Obce

Datum a čas: 6. 11. 2012, 10.00 – 14.30

Místo konání: Magistrát hlavního města Prahy, Jungmannova 35, Praha 1, zasedací místnost 201

Přednáší Ing. Zuzana Klusová, zahradnická inženýrka (Svobodné zahrady Klus s. r. o.), která se zabývá vývojem technologií vertikálních zahrad a jejich zdokonalováním pro podmínky v České republice včetně testování vhodných materiálů.

Seminář je určen pracovníkům odborů úřadů městských částí hl. m. Prahy (ŽP, stavební, rozvoje), pracovníkům Magistrátu hl. m. Prahy, pracovníkům nestátních neziskových organizací, studentům i dalším zájemcům o problematiku zeleně a architektury.

Program:

10.00 – 10.30: prezence a přivítání účastníků

10.30 – 11.45: I. blok

Vertikální zahrady – nový fenomén urbanizované krajiny

  • začlenění do filosofického kontextu dalšího rozvoje měst

11.45 – 12.00: přestávka na občerstvení

12.00 – 14.00: II. blok

Technologie zakládání vertikálních zahrad

  • potenciál vertikálních zahrad přispět k řešení problémů urbanizované krajiny

Legislativa a vertikální zahrady

Po každém bloku bude následovat diskuse. Podněty ze strany účastníků jsou vítány, zejména k tématu legislativy.

Seminář je otevřen veřejnosti a je bezplatný. Doporučujeme předem potvrdit účast (viz kontakt na organizátory). Předem registrovaní účastníci mají přednost při naplnění kapacity.

Kontakt na organizátory:

www.ekoporadnapraha.cz, Lucie Vančurová

Seminář je realizován v rámci projektu Ekoporadny Praha za podpory Hlavního města Prahy.

Neustále rostoucí ceny energií vedou v poslední době k tlaku na snižování energetické náročnosti budov. Podíl budov činí na celkové spotřebě energie v EU 40% a s přibývající zástavbou a urbanizací krajiny neustále roste. Základem pro nízkou energetickou náročnost budovy je především energeticky úsporný obvodový plášť. Jednou z jeho variant, která je zároveň šetrná k životnímu prostředí, jsou systémy zelených fasád.

Zelené fasádZelené (živé) fasády – vertikální zahradyy dokáží klimatizovat budovy pasivní cestou – pomocí stínění a odvodu slunečního záření, a pomocí evapotranspirace lepšit mikroklima uvnitř a v blízkosti budovy. Zeleň zároveň chrání spodní vrstvu fasády před nepříznivým pZelené (živé) fasády – vertikální zahradyočasím a funguje částečně jako tepelná izolace. Popínavé rostliny v létě brání průniku slunečního záření a přehřívání budovy. Naopak v zimě, kdy je krátkovlnné sluneční záření žádoucí, jsou rostliny víceméně bez listů a průchodu slunečního záření dovnitř budovy nic nebrání.

Speciálním prototypem zelených fasád jsou fasády francouzského botanika Patricka Blanca, který pro ně využívá systém panelů a stěn. Tento ojedinělý systém – systém vertikálních zahrad – je v současné době velmi oblíben a vyhledáván. Vychází z teorie, že rostliny ke svému životu nepotřebují půdu (která je jen mechanickou podporou), nýbrž jen vodu a minerály v ní rozpuštěné. Rostliny v přírodě dokážou růst i v extrémních podmínkách – na svislých plochách, skalách, kmenech stromů, prudkých svazích, a všude tam, kde je voda k dispozici po celý rok.

Systém vertikálních zahrad (Mur végétal) představuje novou techniku kultivace rostlin bez substrátu. Na nosnou stěnu či zeď je umístěna kovová konstrukce, která slouží jako podklad pro PVC plachtu. Na ni jsou připevněny 2 vrstvy nasákavé zahradnické plstě, která napodobuje mech, který roste na skalnatých stěnách a slouží jako podpora kořínků mnoha druhů rostlin. Rostliny (semínka, odnože, či výhonky s kořeny) jsou uchyceny v zářezech a rozmístěny po celé ploše stěny.
Plsť je napuštěna výživným roztokem. Systém je ovládán elektronicky a funguje jako uzavřený okruh: rostliny si vezmou výživu, kterou potřebují, a přebytečná vláha je zachycena vespodu konstrukce v odtokovém kanálu, odkud je vedena znovu do oběhu. Vzniká tak uzavřený okruh, který je nenáročný na spotřebu vody. Patrick Blanc dodává, že rostliny klasické zelené fasády, rostoucí z půdy a hledající vláhu, se povětšinou dostávají k samotné konstrukci budovy a mohou pak způsobovat statické problémy a konstrukci narušovat. K tomu u vertikálních zahrad nedochází.

Hustota osazení rámu je zhruba 30 rostlin na 1m2. Hmotnost vertikální zahrady (včetně rámu a rostlin) nepřesahuje 30kg/m2. Systém vyžaduje jen jednoduchou údržbu – rostliny postačí jednou za rok ostříhat a odstranit suché listy. Vertikální zahrady je díky nízké hmotnosti možné realizovat na stěny libovolné výšky i plochy, ve venkovních i vnitřních prostorách a téměř při jakýchkoliv klimatických a světelných podmínkách.

Výběr rostlin by měl být vždy individuální záležitostí. Prvotním předpokladem je schopnost růstu bez zeminy. Důležitým faktorem je i typ stavby, její umístění (orientace ke světovým stranám, expozice, klima místa stavby) a množství dostupného světla. V případě interiérových stěn je nutné zabudování speciálního osvětlení, které supluje přirozené denní světlo. V neposlední řadě zde hraje roli též estetický záměr autora a vzhled rostliny – barva, tvar a velikost listů/květů, opadavost, atd. Osazení více druhů rostlin je ve většině případů možné a i žádoucí, je však nutné předem zjistit, zda si jednotlivé druhy nebudou bránit v růstu a zda je jejich soužití vůbec možné. Zároveň je dobré pamatovat, že zelená fasáda nebude stejného vzhledu po celý rok, ale bude se měnit v závislosti na ročním období a v závislosti na stáří rostlin.

Vertikální zahrady tak představují možnost ozelenit město i na místech, kde by klasická výsadba zeleně nebyla možná, při zachování výhod standardních zelených fasád (efekt tepelné izolace, zlepšování klimatu odpařováním vody, chlazení v letních měsících).

Patrick Blanc je uznávaný francouzský botanik, vědec, výzkumný pracovník na CNRS (Národní ústředí pro vědecký výzkum), specialista na rostliny tropických lesních podrostů a v neposlední řadě umělecký designér. Vystudoval v Paříži na Université Pierre et Marie Curie, kde získal i doktorát věd. V roce 1993 dostal Cenu za botaniku od francouzské Akademie věd. V současné době spolupracuje s předními světovými architekty a jeho vertikální zahrady vznikají na významných stavbách po celém světě. Mezi jeho nejznámější projekty patří Musée du Quai Branly v Paříži (2006) a CaixaForum v Madridu (2008).

Pokud Vás téma vertikálních zahrad zaujalo, kontaktujte Ekoporadnu Praha (www.ekoporadnapraha.cz), která se zabývá i souvisejícími tématy jako je výstavba jezírek, zelené střechy, hospodaření s dešťovou vodou či ochrana zeleně. Více informací naleznete také v níže uvedené literatuře.

Zdroje:
Schmidt Marco (2010): The Watergy Concept towards a new Water Paradigm – Energy Performance of Green Roofs and Green Walls
Schmidt Marco (2006): The evapotranspiration of greened roofs and facades
Patrick Blanc: Vertikální zahrada, z přírody do města
http://www.murvegetalpatrickblanc.com
http://www.archiweb.cz
http://www.bydleni-iq.cz

Zveme Vás na seminář k aktuálnímu tématu hospodaření s dešťovou vodou. Bude se konat 19. 4. 2012 od deseti hodin v budově Magistrátu hlavního města Prahy, Jungmannova 35, Praha 1, zasedací místnost 201.

Přednášet bude Ing. Jiří Vítek, projektant, člen-expert CZWA, člen České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, České vědeckotechnické vodohospodářské společnosti, člen DWA.  Seminář je určen pracovníkům odborů úřadů městských částí hl. m. Prahy (ŽP, stavební, vodoprávní, rozvoje), pracovníkům Magistrátu hl. m. Prahy, pracovníkům nestátních neziskových organizací i dalším zájemcům o problematiku hospodaření s dešťovou vodou. Je otevřen také veřejnosti a je bezplatný. Doporučujeme předem potvrdit účast (viz kontakt na organizátory). Registrovaní účastníci mají přednost při naplnění kapacity.

Pozvánka a program (pdf)

Kontakt na organizátory: Lukáš Koucký

Seminář je realizován v rámci projektu Ekoporadny Praha za podpory Hlavního města Prahy.

Exkurze do Berlína se uskutečnila 18. – 20. 4. 2011. Odborný výklad v angličtině zajistil Dipl. Ing. Marco Schmidt z berlínské Technické univerzity, spoluautor prezentovaných projektů. Do češtiny byl výklad překládán Ing. Vojtěchem Barešem, Ph.D., který se na Fakultě Stavební ČVUT zabývá především problematikou městského odvodnění. Program exkurze byl následující:

Pondělí 18. 4. 2011:

  • 15.00: odjezd z Prahy – Během cesty byli účastníci exkurze blíže seznámeni s projektem Pusťme si domů dešťovou vodu, dále byl promítnut tematický film Modré zlato. Po shlédnutí filmu promluvil o problematice (ne)využívání dešťové vody Ing. Vojtěch Bareš, Ph.D.
  • Přibližně 21.00: příjezd do Berlína a ubytování účastníků

Úterý 19. 4. 2011:

  • 8.00- 9.00: snídaně
  • 9.15 – 11.00: prohlídka UFAfabrik – V tomto komplexu budov byla většina účastníků i ubytována.  Jedná se o kulturní středisko, které se nachází v bývalých filmových ateliérech UFA.  Tyto objekty jsou jedinečné z několika důvodů. Jedním z nich je, že některé budovy mají zelené (vegetační) střechy již od dvacátých let 20. století (sloužily jako protipožární opatření).  U ostatních budov došlo k zazelenění střech později. Zelené střechy zadržují dešťovou vodu a přirozenou cestou ochlazují budovy, zároveň se velkou měrou podílí na udržování píznívého mikroklimatu. Dalším místním unikátem je umístění fotovoltaických panelů na zelenou střechu (na základě zde provedených měření se prokázalo, že oba systémy je možno efektivně využívat současně). V celém areálu je zadržována dešťová voda (i z parkovišť či komunikací), která je retenována v podzemní nádrži. Dešťová voda je následně přečištěna pomocí kořenové čističky a využita na zalévání zahrady a splachování toalet. Další vylepšení nalézající uplatnění v areálu UFAfabrik je kogenerační vytápění či různé inovativní způsoby termoizolace budov. Samozřejmostí je recyklace odpadů.
  • 12.30 – 14.00: oběd – Většina účastníků obědvala společně s organizátory v areálu UFAfabrik, někteří v okolí. Z důvodu dlouhé přípravy pokrmů měl odpolední program ca. hodinové zpoždění.
  • 14.15 – 17.00: Postupimské náměstí (Potsdamer Platz) – Jedná se o velkorysý projekt realizovaný po pádu berlínské zdi. Postupimské náměstí bylo před druhou světovou válkou ústředním berlínským náměstím. Náměstí však bylo při náletech spojenců rozbombardováno, po válce zde probíhala hranice mezi Západním a Východním Berlínem a od roku 1961 zde tedy stála i berlínská zeď. Rozsáhlá rekonstrukce proběhla v 90. letech a dala vzniknout komplexu moderních budov, z nichž většina má zelenou střechu. Zde je zadržována dešťová voda, která je odváděna do systému 4 nádrží, kde dochází k jejímu biologickému přečištění. Přečištěná voda je využita např. na zavlažování zeleně či splachování WC. Nádrže, kde je voda zadržována, jsou jakýmisi umělými jezery v centru města, kde žijí např. kachny či amuři. Tvoří oázu v centru města, setkávají se zde lidé a na projížďky sem míří matky s kočárky.
  • zbytek dne strávili účastníci dle chuti. Většina navštívila nedaleké historické centrum Berlína.

Středa 20. 4. 2011:

  • 8.00- 9:00: snídaně
  • 9.15 – 12.00h: Ústav fyziky Humboldtovy univerzity v Adlershof – Tento projekt byl realizován v roce 2003. Dešťová voda je zadržována do cisteren a využívána na zalévání zeleně, především však slouží v letních měsících k ochlazování budovy. Tato klimatizace je velmi efektivní a šetrná. Fasády budov jsou pokryty popínavými rostlinami,
    jež fungují jednak jako přirozená ochrana před slunečním svitem (v létě jsou olistěné a regulují tak množství světla, naopak v zimě jsou rostliny bez listů a světla je tedy v budově dostatek), dále napomáhají optimalizovat celkovou energetickou bilanci budovy (podílejí se na udržování stálé teploty). Stejně jako na Postupimském náměstí i zde se zeleň významně podílí na stabilizaci mikroklimatu v okolí.
  • 12.00 – 13.00: oběd v místní kantýně
  • 13.00: návštěva obytného komplexu Wasserstadt – Na základě doporučení jednoho z účastníků (Ing. Vítek) jsme krátce návštívili komplex Wasserstadt, kde jsou veřejné prostory navrženy tak, aby byla zadržována dešťová voda. Především jde o velmi jednoduchý model umístění trávníků pod úroveň komunikací, tak aby mohla být voda zasakována.  Tato část exkurze se nakonec ukázala být velmi přínosnou především pro zástupce obcí.
  • 14.00: odjezd zpět do ČR
  • 19.00: příjezd do Prahy

Technické zajištění exkurze:

Ubytování 30 účastníků bylo zajištěno v UFAfabrik , více nedovolila kapacita zařízení. Toto zařízení bylo zároveň i jedním z hlavních cílů exkurze (viz výše). Další účastníci byli ubytováni v nedalekém hostelu (www.happybed.de). Úroveň ubytování byla obdobná jako v UFAfabrik, navíc zde mohl na rozdíl od UFAfabrik parkovat i autobus. V obou ubytovacích zařízeních byla zajištěna snídaně. Oběd a večeři si zajišťovali účastníci sami, nicméně vždy jim byla nabídnuta možnost společné návštěvy cenově dostupné restaurace, popř. kantýny, v okolí byl vždy supermarket. Účastnici vybraní na základě dotazníkové akce provedené v rámci aktivity „Obce a školy“ se exkurze zúčastnili zcela zdarma.  Z prostředků projektu jim bylo uhrazeno ubytování a snídaně, doprava autobusem, průvodce a překladatel. Celkem bylo vybráno 13 zástupců obcí a 3 zástupci škol. Ostatní účastníci (z řad pracovníků ekocenter architektů a státních institucí) zaplatili poplatek ve výši 1500Kč, který pokryl ca. 50% nákladů na jejich účast. Dále se exkurze zúčastnili pracovníci projektu.

Hodnocení exkurze účastníky:

Během zpáteční cesty byli účastníci požádáni o vyplnění dotazníků zkoumajících jejich spokojenost s exkurzí. Většina zúčastněných byla s exkurzí spokojena (92%), pouze tři měli k exkurzi výhrady. Celkově byla exkurze ohodnocena průměrnou známkou 1,56 (známkování jako ve škole, škála 1 až 5). Více »

V rámci projektu Pusťme si domů dešťovou vodu, který realizuje Ekocentrum Koniklec za podpory Státního fondu životního prostředí a Ministerstva životního prostředí, byl proveden průzkum mezi zástupci obcí a škol z celé České republiky zaměřený na zjištění úrovně dosavadní informovanosti o úloze vody v krajině a ochotě přijímat opatření pro zadržování a využívání dešťové vody. Výzkumu se zúčastnilo celkem 29 obcí a 10 škol z celého území ČR.

Z provedeného výzkumu vyplývá, že asi polovina oslovených obcí a škol ví o existenci této problematiky a v alternativním nakládání s dešťovou vodou spatřují určité výhody. Řada zástupců obcí jmenuje praktické záležitosti, jako je ulehčení přetížené kanalizaci a s tím spojené snížení provozních nákladů, zmiňují ale i zlepšení lokálního klimatu a stavu spodních vod. Stanislava Uhrová z Lanškrouna není jediná, která uvádí, že snížením odtoku dešťové vody ze zpevněných ploch při přívalových deštích lze výrazně omezit riziko povodní.

Jako hlavní motivaci pro zapojení se do projektu spatřují obce a školy důvod šetření s přírodními zdroji, dále protipovodňová opatření, ochranu klimatu a ekonomické aspekty. Pro školy je také významným důvodem pro zapojení se do projektu vzor pro žáky a environmentální výchova.

Některé z oslovených obcí a škol již konkrétní opatření pro zlepšení vodního režimu v jejich okolí realizovaly, např. obec Dubicko podle vyjádření Josefa Sobotíka, opravila jeden z „haltýřů“, které byly kdysi na potoce protékajícím obcí vybudovány nejen za účelem zpomalení odtoku vody a snížení rizika povodní, ale byly využívány jako požární nádrže a k odběru užitkové vody. Dnes je z opraveného „haltýře“ zásobována vodní nádrž u obecního úřadu.

Další projekty budou realizovány v budoucnosti. Jiří Peterka z Loupovic ve Středočeském kraji hovoří o projektu na rozšíření mateřské školy, který je právě zpracováván a jehož součástí by měl být systém na využití dešťové vody ke splachování toalet.

Jiní teprve hledají inspiraci. Pomoci jim mohou nejen poradenské služby, které jsou v rámci projektu „Pusťme si domů dešťovou vodu“ poskytovány, ale i exkurze za příklady dobré praxe. Ta se uskuteční 18. – 20. 4. 2011 v Berlíně a zúčastní se jí nejen zástupci obcí a škol, kteří byli vybráni na základě dotazníkové akce, ale i další zájemci z řad odborné veřejnosti. Více »

Zveme Vás na exkurzi do Berlína, na které budou k vidění již realizované projekty úspěšně využívající dešťovou vodu pro různé účely.
Doprovázet nás bude a erudovaný komentář dodá spoluautor těchto projektů Dipl. Ing. Marco Schmidt z berlínské Technické univerzity. Inspiraci zde naleznou např. zástupci obcí, škol, ekoporaden či firem zabývajících se podobnými systémy, dále studenti architektury či kdokoliv jiný.
Těšíme se na Vás.


Pozvánka a program Více »

Co to vlastně je kořenová čistírna?

Je to čistírna odpadních vod na principu přirozeného čištění, tak jako je tomu v přírodě. Hlavní roli zde hrají vodní rostliny, na jejichž kořenech se vyskytují anaerobní bakterie, které „požírají“ nečistoty (představují pro ně živiny).

KČOV se pyšní řadou nepopiratelných výhod: jsou nezávislé na přívodu elektřiny, nepůsobí v krajině rušivě, nezapáchají a nelíhnou se v nich komáři, provoz je nehlučný, nepotřebují speciální údržbu, pracují celoročně a fungují i při nepravidelné zátěži.

Pokud jste se rozhodli pro pořízení kořenové čističky, jste pravděpodobně ekologicky smýšlející člověk, kterého mrzí, že pečlivě filtrovanou a chemicky čištěnou vodu pouhým opláchnutím rukou nebo zeleniny přemění ve špinavou, nebo jste rozumný zahrádkář. Pak vám dochází, že tímto krokem přicházíte o vodu, kterou byste mohli bez problémů zalévat vaši zahradu a díky tomu ušetřit spoustu peněz.

Než se definitivně rozhodnete, měli byste se zamyslet nad tím, co od svojí KČOV vlastně očekáváte:

Jakou vodu byste chtěli čistit a napojit na KČOV?

pouze šedou vodu = odpadní voda z domácnosti, konkrétně z umyvadel, dřezů, vany, sprchy, myčky a pračky. (Tato voda obsahuje samozřejmě i mýdla a čisticí prostředky. Je tedy dobré vynechat různé těžké chemikálie, bělidla a rozpouštědla která jsou pro rostliny a zvířata škodlivá (i pro nás) a nahradit je ekologickými čistícími prostředky, kterých je už dostatek na trhu pro všechny účely – stačí trochu hledat na internetu nebo v prodejnách zdravé výživy. Jsou biologicky  rozložitelné a poslouží jako hnojivo. Jsou velmi efektivní, zdravé pro pokožku a cenově srovnatelné s těmi škodlivými.)

šedou i černou vodu  = navíc voda z toalety. Černá voda z toalety může jít do kořenové čističky také, ale měla by před tím projít odkalovací jímkou a tříkomorovým septikem. Pokud se vám nepříčí představa záchodu bez splachování lze tento problém vyřešit instalací kompostovací toalety.

Jak intenzivně budete chtít kčov využívat?

celoročně – kořenovky se většinou navrhují pro celoroční provoz, jejich zimní účinnost je překvapivě dobrá, i když rostliny nerostou

celoročně s vyjímkou zimního odbobí – vyřešit přepojování mezi kořenovkou a kanalizací (třeba na zimní a letní provoz), když nemáte speciální přepínací (rozdělovací) rozdvojku. Všechny odpady šedé vody z domu (umyvadlo, dřez, sprcha, vana, pračka atp.) lze svést do jedné trubky a o něco níže pomocí kusu kvalitní ohebné trubky (tzv. husího krku) přepojovat mezi trubkou vedoucí na zahradu a druhou (tou původní) do kanalizace. Proveďte toto napojení co nejvýše kvůli samospádu. Je nutné použít kvalitní převlečné svorky, aby se ohebná trubka za provozu neuvolnila. Hrdlo momentálně nepoužívaného vývodu nezapomeňte ucpat, většinou stačí překrýt kusem igelitu upevněného gumičkou.

Máte na KČOV na svém pozemku dostatek místa?

Pokud plánujete realizaci KČOV k rodinnému domku můžete i s rezervou počítat přibližně 5 m2 na osobu. Pro čtyřčlennou rodinu tedy přibližně 20 m². Zvolíte-li propracovanější variantu čističky, budete potřebovat méně prostoru.

Důležitým předpokladem čističky je její umístění v terénu vzhledem k domu.

Měla by být pod úrovní domu, tak aby do ní voda vtékala samospádem. Vyčištěná voda by poté měla přetékat do rybníčku nebo zásaku. Není – li pozemek přirozeně svažitý, je dlouhodobě výhodnější terén trochu upravit. Pozemek by měl mít jen malý sklon, neměl by být silně zastíněný ani bažinatý.

Náklady na provoz

Cena KČOV včetně předčištění se pohybuje v širokém rozmezí od 5 – 25 000 Kč na připojeného obyvatele. Průměrné investiční náklady však dosahují 10 000 Kč. Další provoz je levný, většinou o 2/3 levnější než standardní čističky.

Je pro stavbu KČOV nutné stavební povolení?

Stavba kořenové čističky je stavba vodního díla, musí tedy projít procesem stavebního povolování: na stavebním úřadě, odboru životního prostředí. Je – li v rámci projektu novostavby – schvalování proběhne v rámci stavebního řízení. Dále je nutné Povolení na vypouštění odpadních vod.

V této chvíli tedy víte, co od svojí kořenové čističky budete očekávat, v jaké míře a jak intenzivně ji budete využívat a jestli si ji na svém pozemku můžete vzhledem k jeho výměře a parametrům vůbec dovolit.

A jak si tedy takovou čističku vyrobit?

Kořenová čistička je tvořena mělkým rybníčkem vystlaným svařenou kvalitní jezírkovou folií nebo folií (lepší než PVC je folie polyolefinová, tloušťka nejméně 1mm). Tento rybníček je vyplněný oblázky a štěrkem, pokrytý mulčem nebo půdou a osázený bahenními a vodními rostlinami.

Hloubka rybníčku by měla být od 30 do 75 cm v závislosti na plánovaném typu rostlin. Různé druhy koření do různých hloubek (30cm orobinec, 60cm rákos, 75cm skřípina). Hloubka vody v ní se dá regulovat jednoduchým přepouštěcím systémem, např. otočná trubka v regulační nádržce nebo špunty v různých výškách. Ideální je, když čističku občas na chvilku úplně vypustíte vytáhnutím hladinu vyrovnávající trubky nebo nejnižšího špuntu; rostlinám to dělá dobře a zakoření hlouběji. Také by měla být umístěna na plném slunci, pro maximální růst a výkon rostlin. Propojíte-li jí s přírodním rybníčkem (vodní biotop dodá celé zahradě další rozměr a osobité kouzlo). Dobrý pocit, že mytím nádobí nebo sprchováním prospíváte zahradě, vás už bude provázet po zbytek života.

Správný výběr rostlin je velmi důležitý. Naprosto nepostradatelné k tomuto účelu jsou například orobince, chrastice rákosovitá, skřípinec jezerní, kosatec žlutý atd. Tyto rostliny jsou schopny dodávat kyslík do svých dutých kořenů, což umožňuje život bakteriím. Bez nich by čistička nefungovala. Mikroorganismy rozkládají částice odpadu ve vodě na živiny, které jsou spotřebovávány bahenními rostlinami. Kyslík přiváděný kořeny do vody je důležitý pro odbourávání organického uhlíku a organického dusíku. I odbourávání fosforu je jednodušší u vegetačních čistíren než u technologických, protože rostliny využívají fosfor k růstu nadzemní části rostlin.

Nejčastěji využívané rostliny kořenových čističek a jejich základní charakteristika:

Rákos obecný (Phragmites australis)

Jedná se o trávu dorůstající do výšky kolem čtyř metrů. Do země zakořeňuje mohutným a dlouhým oddenkem do hloubky 70 cm i hlouběji. Rákos se velice dobře rozmnožuje vegetativně pomocí oddenků. Je velmi tolerantní vůči výkyvům pH a dobře snáší i vyšší hodnoty znečištění jak BSK5, tak dusíku. Kvete v srpnu až září.

Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)

Jde o vysokou trávu, jejíž kořenový systém nedorůstá do větší hloubky než 20 – 30 cm. Kořenový systém je mohutný a vegetativně se množí výhony i oddenky. Stejně jako rákos snáší vyšší koncentraci znečištění a promrzání. Méně tolerantní je vůči většímu výkyvu pH (ideální je 6,1 – 7,5). Nejlépe se jí daří v nížinách a pahorkatinách.

Zblochan vodní (Glyceria maxima)

Další z hojně rostoucích močálových, vysokých trav. V našich podmínkách dorůstá až tří metrů. Kořeny neprorůstají do takové hloubky jako například u rákosu. Zakořeňuje jen mělce, podobně jako chrastice. Má dlouhé vegetač ní období. Kvete hlavně v létě, tedy od června do srpna. Květy tvoří krásnou, ozdobnou, bohatou latu. Ideálně poroste v nížinách a nízkých pahorkatinách. Snáší dobře zaplavení až do výšky padesát centimetrů.

Orobinec širokolistý (Typha latifolia)

Další ze statných rostlin vysokých až 4 m. Zakořeňuje mělce 30 – 40 cm. Má silné oddenky, velice rychle se množí. Jedná se o rostlinu, která snadno vytlačí jiné druhy. Je ideální pro čištění velmi kyselé vody s pH i kolem 2. Snese i pH 10. Jedná se o rostlinu tolerantní nejen k vysokým a nízkým hodnotám pH ale i k vysoké koncentraci znečištění. Má ráda půdu s velkým množstvím živin. Kvete v létě – červenec až srpen. Typický hnědý „doutník“ orobinců je v této době u vodních ploch a bažin nepřehlédnutelný.

Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)

Jedna z krásných, pro KČOV často využívaných, bahenních, dekorativních rostlin. Kosatec žlutý je statnou rostlinu dorůstající až 120 cm. Její krásný velký žlutý květ můžeme obdivovat v květnu až červenci. Má ráda vodu a bahnitou půdu s větším množstvím živin (dusíku a fosforu), proto je vhodná jako dekorativní rostlina do kořenových čistíren. Potřebuje alespoň občasné zaplavení půdy vodou. Patří mezi jedovaté rostliny, přesto byl dříve hojně využíván v lidovém léčitelství.

Blatouch bahenní (Caltha palustris)

Další z pěkných dekorativních rostlin vhodných na okraj KČOV. Dorůstá většinou do výšky pouhých 40 cm. Může ale dorůst i více. Výška je značně proměnlivá. Kdybychom ji dali doprostřed mezi vysoké porosty, neměla by dostatek světla a nebyla by vidět. Kochat jejím výrazně žlutým květem se můžeme od května do června. Dekorativní jsou ale i její tmavě zelené na okraji jemně pilovité listy. Jde o jedovatou rostlin používanou i v lidovém léčitelství. Má ráda polostín. Snese i podnebí ve vyšších n.m.

Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)

Víceletá bíle kvetoucí dekorativní rostlina dorůstající 60 až 200 centimetrů. Kvete bílými po mandlích vonícími květy v květnu až červnu. Dekorativně působí i jeho pilovité listy. Vyžaduje vlhké jílovité až hlinité půdy. Možno ji použít i ve vyšších nadmořských výškách. Používá se i jako bylinka na léčení některých neduhů. Zajímavostí je, že právě z této rostliny se dříve získávala kyselina acetylsalicylová, čili aspirin.

Do dočišťovacích rybníčků lze použít například lekníny, na břehy třeba vrby nebo další stromy, které rostou na březích vodních ploch a vodotečí (řeky, potoky)

Pokud již máte svoji KČOV, je jistě dobré vědět, jak je třeba se o ni starat:

Základem pro správnou funkci KČOV je alespoň 1 x ročně na jaře sklidit a zkompostovat staré výhonky trav (jejich biomasu)

Ideální je, když čističku třeba jednou za měsíc na chvilku úplně vypustíte vytáhnutím hladinu vyrovnávající trubky; rostlinám to dělá dobře a zakoření hlouběji.

Pravidelně se dělají rozbory (2x ročně), sledují se tři závazné parametry, které určuje nařízení vlády 229/2007Sb. Účinnost KČOV plně postačuje uvedené právní normě

V rozmezí 7 – 15 let je třeba výměna štěrku (kořeny rostlin jej prorostou a znemožní potřebný průchod vody)

Dotace

KČOV řeší v podstatě okamžitě problém splaškové vody. A nezatěžuje prostředí. Součástí je navíc mokřad, který přispívá k vhodné vodní klimatické bilanci místa. Zadržuje vodu, zvlhčuje ovzduší. Vládní reforma venkova doporučuje vracení mokřadů do přírody. V evropském programu pro rozvoj venkova je možno čerpat dotace na tyto investice.

Užitečné odkazy a zdroje

http://www.rybnikar.cz/korenova-cistirna-odpadnich-vod/

http://cistirna.hyperlink.cz/

http://loskutak.nova.cz/clanek/naradi/korenova-cisticka.html

http://www.rodovystatek.cz/ekotoalety.htm

http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=663

http://www.cisticka.info/?p=32

Kontakty na projektanty kořenových čistíren: Více »

V těchto dnech byl pěti obcím z každého kraje (v Praze pěti městským částem) doručen dotazník zabývající se jejich postojem k nakládání s dešťovou vodou. Na základě vyplněných dotazníků budeme následně obcím, které o aktivitu projeví zájem, poskytovat poradenství. Současně bude mít několik zástupců obcí možnost se zúčastnit dvoudenní exkurze za úspěšnými projekty do Berlína. Obdobnou aktivitu plánujeme i pro školy. Obce i školy z celé republiky se mohou do této aktivity rovněž samy přihlásit.

Ke stažení:

Průvodní dopis

Dotazník (pdf)

Dotazník (doc)


Projekt je financován za podpory Státního fondu životního prosředí České republiky a Ministerstva životního prostředí České republiky.
sfzp_h_cmyk_smalllogo_mzp_rgb_300dpi_small


Více »


Poslední aktualizace: 27. 11. 2017