Biodiverzita

Zveme Vás na akci informující o mokřadu Na Beránku, která se uskuteční 22. června od 14 hodin do 18 hodin. Vítány jsou školy, rodiny s dětmi i široká veřejnost.

Mokřad Na Beránku – pozvánka (pdf)

Zachraňte mokřad Na Beránku (pdf)

 

Ekocentrum Koniklec za finanční podpory MČ Prahy 4 na jaře roku 2017 připravilo projekt Děti pěvcům – pěvci dětem. Projekt je na celý školní den a děti během něho smontují ptačí budky, dozví se zajímavosti o ptácích a nakonec asistují při vyvěšování budek.

Dne 2. a 5. 5. jsme s naším projektem navštívili naši známou základní školu Jeremenkova – už jsme zde totiž minulý rok na podzim instalovali budky pro rorýse během projektu Rorýsové do škol, který také podpořila MČ Praha 4.

První dvě vyučovací hodiny děti montovaly budky. Měly k dispozici „stavebnici“ sýkorníku nebo špačníku, vruty, obrtlík, šroubováky, návod a kolegu Františka s vrtačkou, když bylo potřeba něco dotáhnout. Děti byly ale moc šikovné a přílišnou pomoc nepotřebovaly. Po smontování budky natíraly barvou, aby byla budka odolnější proti dešti a vlhku.

Během toho, co na budkách zasychala barva, byla pro děti v přednáškové aule připravena prezentace o tom, kdo všechno může v budkách bydlet a jak ji správně pověsit na strom a také o tom, jací zajímaví ptáci v Praze žijí. Děti se též naučily rozeznávat hlasy ptáků během kvízu.

A poté se šlo ven – do parčíku před školou a na školní zahradu. Děti pomáhaly Františkovi budky věšet, samozřejmě jen ze země, František se na žebříku jistil popruhy. V okolí bylo vyvěšeno celkem 15 budek. Letos se v nich již ptáci zabydlet nestihnou, ale příští rok můžeme čekat spoustu nových ptačích obyvatel v okolí ZŠ Jeremenkova. Budeme držet palce.

Mgr. Tereza Součková, místopředsedkyně 01/71 ZO ČSOP Koniklec

V rámci „zelené“ certifikace budov BREEAM (Building Research Establishment Environmental Assessment Method) jsme byli požádáni firmou Arcadis CZ, a.s. o vytvoření nových hnízdních příležitostí v blízkosti budovy Crystal ve Vinohradské ulici. Koniklec zde instaloval hned několik budek (konkrétně 8) pro různé ptačí druhy – např. sýkorníky nebo špačníky, které jsou určeny nejen pro sýkory a špačky, ale třeba i pro vrabce, brhlíky, lejsky, rehky, krutihlavy či strakapoudy. Cílem instalace budek je přilákat více druhů ptáků do pražského centra a obohatit tak místní biodiverzitu. Blízkost Vinohradských hřbitovů nabídne ptákům i dostatek potravních a dalších zdrojů. Dále jsme nainstalovali 8 hmyzích domečků pro různé druhy hmyzáků. Připravili jsme například krásný domek pro berušky, motýlí dům, čmelín, útočiště pro včely samotářky a několik hmyzích hotelů, které slouží několika druhům hmyzu.


Fotogalerie:

Realizace jezírka se zůčastnilo ve dnech 13. a 26. 6. 2012 celkem 15 dobrovolníků – siláků z firmy Hewlett-Packard s.r.o., 12 mužů a 3 ženy. S velkou vervou se oháněli krumpáči a udělali velký kus skutečně náročné práce. Děkujeme!

Projekt byl podán do řízení Otevřeného programu biodiverzity ČSOP, vzhledem ke značnému krácení prostředků a trvání na požadavcích plného rozsahu jsme podporu z programu nečerpali a práce prováděli dobrovolnickým způsobem.. Zaměřili jsme se na lokalitu Osinalické bučiny a lokality nacházející se v okolí trasy Dolní Vidim – Osinalické bučiny.

Zpráva o realizaci:

Cesta do Dolní Vidimi s cílem mapování zástupců čeledi vstavačovitých byla v roce 2004 podniknuta dvakrát, a to o víkendech 7- 9.5 a 28 – 30.5. Útočiště poskytla terénní základna ČSOP Koniklec. Odtud se vyráželo po žluté turistické značce do Osinalic a dále pak do Osinalických bučin.

Zde se vyskytují dvě nevelká území, na nichž jsou poměrně hustě koncentrované rostliny z čeledi vstavačovitých. Po bližším určení rostlin bylo zjištěno, že se jedná o Vztavač nachový. První území (A) o velikosti 7×7 metrů a druhé (B) cca 1,5×1,5 metrů jsou od sebe vzdálené necelých 10 metrů. Výskyt jedinců: na území A – 18 rostlin na území B – 4 rostliny.

Popis rostlin:

Celková výška 30 – 40 cm.
Délka květenství cca 8 cm.
Listy světle zelené, voskově lesklé a většinou poléhavé.
Květy lila-fialové barvy s až fuchsiově fialovými štětinami na bělavém pysku a okvětní lístky jako „přilbu“ hnědonachové barvy.

V roce 2004 jsme prováděli managementové práce na zakázku CHKO. Náplní prací byla redukce rákosu na ploše cca 0,3 ha poblíž obce Medonosy.

Lokalita není daleko od naší terénní základny, také proto jsme o tuto oblast měli zájemci. Práce probíhaly ve dvou etapách a to jarní, která se konala v měsíci červnu a podzimní v říjnu. Dříve byla travní hmota (rákos) pálen na místě, ještě byly viditelné stopy po nemalých ohništích. Dle domluvy a vzhledem k přiděleným finančním prostředkům bylo možno zajistit využití materiálu místními zemědělci (v první etapě p. Šula – podestýlka pro býky a v druhé etapě p.Pauzr – sušený rákos jako krmivo pro koně) Více »

Kosení bylo provedeno ručním způsobem za pomoci pěti dobrovolníků organizace v červenci 2003, zkušebně zatím pouze na ploše odhadem asi 300 m2. Byla vybrána oblast přímo podél silnice a část stráně mezi keřovými porosty.
V dalších letech bude v kosení pokračováno a oblast sledována, zda zde dojde k výskytu vzácných druhů (v roce 2003 tento výskyt nezaznamenán).

Více »

Rezervoár se nachází asi 200 metrů za obcí Dolní Vidim na úpatí severního svahu, který je tvořen zčásti lučními ekosystémy, ve vyšší poloze pak jehličnatým porostem.

Od asfaltové silnice Dolní Vidim-Osinalice je oddělen loukou, která je udržována místními obyvateli. Udržování vody v rezervoáru je v letních měsících zajištěno stínem jabloně, která však produkuje značné množství plodů zanášejících koryto. Rozměr rezervoáru je cca 6 m2. Podle zajištěných stop slouží zejména jako rochniště pro jedince druhu prase divoké (Sus scrofa). V teplejším období vidíme v rezervoáru čilý ruch způsobený četnými jedinci včely medonosné (Apis mellifera) z blízkých úlů. Podle pozorování jsme dospěli k názoru, že se jedná skutečně pouze o rezervoár. Voda sem stéká ze stráně a pro příznivé klimatické poměry se zde drží i v letních parnech a je hojně využívána divokou zvěří. V posledních letech evidentně docházelo k zanesení koryta. Výška vodního sloupce je v létě jen do 5 cm a to ještě pouze na okraji koryta v prohloubenější části.

Provedli jsme tedy prohloubení koryta v celé jeho délce s vnitřním převýšením, aby se voda v suchých obdobích držela alespoň v části prostoru a vysbírání plodů, které koryto zanáší. Dále budeme sledovat nejen koryto samotné, ale pokusíme se též o zmapování četnosti využití rezervoáru divokou zvěří. Více »

Rybník má rozlohu cca 16m2, výška vodního sloupce je max. 80 cm. Litorální pásmo s typickou rybniční pobřežní vegetací není vyvinuto. Břehy jsou místy zatravněny, místy jsou vysázeny trsy orobince úzkolistého (Typha angustifolia). Netvoří však zapojený porost. Na hladině v malé míře rdesno obojživelné (Polygonum amphibium) a okřehek menší (Lemna minor).

Na dobrou kvalitu vody ukazuje přítomnost bezobratlé fauny – ve větším množství byly zjištěny např. druhy potápník vroubený (Dytiscus marginalis), bruslařka obecná (Gerris lacustris) a vodoměrka štíhlá (Hydrometra stagnorum). Na okolní vegetaci jsme nalezli svlečky vážek, patřící především vážce ploské (Libellula depressa). Z měkkýšů je nejhojnější plovatka bahenní (Lymnaea stagnalis), která je v rybníčku dokonce přemnožena – bylo napočítáno cca 200 jedinců.

Rybník je bez rybí obsádky, což skýtá dobré podmínky pro rozmnožování obojživelníků. V bezprostředním okolí vody bylo nalezeno asi 20 letošních jedinců skokana hnědého (Rana temporaria), dále od vody potom dospělá samice ropuchy obecné (Bufo bufo). V břehu rybníka byla objevena obsazená nora patřící hlodavci hryzci vodnímu (Arvicola terrestris).

Další pozorování bude vázáno zejména na období rozmnožování obojživelníků, které jsme v tomto roce z organizačních důvodů a značného množství prací na projektech v oblastech mimo CHKO Kokořínsko, nebyli schopni provést. Po provedení vybagrování rybníčku v minulých letech se zdá, že již nedochází ke znečišťování splachem odpadu z okolních domů. Více »

Víte, že..?

Některé druhy ptactva jsou ve fázi rozmnožování závislí na hnízdech budovaných ve stromových dutinách. Tyto si buď mohou aktivně vytesat (datli, strakapoudi, sýkora parukářka, sýkora lužní), nebo jsou odkázáni na dutiny již existující (sýkora modřinka, sýkora koňadra, brhlík lesní, rehek zahradní, lejsci).

Dutinoví pěvci jsou významnou složkou společenstva parků a zahrad a podpora zvýšení jejich stavu je možná vyvěšováním budek, což je asi i veřejnosti nejbližší a nejznámější způsob.

Parky a sady na Praze 2 hlásí nedostatek ptačích apartmánů

Pražské parky obecně hodnoceno jsou v současné době obhospodařovány stylem, vedoucím ke zvýšení návštěvnosti a vzhledové kultivovanosti v pojetí civilizovaného člověka. To je svým způsobem dobře a všichni se jistě shodneme, že v této oblasti bylo vykonáno mnoho dobré práce a pražské parky dostaly novou, přívětivou tvář. Současně však také sledujeme negativní prvky tohoto procesu, kdy dochází k úbytku nerušených zákoutí, starých doupných stromů a s nimi i množství příležitostí k hnízdění zpěvného ptactva.

Příprava akce a nástup stavební čety

Rozhodli jsme se tedy pro výrobu dostatečného množství budek alespoň pro nejvýznamnější parky. Nejprve jsme analyzovali situaci a vybrali budku typu sýkorník s vletovým otvorem 32 mm. Vlastní výroba, která probíhala na nové terénní základně ČSOP Koniklec v CHKO Kokořínsko, zahrnovala konstrukci budky a nátěr. Později byly na zadní stranu výrobku vyvrtány otvory, které zajišťují úvaz ke stromu roztažným plastovým materiálem, což je metoda maximálně šetrná k dotčeným dřevinám. Rozmístění budek a jejich zakreslení do podrobných map proběhne ke konci měsíce března a to po dohodě s odborem životního prostředí ÚMČ Prahy 2. Celkem bude rozmístěno 100 kusů budek na těchto lokalitách: Riegrovy sady – 32 kusů, Bezručovy sady – 6 kusů, Sady Sv.Čecha – 8 kusů, Havlíčkovy sady a Grébovka – 26 kusů a Folimanka – 28 kusů.

Kdo daroval potřebné zlaťáky a stříbrňáky a komu patří dík

Projekt finančně garantovali a vděk nejen ptačích rodin si zaslouží Úřad městské části Praha 2 (zejména Rada MČ a odbor životního prostředí). Environmentální výchovu a vzdělávání nejen na téma hnízdění ptactva a zvyšování populace pěvců prováděnou v průběhu roku v dětském oddíle Koniklec podpořilo Ministerstvo životního prostředí a Český svaz ochránců přírody v programech podpory středisek environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty.

Ale to ještě není všechno…

Zanesení polohy jednotlivých budek do map i jejich pečlivá identifikace (každá budka je diskrétně barvou označena ve formátu počáteční písmeno parku + číselné pořadí a logem „KONIKLEC“ na přední straně) umožní každoroční kontrolu, opravy závad a vypracování hnízdních map. Tuto činnost budeme nadále zajišťovat a výsledky pravidelně odevzdávat. Pokud však v terénu naleznete naší poškozenou budku, oznamte nám to prosím, abychom mohli co nejdříve zajistit nápravu a udržovali budky v kontinuálním množství a funkčním stavu Více »

Nachází se na jihovýchodních svazích Dřínovské hory, zhruba 400 m jihozápadně od obce Dřínov. Má 5,66 ha a leží v nadmořské výšce 210 – 245 m.

Motivem ochrany jsou společenstva slínovcových, tzv. bílých strání. Jde o ojedinělý biotop odkrytých slínovců Dřínovské hory s teplomilnými bylinnými a křovinnými společenstvy. Geologický podklad tvoří středněturonské slínovce české křídy. Jsou tu mělké skeletovité půdy typu pararendzin.

V porostu převládá kostřava wallinská a válečka prapořitá s průvodními druhy lnem tenkolistým, kavylem Ivanovým, hlaváčem šedavým, bělozářkou liliovitou, zlatovláskem obecným a ostřicí nízkou. Vzácná je entomofauna, vázaná na teplé, výslunné stráně. Zjištěn byl výskyt otakárka obecného.

V minulosti byla Dřínovská stráň využívána zemědělsky, pravděpodobně k pastvě, ale není vyloučeno ani sečení. Stepní vegetace je ohrožena rychlým zarůstáním dřevinami, především hlohem. Nepříznivě ovlivňuje živou složku chráněného území dálkový přenos škodlivin z velkých podniků, jako je mělnická elektrárna, Kaučuk Kralupy nad Vltavou a další. Péče spočívá v pravidelném odstraňování dřevin a vyžínání částí ploch. Ideální by bylo obnovení pastvy.

Některé druhy ptactva jsou ve fázi rozmnožování závislí na hnízdech budovaných ve stromových dutinách. Tyto si buď mohou aktivně vytesat (datli, strakapoudi, sýkora parukářka, sýkora lužní), nebo jsou odkázáni na dutiny již existující (sýkora modřinka, sýkora koňadra, brhlík lesní, rehek zahradní, lejsci).

Dutinoví pěvci jsou významnou složkou společenstva parků a zahrad a podpora zvýšení jejich stavu je možná vyvěšováním budek, což je asi i veřejnosti nejbližší a nejznámější způsob. Pražské parky obecně hodnoceno jsou v současné době obhospodařovány stylem, vedoucím ke zvýšení návštěvnosti a vzhledové kultivovanosti v pojetí civilizovaného člověka. To je svým způsobem dobře a všichni se jistě shodneme, že v této oblasti bylo vykonáno mnoho dobré práce a tyto parky dostaly novou, přívětivou tvář. Současně však také sledujeme negativní prvky tohoto procesu, kdy dochází k úbytku nerušených zákoutí, starých doupných stromů a s nimi i množství příležitostí k hnízdění zpěvného ptactva.

Rozhodli jsme se tedy pro výrobu dostatečného množství budek pro parky na Praze 2. Nejprve jsme analyzovali situaci a vybrali budku typu sýkorník s vletovým otvorem 32 mm. Materiál na budky byl objednán a nařezán na míru. Dále bylo nutné vyvrtat vletové otvory speciálním vrtákem. Vlastní výroba, která probíhala v terénní základně Koniklec ve Vidimi (okres Mělník), zahrnovala konstrukci budky stlučením hřebíky a nátěr netoxickým, vodou ředitelným ochranným prostředkem hnědé barvy. Později byly na zadní stranu výrobku vyvrtány zkosené otvory, které zajišťují úvaz ke stromu roztažným plastovým materiálem, což je metoda maximálně šetrná k dotčeným dřevinám. Rozmístění budek a jejich zakreslení do podrobných map proběhlo ke konci měsíce března, a to po dohodě s odborem životního prostředí ÚMČ Prahy 2. Celkem bylo tedy rozmístěno: 100 kusů budek na těchto lokalitách:

Riegrovy sady                                                       10,5 ha                          32  budek

park Folimanka                                                       9,3 ha                           28  budek

park Grébovka a Havlíčkovy sady                              8,5 ha                           26  budek

sady Sv. Čecha                                                       2,5 ha                              8 budek

Bezručovy sady                                                     1,8  ha                               6 budek

Zanesení polohy jednotlivých budek do map i jejich pečlivá identifikace: každá budka je diskrétně barvou označena ve formátu počáteční písmeno parku + číselné pořadí a logem „KONIKLEC“ na přední straně, umožní každoroční kontrolu, opravy závad a vypracování hnízdních map. Tuto činnost budeme nadále zajišťovat a výsledky pravidelně odevzdávat příslušným úřadům. Více »

Dutinoví pěvci jsou nedílnou součástí městských parků či zahrad a proto by měla být jejich podpora a ochrana zájmem celé společnosti. Tyto pěvce můžeme rozdělit na dvě části.

A to na druhy, kteří si mohou dutiny aktivně vytesat: datli, strakapoudi, sýkora parukářka, sýkora luční nebo ty, kteří jsou odkázány již na dutiny existující:sýkora modřinka, sýkora koňadra, brhlík lesní, rehek zahradní, či lejsci. Hlavně v jarním období hledají dutiny ve stromech k zahnízdění a vyvedení mladých. Bohužel tyto přírodní budky v našich parcích (z důvodu parkových úprav) velmi chybějí. Rozhodli jsme se proto vybudovat tyto náhradní apartmány sami. Již v loňském roce 2002 jsme začali realizovat projekt za finanční pomoci MČ, v parcích a sadech na Praze 3, bylo rozvěšeno 122 kusů budek v oblastech Vítkov, Židovské pece a vrch sv.

Kříže. Další lokalitou, kterou jsme chtěli pojmout byla oblast Balkánu, jelikož se i zde nachází poměrně velké množství zeleně. Typ budky je stále shodný a to sýkorník s vletovým otvorem 32 mm. Po dohodě s MČ Prahy 3 mohla začít další etapa výroby, která probíhala za použití zkušeností z let minulých v dílně ČSOP Koniklec, případně jako vhodný doprovodný environmentální program pro děti. Označit logem a číslem pro lepší identifikaci budek v terénu, rozmístění a zakreslení do podrobných map proběhlo ke konci měsíce listopad. Jako závěsný materiál byl použit roztažný plastový drát, což je metoda maximálně šetrná k dřevinám. Celkem tedy bylo rozmístěno v roce 2003 na lokalitě Balkán 50 nových ptačích obydlí. Projekt finančně garantoval Úřad městské části Prahy 3, poděkování patří i všem jednotlivcům, kteří se na projektu podíleli svou prací. Více »

Některé druhy ptactva jsou ve fázi rozmnožování závislí na hnízdech budovaných ve stromových dutinách. Tyto si buď mohou aktivně vytesat (datli, strakapoudi, sýkora parukářka, sýkora lužní), nebo jsou odkázáni na dutiny již existující (sýkora modřinka, sýkora koňadra, brhlík lesní, rehek zahradní, lejsci).

Dutinoví pěvci jsou významnou složkou společenstva parků a zahrad a podpora zvýšení jejich stavu je možná vyvěšováním budek, což je asi i veřejnosti nejbližší a nejznámější způsob.

Rozhodli jsme se tedy pro výrobu dostatečného množství budek pro Prahu 3. Což jsme již také realizovali v roce 2002. A to vyvěšením 122 kusů budek v parku Vítkov, Židovské pece, a na vrchu sv.Kříže. Jako další lokalitou, pro vyvěšování budek na Praze 3, jsme vytipovali oblast Balkán. Typ budky je shodný: sýkorník s vletovým otvorem 32 mm. Materiál na budky byl objednán a nařezán na míru. Dále bylo nutné vyvrtat vletové otvory speciálním vrtákem. Vlastní výroba, (která probíhala částečně v klubovně ČSOP Koniklec a terénní základně Koniklece v Dolní Vidimi a částečně na dětských akcích jako ukázka výroby budek), zahrnovala konstrukci budky stlučením hřebíky a nátěr netoxickým, vodou ředitelným ochranným prostředkem hnědé barvy. Později byly na zadní stranu výrobku namontovány očka pro úvaz ke stromu roztažným plastovým materiálem, což je metoda maximálně šetrná k dotčeným dřevinám. Rozmístění budek a jejich zakreslení do podrobných map proběhlo v v průběhu roku 2003, a to po dohodě s OŽP ÚMČ Prahy 3. Celkem bylo tedy rozmístěno: 50 kusů budek v oblasti Balkán.

Zanesení polohy jednotlivých budek do map i jejich pečlivá identifikace: každá budka je označena zelenou barvou ve formátu „B“ + číselné pořadí a logem „KONIKLEC“ na přední straně, což umožní každoroční kontrolu, opravy závad a vypracování hnízdních map. Tuto činnost budeme zajišťovat a výsledky pravidelně odevzdávat příslušným úřadům. Více »

Přírodní památka Zámky se rozkládá mezi závěrem Kostobrdského údolí, (nebo také Zámecké rokle či bývalé Dynamitky) s výrazným skalnatým ostrohem, a mezi Drahaňským údolím. Skalní útvary tvoří výchozy proterozoických břidlic a žil vulkanických proterozoických hornin.

Tato lokalita je cenná nejenom z přírodovědného hlediska (zachovalá stepní společenstva s mnoha ohroženými druhy rostlin a živočichů), ale také z pohledu archeologa. Na plošině skály stálo výšinné hradiště z období řivnáčské kultury (eneolit). Lokalita byla osídlena v době bronzové a raně slovanské. Můžeme zde vidět dosud zachované valy.

Mimo vzácných druhů skalních stepí, jakými je křivatec český (Gagea bohemica), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis ssp. bohemica), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii) a mnoha dalších, je v létě krásnou ozdobou strání nad skalkami nepůvodní, velkými květy růžově kvetoucí, slézovec durynský (Lavatera thuringiaca).

Vyskytují se zde významná teplomilná společenstva bezobratlých vázaných na skalní stepi (z brouků například střevlíkovití, mandelinkovití a krytonosci, dále někteří plži). Lokalita je hnízdištěm a stanovištěm četných druhů ptáků.

Svahy k Vltavě byly narušeny lomem, svahy Drahanské rokle a rokle Dynamitka výsadbou smrku a akátu. Trvalý dohled nad rozrůstáním křovin a jejich odstraňování je nutné pro zachování nejcennějších travníchz a skalních společenstev. Více »


Poslední aktualizace: 2. 11. 2017