Managementové práce

V roce 2004 jsme prováděli managementové práce na zakázku CHKO. Náplní prací byla redukce rákosu na ploše cca 0,3 ha poblíž obce Medonosy.

Lokalita není daleko od naší terénní základny, také proto jsme o tuto oblast měli zájemci. Práce probíhaly ve dvou etapách a to jarní, která se konala v měsíci červnu a podzimní v říjnu. Dříve byla travní hmota (rákos) pálen na místě, ještě byly viditelné stopy po nemalých ohništích. Dle domluvy a vzhledem k přiděleným finančním prostředkům bylo možno zajistit využití materiálu místními zemědělci (v první etapě p. Šula – podestýlka pro býky a v druhé etapě p.Pauzr – sušený rákos jako krmivo pro koně) Více »

Kosení bylo provedeno ručním způsobem za pomoci pěti dobrovolníků organizace v červenci 2003, zkušebně zatím pouze na ploše odhadem asi 300 m2. Byla vybrána oblast přímo podél silnice a část stráně mezi keřovými porosty.
V dalších letech bude v kosení pokračováno a oblast sledována, zda zde dojde k výskytu vzácných druhů (v roce 2003 tento výskyt nezaznamenán).

Více »

Nachází se na jihovýchodních svazích Dřínovské hory, zhruba 400 m jihozápadně od obce Dřínov. Má 5,66 ha a leží v nadmořské výšce 210 – 245 m.

Motivem ochrany jsou společenstva slínovcových, tzv. bílých strání. Jde o ojedinělý biotop odkrytých slínovců Dřínovské hory s teplomilnými bylinnými a křovinnými společenstvy. Geologický podklad tvoří středněturonské slínovce české křídy. Jsou tu mělké skeletovité půdy typu pararendzin.

V porostu převládá kostřava wallinská a válečka prapořitá s průvodními druhy lnem tenkolistým, kavylem Ivanovým, hlaváčem šedavým, bělozářkou liliovitou, zlatovláskem obecným a ostřicí nízkou. Vzácná je entomofauna, vázaná na teplé, výslunné stráně. Zjištěn byl výskyt otakárka obecného.

V minulosti byla Dřínovská stráň využívána zemědělsky, pravděpodobně k pastvě, ale není vyloučeno ani sečení. Stepní vegetace je ohrožena rychlým zarůstáním dřevinami, především hlohem. Nepříznivě ovlivňuje živou složku chráněného území dálkový přenos škodlivin z velkých podniků, jako je mělnická elektrárna, Kaučuk Kralupy nad Vltavou a další. Péče spočívá v pravidelném odstraňování dřevin a vyžínání částí ploch. Ideální by bylo obnovení pastvy.

Přírodní památka Zámky se rozkládá mezi závěrem Kostobrdského údolí, (nebo také Zámecké rokle či bývalé Dynamitky) s výrazným skalnatým ostrohem, a mezi Drahaňským údolím. Skalní útvary tvoří výchozy proterozoických břidlic a žil vulkanických proterozoických hornin.

Tato lokalita je cenná nejenom z přírodovědného hlediska (zachovalá stepní společenstva s mnoha ohroženými druhy rostlin a živočichů), ale také z pohledu archeologa. Na plošině skály stálo výšinné hradiště z období řivnáčské kultury (eneolit). Lokalita byla osídlena v době bronzové a raně slovanské. Můžeme zde vidět dosud zachované valy.

Mimo vzácných druhů skalních stepí, jakými je křivatec český (Gagea bohemica), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis ssp. bohemica), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii) a mnoha dalších, je v létě krásnou ozdobou strání nad skalkami nepůvodní, velkými květy růžově kvetoucí, slézovec durynský (Lavatera thuringiaca).

Vyskytují se zde významná teplomilná společenstva bezobratlých vázaných na skalní stepi (z brouků například střevlíkovití, mandelinkovití a krytonosci, dále někteří plži). Lokalita je hnízdištěm a stanovištěm četných druhů ptáků.

Svahy k Vltavě byly narušeny lomem, svahy Drahanské rokle a rokle Dynamitka výsadbou smrku a akátu. Trvalý dohled nad rozrůstáním křovin a jejich odstraňování je nutné pro zachování nejcennějších travníchz a skalních společenstev. Více »


Poslední aktualizace: 15. 9. 2017