních školách (1. ZŠ Chelčického, 2. místo ZŠ Lupáčova a 3. místo ZŠ Žerotínova). Všem partnerům a spolupracovníkům velmi děkujeme.

Mezi návštěvníky stezky patří bohužel také značné množství vandalů. O stezku se ale nadále staráme a každoročně ji opravujeme, aby mohla i nadále sloužit nejen místním, ale i výletníkům. V posledních letech nám s opravami stezky pomáhají také dobrovolníci. Spolupráci s nimi zprostředkovává fórum dárců, kterému také patří poděkování.

Více »

Ve čtvrtek 22.6.2006 se v prostoru tělocvičny v přírodě v lesoparku Kamýk odehrál pod vedením ČSOP Koniklec a Ekocentra Podhoubí již druhý ročník sportovně-ekologické soutěže pro žáky ZŠ z Prahy 12 nazvaný „Neleníme v zeleni“.

Letos jsme soutěžící rozdělili do hlídek v rámci čtyř kategorií podle věku a pohlaví. Děti na každém ze sedmi stanovišť plnily vědomostní úlohy, tentokrát zaměřené na přírodní rekordy, a sportovní úkoly využívající cvičebních prvků osazených v lesoparku.

Soutěže se zúčastnilo celkem 20 dvoučlenných týmů ze sedmi základních škol. Děti oba druhy úkolů letos zvládaly velmi dobře, zaběhnuté časy byly kvalitní a výsledky byly nakonec tak vyrovnané, že ve dvou případech musel pořadí určit až „rozstřel“ na cvičebním prvku „překážky“. Zúčastnění získali ceny v podobě ekologické literatury a něco dobrého z dílny zdejší výrobny sladkostí. Nakonec si diplom za 1. místo odnesli:

– v kategorii starší žáci Petr Meyr a Jan Strnad ze ZŠ Smolkova

– v kategorii starší žákyně Michaela Hávová a Klára Seidlová ze ZŠ TGM

– v kategorii mladší Jakub Hertl a Kryštof Hájek ze ZŠ Mráčkova

– v kategorii mladší žákyně Valentina Fulknerová a Klára Sůvová ze ZŠ prof. Švejcara

Ten, kdo zrovna nesoutěžil, se také rozhodně nenudil. Připraven byl doprovodný program, jehož součástí bylo například malování barevnou rýží. Ceny do soutěže věnovalo Nestlé Česko a.s. Děkujeme také MČ Praha 12, za jejíž podpory soutěž proběhla. Více »

Ve středu 5.10.2005 od 14 hodin proběhlo v lesoparku Kamýk na Praze 12 slavnostní otevření areálu „Neleníme v zeleni“ – tělocvična v přírodě a naučná stezka. Na veřejném prostranství přibylo 7 cvičebních prvků, 8 tabulí naučné stezky a 3 značené běžecké trasy o vzdálenostech 1375 – 2160 metrů.

Otevření se zúčastnili zástupci realizátora projektu 01/71. ZO ČSOP Koniklec, starosta MČ Praha 12 Petr Hána a zástupkyně starosty Ing. Jandová a JUDr. Chudomelová a zástupkyně Nestlé Česko, s.r.o. Ing. Blecherová. Další sponzoři a partneři, kteří se podíleli při realizaci projektu byli MŽP ČR, Hlavní město Praha, Nadace VIA, Ekocentrum Podhoubí a FTVS UK.

Současně proběhla soutěž pro žáky ZŠ na Praze 12, ve které mohli vybraní zástupci škol změřit síly ve zdatnosti a znalostech z ekologie. První dvě místa obsadili žáci ZŠ TGM, třetí místo pak soutěžní skupina ze ZŠ Rakovského. Více »

Tabule naučné stezky byly zpracovány jako originály výtvarnicí, jsou celokreslené. V rámečku tabule jsou motivy z areálu tělocvičny v přírodě, prezentováni sponzoři a partneři projektu a znázorněny nepovolené aktivity v lesoparku Kamýk.

Dále je na každé tabuli přírodovědné téma a návod k použití cvičebního prvku. Tabule jsou vytištěny na speciální samolepku, mají ochrannou vrstvu proti UV záření a izolační vrstvu, která umožňuje při znečištění tabule fixou nebo sprejem jeho snadné vyčištění organickým rozpouštědlem. Samolepka je instalována na pevném pozinkovém plechu, který je důkladně vešroubován do rámu stojanu, který je z velmi pevné lisované překližky, stojan je pak ze silných trámů, vše ošetřeno trojím nátěrem palisandrovým mořidlem.

Seznam tabulí naučné stezky s tématy:

  • První tabule – informativní, mapa lesoparku s vyznačením běžeckých tras a umístění prvků, časy a výkony zaběhnutých okruhů
  • Druhá tabule – hajní byliny, pokyny k cvičení na prvku Překážky
  • Třetí tabule – lesní ptáci, pokyny k cvičení na prvku Hrazdy
  • Čtvrtá tabule – stromy, , pokyny k cvičení na prvku Bradla
  • Pátá tabule – bezobratlí živočichové žijící v mechu a dřevě, pokyny k cvičení na prvku Horizontální žebříky
  • Šestá tabule – retenční nádrž, pokyny k cvičení na prvku Žebřiny
  • Sedmá tabule – savci, , pokyny k cvičení na prvku Posilovadlo
  • Osmá tabule – bezobratlí keřového patra, pokyny k cvičení na prvku Kladina

Náhledy tabulí:

Součástí areálu tělocvičny v přírodě v lesoparku Kamýk jsou také tři značené běžecké trasy o délce 1375, 1915 a 2060 metrů. Značení je provedeno formou barevných čtverců a šipek na stromech. Vnitřní trasa (zelená) spojuje okruh cvičebních prvků a je značená po 100 metrech číselným označeným uběhnutého úseku.

Více »

V neděli 8. 8. nepropásněte od 10 hodin na ČT 1 Toulavou kameru. Uvidíte v ní reportáž o naučné stezce „Zahrady“ u Českého brodu, kterou jsme ve spolupráci s řadou místních občanů vybudovali v roce 2008.

Pokud nebudete moci reportáž sledovat, k vidění bude na stránkách tvůrců reportáže nebo na webu .

Více »

V pátek 24.4.2009 jsme provedli tradiční úklid Modřanské rokle včetně nátěru a údržby tabulí naučné stezky a můstku přes Libušský potok.
Letos jsme se zaměřili zejména na oblast svahů u tramvajové trati. Za pomoc děkujeme žákům ZŠ Pertoldova a ZŠ Meteorologická, stejně jako občanům, kteří se akce zúčastnili a členům Komise ochrany přírody MČ Prahy 12. Současně jsme uklízeli v lesíku v Písnici společně s žáky ZŠ Ladislava Coňka. Ostřížům z Kamýku děkujeme za úklid v lesoparku Kamým a údržbu tabulí tělocvičné stezky Neleníme v zeleni.

Více »


Poslední aktualizace: 2. 11. 2017