Aktuálně

  • Na Praze 3 byl proveden  sběr listí celkem v 21 vnitroblocích. Celkový počet úklidů byl 49 a celkem bylo odstraněno 435 pytlů napadeného listí.
  • Na Praze 2 jsme v roce 2016 prováděli sběr listí v 4 vnitroblocích s celkovým počtem 8 úklidů. Na území této městské části jsme odstranili 63 pytlů napadeného listí.
  • Celkem bylo shrabáno na obou městských částech 498 pytlů napadeného listí při 57 úklidech ve 25 vnitroblocích.

Projekt připravila 01/71 ZO ČSOP Koniklec, p. s., projekt byl finančně podpořen MČ Praha 3 a Hlavním městem Prahou.

Za kalamitní stav našich jírovců může malý motýlek zvaný klíněnka jírovcová. Velice rychle se u nás rozšířila. A to hned ze dvou důvodů. Jedním je její životní cyklus (je schopna se rozmnožovat 3x až 4x za rok – udává se, že jedna klíněnka na jaře může znamenat 600 až 1000 klíněnek na podzim) Druhým důvodem je její nepůvodnost (k nám se rozšířila z Balkánského poloostrova) a tudíž u nás neměla žádné přirozené nepřátele – predátory ani parazity. Nakonec si jí ale přeci jen nepřátelé všimli. Pojďme se společně na nepřátele klíněnky jírovcové podívat blíže.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Příkladem predátora klíněnky jírovcové mohou být sýkory, které se naučily vyzobávat larvy klíněnky z listů jírovce. Sýkory jsou velice přizpůsobivé a učenlivé. Například v Anglii se sýkory naučily rozklovávat hliníková víčka lahví s mlékem a sezobávat smetanu pod nimi. Toto chování bylo poprvé pozorováno v roce 1921 a během následujících dvou desetiletí se mezi sýkorami rychle rozšířilo. Další důkaz o učenlivosti sýkor našli vědci v Maďarsku. Při nedostatku potravy zde sýkory v zimě lovily hibernující netopýry v jeskyních. Ve tmě se naučily najít netopýry po sluchu a odnesly si je ven z jeskyně, kde je snědly. Není tedy divu, že si sýkorky všimly i takového množství larviček v listech jírovců. Larvy klíněnky však netvoří hlavní složku jídelníčku sýkorek, a proto populaci klíněnky zatím příliš neohrozily. K její úmrtnosti ovšem přispívají. Instalace ptačích budek pro sýkory přímo na napadené jírovce by situaci mohlo zlepšit (přečtěte si náš leták „Přilákejte na svou zahradu sýkorky“ zde: a postavte sýkorkám ptačí budku).

Dalšími nepřáteli klíněnky jírovcové jsou její hmyzí parazité. Největší procento parazitů klíněnky jírovcové patří mezi blanokřídlé – tedy do řádu hmyzu (kam patří např. i vosy a včely). V České republice bylo zjištěno 10 parazitických vosiček, které napadají klíněnku jírovcovou. Většina parazitů klíněnky jírovcové patří do nadčeledi chalcidek nebo do čeledi lumčíkovitých.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Parazité si se svým hostitelem dokážou pohrát někdy velmi krutě. Mění mu chování, dokonce mu „nechají zajít chuť“ na sexuální hrátky. Dokážou ho oslepit, změnit pohlaví, dohnat k sebevraždě utopením. V našem případě se v podstatě již nejedná o parazita, ale o tzv. parazitoida. Zatímco paraziti si dávají záležet, aby svým příživnictvím hostitele neohrožovali na životě a mohli na něm tak parazitovat co nejdéle, parazitoidi takové ohledy nemají a svého hostitele bez milosti usmrtí. Samičky parazitoidů kladou vajíčka na tělní povrch nebo kladélkem přímo do tkáně nejrůznějších druhů hmyz, případně pavouků, takže nenasytná larva je ihned po vylíhnutí obklopena potravou. S chutí se pustí do svého hostitele a doslova ho sežere zaživa. Parazitické druhy blanokřídlých se často využívají v biologickém boji proti hmyzím škůdcům hospodářských rostlin. Příkladem může být lumčík žlutonohý, který byl záměrně roku 1883 převezen z Evropy do Spojených států, aby místním farmářům pomohl v boji proti běláskovi. Dalo by se toho využít i u klíněnky jírovcové?

Klíněnka jírovcová je sice napadána parazitoidy, ale bohužel ne v takové míře, jak by její expandující populace zasluhovala. Jak jsme si již uvedli, jako invazivní druh má přirozených nepřátel jen málo. To je u invazních druhů obvyklé, ale trvá to většinou jen krátce po zavlečení druhu. Míra parazitace totiž s narůstající početností invadujícího druhu stoupá ve shodě s adaptací místních parazitických druhů na vetřelce. Příkladem takového vývoje může být jiný druh klíněnky (napadá lípy), který byl nedávno do Evropy zavlečen z Japonska přes Sibiř a Rusko. V prvém roce po zjištění této klíněnky dosahovala parazitace asi 50 %, v dalším již 60 % a v současnosti až 90 %. U klíněnky jírovcové však tento trend nepozorujeme a stupeň parazitace zůstává i po 20 letech stejně nízký (asi 5 až 15 %) jako v prvních le-tech invaze. Do jisté míry může být příčinou skutečnost, že vývojové cykly místních parazitoidů a klíněnky jírovcové se v první generaci nepřekrývají. To znamená, že parazitoidé klíněnky jírovcové se líhnou dříve než samotná klíněnka, a tak neparazitují tedy v takové míře na stěžejní první generaci. Nízká parazitace však přetrvává i v dalších generacích. To naznačuje, že klíněnka jírovcová asi není z nějakého důvodu pro místní parazitoidy vhodnou kořistí. Mohlo by to být tím, že klíněnka parazitoidům prostě nevoní. Vzhledem k tomu, že parazitoidi jsou ke kořisti lákáni směsí vůní kairomonů (vůní hostitele) a allomonů (vůní rostliny), je možné, že parazitoidům kromě klíněnky nevoní ani jírovec.

IMG_4464Uvádí se také, že nízká parazitace klíněnky jírovcové souvisí i s vlastnostmi larev samotných. Místní parazitoidi mohou mít obtíže při vyhledávání „exotických“ larev v listech stromů, larvy mohou být imunní proti paralyzujícím látkám místních parazitoidů a larvy klíněnky jírovcové mohou mít rafinovanější obranné strategie než larvy klíněnek, na které jsou místní parazitoidi zvyklí (je známo, že larvy aktivně uhýbají před hledajícím smrtícím kladélkem parazitoida).

Na klíněnku jírovcovou, která oslabuje jírovce maďaly a snižuje jejich estetickou hodnotu, není tedy příliš jednoduché vyzrát. Pomozme jírovcům alespoň pravidelným hrabáním spadaného listí na podzim a jeho kompostováním. Strom tak nevyléčíme hned, ale minimálně oslabíme první generaci klíněnek na jaře.

Autor: Ekocentrum Koniklec, Mgr. Tereza Součková

 


Zdroje:

Klíněnka jírovcová. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%ADn%C4%9Bnka_j%C3%ADrovcov%C3%A1

Sýkora koňadra. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%BDkora_ko%C5%88adra

Sýkory: krvelačné lovkyně. Živá Gaia. [online]. 13. 6. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://zivagaia.cz/2014/06/13/sykory-krvelacne-lovkyne/

KOPAČKA, Michal. Kompostování listí jírovce maďalu napadeného klíněnkou jírovcovou (Cameraria ohridella)jako technolgie pro ekologickou regulaci škůdce.. Č. Bud., 2011. diplomová práce (Ing.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zemědělská fakulta.

NOVÁKOVÁ, Petra. Bionomie klíněnky jírovcové (Cameraria ohridella) a jejích přirozených nepřátel z řádu blanokřídlých (Hymenoptera: Chalcidoidea); možnost obrany. Litomyšl 2008, dizertační práce. ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. Fakulta lesnická a dřevařská.

VRTIŠKA, Ondřej. Vetřelci pod kůží. Ábíčko.cz: Časopis ABC. [online]. 14. 5. 2001 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.abicko.cz/clanek/casopis-abc/2025/vetrelci-pod-kuzi.html

HHRDÝ, Ivan, KALINOVÁ, Blanka, KULDOVÁ, Jelena. Příběh klíněnky jírovcové pokračuje. Vesmír. 2005, 84, 327 – 331.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

S bojem proti klíněnce nám pomohla další skupina dobrovolníků z pojišťovny Allianz. Dnes s námi hrabalo dalších 5 dobrovolníků.

Za pomoc děkujeme! 

IMG_4466Dnes jsme spolu s 11 dobrovolníky z Allianz pojišťovny shrabali 32 pytlů.

Za pomoc děkujeme!

Dnes nám s hrabáním listí napadeného klíněnkou pomohlo neuvěřitelných 26 dobrovolníků ze společnosti Zoot. V galerie se můžete podívat na některé fotografie z tohoto odpoledne. Za pomoc děkujeme!

Do konce listopadu si u nás můžete zdarma vyzvednout papírové pytle na listí napadené klíněnkou. Pro obyvatele Prahy 3 navíc městská část zařizuje také zdarma odvoz naplněných pytlů.  V případě zájmu volejte na číslo 605 083 484.


Projekt připravila 01/71 ZO ČSOP Koniklec, p. s., projekt byl finančně podpořen MČ Praha 3 a Hlavním městem Prahou.

Nové internetové stránky projektu na ochranu jírovců proti klíněnce jsou spuštěny! Na stránce klinenka.cz najdete základní informace o jírovcích, klíněnce a způsobech boje proti tomuto škůdci. Je zde také prostor pro Vaše dotazy týkající se této problematiky.  

Během letních prázdnin pro Vás chystáme rozsáhlou úpravu stránek věnující se problematice klíněnky jírovcové. V září, kdy začíná hlavní sezóna boje proti tomuto škůdci, se tak můžete těšit na novou grafickou úpravu stránek na nové doméně klinenka.cz.

Ačkoliv povědomost o nezbytnosti hrabaní spadaného listí jírovce maďalu stále roste, co je možné udělat pro ochranu těchto stromů již na jaře, tolik známé není.  Pokud věnujeme stromům dostatečnou péči již na jaře podzimní péče bude méně náročná.

Zlepšování kondice stromů


Pokud je strom v dobré kondici je pro něj samozřejmě mnohem snadnější odolávat škůdcům. Ovšem v Praze mají stromy ztížené podmínky. Jsou vystaveny znečištění ovzduší, často obklopeny dlažbou nebo betonem a zimní období s sebou  nese i zasolování půdy, které je pro ně velmi náročné. Dále také trpí nedostatkem vody, neboť půda zde může pouze stěží zadržet dostatečné množství vody. Tomuto problému nepřispívá ani fakt, že v Praze je celkově méně srážek než na jiných územích republiky. Tomuto problému nepřispívá ani fakt, že v Praze je celkově méně srážek než na jiných územích republiky. Z toho tedy vyplývá několik možností, jak zesláblým jírovcům pomoci. Nejzákladnějším problémem je nedostatek vody, který se dá vyřešit dostatečnou zálivkou. V tomto případě je lepší vydatnější zálivka než častější zalévání menším množstvím vody. Právě dostatečná zálivka může na jaře pomoci jírovcům odplavit sůl. Kypření a přihnojování půdy je dalším účinným způsobem, jak pomoci těmto stromům.

Chemický postřik

V boji proti klíněnce jírovcové se používají dva druhy chemického postřiku. První z nich zabraňuje larvám v dalším vývoji a aplikuje se na spodní větve stromu. Tato aplikace se provádí mezi 5. a 15. květnem. Mezi jeho nevýhody patří především jeho vysoká cenová náročnost a také jeho částečná účinnost, která spočívá v tom, že další generace napadají neošetřené části. Především kvůli jeho vyšší ceně se tento postřik využívá především tam, kde je důležitá estetická hodnota stromu.

Druhou variantou je postříkání kmene stromu kontaktním insekticidem. Tato lokace se vybírá proto, že právě na kmeni se shromažďují klíněnky připravené ke kladení vajíček. Postřik se provádí na jaře kolem 10. dubna a opakuje se za 10. dní. Tento postřik má však tři nevýhody. První z nich je nevhodnost použití v hustě zalidněných oblastech. Do kontaktu s ošetřeným stromem by neměli přijít například psi, takže i když je pořizovací cena postřiku nízká je částečně vyvážena výdaji na bezpečnostní opatření. Za druhé kvůli hrozbě přelétnutí škůdců z jednoho stromu na druhý se tento postřik musí aplikovat na všechny jírovce v okolí. Navíc přípravkem nelze ochránit stromy proti další generaci, neboť dospělci se neshromažďují na ošetřeném kmeni, ale na vyšších patrech koruny stromu.

Více informací naleznete na webových stránkách klinenka.unas.cz, které provozuje Ekocentrum Koniklec za podpory Hlavního města Prahy a MČ Prahy 3. S konkrétními dotazy se neváhejte obrátit na e-mail tereza.sedlackova@ekocentrumkoniklec.cz.

  • Na Praze 3 byl proveden  sběr listí celkem v 20 vnitroblocích. Celkový počet úklidů byl 34 a celkem bylo odstraněno 316 pytlů napadeného listí.
  • Na Praze 2 jsme v roce 2015 prováděli sběr listí v 4 vnitroblocích s celkovým počtem 7 úklidů. Na území této městské části jsme odstranili 34 pytlů napadeného listí.
  • Celkem bylo shrabáno na obou městských částech 350 pytlů napadeného listí při 41 úklidech ve 24 vnitroblocích.

Projekt připravila 01/71 ZO ČSOP Koniklec, p. s., projekt byl finančně podpořen MČ Praha 3 a Hlavním městem Prahou.
logo_p3mhmp

???????????????????????????????Do konce listopadu si u nás můžete zdarma vyzvednout papírové pytle na listí napadené klíněnkou. Svoz naplněných pytlů pro obyvatele Prahy 3 zdarma zřizuje městská část.  V případě zájmu volejte na číslo 605 083 484.


Projekt připravila 01/71 ZO ČSOP Koniklec, p. s., projekt byl finančně podpořen MČ Praha 3 a Hlavním městem Prahou.
logo_p3mhmp

???????????????????????????????Včera nám pomohla poslední skupina 6 dobrovolníků z České spořitelny shrabat neuvěřitelných 76 pytlů. Za pomoc děkujeme!


Projekt připravila 01/71 ZO ČSOP Koniklec, p. s., projekt byl finančně podpořen MČ Praha 3 a Hlavním městem Prahou.
logo_p3mhmp

IMAG0586

Dnes jsme spolu s dobrovolníkem z Československé obchodní banky a.s. shrabali 23 pytlů. Za pomoc děkujeme!


Projekt připravila 01/71 ZO ČSOP Koniklec, p. s., projekt byl finančně podpořen MČ Praha 3 a Hlavním městem Prahou.
logo_p3mhmp

???????????????????????????????V rámci Engage Day 2015 nám 8 dobrovolníků z Raiffeisenbank, a.s. pomohlo shrabat listí napadené klíněnkou jírovcovou. Celkem jsme naplnili 31 pytlů. Za pomoc děkujeme :-)!


Projekt připravila 01/71 ZO ČSOP Koniklec, p. s., projekt byl finančně podpořen MČ Praha 3 a Hlavním městem Prahou.
logo_p3mhmp


Poslední aktualizace: 2. 11. 2017