Klíněnka

  • Na Praze 3 byl proveden  sběr listí celkem v 21 vnitroblocích. Celkový počet úklidů byl 49 a celkem bylo odstraněno 435 pytlů napadeného listí.
  • Na Praze 2 jsme v roce 2016 prováděli sběr listí v 4 vnitroblocích s celkovým počtem 8 úklidů. Na území této městské části jsme odstranili 63 pytlů napadeného listí.
  • Celkem bylo shrabáno na obou městských částech 498 pytlů napadeného listí při 57 úklidech ve 25 vnitroblocích.

Projekt připravila 01/71 ZO ČSOP Koniklec, p. s., projekt byl finančně podpořen MČ Praha 3 a Hlavním městem Prahou.

Za kalamitní stav našich jírovců může malý motýlek zvaný klíněnka jírovcová. Velice rychle se u nás rozšířila. A to hned ze dvou důvodů. Jedním je její životní cyklus (je schopna se rozmnožovat 3x až 4x za rok – udává se, že jedna klíněnka na jaře může znamenat 600 až 1000 klíněnek na podzim) Druhým důvodem je její nepůvodnost (k nám se rozšířila z Balkánského poloostrova) a tudíž u nás neměla žádné přirozené nepřátele – predátory ani parazity. Nakonec si jí ale přeci jen nepřátelé všimli. Pojďme se společně na nepřátele klíněnky jírovcové podívat blíže.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Příkladem predátora klíněnky jírovcové mohou být sýkory, které se naučily vyzobávat larvy klíněnky z listů jírovce. Sýkory jsou velice přizpůsobivé a učenlivé. Například v Anglii se sýkory naučily rozklovávat hliníková víčka lahví s mlékem a sezobávat smetanu pod nimi. Toto chování bylo poprvé pozorováno v roce 1921 a během následujících dvou desetiletí se mezi sýkorami rychle rozšířilo. Další důkaz o učenlivosti sýkor našli vědci v Maďarsku. Při nedostatku potravy zde sýkory v zimě lovily hibernující netopýry v jeskyních. Ve tmě se naučily najít netopýry po sluchu a odnesly si je ven z jeskyně, kde je snědly. Není tedy divu, že si sýkorky všimly i takového množství larviček v listech jírovců. Larvy klíněnky však netvoří hlavní složku jídelníčku sýkorek, a proto populaci klíněnky zatím příliš neohrozily. K její úmrtnosti ovšem přispívají. Instalace ptačích budek pro sýkory přímo na napadené jírovce by situaci mohlo zlepšit (přečtěte si náš leták „Přilákejte na svou zahradu sýkorky“ zde: a postavte sýkorkám ptačí budku).

Dalšími nepřáteli klíněnky jírovcové jsou její hmyzí parazité. Největší procento parazitů klíněnky jírovcové patří mezi blanokřídlé – tedy do řádu hmyzu (kam patří např. i vosy a včely). V České republice bylo zjištěno 10 parazitických vosiček, které napadají klíněnku jírovcovou. Většina parazitů klíněnky jírovcové patří do nadčeledi chalcidek nebo do čeledi lumčíkovitých.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Parazité si se svým hostitelem dokážou pohrát někdy velmi krutě. Mění mu chování, dokonce mu „nechají zajít chuť“ na sexuální hrátky. Dokážou ho oslepit, změnit pohlaví, dohnat k sebevraždě utopením. V našem případě se v podstatě již nejedná o parazita, ale o tzv. parazitoida. Zatímco paraziti si dávají záležet, aby svým příživnictvím hostitele neohrožovali na životě a mohli na něm tak parazitovat co nejdéle, parazitoidi takové ohledy nemají a svého hostitele bez milosti usmrtí. Samičky parazitoidů kladou vajíčka na tělní povrch nebo kladélkem přímo do tkáně nejrůznějších druhů hmyz, případně pavouků, takže nenasytná larva je ihned po vylíhnutí obklopena potravou. S chutí se pustí do svého hostitele a doslova ho sežere zaživa. Parazitické druhy blanokřídlých se často využívají v biologickém boji proti hmyzím škůdcům hospodářských rostlin. Příkladem může být lumčík žlutonohý, který byl záměrně roku 1883 převezen z Evropy do Spojených států, aby místním farmářům pomohl v boji proti běláskovi. Dalo by se toho využít i u klíněnky jírovcové?

Klíněnka jírovcová je sice napadána parazitoidy, ale bohužel ne v takové míře, jak by její expandující populace zasluhovala. Jak jsme si již uvedli, jako invazivní druh má přirozených nepřátel jen málo. To je u invazních druhů obvyklé, ale trvá to většinou jen krátce po zavlečení druhu. Míra parazitace totiž s narůstající početností invadujícího druhu stoupá ve shodě s adaptací místních parazitických druhů na vetřelce. Příkladem takového vývoje může být jiný druh klíněnky (napadá lípy), který byl nedávno do Evropy zavlečen z Japonska přes Sibiř a Rusko. V prvém roce po zjištění této klíněnky dosahovala parazitace asi 50 %, v dalším již 60 % a v současnosti až 90 %. U klíněnky jírovcové však tento trend nepozorujeme a stupeň parazitace zůstává i po 20 letech stejně nízký (asi 5 až 15 %) jako v prvních le-tech invaze. Do jisté míry může být příčinou skutečnost, že vývojové cykly místních parazitoidů a klíněnky jírovcové se v první generaci nepřekrývají. To znamená, že parazitoidé klíněnky jírovcové se líhnou dříve než samotná klíněnka, a tak neparazitují tedy v takové míře na stěžejní první generaci. Nízká parazitace však přetrvává i v dalších generacích. To naznačuje, že klíněnka jírovcová asi není z nějakého důvodu pro místní parazitoidy vhodnou kořistí. Mohlo by to být tím, že klíněnka parazitoidům prostě nevoní. Vzhledem k tomu, že parazitoidi jsou ke kořisti lákáni směsí vůní kairomonů (vůní hostitele) a allomonů (vůní rostliny), je možné, že parazitoidům kromě klíněnky nevoní ani jírovec.

IMG_4464Uvádí se také, že nízká parazitace klíněnky jírovcové souvisí i s vlastnostmi larev samotných. Místní parazitoidi mohou mít obtíže při vyhledávání „exotických“ larev v listech stromů, larvy mohou být imunní proti paralyzujícím látkám místních parazitoidů a larvy klíněnky jírovcové mohou mít rafinovanější obranné strategie než larvy klíněnek, na které jsou místní parazitoidi zvyklí (je známo, že larvy aktivně uhýbají před hledajícím smrtícím kladélkem parazitoida).

Na klíněnku jírovcovou, která oslabuje jírovce maďaly a snižuje jejich estetickou hodnotu, není tedy příliš jednoduché vyzrát. Pomozme jírovcům alespoň pravidelným hrabáním spadaného listí na podzim a jeho kompostováním. Strom tak nevyléčíme hned, ale minimálně oslabíme první generaci klíněnek na jaře.

Autor: Ekocentrum Koniklec, Mgr. Tereza Součková

 


Zdroje:

Klíněnka jírovcová. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%ADn%C4%9Bnka_j%C3%ADrovcov%C3%A1

Sýkora koňadra. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%BDkora_ko%C5%88adra

Sýkory: krvelačné lovkyně. Živá Gaia. [online]. 13. 6. 2014 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://zivagaia.cz/2014/06/13/sykory-krvelacne-lovkyne/

KOPAČKA, Michal. Kompostování listí jírovce maďalu napadeného klíněnkou jírovcovou (Cameraria ohridella)jako technolgie pro ekologickou regulaci škůdce.. Č. Bud., 2011. diplomová práce (Ing.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zemědělská fakulta.

NOVÁKOVÁ, Petra. Bionomie klíněnky jírovcové (Cameraria ohridella) a jejích přirozených nepřátel z řádu blanokřídlých (Hymenoptera: Chalcidoidea); možnost obrany. Litomyšl 2008, dizertační práce. ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. Fakulta lesnická a dřevařská.

VRTIŠKA, Ondřej. Vetřelci pod kůží. Ábíčko.cz: Časopis ABC. [online]. 14. 5. 2001 [cit. 2016-10-19]. Dostupné z: http://www.abicko.cz/clanek/casopis-abc/2025/vetrelci-pod-kuzi.html

HHRDÝ, Ivan, KALINOVÁ, Blanka, KULDOVÁ, Jelena. Příběh klíněnky jírovcové pokračuje. Vesmír. 2005, 84, 327 – 331.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

S bojem proti klíněnce nám pomohla další skupina dobrovolníků z pojišťovny Allianz. Dnes s námi hrabalo dalších 5 dobrovolníků.

Za pomoc děkujeme! 

IMG_4466Dnes jsme spolu s 11 dobrovolníky z Allianz pojišťovny shrabali 32 pytlů.

Za pomoc děkujeme!

Dnes nám s hrabáním listí napadeného klíněnkou pomohlo neuvěřitelných 26 dobrovolníků ze společnosti Zoot. V galerie se můžete podívat na některé fotografie z tohoto odpoledne. Za pomoc děkujeme!

Do konce listopadu si u nás můžete zdarma vyzvednout papírové pytle na listí napadené klíněnkou. Pro obyvatele Prahy 3 navíc městská část zařizuje také zdarma odvoz naplněných pytlů.  V případě zájmu volejte na číslo 605 083 484.


Projekt připravila 01/71 ZO ČSOP Koniklec, p. s., projekt byl finančně podpořen MČ Praha 3 a Hlavním městem Prahou.

Nové internetové stránky projektu na ochranu jírovců proti klíněnce jsou spuštěny! Na stránce klinenka.cz najdete základní informace o jírovcích, klíněnce a způsobech boje proti tomuto škůdci. Je zde také prostor pro Vaše dotazy týkající se této problematiky.  

Během letních prázdnin pro Vás chystáme rozsáhlou úpravu stránek věnující se problematice klíněnky jírovcové. V září, kdy začíná hlavní sezóna boje proti tomuto škůdci, se tak můžete těšit na novou grafickou úpravu stránek na nové doméně klinenka.cz.

Ačkoliv povědomost o nezbytnosti hrabaní spadaného listí jírovce maďalu stále roste, co je možné udělat pro ochranu těchto stromů již na jaře, tolik známé není.  Pokud věnujeme stromům dostatečnou péči již na jaře podzimní péče bude méně náročná.

Zlepšování kondice stromů


Pokud je strom v dobré kondici je pro něj samozřejmě mnohem snadnější odolávat škůdcům. Ovšem v Praze mají stromy ztížené podmínky. Jsou vystaveny znečištění ovzduší, často obklopeny dlažbou nebo betonem a zimní období s sebou  nese i zasolování půdy, které je pro ně velmi náročné. Dále také trpí nedostatkem vody, neboť půda zde může pouze stěží zadržet dostatečné množství vody. Tomuto problému nepřispívá ani fakt, že v Praze je celkově méně srážek než na jiných územích republiky. Tomuto problému nepřispívá ani fakt, že v Praze je celkově méně srážek než na jiných územích republiky. Z toho tedy vyplývá několik možností, jak zesláblým jírovcům pomoci. Nejzákladnějším problémem je nedostatek vody, který se dá vyřešit dostatečnou zálivkou. V tomto případě je lepší vydatnější zálivka než častější zalévání menším množstvím vody. Právě dostatečná zálivka může na jaře pomoci jírovcům odplavit sůl. Kypření a přihnojování půdy je dalším účinným způsobem, jak pomoci těmto stromům.

Chemický postřik

V boji proti klíněnce jírovcové se používají dva druhy chemického postřiku. První z nich zabraňuje larvám v dalším vývoji a aplikuje se na spodní větve stromu. Tato aplikace se provádí mezi 5. a 15. květnem. Mezi jeho nevýhody patří především jeho vysoká cenová náročnost a také jeho částečná účinnost, která spočívá v tom, že další generace napadají neošetřené části. Především kvůli jeho vyšší ceně se tento postřik využívá především tam, kde je důležitá estetická hodnota stromu.

Druhou variantou je postříkání kmene stromu kontaktním insekticidem. Tato lokace se vybírá proto, že právě na kmeni se shromažďují klíněnky připravené ke kladení vajíček. Postřik se provádí na jaře kolem 10. dubna a opakuje se za 10. dní. Tento postřik má však tři nevýhody. První z nich je nevhodnost použití v hustě zalidněných oblastech. Do kontaktu s ošetřeným stromem by neměli přijít například psi, takže i když je pořizovací cena postřiku nízká je částečně vyvážena výdaji na bezpečnostní opatření. Za druhé kvůli hrozbě přelétnutí škůdců z jednoho stromu na druhý se tento postřik musí aplikovat na všechny jírovce v okolí. Navíc přípravkem nelze ochránit stromy proti další generaci, neboť dospělci se neshromažďují na ošetřeném kmeni, ale na vyšších patrech koruny stromu.

Více informací naleznete na webových stránkách klinenka.unas.cz, které provozuje Ekocentrum Koniklec za podpory Hlavního města Prahy a MČ Prahy 3. S konkrétními dotazy se neváhejte obrátit na e-mail tereza.sedlackova@ekocentrumkoniklec.cz.

  • Na Praze 3 byl proveden  sběr listí celkem v 20 vnitroblocích. Celkový počet úklidů byl 34 a celkem bylo odstraněno 316 pytlů napadeného listí.
  • Na Praze 2 jsme v roce 2015 prováděli sběr listí v 4 vnitroblocích s celkovým počtem 7 úklidů. Na území této městské části jsme odstranili 34 pytlů napadeného listí.
  • Celkem bylo shrabáno na obou městských částech 350 pytlů napadeného listí při 41 úklidech ve 24 vnitroblocích.

Projekt připravila 01/71 ZO ČSOP Koniklec, p. s., projekt byl finančně podpořen MČ Praha 3 a Hlavním městem Prahou.
logo_p3mhmp

???????????????????????????????Do konce listopadu si u nás můžete zdarma vyzvednout papírové pytle na listí napadené klíněnkou. Svoz naplněných pytlů pro obyvatele Prahy 3 zdarma zřizuje městská část.  V případě zájmu volejte na číslo 605 083 484.


Projekt připravila 01/71 ZO ČSOP Koniklec, p. s., projekt byl finančně podpořen MČ Praha 3 a Hlavním městem Prahou.
logo_p3mhmp

???????????????????????????????Včera nám pomohla poslední skupina 6 dobrovolníků z České spořitelny shrabat neuvěřitelných 76 pytlů. Za pomoc děkujeme!


Projekt připravila 01/71 ZO ČSOP Koniklec, p. s., projekt byl finančně podpořen MČ Praha 3 a Hlavním městem Prahou.
logo_p3mhmp

IMAG0586

Dnes jsme spolu s dobrovolníkem z Československé obchodní banky a.s. shrabali 23 pytlů. Za pomoc děkujeme!


Projekt připravila 01/71 ZO ČSOP Koniklec, p. s., projekt byl finančně podpořen MČ Praha 3 a Hlavním městem Prahou.
logo_p3mhmp

???????????????????????????????V rámci Engage Day 2015 nám 8 dobrovolníků z Raiffeisenbank, a.s. pomohlo shrabat listí napadené klíněnkou jírovcovou. Celkem jsme naplnili 31 pytlů. Za pomoc děkujeme :-)!


Projekt připravila 01/71 ZO ČSOP Koniklec, p. s., projekt byl finančně podpořen MČ Praha 3 a Hlavním městem Prahou.
logo_p3mhmp

  • Na Praze 3 byl proveden  sběr listí celkem v 25 vnitroblocích. Celkový počet úklidů byl 60 a celkem bylo odstraněno 489 pytlů napadeného listí.
  • Na Praze 2 jsme v roce 2013 prováděli sběr listí v 7 vnitroblocích s celkovým počtem 10 úklidů. Na území této městské části jsme odstranili 44 pytlů napadeného listí.
  • Celkem bylo shrabáno na obou městských částech 533 pytlů napadeného listí při 70 úklidech ve 32 vnitroblocích.

Se sběrem listí nám pomáhali firemní dobrovolníci z Československé obchodní banky, z České podnikatelské pojišťovny a z Kooperativy. Dále se dobrovolného hrabání zúčastnili žáci SOUO Belgická. Zapojili se také samotní občané Prahy 2 a 3. Kromě již jmenovaných bychom  rádi srdečně poděkovali Magistrátu hlavního města Prahy, který nám poskytl grant na tento projekt, a Městské části Praha 3, která vedle finanční podpory projektu zároveň zajistila výrobu, distribuci a svoz pytlů.

Projekt na ochranu jírovců maďalů proti klíněnce jírovcové dopadl letos velmi úspěšně a nezbývá než doufat, že i v příští letech se nám podaří společnými silami zlikvidovat alespoň stejné množství napadeného listí.

I letos Úřad MČ Prahy 3 nechal vytvořit speciální papírové pytle určené ke sběru listí napadeného klíněnkou jírovcovou. Kromě samotných pytlů Praha 3 také zajišťuje jejich odvoz. Pytle si můžete vyzvednout na úřadě MČ Prahy 3 nebo v Ekocentru Koniklec. V případě jakýchkoliv dotazů nás neváhejte kontaktovat na telefonní číslo 605 083 484 nebo na e-mailové adrese tereza.sedlackova@ekocentrumkoniklec.cz.

Úřad MČ Praha 3
Havlíčkovo nám. 9, Praha 3
pí. Nigrínová
Tel: 222116300
PO – PÁ 8:00-16:00

011/71. ZO ČSOP Koniklec
Vlkova 2725/34, Praha 3
sl. Sedláčková
tel.: 605083484
PO-NE po telefonické dohodě
čtvrtek 13.00 – 17.00

Klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella) patří mezi hmyz (Insecta), do řádu motýlů (Lepidoptera), do čeledi vzpřímenkovitých (Gracillariidae). Je to drobný, okrově hnědý motýlek délky cca 4 mm (se složenými křídly) a rozpětím křídel 7 mm. Larva je dlouhá asi 5 – 6 mm, má světle žlutou barvu a tmavší hlavu.

Samička klade na spodní stranu listu vajíčka, z nichž se líhnou larvy, které napadají strukturu listu a vykousávají jeho vnitřní pletiva (minují). V takto připraveném prostoru se zakuklí a brzy líhnou. V jednom roce vzniká několik generací, larvy poslední z nich přezimují. První generace napadá převážně spodní větve stromu, další postupují směrem nahoru. list6
Samotný škůdce zatím nezpůsobuje úhyn jírovců, ale následkem oslabení, které zapříčiňuje, jsou stromy napadány různými chorobami (např. houbovou chorobou Guignardia aesculli), které mohou způsobovat jejich odumření.

Klíněnka jírocová byla objevena v roce 1984 v Makedonii. Není však známo, jak se tam tento druh dostal. Jedná se zřejmě o zavlečený druh, který se adaptoval na jírovce rostoucí v této oblasti.

Nejvíce podezřelí jsou američtí zástupci rodu Cameraria, poněvadž žijí na tamějších několika druzích jírovců. Není však vyloučeno, že se jedná o druh provenience východoasijské, původně adaptovaný na javory. Z Makedonie se klíněnka rychle rozšířila do střední a západní Evropy (např. Rakousko 1992, Německo 1994). U nás byla poprvé zaznamenána v roce 1993 na lokalitách Lednice, Valtice a Břeclav.

list4Poté, co se k nám dostala, se okamžitě velice rychle rozšířila, protože zde nemá žádné přirozené nepřátele. První kalamitní výskyt v Praze byl zaznamenán v roce 1995. Menší výskyt je ve vyšších nadmořských výškách.

Klíněnka už se u nás pokusila rozšířit i na jiné druhy dřevin, jako jsou javory, vrby apod., ale zatím větší škody nepůsobí. Neumí se totiž zakuklit v jiných, než jírovcových listech.

Jírovec maďal»
Ekocentrum Koniklec a klíněnka jírovcová»
Jak bojovat s klíněnkou?»
Můžete nám pomoci?»
Výdejní a sběrná místa papírových pytlů

V sekci Archiv naleznete starší ročníky sběru listí napadeného klíněnkou jírovcovou (2007 – 2014). O novinkách z letošního roku se poté dočtete v rubrice Aktuálně.


Projekt připravila 01/71 ZO ČSOP Koniklec, p. s., projekt byl finančně podpořen MČ Praha 3 a Hlavním městem Prahou.
logo_p3mhmp


Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) patří mezi krytosemenné rostliny (Magnoliophyta), do řádu mýdelníkotvarých (Sapindales) do čeledi jírovcovitých (Hyppocastanaceae).
Kvete v květnu a červnu. Květy jsou velmi četné, uspořádané ve vzpřímených až 30 cm dlouhých latách. Korunní lístky jsou bílé se žlutými nebo červenými skvrnami. Pupeny jsou až 3 cm dlouhé, leskle červenavě hnědé. Plodem jírovce je ostnitá tobolka s jedním až třemi červenohnědými semeny (= kaštany).

Jírovec má široce vejčitou korunu s vodorovně odstávajícími větvemi. Kůra je v mládí tmavošedá a hladká, borka se později loupe v tenkých šupinách. Jeho listy jsou velké, vstřícné, dlanitě složené, pěti až sedmičetné (lístky přisedlé), na okraji pilovité, na lícu tmavě zelené, na rubu světlejší.list3

Byl původně rozšířen pouze v horských lesích balkánského poloostrova. Roste na světlých až polostinných stanovištích. Vyžaduje půdu bohatou na živiny. Nyní je pěstován ve všech částech Evropy (s výjimkou severní) jako parkový a okrasný strom.

list2Do střední Evropy jírovec maďal přivezl roku 1576 nebo 1577 Clusius, který získal semena ze zahrad tureckého sultána v Konstantinopoli. Koňský kaštan se označuje pro svou listovou jizvu, která se podobá koňské podkově. Další vysvětlení podává Mathioli, který píše, že Turci těmito „koňskými kaštany“ krmili koně. Podle jiných pramenů vysvětlením tohoto názvu je, že se kaštany používaly v lidovém léčitelství k léčbě koní.

Jírovec se využívá v léčitelství (hlavně semena, méně květy a kůra), k barvení tkanin, jeho dřevo se používá k výrobě nábytku.


Pracovníci Ekocentra Koniklec bojují proti klíněnce jírovcové, mohutně rozšířenému škůdci jírovce maďalu známého spíše jako kaštan, již od roku 1998. Zaměřují se především na sběr listí ve vnitroblocích na Praze 3, od roku 2007 i na Praze 2. K tomu se ale snaží pomáhat občanům v tom, aby se mohli do boje proti klíněnce také zapojit. Ti si do ekocentra mohou přijít nejen pro cenné rady, ale i pro speciální papírové pytle.


Existuje několik způsobů, jak chránit stromy proti klíněnce. Žádný z nich však není samostatně dostatečně účinný. Je tedy vhodné je kombinovat.

Sběr listí

Sběr listí je velice šetrným a jednoduchým způsobem boje proti tomuto škůdci. Je to však potřeba dělat velice pečlivě (listí je potřeba odstranit i z těžko přístupných míst) a opakovaně, protože klíněnka spadané listí opouští a přezimuje v půdě. klinenka6 Některé práce doporučují listí pálit (spolehlivé zničení larev), jiné naopak kompostovat (teplota 60 – 70 °C postačí ke zničení larev klíněnky, ale zachová ostatní faunu).

Provádět kterýkoliv z těchto způsobů je v centru Prahy prakticky nemožné, a tak je asi nejlepší využít možnosti sběru do k tomu určených pytlů a následné likvidace ve spalovně. Pytle je možné si vyzvednout ve sběrných dvorech a na dalších místech, na Praze 3 přímo na radnici.

Chemický postřik

Poměrně často používaným způsobem ochrany jírovců proti klíněnce je postřik, který se aplikuje především na spodní větve stromu. Je založen na tom, že zabraňuje larvám v jejich dalším vývoji. Postřik se provádí 5. – 15. května v závislosti na výsledcích odchytu samečků klíněnky pomocí feromonových lapačů.

Jeho nevýhodou je především poměrně vysoká cena. Navíc pozdější generace napadají neošetřené části, takže jeho účinek je pouze částečný. Přípravek se používá hlavně tam, kde je důležitá estetická hodnota stromu.

Druhým způsobem je postřik kmene stromu kontaktním insekticidem. Na kmeni se totiž shromažďují klíněnky připravené ke kladení vajíček. Postřik se provádí na jaře kolem 10. dubna a opakuje se za 10. dní.

Tento způsob ochrany však není příliš vhodný pro hustě zalidněné oblasti, protože do kontaktu s ošetřeným kmenem by neměli přijít např. psi. Z toho vyplývá, že jeho nízká pořizovací cena je částečně vyvážena náklady na bezpečnostní opatření (oplocení, varovné tabule apod.).

Další nevýhodou je, že je potřeba ošetřit všechny jírovce v okolí, protože hrozí že z nich škůdci přeletí na ošetřený strom. Přípravkem také nelze chránit stromy proti dalším generacím klíněnky, protože jejich dospělci se neshromažďují na kmeni, ale ve vyšších patrech koruny.

Zlepšování kondice stromů

Je poměrně logické, že jakýkoliv organismus, který je v dobré kondici, lépe odolává škodlivým vlivům, tedy i napadení škůdci. Život ve městě je sám o sobě rostliny poškozuje. Jsou vystaveny znečištění ovzduší, často obklopeny dlažbou nebo betonem a především v zimě je ohrožuje zasolování půdy (na stromech se projevuje zhnědnutím okrajů listů). k142004Půda zde jen stěží může zadržet dostatečné množství vody, takže navíc trpí i nedostatkem vláhy. V Praze k tomu přispívá i to, že je tu obecně méně srážek, než na zbytku území republiky.

Z toho vyplývá několik způsobů, jak jírovcům pomoci. Tím hlavním je dostatečná zálivka (účinnější je vydatnější zálivka než opakované zalévání menším množstvím vody), která současně pomáhá z půdy odplavovat sůl (což je důležité hlavně na jaře). Dále je možné stromy přihnojovat a kypřit půdu.

Dalším škodlivým faktorem je špatný výběr stanoviště (např. nedostatek světla ve vnitroblocích). S tím se však u vzrostlých stromů bohužel nedá nic dělat.

Lidé se mnohdy mylně domnívají, že stromům prospívá psí moč a výkaly, které jim naopak velmi škodí.


Pomůžete nám samozřejmě tím, když se budete starat o jírovce ve svém okolí, ale uvítali bychom i některý z následujících způsobů pomoci:

  • finanční dar – podnikatelé si mohou dar odečíst ze základu daně a v rámci dohody můžeme Vaši firmu propagovat na našem webu, tištěných materiálech, článcích v tisku i na internetu, infostáncích apod.
  • různé služby a materiál, např. tisk, kopírování, nářadí, ochranné pomůcky; za tyto dary Vám také rádi poděkujeme výše uvedeným způsobem
  • dobrovolnou i placenou prací

Pokud Vás některá z těchto možností zaujala, kontaktujte nás co nejdříve.
Děkujeme.

Ačkoliv povědomost o nezbytnosti hrabaní spadaného listí jírovce maďalu stále roste, co je možné udělat pro ochranu těchto stromů již na jaře, tolik známé není.  Pokud věnujeme stromům dostatečnou péči již na jaře podzimní péče bude méně náročná.

Zlepšování kondice stromů


Pokud je strom v dobré kondici je pro něj samozřejmě mnohem snadnější odolávat škůdcům. Ovšem v Praze mají stromy ztížené podmínky. Jsou vystaveny znečištění ovzduší, často obklopeny dlažbou nebo betonem a zimní období s sebou  nese i zasolování půdy, které je pro ně velmi náročné. Dále také trpí nedostatkem vody, neboť půda zde může pouze stěží zadržet dostatečné množství vody. Tomuto problému nepřispívá ani fakt, že v Praze je celkově méně srážek než na jiných územích republiky. Tomuto problému nepřispívá ani fakt, že v Praze je celkově méně srážek než na jiných územích republiky. Z toho tedy vyplývá několik možností, jak zesláblým jírovcům pomoci. Nejzákladnějším problémem je nedostatek vody, který se dá vyřešit dostatečnou zálivkou. V tomto případě je lepší vydatnější zálivka než častější zalévání menším množstvím vody. Právě dostatečná zálivka může na jaře pomoci jírovcům odplavit sůl. Kypření a přihnojování půdy je dalším účinným způsobem, jak pomoci těmto stromům.

Chemický postřik

V boji proti klíněnce jírovcové se používají dva druhy chemického postřiku. První z nich zabraňuje larvám v dalším vývoji a aplikuje se na spodní větve stromu. Tato aplikace se provádí mezi 5. a 15. květnem. Mezi jeho nevýhody patří především jeho vysoká cenová náročnost a také jeho částečná účinnost, která spočívá v tom, že další generace napadají neošetřené části. Především kvůli jeho vyšší ceně se tento postřik využívá především tam, kde je důležitá estetická hodnota stromu.

Druhou variantou je postříkání kmene stromu kontaktním insekticidem. Tato lokace se vybírá proto, že právě na kmeni se shromažďují klíněnky připravené ke kladení vajíček. Postřik se provádí na jaře kolem 10. dubna a opakuje se za 10. dní. Tento postřik má však tři nevýhody. První z nich je nevhodnost použití v hustě zalidněných oblastech. Do kontaktu s ošetřeným stromem by neměli přijít například psi, takže i když je pořizovací cena postřiku nízká je částečně vyvážena výdaji na bezpečnostní opatření. Za druhé kvůli hrozbě přelétnutí škůdců z jednoho stromu na druhý se tento postřik musí aplikovat na všechny jírovce v okolí. Navíc přípravkem nelze ochránit stromy proti další generaci, neboť dospělci se neshromažďují na ošetřeném kmeni, ale na vyšších patrech koruny stromu.

Více informací naleznete na webových stránkách klinenka.unas.cz, které provozuje Ekocentrum Koniklec za podpory Magistrátu Hlavního města Prahy a MČ Prahy 3. S konkrétními dotazy se neváhejte obrátit na e-mail klinenka@ekocentrumkoniklec.cz.

V roce 2012 jsme na území MČ Praha 2 a Praha 3 naplnili 544 pytlů napadeným listím. Současně jsme spolupracovali s občany a informovali je především o novinkách souvisejících s odvozem napadeného listí.

Do prací se zapojila řada firemních dobrovolníků, kterým velmi děkujeme a doufáme, že se i jim den strávený pomocí stromům líbil. Celou akci nám umožnila realizovat finanční podpora Hlavního města Prahy a MČ Praha 3. MČ Praha 3 patří zvláštní dík za to, že se operativně rozhodla řešit problém s výdejem pytlů a odvozem naplněných pytlů. Odvoz pytlů zajistila pro nás i pro své občany na vlastní náklady a pro příští sezónu plánuje výrobu vlastních pytlů pro distribuci občanům.

Ve dnech 21. 9., 26. 9., 4. 10. a 5. 10. v naší organizaci proběhly dobrovolnické dny zaměřené na sběr listí napadeného klíněnkou jírovcovou. Za velkou pomoc děkujeme dobrovolníkům i sdružením Byznys pro společnost – Fórum dárců a Hestia za zprostředkování této pomoci!

21. 9. 2012 – dobrovolníci ze společností ČSOB, Provident Financial a Pilsner Urquel

26. 9. 2012 – dobrovolníci ze společnosti ING

4. 10. 2012 – dobrovolníci ze společnosi Kooperativa pojišťovna

5. 10. 2012 – dobrovolníci ze společnosti T-mobile

Opět nastala sezóna hrabání listí napadeného klíněnkou, ale letos to již nepůjde tak jednoduše, jak byli Pražané zvyklí. Hlavní město Praha přestalo zajišťovat jak výrobu a distribuci speciálních pytlů, tak jejich svoz od vchodů domů.

Na několika místech v Praze jsou k dispozici ještě zbytky pytlů z loňského roku. Aktualizovaný seznam těchto míst, stejně jako seznam míst, kam je nyní nutné pytle odvážet, naleznete na webu http://klinenka.unas.cz. Ani pokud speciální pytle dojdou, není to důvod se sběrem listí přestávat. Do sběrných dvorů a na další místa určená k odkládání bioodpadu, je možné listí odevzdat v jakémkoliv obalu.

Situace je jiná pouze na Praze 3, kde se vedení městské části rozhodlo akci nadále podporovat a chystá i výrobu nových pytlů. Především ale zajišťuje jejich svoz a likvidaci, takže je mohou občané této městské části naplněné jírovcovým listím nadále v počtu do pěti kusů umisťovat ke vchodu svého domu.

S dotazy se mohou občané obracet na úřady městských částí, sběrné dvory, či Ekocentrum Koniklec (www.ekocentrumkoniklec.cz, klinenka@seznam.cz).

V roce 2011 proběhlo 5 informační stánků o klíněnce. Občané si kromě dobrých rad mohli odnést i menší množství papírových pytlů.

10.9., 8.30 – 13.30, Žižkovo náměstí
11.9., 10.30 – 11.30, Žižkovo náměstí
24.9., 12.00 – 17.00, Riegrovy sady
25.9., 9.00 – 14.00, Náměstí Míru
1.10., 9.00 – 14.00, Riegrovy sady

Na Praze 3 byl proveden v roce 2010 sběr listí celkem v 26 vnitroblocích (ve většině z nich opakovaně. Celkem bylo odstraněno 370 pytlů napadeného listí. Na Praze 2 jsme v roce 2011 prováděli sběr listí v 17 vnitroblocích. Na území této městské části jsme odstranili 143 pytlů napadeného listí.
Celkem bylo shrabáno na obou městských částech 513 pytlů napadeného listí ve 43 vnitroblocích.
V některých vnitroblocích navíc sběr listí provádějí s naší podporou (poradenství, dodání papírových pytlů) samotní občané, takže fakticky je počet těchto zásahů vyšší.
Děkujeme Magistrátu Hlavního města Prahy a Městské části Praha 3 za podporu ochrany jírovců, občanům za zájem a úsilí, které boji s klíněnkou věnují a dobrovolníkům za veškerou pomoc. 

Dobrovolníci nám pomáhali vydatně. Děkujeme jim i fóru dárců, které pomoc většiny z nich zprostředkovalo. 

Letos se do ochrany jírovců společně s pracovníky Ekocentra Koniklec zapojilo již 43 dobrovolníků z ČSOB, České spořitelny, Kooperativy, Provident Financial a T-Mobile a další se chystají pomáhat v příštích dnech.

Svojí prací umožňují zvýšení počtu opakování sběru napadeného listí oproti tomu, když pracovníci Ekocentra Koniklec prováděli všechny práce vlastními silami. Pravidelné odstraňování napadeného listí je velmi podstatné pro omezení množství škůdců. Ti se totiž během sezóny stihnou vylíhnout ve třech až pěti generacích. Práce ve vnitroblocích Prahy 2 a Prahy 3 budou tedy probíhat až do prvních mrazů.

Pomoc firemních dobrovolníků pro nás zprostředkovává již od roku 2007 Fórum dárců ve spolupráci se sdružením Byznys pro společnost. Firemní dobrovolnictví je formou dárcovství, kdy firma poskytne veřejně prospěšné organizaci energii ve formě práce a času svých zaměstnanců. Tento typ dárcovství je významný proto, že jde o společnou podporu veřejně prospěšného sektoru zaměstnavatelem a zaměstnancem – zaměstnanci pomáhají svou energií a nasazením; firma pak hradí všechny náklady spojené s akcí.

Tímto dobrovolníkům i firmám, které jim umoňují nám pomáhat děkujeme!

Pracovníci Ekocentra Koniklec bojují proti klíněnce jírovcové, mohutně rozšířenému škůdci jírovce maďalu známého spíše jako kaštan, již od roku 1998. Zaměřují se především na sběr listí ve vnitroblocích na Praze 3, od roku 2007 i na Praze 2. K tomu se ale snaží pomáhat občanům v tom, aby se mohli do boje proti klíněnce také zapojit. Ti si do ekocentra mohou přijít nejen pro cenné rady, ale i pro speciální papírové pytle.

Co se tedy událo v letošní sezóně nového? Zatímco na Praze 2 jsou plánky vnitrobloků, podle kterých dobrovolníci i pracovníci ekocentra pracují, doplňovány průběžně – letos jich přibylo 10 – na Praze 3 se pracovalo do loňského roku podle zastaralého mapování Žižkova z roku 2002. To se letos změnilo, ve 35 vnitroblocích bylo provedeno nové mapování, jehož výstupem jsou pečlivé a přehledné plánky. Velkou měrou se na tom podíleli v časném podzimu firemní dobrovolníci, jejichž pomoc zprostředkovalo Fórum Dárců.
Ti pomohli i při samotném sběru listí, který probíhal od poloviny září přibližně do poloviny listopadu. Celkem má Ekocentrum Koniklec na starost více než 50 vnitrobloků na Žižkově a Vinohradech, ve kterých je potřeba sběr listí provádět vzhledem k tomu, že se za podzim může vylíhnout až 5 generací klíněnky, opakovaně.
Proto je také potřeba, aby se do boje proti klíněnce zapojili v co možná největší míře i sami občané. Měli by nejen častěji hrabat a k likvidaci odevzdávat listí obsahující zakuklené škůdce, ale i jinak přispívat k dobré kondici stromů. Jedním dobrým příkladem je vydatná zálivka, zvláště u stromů, které trpí nedostatkem srážek (ve vnitroblocích) nebo solením chodníků. Zájem občanů o tuto problematiku zaznamenali pracovníci Ekocentra Koniklec nejen na čtyřech informačních stáncích, které v sezóně pořádali. Velké množství dotazů a žádostí o papírové pytle obdrželi i e-mailem a telefonicky.
Veškeré aktivity Ekocentra Koniklec v boji proti klíněnce probíhají za podpory Magistrátu Hlavního města Prahy a Městské části Praha 3.

Problém klíněnky jírovcové není aktuální jen na podzim, kdy můžeme vidět důsledky napadení škůdcem. Pokud věnujeme stromům trochu času teď, na jaře, na podzim budou lépe připraveny škůdci odolávat.

Zalévejte je.

V zimě stromy trpí nedostatkem vláhy. Na jaře, kdy vytvářejí nové listy a kvetou, potřebují vody opravdu hodně. Navíc jsou některé stromy (poblíž chodníků, silnic) vystaveny zasolení půdy. To také pomůže vydatná zálivka vyřešit. Pamatujte, že jedna vydatná zálivka je účinnější, než deset malých.

Přihnojujte je, kypřete půdu.

Stromy ve vnitroblocích mají často nedostatek půdy obecně. Ta je navíc chudá na živiny. Často je ušlapaná tak, že do ní těžko může pronikat vzduch (i kořeny potřebují dýchat) a voda. Řešením je jírovce vhodným způsobem přihnojovat a půdu kypřit. Pozor na rozšířený omyl, že stromům prospívají psí výkaly a moč, ty jim naopak škodí!

Zvětšete jejich životní prostor.

Mnoho stromů ve vnitroblocích je obklopeno dlažbou nebo jinak omezeno ve svém růstu. Zamyslete se nad tím, jestli opravdu musí dlažba sahat až ke kmeni stromu, nebo jestli strom neomezují jiné zbytečné překážky.

Poraďte se s odborníky o možnosti postřiku.

Pokud už jste vyzkoušeli všechny výše zmíněné způsoby, jak jírovcům pomoci, nezapomínáte na podzimní hrabání napadeného listí a pořád ještě máte pocit, že by bylo dobré pro stromy udělat více, můžete vyzkoušet některý z dostupných postřiků.

Pozor, neodborný zásah může ohrozit životní prostředí a dokonce i obyvatele okolí, děti, psy apod. Proto raději kontaktujte odborníky (např. zahradnickou firmu) s žádostí o radu i pomoc. Více »

Letos nám opět díky Fóru dárců pomáhají dobrovolníci z různých firem. Do této chvíle u nás letos pracovalo téměř 50 dobrovolníků a podařilo se odstranit 239 pytlů listí ze žižkovských a 60 pytlů z vinohradských vnitrobloků.

I letos si u nás můžete vyzvednout speciální papírové pytle. Změnili jsme ovšem adresu a k dispozici jsme Vám nyní ve Chvalově ulici 11 na Praze 3. Ve středu od 10 do 15 hodin je Vám zde k dispozici přímo koordinátorka projektu. Schůzku v jiných termínech je možno si domluvit telefonicky nebo e-mailem. Více »

Ve dnech 26.9 , 29.9 , 2.10 , 3.10 nám při sběru listí vydatně pomohlo celkem 44 dobrovolníků z České spořitelny a ČSOB. Děkujeme forů dárců , které akci zprostředkovalo, oběma firmám i jednotlivým dobrovolníkům. Více »

Více »


Poslední aktualizace: 20. 7. 2017