Dešťová voda

V minulém měsíci a půl jsme spolupracovali na projektu Českého rozhlasu Hra o vodu.  Pětidílný  seriál byl úvodem k rozhlasovému Týdnu o vodě, který se vysílá na několika stanicích Českého rozhlasu v týdnu od 19. 6. 2017.

Naše role v projektu byla poradit konkrétní pražské domácnosti, jak dosáhnout bez snížení komfortu a hygienických standardů úspory vody.

V květnu tak začala příjemná  spolupráce s rodinou Balcarových z pražského Chodova.

Balcarovi jsou pětičlenná rodina a mile nás překvapili tím, že s vodou nakládají velmi odpovědně. Jejich spotřeba vody se při naší první návštěvě pohybovala poměrně hluboko pod pražským průměrem. O to větší výzvou bylo pokusit se dalších pár litrů z již tak nízké spotřeby ušetřit.

Při první návštěvě jsme pečlivě změřili stavy vodoměrů a průtok jednotlivými armaturami a vyzpovídali rodinu jak vodu využívají.

Na druhou návštěvu jsme přinesli návrh možných opatření, kde a jak vodu ušetřit. Samozřejmě, ne všechna navrhovaná technická opatření byla pro rodinu přijatelná či technicky řešitelná.

Balcarovi odmítli využití šedé vody pro splachování,  tedy splachování vodou z vany – manipulace s kyblíkem by byla zejména pro nejmladší členy domácnosti velmi obtížná. Z časových i finančních důvodů nemohla být realizována ani výměna toalety za model vybavený dvoučinným splachovačem.

Přijata však byla některá režimová opatření, zejména zkrácení doby průtoku vody při sprchování a přinejmenším dvě mladší děti se pochlubily, že nenechávají při čištění zubů vodu protékat.

Balcarovým jsme nabídli i několik drobných technických opatření – do kuchyňského dřezu a do umyvadla v koupelně jsme nainstalovali perlátory. Ty omezí průtok vody na přibližně polovinu. Takováto úspora se projeví zejména při umývání rukou a domývání nádobí pod tekoucí vodou. Rovněž jsme nainstalovali úspornou sprchovou hlavici, která ušetří oproti té původní asi 60 % vody.

A jak to celé dopadlo?

S většinou opatření se Balcarovi velmi rychle sžili. Dokonce neplánovaně přidali další úsporné opatření – pořídili si novou myčku, protože ta jejich se neopravitelně rozbila. Neméně důležité bylo, jak potvrdila paní Balcarová, že na úspory mělo vliv i to, že se rodina vědomě chovala k vodě odpovědněji, k čemuž jednoduchá technická opatření významně napomohla.

Rodina v krátkém období 14 dnů ušetřila přibližně 40 litrů vody denně. Při poměru ušetřené teplé a studené vody to znamená, že náklady na technická opatření se zaplatí za necelý půlrok.

Pokud by všichni obyvatelé ČR žijící v bytových domech ušetřili stejně jako Balcarovi, nespotřebovalo by se 17 milionů m3 pitné vody, což odpovídá produkci úpravny vody Želivka za 2,5 měsíce.

Jsme moc rádi, že se výsledky projektu Poraďme se o šetrné spotřebě uplatňují v praxi.

Autor článku: Agentura Koniklec

Poslechněte si jednotlivé díly Hry o vodu

Úvodní díl (pondělí 12. 6.) – Vodou nejčastěji plýtvají děti

Druhý díl (úterý 13. 6.) – Jak ušetřit až padesát litrů vody denně? V domácnosti stačí změnit maličkosti

Třetí díl (střeba 14. 6.) – Chcete šetřit vodou? Dobře poslouží úsporná sprchová hlavice

Čtvrtý díl (čtvrtek 15. 6.) – Voda už neteče proudem, rodina ušetří díky perlátorům a sprchové hlavici

Závěr seriálu (pátek 16. 6.)

V rámci projektu PSV III se v dubnu konaly dva semináře na téma Hospodaření s dešťovou vodou. 18. dubna 2017 v Táboře a 27. dubna 2017 v Holešově. Oba semináře se konaly na magistrátě a nad oběma semináři převzal záštitu starosta města. Seminářů se zúčastnilo cca 50 osob. Přednášel ing. Vítek, Bareš a Stránský. Hodnocení účastníků bylo kladné.

Dešťová voda není typický statek, se kterým bychom byli zvyklí hospodařit. Přesto se pojem hospodaření s dešťovou vodou stává stále běžnější ve slovníků architektů, projektantů a pracovníků veřejné správy. Vede je k tomu jednak nutnost daná legislativou a potřebou řešit problémy s kapacitou stokové sítě, motivací je ale stále častěji i zlepšení životního prostředí nebo ekonomická výhodnost.

„Chceme mluvit o tom, jak z hospodaření s dešťovou vodou udělat běžnou součást fungování města. Hledáme projekty, které nás v tom inspirují. A vytváříme příležitosti, kde se o takových informacím bude mluvit.“ Tak by mohlo znít motto mezinárodní konference Počítáme s vodou 2016, která se odehrála v úterý 23. února 2016 v Praze. Její pořadatel – Český svaz ochránců přírody Koniklec – přivedl dohromady na sto osmdesát lidí, kteří se tématem zabývají, a to z Německa, Slovenska a z České republiky.

Tříletý projekt ČSOP Koniklec našel podporu a odborné zázemí ve spolupráci s akademickými pracovníky z ČVUT i v jedné z projektových kanceláří, která je průkopníkem decentralizovaného systému odvodnění v České republice – po celou dobu směřovali programovou náplň projektu David Stránský (ČVUT, CzWA), Ivana Kabelková (ČVUT, CzWA), Vojtěch Bareš (ČVUT, CzWA) a „zasakovací muž“ Jiří Vítek z JV PROJEKT VH s.r.o.

Jednacím sálem pražského zastupitelstva zaznělo dvanáct velice zajímavých přednášek o tom, jak se kde hospodaří s vodou nebo jak se hospodařit má. Nejeden přednášející si neodpustil kritiku na adresu hlavního města Prahy, které dlouhodobě neumí využívat příležitostí k tvorbě dobrých příkladů správného hospodaření s vodou, a koncepčního urbanismu všeobecně.

2016_23.únor-36

V úvodu konference vystoupila radní hlavního města Prahy Jana Plamínková (STAN) a shrnula současný stav ve vedení Prahy, kde na odboru životního prostředí úplně chybí vodohospodářští inženýři. Praha proto nemá lidi, kteří by řešili hospodaření s vodou v komplexní rovině. Zájem o vodu tak přichází spíše „zespoda“, od uvědomělých stavebníků – ať už jde o malé investory, nebo o uvědomělé developery, které principy hospodaření s dešťovou vodou sami zavádějí, ačkoli je vlastně nikdo systematicky nevyžaduje. Dělají to buď z entuziasmu, nebo pro prestiž. Upozornila také na připravovaný projekt na zadržení vody v horním povodí Botiče, který má za cíl snížit riziko povodní v Praze.

Druhou část úvodu převzal ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Uvedl zajímavou skutečnost – SFŽP přestal teprve nedávno podporovat jednotné kanalizace. Namísto toho vypsal zprvu kritizovanou grantovou výzvu pro obce, která jednotné kanalizace omezuje a preferuje kanalizaci oddílnou. Ve výzvě byla dvojnásobně překročena alokace prostředků, což podle jeho slov dokládá, že obce mají zájem na zlepšování vodního režimu. Stojí však za podotknutí, že sama oddílná kanalizace ke zlepšení vodního režimu výrazně nepřispívá. Petr Valdman dále zmínil, že grantová výzva na investiční opatření na využití dešťové vody nedopadla dobře. Obce tedy zřejmě stále nemají zájem zavádět decentralizovaný systém odvodnění, nebo si s vodou nevědí rady. Státní fond nicméně vypíše výzvu s alokovanými padesáti miliony korun na vznik chytrých řešení týkajících se odvodňování.

Třetí a poslední úvodní slovo patřilo Davidu Stránskému, předsedovi Asociace pro vodu ČR. Shrnul události posledního roku, během kterého vznikla Strategie přizpůsobení se změně klimatu a vznikly Plány pro zvládání povodňových rizik a Národní plány povodí. Pro odlehčení a přesah technického rámce konference poukázal také na proměnu role vody ve společnosti: zatímco naši předkové vodu uctívali, současná společnost chybně chápe vodu jako komoditu. Podle jeho studia je voda stěžejním prvkem většiny světových náboženství, od křesťanství přes paganismus, hinduismus, islám, až po Dogonské mýty.

Úspěchy Bratislavy a vize Prahy

Přednášky odborných sekcí zahájila skvěle připravenou řečí Ingrid Konrad, hlavní architektka slovenské metropole Bratislavy. Ukázala příklady z vlastního města, kde se podařilo o důležitosti vody přesvědčit politiky na rozhodujících místech. Pochvalovala si přitom spolupráci s orgány Evropské unie, díky které se do Bratislavy dostali poradci a odborníci na hospodaření s vodou. Díky této pomoci se Bratislava naučila vymýšlet a podporovat projekty, které do města přinesou zeleň, život a přitom zlepší vodní režim. Aby se tyto zkušenosti z městských projektů přenesly i do soukromé výstavby, zřídili v Bratislavě dokonce poradnu, která poznatky předává malým stavebníkům i developerům. Ukázala pak na deset příkladů hotových nebo plánovaných opatření, která zlepšují kvalitu města a popsala často i velmi spletitou cestu, která nakonec vedla k úspěšné realizaci. Podobná vstřícnost ke koncepčnímu odvodnění je v Česku nevídaná, a přednáška se setkala s velkým nadšením. Ivana Kabelková se paní architektky v diskuzi zeptala, nakolik se na pozitivní změně podílí výběr poplatků za stokování dešťové vody. Odpověď byla překvapivá: ve vybírání poplatků je na Slovensku nepořádek, a mnohde se vůbec neplatí.

Naproti tomu příspěvek pražského zastupitele Matěje Stropnického (SZ) byl méně optimistický. Vytýkal Praze, že se o vodu zajímá pouze z hlediska ochrany před povodněmi, a i v tom má přitom nedostatky. Narážel na skutečnost, že se Praha i přes drahá protipovodňová opatření nedokázala vyrovnat s povodní v roce 2013. Nejdůležitější protipovodňová opatření je přitom potřeba tvořit vně Prahy, čemuž brání neochota představitelů Prahy a představitelů krajů vést dialog. Další klíčový problém Prahy pak vidí v neexistující koncepci výstavby. Stále totiž funguje již dávno známý trik spekulantů s pozemky – ti nakoupí levná pole určená územním plánem pro zemědělství nebo zeleň, pak prosadí změnu územního plánu, která jejich pole překlasifikuje na stavební parcely, a ty se pak prodají za desetinásobek původní ceny, nebo na nich spekulant rovnou staví developerské projekty. Za této situace by bylo lepší, kdyby Praha žádný územní plán neměla. Tato praxe totiž vede k tomu, že je ve městě velké množství proluk a stavebních parcel, kde se nestaví (jsou drahé), a naopak se staví na územích, která má územní plán před výstavbou chránit. Město se tak rozvíjí více do šířky namísto toho, aby se zahušťovalo.

Inspirace z Německa

Na konferenci zavítalo několik přednášejících z Německa, aby mohli předat cenné zkušenosti nasbírané za mnoho let zkušeností se zaváděním udržitelného hospodaření s dešťovou vodou.

Ulrike Raasch z vodního družstva povodí řeky Emscher velmi zajímavě hovořila o hospodaření s dešťovou vodou v severním Vestfálsku. Jedná se o průmyslovou oblast s intenzivní těžbou černého uhlí. Právě těžařský průmysl výrazně ovlivnil nakládání s dešťovými vodami, které zde nemohly být vsakovány, jelikož zvyšování hladiny spodní vody by komplikovalo těžbu. Povrchová voda tedy byla odváděna zpevněnými koryty. V druhé polovině 20. století však nastal postupný útlum těžkého průmyslu v této oblasti a od konce 80. let zde dochází k revitalizaci průmyslem poškozené krajiny. Region tak nastoupil cestu k přírodě blízkému hospodaření s dešťovou vodou. Po dvaceti letech zkušeností se zaváděním udržitelného hospodaření s dešťovou vodou vyzdvihuje Ulrike Raasch hlavně potřebu správným způsobem motivovat města i jednotlivé obyvatele. Města mohou například získat finanční podporu, pokud podniknou kroky vedoucí k odpojení od dešťové kanalizace jako je zřizování zelených střech, zasakovacích průlehů apod. Obyvatelé zase musí za odvod dešťové vody platit, ale mohou se poplatku vyhnout, pokud se od dešťové kanalizace odpojí, což je motivuje k využívání dešťové vody, zvyšování ozelenění pozemku atd. Za velký pokrok Ulrike Raasch považuje, že města v povodí řeky Emscher již pochopila důvody, proč je dobré vodu v krajině zadržovat, a dobrovolně se připojila k závazku, že během 15 let sníží množství vody odváděné do kanalizace o 15 %.

Intenzivní snahu o zlepšení hospodaření se srážkovou vodou ve městě Hamburk představil vedoucí tamního oddělení vodního hospodářství Wolfgang Meier. Hovořil o rozsáhlém projektu RISA, který má řešit podle jeho slov katastrofickou situaci, kdy se město Hamburk potýká s neúnosnými zátopami způsobenými přívaly povrchových vod. Na situaci v Hamburku ležícím na labské deltě je specifické, že se zde obtížně zasakuje.

2016_23.únor-108

Harald Sommer z projektové kanceláře profesora Siekera uvedl svou přednášku zopakováním zásadních rozdílů mezi tím, co se děje s dešťovou vodou ve městě a co v přírodě. Při vjezdu do města v letním horkém dni může každý pocítit vyšší teplotu, než jaká panuje v neurbanizované krajině. To je způsobeno nedostatečnou evapotranspirací (odpařování vody z povrchů, z hladiny a výdej vody vegetací), která by ochlazovala vzduch i povrchy. Pan Sommer pak uvedl dva příklady lokalit v Německu, kde nelze vodu příliš dobře zasakovat. I přesto se zde povedlo výrazně snížit odtok dešťové vody kanalizací pryč z území a to hlavně zvýšením retenční kapacity území. Prvky jako vegetační střechy a zasakovací průlehy se škrceným odtokem dokážou při deštích zadržet velké množství vody, které se odpařuje nebo je spotřebováváno rostlinami, takže do kanalizace odtéká jen malá část. K odvedení dešťové vody ze 100 hektarů zastavěného území je běžně potřeba použít potrubí o průměru 2 m. V Hoppegartenu, kde je snaha co nejvíce vody na území zadržet a odpařit, nyní stačí průměr trubky 0,5 m.

A jak se to daří v ČR?

V České Republice zatím nemáme příliš mnoho zajímavých příkladů z oblasti udržitelného hospodaření s dešťovou vodou, a tak se příspěvky tuzemských odborníků zaměřily spíše na vize, možnosti, dílčí úspěchy a v neposlední řadě potíže, se kterými se setkávají.

Projektant Radim Vítek, zaměřující se na udržitelné hospodaření s dešťovou vodu, stručně a přehledně představil teorii, jak postupujeme při zavádění udržitelného hospodaření s dešťovou vodou v ČR. Zajímavým momentem je rozdíl v přístupu k plánované zástavbě, kdy lze kýženého výsledku dosáhnout vhodným nastavením pravidel, a k zástavbě stávající, která tvoří drtivou většinu území, ale k výrazným změnám nelze majitele a správce takových území nutit. Zde se pak nejlépe uplatní osvěta, poradenství a finanční motivace. Na závěr svého příspěvku představil pan Vítek několik zajímavých publikací, které mohou při zavádění udržitelného hospodaření s dešťovou vodou pomoci. Za zmínku stojí zvláště zahraniční The SuDS Manual, který obsahuje množství podrobně popsaných technických řešení.

Příspěvek Květoslavy Kapkové, ředitelky odboru ochrany přírody SFŽP, přinesl zajímavé informace o možnosti čerpání dotací z Operačního programu životní prostředí. Program nabízí finance projektům, které podpoří hospodaření s dešťovou vodou přímo v obcích namísto jejího rychlého odvádění, tedy hlavně různé varianty vsakovacích a retenčních zařízení, ale také třeba nahrazování nepropustných povrchů propustnými. Pro podporu retenčních zařízení je důležité pravidlo, že pokud se nejedná o nádrže suché (plnící se pouze v době přívalových dešťů), nádrž smí být nastálo naplněna jen tak, aby alespoň polovina objemu byla k dispozici k retenci přívalových vod. Uzávěrka této výzvy byla v listopadu 2015 a byl o ni překvapivě malý zájem, přestože nabízela podporu projektů z 85 % a bylo v ní celých 300 milionů korun. Přihlásilo se pouze 17 projektů a všechny byly vyřazeny. Častou chybou bylo, že se projekty týkaly dešťové vody v plánované zástavbě, na kterou se ale výzva nevztahuje. Tam je totiž povinnost hospodaření s dešťovou vodou dána zákonem. Několik projektů se týkalo rekonstrukce požárních nádrží, které však nesplňují kritérium, že pouze polovina objemu smí být nastálo naplněna. Nová výzva má uzávěrku 31. 5. 2016 a nabízí 1,3 miliardy korun. Doufejme tedy, že se tentokrát obcím podaří lépe této příležitosti využít.

Richard Kohout z odboru životního prostředí v Lanškrouně se zaměřil zejména na problémy, se kterými se prosazování hospodárného nakládání s dešťovou vodou setkává. Vtipným a poutavým způsobem se rozhovořil o třenicích vznikajících mezi stavebníkem, projektantem, hydrogeologem, místními politiky a úředníky, kteří nakonec projekty povolují. Stavebníka většinou buď dešťová voda nezajímá vůbec, nebo má své vlastní málo reálné řešení. Projektanti zase často postrádají dostatečné zkušenosti, znalosti či invenci, aby mohli navrhnout dobré a funkční řešení. Tím vznikne požadavek na hydrogeologa (pokud vůbec vznikne) aby vytvořil posudek s výsledkem „zasakovat nelze“, bez ohledu na reálnou situaci. V případě možných problémů při povolování stavby stavebním či vodoprávním úřadem se stavebník rád obrací na politiky a chce, aby hájili investorovy zájmy. Argumentem bývá například bránění vzniku pracovních míst, či různých druhů rozvoje. Úředník povolující stavbu se tak často ocitá pod velkým nátlakem. Navíc není vždy jednoznačné, co má řešit stavební a co vodoprávní úřad a tak si občas případ přehazují jako horkou bramboru. Dále pan Kohout zmínil několik kroků, které by mohly vést ke zlepšení. Mezi nimi například zavedení srážkovného, které by stavebníky motivovalo nepřipojovat se k dešťové kanalizaci, a dále snahu, aby veřejnost lépe chápala problematiku hospodaření s dešťovou vodou a měla povědomí o možných řešeních.

2016_23.únor-164

Poslední příspěvek zahradní architektky Zuzany Klusové povznesl téma konference od techniky a legislativy k zamyšlení nad tím, co je v přírodě přirozené a jak bychom mohli přirozené fungování vnést i do měst. Paní Klusová se specializuje na vertikální zahrady a tak se rozhovořila hlavně o přínosech této u nás zatím málo obvyklé formy městské zeleně. Hlavním přínosem je možnost vnést vegetaci tam, kde na záhony či stromy není místo. Svůj příspěvek uzavřela pozvánkou na veřejný workshop, při kterém bude osázena pilotní realizace vertikální zahrady v zahradním učilišti v Komořanech.

Konferenci zakončil moderátor Lukáš Koucký výzvou, aby s sebou téma hospodaření s dešťovou vodou přes potřebnou profesionalizaci stále neslo nadšení, které je zatím hlavním motorem jeho prosazování v ČR, a aby účastníci sami vyhledávali další příležitosti k získávání informací a propojování jednotlivých aktérů.

Pokud vás tento průvodce konferencí zaujal a máte chuť seznámit se i s výstupy konference – projít si jednotlivé prezentace, podívat se na fotografie a přečíst si další články k tématu, navštivte webové stránky www.pocitamesvodou.cz.

Autoři: Marie Nehasilová, Ondřej Nehasil

Pozvánka

Srdečně Vás zveme na cyklus seminářů Hospodaření s dešťovou vodou: zákonná povinnost a podmínka udržitelného rozvoje měst. První ze seminářů se bude konat už 28. 5. 2015 v Pardubicích!

Seznam všech seminářů (.pdf)

V areálu Odborného učiliště pro žáky s více vadami, K Nouzovu 308, Praha 4, jsme vybudovali akumulační nádrž na dešťovou vodu, která bude sloužit k zavlažování výukových ploch včetně vertikální zahrady. Dešťová voda je odváděna ze střech učiliště potrubími do akumulační nádrže o objemu 4,9 m3. Dojde tím k výraznému ušetření pitné vody.

IMG_20141210_095057219

IMG_20141217_144549400

Srdečně Vás zveme na Mezinárodní konferenci o hospodaření se srážkovými vodami v zastavěných oblastech, která se bude konat v Praze dne 26. března 2015. Více informací naleznete na stránkách Počítáme s vodou.

PSV_Pozv210x95_300dpi (1)

Počítáme s vodou je projekt podpořený z Programu švýcarsko-české spolupráce a z prostředků MŽP ČR, který realizuje 01/71 ZO ČSOP Koniklec v období od června 2013 do března 2016. Navazuje na řadu předchozích aktivit organizace zaměřených na podporu zavádění systému hospodaření s dešťovou vodou – systému založeného na budování prvků navracejících vodní režim krajiny co nejblíže k přirozenému stavu.

logo_psv

Projekt je zaměřen zejména na posky­to­vání infor­mací zástupcům státní a veřejné správy a občanům. Zástupcům státní a veřejné správy projekt nabízí násle­du­jící akti­vity:

  • Odborné pora­den­ství
  • Semináře k proble­ma­tice hospo­da­ření s dešťovou vodou
  • Zahra­niční exkurzi na za příklady dobré praxe do Německa a Švýcarska
  • Vydání publi­kace “Hospo­da­ření s dešťovou vodou v ČR”
  • Konfe­renci “Hospo­da­ření s dešťovou vodou jako nástroj udrži­tel­ného rozvoje“

Občanům projekt nabídne přede­vším:

  • Pora­den­ství
  • Možnost zúčastnit se výše zmíně­ných akcí, pokud mají o proble­ma­tiku hlubší zájem.

Aktuality (nejenom) z projektu najde v rubrice Aktuálně dešťová voda.

Více informací k tématu naleznete na webových stránkách projektu.

Kontakt na koordinátora projektu:

Mgr. Michaela Koucká
e-mail: michaela.koucka@ekocentrumkoniklec.cz



logo_mzp_rgb_300dpi_small
logo_sf


Projekt je financován z Programu švýcarsko-české spolupráce a za podpory Ministerstva životního prostředí České republiky. Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union. Více »

Dne 12. 12. 2012 se v prostorách Odborného učiliště pro žáky s více vadami, obor zahradnické práce, uskutečnil seminář o hospodaření s dešťovou vodou a vertikálních zahradách.

První část tvořil obecný výklad, druhou pak živá diskuse o možnostech konkrétních řešení pro budovu učiliště. Asi 20 učňům, zástupcům vedení učiliště i pedagogům, paní místostarostce Tylové, panu Tataiovi a dalším hostům přednášeli Zuzana Klusová a Ondřej Nehasil. Výstupy ze semináře byly využity při tvorbě projektových záměrů pro grantové řízení MHMP. Seminář proběhl za podpory MČ Praha 12.


Fotogalerie:

Dům ze dřeva a kamene s bujným trávníkem na střeše, jako vystřižený z Hobitína. Tak vypadá keltské obydlí pana Zvoníčka ve vesničce Těptín, kde se v sobotu 3. 11. 2012 konal seminář o přírodním stavitelství.

V rozlehlé místnosti s plápolajícím krbem uprostřed se shromáždilo asi 20 návštěvníků, aby vyslechli poutavé vyprávění kelta pana Zvoníčka.  Jeho činorodost a touha po vytváření stále nových věcí ho jako vyučeného topenáře přivedla v devadesátých letech k založení vlastní stavební firmy. Postupně se zaměřil hlavně na přírodní a tudíž člověku blízké materiály. Vysvětlil nám, že při spolupráci s klientem si velmi dává záležet na tom, aby byly vybrány takové materiály a technologie, se kterými se obyvatel domu bude cítit opravdu dobře. Vyrábí proto vzorky a mozaiky, které si klient bůže nejen zblízka prohlédnout, ale i osahat. Pan Zvoníček věří, že aby byl člověk ve svém domě spokojený, musí odpovídat jeho cítění a životnímu stylu.

K obědu byli účastníci pohoštěni výbornou keltskou polévkou a poté si vyslechli příběh domu, kde jsou právě hosty. Dům nese jméno opido Celula, což odpovídá jeho kulatému a masivnímu tvaru. Na mnoha fotkách jsme mohli vidět detailní postup výstavby. Při pohledu na obrovské množství kamení a neuvěřitelně tlustých kulatin, ze kterých byl dům budován, se tajil dech. Poté pan Zvoníček provedl návštěvníky celým domem a kromě svého bytu, plného milých detailů jako jsou mozaiky na zdech či vana na starodávných kovových nožičkách jim ukázal i zahradu a vinný sklípek.

Kamenná podlaha, masivní trámy z kulatin a tmavá vymývaná vápenná omítka (vlastní vynález pana Zvoníčka) vytvářejí společně dojem hradu, jeho obyvatele však mají dostatečné pohodlí: Teplo zajišťuje kromě krbů také podlahové vytápění a byt je příjemně prosvětlen střešními okny.

Na závěr pan Zvoníček představil další zajímavé stavby, které se svojí ženou vyprojektovali. Dům Pálava, jenž bude postaven na Jižní Moravě, je Celule podobný svým okrouhlým tvarem. Zároveň má však co nejlépe korespondovat s okolní krajinou, byla tedy například zvolena světlá barva fasády, aby odpovídala okolním vápencovým skalám.

O mnoho menší Stilla je stejně jako oba předchozí domy oblá a má bujnou zelenou střechu. S jedním podlažím a nevelkým půdorysem to bude skromný, ale příjemný rodinný domek.

Díky inspirativnímu prostředí a tématu pak zajímavé vyprávění přešlo v debatu u čaje a vína z domácích zásob pana Jurabela.

Ekocentrum Koniklec získalo od MČ Praha 12 na rok 2012 podporu pro realizaci projektového „vodního“ dne na 5 základních školách na Praze 12. Na jaře se tyto dny uskutečnily na ZŠ Na Beránku, ZŠ Zárubova a ZŠ Smolkova. V říjnu pak na ZŠ T. G. M. Poslední projektový den bude realizován 13. listopadu na ZŠ K Dolům. Žáci se v průběhu projektového dne vystřídají u 9 herních aktivit rozdělených do 3 bloků. Téma jednoho bloku je voda obecně, druhého bloku voda v krajině a třetího bloku voda ve městě. Projektové dny průběžně inovujeme a zlepšujeme na základě zpětných vazeb od učitelů i žáků.

Jak již napovídá název „Voda jako mikroklimatický faktor na Praze 2 – Voda, my a Praha 2 v projektových dnech“, je hlavní náplní tohoto projektu, který byl podpořen MČ Praha 2, realizace 4 projektových dní s devátou třídou ZŠ Sázavská. Žáci by po absolvování tohoto programu měli porozumět problematice zadržování vody v městské krajině. Tři ze čtyř projektových dní již byly úspěšně realizovány. Žáci během nich např. navštívili Muzeum vodárenství v Podolí, spočítali si svou osobní spotřebu vody, zmapovali vodní prvky na Praze 2, učinili rozbor vody v Botiči a v jezírku v Havlíčkových sadech, vyzkoušeli si zasakovací zkoušku a podívali se na okolí Žižkovské věže očima termokamery. Čtvrtý, závěrečný projektový den se uskuteční 7. listopadu 2012. Žáci shlédnou film „Vodní události“ od Ekocentra Konikleci a budou mít za úkol využít všechny získané informace pro tvorbu návrhu revitalizace vybrané lokality na Praze 2 z hlediska estetického a mikroklimatického. Výstupy z projektu budou k dispozici na těchto webových stránkách.

Datum a čas: 6. 11. 2012, 10.00 – 14.30

Místo konání: Magistrát hlavního města Prahy, Jungmannova 35, Praha 1, zasedací místnost 201

Přednáší Ing. Zuzana Klusová, zahradnická inženýrka (Svobodné zahrady Klus s. r. o.), která se zabývá vývojem technologií vertikálních zahrad a jejich zdokonalováním pro podmínky v České republice včetně testování vhodných materiálů.

Seminář je určen pracovníkům odborů úřadů městských částí hl. m. Prahy (ŽP, stavební, rozvoje), pracovníkům Magistrátu hl. m. Prahy, pracovníkům nestátních neziskových organizací, studentům i dalším zájemcům o problematiku zeleně a architektury.

Program:

10.00 – 10.30: prezence a přivítání účastníků

10.30 – 11.45: I. blok

Vertikální zahrady – nový fenomén urbanizované krajiny

  • začlenění do filosofického kontextu dalšího rozvoje měst

11.45 – 12.00: přestávka na občerstvení

12.00 – 14.00: II. blok

Technologie zakládání vertikálních zahrad

  • potenciál vertikálních zahrad přispět k řešení problémů urbanizované krajiny

Legislativa a vertikální zahrady

Po každém bloku bude následovat diskuse. Podněty ze strany účastníků jsou vítány, zejména k tématu legislativy.

Seminář je otevřen veřejnosti a je bezplatný. Doporučujeme předem potvrdit účast (viz kontakt na organizátory). Předem registrovaní účastníci mají přednost při naplnění kapacity.

Kontakt na organizátory:

www.ekoporadnapraha.cz, Lucie Vančurová

Seminář je realizován v rámci projektu Ekoporadny Praha za podpory Hlavního města Prahy.

Zveme Vás na seminář o přírodním stavitelství, který se bude konat přímo v domě Celula. Přednášet bude Marie Vaculíková z Ekocentra Koniklec a Jiří Zvoníček, který přírodní dům vybudoval a také obývá.

Seminář je bezplatný včetně občerstvení.

Bude se konat 3. 11. 2012 od 9.30 do 15.00 v Těptíně nedaleko Prahy. Podrobnosti naleznete v pozvánce.

pozvánka (pdf)

více informací o rodinném domě Celula (www)

Neustále rostoucí ceny energií vedou v poslední době k tlaku na snižování energetické náročnosti budov. Podíl budov činí na celkové spotřebě energie v EU 40% a s přibývající zástavbou a urbanizací krajiny neustále roste. Základem pro nízkou energetickou náročnost budovy je především energeticky úsporný obvodový plášť. Jednou z jeho variant, která je zároveň šetrná k životnímu prostředí, jsou systémy zelených fasád.

Zelené fasádZelené (živé) fasády – vertikální zahradyy dokáží klimatizovat budovy pasivní cestou – pomocí stínění a odvodu slunečního záření, a pomocí evapotranspirace lepšit mikroklima uvnitř a v blízkosti budovy. Zeleň zároveň chrání spodní vrstvu fasády před nepříznivým pZelené (živé) fasády – vertikální zahradyočasím a funguje částečně jako tepelná izolace. Popínavé rostliny v létě brání průniku slunečního záření a přehřívání budovy. Naopak v zimě, kdy je krátkovlnné sluneční záření žádoucí, jsou rostliny víceméně bez listů a průchodu slunečního záření dovnitř budovy nic nebrání.

Speciálním prototypem zelených fasád jsou fasády francouzského botanika Patricka Blanca, který pro ně využívá systém panelů a stěn. Tento ojedinělý systém – systém vertikálních zahrad – je v současné době velmi oblíben a vyhledáván. Vychází z teorie, že rostliny ke svému životu nepotřebují půdu (která je jen mechanickou podporou), nýbrž jen vodu a minerály v ní rozpuštěné. Rostliny v přírodě dokážou růst i v extrémních podmínkách – na svislých plochách, skalách, kmenech stromů, prudkých svazích, a všude tam, kde je voda k dispozici po celý rok.

Systém vertikálních zahrad (Mur végétal) představuje novou techniku kultivace rostlin bez substrátu. Na nosnou stěnu či zeď je umístěna kovová konstrukce, která slouží jako podklad pro PVC plachtu. Na ni jsou připevněny 2 vrstvy nasákavé zahradnické plstě, která napodobuje mech, který roste na skalnatých stěnách a slouží jako podpora kořínků mnoha druhů rostlin. Rostliny (semínka, odnože, či výhonky s kořeny) jsou uchyceny v zářezech a rozmístěny po celé ploše stěny.
Plsť je napuštěna výživným roztokem. Systém je ovládán elektronicky a funguje jako uzavřený okruh: rostliny si vezmou výživu, kterou potřebují, a přebytečná vláha je zachycena vespodu konstrukce v odtokovém kanálu, odkud je vedena znovu do oběhu. Vzniká tak uzavřený okruh, který je nenáročný na spotřebu vody. Patrick Blanc dodává, že rostliny klasické zelené fasády, rostoucí z půdy a hledající vláhu, se povětšinou dostávají k samotné konstrukci budovy a mohou pak způsobovat statické problémy a konstrukci narušovat. K tomu u vertikálních zahrad nedochází.

Hustota osazení rámu je zhruba 30 rostlin na 1m2. Hmotnost vertikální zahrady (včetně rámu a rostlin) nepřesahuje 30kg/m2. Systém vyžaduje jen jednoduchou údržbu – rostliny postačí jednou za rok ostříhat a odstranit suché listy. Vertikální zahrady je díky nízké hmotnosti možné realizovat na stěny libovolné výšky i plochy, ve venkovních i vnitřních prostorách a téměř při jakýchkoliv klimatických a světelných podmínkách.

Výběr rostlin by měl být vždy individuální záležitostí. Prvotním předpokladem je schopnost růstu bez zeminy. Důležitým faktorem je i typ stavby, její umístění (orientace ke světovým stranám, expozice, klima místa stavby) a množství dostupného světla. V případě interiérových stěn je nutné zabudování speciálního osvětlení, které supluje přirozené denní světlo. V neposlední řadě zde hraje roli též estetický záměr autora a vzhled rostliny – barva, tvar a velikost listů/květů, opadavost, atd. Osazení více druhů rostlin je ve většině případů možné a i žádoucí, je však nutné předem zjistit, zda si jednotlivé druhy nebudou bránit v růstu a zda je jejich soužití vůbec možné. Zároveň je dobré pamatovat, že zelená fasáda nebude stejného vzhledu po celý rok, ale bude se měnit v závislosti na ročním období a v závislosti na stáří rostlin.

Vertikální zahrady tak představují možnost ozelenit město i na místech, kde by klasická výsadba zeleně nebyla možná, při zachování výhod standardních zelených fasád (efekt tepelné izolace, zlepšování klimatu odpařováním vody, chlazení v letních měsících).

Patrick Blanc je uznávaný francouzský botanik, vědec, výzkumný pracovník na CNRS (Národní ústředí pro vědecký výzkum), specialista na rostliny tropických lesních podrostů a v neposlední řadě umělecký designér. Vystudoval v Paříži na Université Pierre et Marie Curie, kde získal i doktorát věd. V roce 1993 dostal Cenu za botaniku od francouzské Akademie věd. V současné době spolupracuje s předními světovými architekty a jeho vertikální zahrady vznikají na významných stavbách po celém světě. Mezi jeho nejznámější projekty patří Musée du Quai Branly v Paříži (2006) a CaixaForum v Madridu (2008).

Pokud Vás téma vertikálních zahrad zaujalo, kontaktujte Ekoporadnu Praha (www.ekoporadnapraha.cz), která se zabývá i souvisejícími tématy jako je výstavba jezírek, zelené střechy, hospodaření s dešťovou vodou či ochrana zeleně. Více informací naleznete také v níže uvedené literatuře.

Zdroje:
Schmidt Marco (2010): The Watergy Concept towards a new Water Paradigm – Energy Performance of Green Roofs and Green Walls
Schmidt Marco (2006): The evapotranspiration of greened roofs and facades
Patrick Blanc: Vertikální zahrada, z přírody do města
http://www.murvegetalpatrickblanc.com
http://www.archiweb.cz
http://www.bydleni-iq.cz

V pátek 21. 9. 2012 se bude konat na Oddechové loučce (poblíž autobusové zastávky Na Šabatce a železniční zastávky Praha-Komořany) slavnostní otevření naučné stezky nazvané „Počítáme s vodou“. V rámci této akce uvidíte nejen tabule naučné stezky, ale také zelenou střechu, jezírko a další prvky vybudované v rámci projektu.

Samotné slavnostní otevření proběhne v 15.00, ale pro děti i dospělé je připraven zábavný a poučný program po celou dobu konání akce od 10.00 do 17.00. Dozvíte se, jakou úlohu hraje (nejen) dešťová voda v krajině a co se stane, když je vodní režim krajiny narušen. Hlavní ale je, že můžete přispět k tomu, aby se tato rovnováha obnovila. Povíme vám jak.

Milovníky rostlin určitě potěší možnost získat masožravou rostlinu a k ní navíc cenné rady od odborníka ze společnosti Darwiniana. Jestlipak víte, čím masožravou rostlinu zalévat?

V dopoledních je vítána účast žáků a jejich učitelů, ale prosíme o nahlášení času a počtu dětí pro zajištění hladkého průběhu akce.

Kontakt: lucie.vancurova@ekocentrumkoniklec.cz

Zelený kruh pořádá tradiční Ekofestival v úterý 5. června 2012 na náměstí Míru. Tradičním tématem festivalu je „odpovědná spotřeba“, doplňujícím tématem pak „rozovojová problematika“. Návštěvníci se budou moci seznámit s více než 25 ekologickými a rozvojovými organizacemi a jejich činností a také získají praktické tipy a informace o tom, jak běžný člověk může žít šetrněji ve vztahu k životnímu prostředí. V rámci programu budou připraveny také hry a zábavně vzdělávací aktivity pro děti i dospělé, budou nabízeny ekologicky šetrné výrobky, občerstvení Fair Trade a také lokální produkty.

  • KDY: úterý 5. června 2011 od 10:00 do 19:00
  • KDE: náměstí Míru, Praha 2

Ekocentrum Koniklec připravilo informační stánek, kde budou prezentovány různé aktivity zabývající se tématem správného hospodaření s vodou (ať už pitnou nebo užitkovou) především u nás, ale i jinde ve světě.  K dispozici všem návštěvníkům bude poradce Ekoporadny Praha Daniel Traub, který bude zodpovídat nejen dotazy týkající se tohoto tématu, ale i dalších témat souvisejících s udržitelnou spotřebou, jako jsou úspory energie, svítidla, obaly a další.

Pro děti bude připravena soutěžní hra, kde si na vlastní kůži vyzkouší, jak funguje velký vodní cyklus a jak se voda z moří a oceánů dostává do krajiny. Lektorka dětem také vysvětlí podstatu malého vodního cyklu a důvody, proč se musíme starat o jeho zachování. Společně otipujeme zásobárny vody na planetě Zemi, zopakujeme, kolik vody tvoří voda slaná či sladká a kolik z této vody je vůbec dostupné člověku.

Na dvou plakátech budou moci děti porovnat, jaké stavební prvky umožňují zadržování dešťové vody ve městech a jaké naopak přispívají k rychlejšímu odvodnění krajiny. Budeme diskutovat o tom, co různá stavební opatření lidem přinesou.

Společně se zaměříme na problém tzv. virtuální vody – vody, která se prodává skrytá v nákladech na výrobu potravin a produktů. Při celosvětovém obchodu s potravinami se převážejí miliardy litrů virtuální vody, což je stejný objem vody co proteče ročně řekou Kongo. Hlavními vývozci virtuální vody jsou Severní a Jižní Amerika, země Evropy naopak vodu většinou dovážejí. Velmi nevhodný fenomén je, že řada výrobků, které vyžadují velké množství vody při své výrobě, často probíhá v zemích, kde je vody nedostatek. Dochází tak ještě masivněji k odvodnění daných oblastí.

Pro dospělé máme dále připraveno několik příkladů současných problémů např. eutrofizace Brněnské přehrady, znečištění řek v ČR a vysychání Aralského jezera. Podíváme se na příčiny, důsledky a možná řešení těchto problémů.

Závěrem si všechny získané znalosti můžete otestovat v malém kvízu.

Zveme Vás na seminář k aktuálnímu tématu hospodaření s dešťovou vodou. Bude se konat 19. 4. 2012 od deseti hodin v budově Magistrátu hlavního města Prahy, Jungmannova 35, Praha 1, zasedací místnost 201.

Přednášet bude Ing. Jiří Vítek, projektant, člen-expert CZWA, člen České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, České vědeckotechnické vodohospodářské společnosti, člen DWA.  Seminář je určen pracovníkům odborů úřadů městských částí hl. m. Prahy (ŽP, stavební, vodoprávní, rozvoje), pracovníkům Magistrátu hl. m. Prahy, pracovníkům nestátních neziskových organizací i dalším zájemcům o problematiku hospodaření s dešťovou vodou. Je otevřen také veřejnosti a je bezplatný. Doporučujeme předem potvrdit účast (viz kontakt na organizátory). Registrovaní účastníci mají přednost při naplnění kapacity.

Pozvánka a program (pdf)

Kontakt na organizátory: Lukáš Koucký

Seminář je realizován v rámci projektu Ekoporadny Praha za podpory Hlavního města Prahy.

Projekt Pusťme si domů dešťovou vodu dospěl kromě své primární osvětové funkce také k řadě praktických realizací. S jednou z nich se nám povedlo se dostat do sborníku příkladů dobré praxe Sítě ekologických poraden STEP.

Jednalo se konkrétně o popis realizace zahradního jezírka napájeného dešťovou vodou. Jezírek vzniklo v rámci projektu hned několik, ovšem každé je originál přesně dle možností a potřeb dané domácnosti.

Představujeme původní dokumentární film Ekocentra Koniklec, který vznikl v rámci projektu „Pusťme si domů dešťovou vodu“.
Více »

Akce pro veřejnost v rámci projektu „Pusťme si domů dešťovou vodu“ s názvem „Den vody v Litoměřicích“  se konala ve spolupráci se střediskem ekologické výchovy a etiky Sever dne 4. 10. 2011 náměstí v Litoměřicích v Ústeckém kraji. Celý den bylo velice krásné počasí „babího léta“, i díky tomu byl zájem veřejnosti úctyhodný. Před začátkem akce byly osloveny základní a střední školy, které ve městě Litoměřice sídlí, byly vytvořeny plakáty, kterých si místní občané, ale i lidé ze širokého okolí mohli povšimnout na vývěsných tabulích či elektronicky na internetu.

Během této akce bylo v Litoměřicích osloveno několik stovek občanů. Akci také navštívily jak základní tak mateřské školy z Litoměřic, pro které bylo přichystáno několik desítek velmi poučných a zajímavých her, které doplňovaly proškolené poradkyně z VŠ environmentálního zaměření se specializací na revitalizace krajiny. Zájem žáků základních i středních škol nás velice potěšil, někteří studenti strávili u našich stánků i více jak hodinu, aby stihli vyzkoušet co nejvíce naučných her. Někteří se vraceli ještě i v odpoledních hodinách samostatně. Tento typ vzdělávání formou hry, kvízů, puzzle, skládání, modelů se jim velice zamlouval a konstatovali, že jim to mnohdy dalo více než samotné hodiny přírodovědy (biologie), chemie, ekologie atp.  Rozdělení her dle věkových skupin a jejich samotné vypracování si chválila většina hráčů.

Akci navštívilo i mnoho seniorů, kteří se v prostoru krásného litoměřického náměstí pohybovali. Někteří již mají jednotlivá opatření pro ušetření pitné vody a využití vody dešťové v domácnosti či na zahradě zavedené. Jeden z návštěvníků například uvedl, že využívá vodu z koupelny, kterou přečerpává do rezervoáru, dále na splachování toalety.

Souběžně s projektem Ekocentra Koniklec si návštěvníci litoměřického náměstí mohli vyzkoušet pojízdnou vodní laboratoř ekologického střediska Sever.

Akci přišlo zdokumentovat několik regionálních novinářů, články o tom co se během Dne vody v Litoměřicích dělo si můžete přečíst např. v Litoměřickém deníku, v Litoměřicko24, na portále města Litoměřice atp.  Akci přišla zdokumentovat i regionální televize, která s námi natáčela rozhovor o významu této akce.

Akce v Litoměřicích byla zrealizována za podpory MŽP ČR a SFŽP ČR.

http://www.regionalnitelevize.cz/cz/2-regiony.html?id=6170

Více »

Zveme Vás na akci Den vody v Litoměřicích, kterou pořádáme ve spolupráci se sdržením SEVER a městem Litoměřice. Akce se bude konat v úterý 4. 10. 2011 od 10 do 16 hodin. Zábavu i poučení zde naleznou děti i dospělí.


Projekt je financován za podpory Státního fondu životního prosředí České republiky a Ministerstva životního prostředí České republiky.
sfzp_h_cmyk_smalllogo_mzp_rgb_300dpi_small Více »

Exkurze do Berlína se uskutečnila 18. – 20. 4. 2011. Odborný výklad v angličtině zajistil Dipl. Ing. Marco Schmidt z berlínské Technické univerzity, spoluautor prezentovaných projektů. Do češtiny byl výklad překládán Ing. Vojtěchem Barešem, Ph.D., který se na Fakultě Stavební ČVUT zabývá především problematikou městského odvodnění. Program exkurze byl následující:

Pondělí 18. 4. 2011:

  • 15.00: odjezd z Prahy – Během cesty byli účastníci exkurze blíže seznámeni s projektem Pusťme si domů dešťovou vodu, dále byl promítnut tematický film Modré zlato. Po shlédnutí filmu promluvil o problematice (ne)využívání dešťové vody Ing. Vojtěch Bareš, Ph.D.
  • Přibližně 21.00: příjezd do Berlína a ubytování účastníků

Úterý 19. 4. 2011:

  • 8.00- 9.00: snídaně
  • 9.15 – 11.00: prohlídka UFAfabrik – V tomto komplexu budov byla většina účastníků i ubytována.  Jedná se o kulturní středisko, které se nachází v bývalých filmových ateliérech UFA.  Tyto objekty jsou jedinečné z několika důvodů. Jedním z nich je, že některé budovy mají zelené (vegetační) střechy již od dvacátých let 20. století (sloužily jako protipožární opatření).  U ostatních budov došlo k zazelenění střech později. Zelené střechy zadržují dešťovou vodu a přirozenou cestou ochlazují budovy, zároveň se velkou měrou podílí na udržování píznívého mikroklimatu. Dalším místním unikátem je umístění fotovoltaických panelů na zelenou střechu (na základě zde provedených měření se prokázalo, že oba systémy je možno efektivně využívat současně). V celém areálu je zadržována dešťová voda (i z parkovišť či komunikací), která je retenována v podzemní nádrži. Dešťová voda je následně přečištěna pomocí kořenové čističky a využita na zalévání zahrady a splachování toalet. Další vylepšení nalézající uplatnění v areálu UFAfabrik je kogenerační vytápění či různé inovativní způsoby termoizolace budov. Samozřejmostí je recyklace odpadů.
  • 12.30 – 14.00: oběd – Většina účastníků obědvala společně s organizátory v areálu UFAfabrik, někteří v okolí. Z důvodu dlouhé přípravy pokrmů měl odpolední program ca. hodinové zpoždění.
  • 14.15 – 17.00: Postupimské náměstí (Potsdamer Platz) – Jedná se o velkorysý projekt realizovaný po pádu berlínské zdi. Postupimské náměstí bylo před druhou světovou válkou ústředním berlínským náměstím. Náměstí však bylo při náletech spojenců rozbombardováno, po válce zde probíhala hranice mezi Západním a Východním Berlínem a od roku 1961 zde tedy stála i berlínská zeď. Rozsáhlá rekonstrukce proběhla v 90. letech a dala vzniknout komplexu moderních budov, z nichž většina má zelenou střechu. Zde je zadržována dešťová voda, která je odváděna do systému 4 nádrží, kde dochází k jejímu biologickému přečištění. Přečištěná voda je využita např. na zavlažování zeleně či splachování WC. Nádrže, kde je voda zadržována, jsou jakýmisi umělými jezery v centru města, kde žijí např. kachny či amuři. Tvoří oázu v centru města, setkávají se zde lidé a na projížďky sem míří matky s kočárky.
  • zbytek dne strávili účastníci dle chuti. Většina navštívila nedaleké historické centrum Berlína.

Středa 20. 4. 2011:

  • 8.00- 9:00: snídaně
  • 9.15 – 12.00h: Ústav fyziky Humboldtovy univerzity v Adlershof – Tento projekt byl realizován v roce 2003. Dešťová voda je zadržována do cisteren a využívána na zalévání zeleně, především však slouží v letních měsících k ochlazování budovy. Tato klimatizace je velmi efektivní a šetrná. Fasády budov jsou pokryty popínavými rostlinami,
    jež fungují jednak jako přirozená ochrana před slunečním svitem (v létě jsou olistěné a regulují tak množství světla, naopak v zimě jsou rostliny bez listů a světla je tedy v budově dostatek), dále napomáhají optimalizovat celkovou energetickou bilanci budovy (podílejí se na udržování stálé teploty). Stejně jako na Postupimském náměstí i zde se zeleň významně podílí na stabilizaci mikroklimatu v okolí.
  • 12.00 – 13.00: oběd v místní kantýně
  • 13.00: návštěva obytného komplexu Wasserstadt – Na základě doporučení jednoho z účastníků (Ing. Vítek) jsme krátce návštívili komplex Wasserstadt, kde jsou veřejné prostory navrženy tak, aby byla zadržována dešťová voda. Především jde o velmi jednoduchý model umístění trávníků pod úroveň komunikací, tak aby mohla být voda zasakována.  Tato část exkurze se nakonec ukázala být velmi přínosnou především pro zástupce obcí.
  • 14.00: odjezd zpět do ČR
  • 19.00: příjezd do Prahy

Technické zajištění exkurze:

Ubytování 30 účastníků bylo zajištěno v UFAfabrik , více nedovolila kapacita zařízení. Toto zařízení bylo zároveň i jedním z hlavních cílů exkurze (viz výše). Další účastníci byli ubytováni v nedalekém hostelu (www.happybed.de). Úroveň ubytování byla obdobná jako v UFAfabrik, navíc zde mohl na rozdíl od UFAfabrik parkovat i autobus. V obou ubytovacích zařízeních byla zajištěna snídaně. Oběd a večeři si zajišťovali účastníci sami, nicméně vždy jim byla nabídnuta možnost společné návštěvy cenově dostupné restaurace, popř. kantýny, v okolí byl vždy supermarket. Účastnici vybraní na základě dotazníkové akce provedené v rámci aktivity „Obce a školy“ se exkurze zúčastnili zcela zdarma.  Z prostředků projektu jim bylo uhrazeno ubytování a snídaně, doprava autobusem, průvodce a překladatel. Celkem bylo vybráno 13 zástupců obcí a 3 zástupci škol. Ostatní účastníci (z řad pracovníků ekocenter architektů a státních institucí) zaplatili poplatek ve výši 1500Kč, který pokryl ca. 50% nákladů na jejich účast. Dále se exkurze zúčastnili pracovníci projektu.

Hodnocení exkurze účastníky:

Během zpáteční cesty byli účastníci požádáni o vyplnění dotazníků zkoumajících jejich spokojenost s exkurzí. Většina zúčastněných byla s exkurzí spokojena (92%), pouze tři měli k exkurzi výhrady. Celkově byla exkurze ohodnocena průměrnou známkou 1,56 (známkování jako ve škole, škála 1 až 5). Více »

V průběhu měsíce března a dubna tohoto roku uspořádalo Ekocentrum Koniklec v rámci dlouhodobého projektu „Pusťme si domů dešťovou vodu“, který probíhá za podpory SFŽP ČR a MŽP ČR, 4 projektové dny zaměřené na problematiku udržitelného hospodařeni s vodou v krajině a ve městech. Projektové dny byly určené pro žáky 2. stupňů základních škol a proběhly na 2 školách na Praze 12 (ZŠ Angel, ZŠ Meteorologická), na Praze 10 (ZŠ Nad Vodovodem) a na Praze 4 (ZŠ Jeremenkova).

Projektový den sestával ze třech různých aktivit, na nichž se žáci ve skupinách postupně střídali. První aktivitou byla přednáška, která pojednávala o důležitosti vody v krajině, o vlivu vody na klimatické změny a opatřeních pro zlepšení vodního režimu krajiny. Následovaly vodní hry a experimenty, kde se žáci dozvěděli informace k tání ledovců, vodnímu cyklu, zásobníkům vody, fotosyntéze atp. V poslední části programu žáci vytvářeli postery, na nichž někteří z nich výtvarně ztvárnili dům s udržitelným hospodařením s vodou a někteří naopak ztvárnili nevhodná opatření na domu a zahradě v rámci trvale udržitelného hospodaření s dešťovou vodou.

Celkem se projektového dne zúčastnilo 430 žáků ve věku 12 – 16 let. Žáci byli s programem většinou velmi spokojeni, o téma projevili velký zájem a k výrobě posterů přistupovali velmi nadšeně a kreativně. Učitelé ocenili zejména různorodost aktivit jak z pohledu tématu, tak z pohledu různorodých činností a aktivit. Program sklidil velkou pochvalu všech. Na úplný konec programu byly vyhlášeny 3 nejlepší postery. Vítězové byli odměnění čokoládovými výrobky „Fair trade“.

Více »

V průběhu měsíce března a dubna 2011 jsou naplánovány 4 projektové dny na základních školách. Tyto projektové dny jsou určeny pro žáky druhých stupňů základních škol. Dne 28. 3. se projektový den uskuteční na ZŠ Angel, 15. 4. na ZŠ Meteorologická, 26. 4. na ZŠ Nad Vodovodem a 27. 4. na ZŠ Jeremenkova.
Celkem se do projektových dní zapojí 430 žáků. Program sestává ze tří hlavních aktivit: přednášky k problematice vlivu vody na stav klimatu, aktivizačních her a demonstrací k jednotlivým dílčím tématům (fotosyntéza, desertifikace, tání ledovců apod.) a v neposlední řadě s aktivity „poster session“, kde budou žáci vyrábět plakáty jednotlivých opatření pro šetrné nakládání s dešťovou vodou v rámci domu, domácnosti a zahrady.

Projektové dny pořádáme v rámci projektu Pusťme si domů dešťovou vodu, který probíhá za podpory Státního fondu životního prostředí a Ministerstva životního prostředí ČR. Více »

V rámci projektu Pusťme si domů dešťovou vodu, který realizuje Ekocentrum Koniklec za podpory Státního fondu životního prostředí a Ministerstva životního prostředí, byl proveden průzkum mezi zástupci obcí a škol z celé České republiky zaměřený na zjištění úrovně dosavadní informovanosti o úloze vody v krajině a ochotě přijímat opatření pro zadržování a využívání dešťové vody. Výzkumu se zúčastnilo celkem 29 obcí a 10 škol z celého území ČR.

Z provedeného výzkumu vyplývá, že asi polovina oslovených obcí a škol ví o existenci této problematiky a v alternativním nakládání s dešťovou vodou spatřují určité výhody. Řada zástupců obcí jmenuje praktické záležitosti, jako je ulehčení přetížené kanalizaci a s tím spojené snížení provozních nákladů, zmiňují ale i zlepšení lokálního klimatu a stavu spodních vod. Stanislava Uhrová z Lanškrouna není jediná, která uvádí, že snížením odtoku dešťové vody ze zpevněných ploch při přívalových deštích lze výrazně omezit riziko povodní.

Jako hlavní motivaci pro zapojení se do projektu spatřují obce a školy důvod šetření s přírodními zdroji, dále protipovodňová opatření, ochranu klimatu a ekonomické aspekty. Pro školy je také významným důvodem pro zapojení se do projektu vzor pro žáky a environmentální výchova.

Některé z oslovených obcí a škol již konkrétní opatření pro zlepšení vodního režimu v jejich okolí realizovaly, např. obec Dubicko podle vyjádření Josefa Sobotíka, opravila jeden z „haltýřů“, které byly kdysi na potoce protékajícím obcí vybudovány nejen za účelem zpomalení odtoku vody a snížení rizika povodní, ale byly využívány jako požární nádrže a k odběru užitkové vody. Dnes je z opraveného „haltýře“ zásobována vodní nádrž u obecního úřadu.

Další projekty budou realizovány v budoucnosti. Jiří Peterka z Loupovic ve Středočeském kraji hovoří o projektu na rozšíření mateřské školy, který je právě zpracováván a jehož součástí by měl být systém na využití dešťové vody ke splachování toalet.

Jiní teprve hledají inspiraci. Pomoci jim mohou nejen poradenské služby, které jsou v rámci projektu „Pusťme si domů dešťovou vodu“ poskytovány, ale i exkurze za příklady dobré praxe. Ta se uskuteční 18. – 20. 4. 2011 v Berlíně a zúčastní se jí nejen zástupci obcí a škol, kteří byli vybráni na základě dotazníkové akce, ale i další zájemci z řad odborné veřejnosti. Více »

Zveme Vás na exkurzi do Berlína, na které budou k vidění již realizované projekty úspěšně využívající dešťovou vodu pro různé účely.
Doprovázet nás bude a erudovaný komentář dodá spoluautor těchto projektů Dipl. Ing. Marco Schmidt z berlínské Technické univerzity. Inspiraci zde naleznou např. zástupci obcí, škol, ekoporaden či firem zabývajících se podobnými systémy, dále studenti architektury či kdokoliv jiný.
Těšíme se na Vás.


Pozvánka a program Více »

–          Rostliny jsou bezesporu nejdůležitější složkou zahradního jezírka a je jen na vás, kterým dáte přednost. Když chcete mít jezírko opravdu přírodní, tak je dobré vybírat pouze z našich původních druhů rostlin (tzn. vyvarovat se rostlin jako je např. tokozelka nadmutá neboli lidově vodní hyacint, Eichhornia crassipes ).
–          Výstavbou jezírka jsme si utvořili celkem tři samostatné prostory pro výsadbu rostlin. Samu vodní plochu si rozdělíme na první hlubší část jezírka (hloubka od 70 cm) a druhou okrajovou mělkou zónu (cca kolem 40 cm). Třetím prostorem je okraj jezírka, který je díky němu o poznání vlhčí než zbytek zahrady. Při větších deštích nám jezírko může přetéct právě do okrajové zóny a by to na pozemku nezpůsobilo velkou paseku, tak je dobré zde mít rostliny, které vodu zachytí. Dobrým řešením je udělat si kolem jezírka zasakovací průleh, který následně těmi rostlinami osázíme a bude nám tam přebytečnou vodu zadržovat (stačí kolem vykoupat mělký příkop a vysypat štěrkem).


–          Kde jakou rostlinu zasadíme si tedy budeme vybírat podle prostředí, které je pro ni charakteristické, v jakém se vyskytuje i v přírodě. Takže podle zón a jejich růstových forem budeme mít rostliny:

1)      Submerzní – rostliny ponořené pod hladinou (zóna s hlubokou vodou)

Růžkatec ostnitý (Ceratonium demersum), Růžkatec bradavičitý (C. submersum) – vytrvalé vodní byliny s rozvětvenou lodyhou vznášející se ve vodním sloupci nebo bezkořennou bází lodyhy a přeměněnými větvemi zakotvené ve dně. Na podzim klesá ke dnu a na jaře zase vyplouvá.

Stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum) – vytrvalá rostlina s větvenou lodyhou a jemnými zpeřenými listy. Kvete bíle od června do září. Při přebytku živin, se vám z něj v jezírku může vyklubat docela obtížný plevel.

2)      Emerzní – rostliny částečně plovoucí na hladině (zóna s hlubokou vodou)

Lakušník vodní (Batrachium aquatile) – vodní rostlina s dvojím typem listů. Plovoucí jsou lupenité okrouhlé, laločnaté a ponořené jsou niťovité vidličnatě až vícenásobně dělené. Kvete bíle od dubna do července.

Kotvice plovoucí (Trapa natans) – jednoletá plovoucí rostlina s dlouhým ponořeným stonkem, kořenícím na dně. Má krásné trojúhelníkové pilovité listy s nafouklými řapíky. Plodem je oříšek, který se u nás kdysi používal jako potravina.

Plavín štítnatý (Nymphoides peltata) – má srdčitě oválné plovoucí listy a kvete nálevkovitými žlutými květy po celé léto. K růstu mu stačí i nízká hladina vodního sloupce, při vhodných podmínkách se ale až přespříliš rozrůstá.

Voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae) – vytrvalá rostlina s oválnými u báze srdčitými listy. Květy jsou bílé se žlutým středem.

Řezan pilolistý (Stratiotes aloides) – vytváří růžici tuhých pilovitých listů podobných bromeliovitým rostlinám. Zpočátku je kořenující, při květu volně plovoucí. Květy se nám ukazují jen zřídka a to od května do září. Na podzim klesá ke dnu a na jaře opět vyplave.

Stulík žlutý (Nuphar lutea) – vytrvalá rostlina s široce eliptickými listy. Kvete v červnu až srpnu a to vcelku velkými ozdobnými žlutými květy.

Leknín bílý (Nymphaea alba) –  jedny z nejkrásnějších plovoucích rostlin. Vyznačuje se velkými nezaměnitelnými bílými květy. K dostání je nepřeberné množství jeho kultivarů. Opatrně však s jejich výsadbou, aby zcela nezastínily vodní plochu a tím i vodní rostliny pod hladinou. Množí se buď dělením v dubnu nebo semeny, která po uzrání přezimují ve vodě. Na jaře se pak vysévají do nádob, které se umístí v mělkých nádržích. Ve druhém roce se sazenice sázejí na dno jezírka.

3)      Mokřadní rostliny snášející zaplavení (okrajová, litorální zóna)

Šípatka střelolistá (Sagittaria sagittifolia) – vodní a bažinná vytrvalá rostlina s charakteristickým  ostře šípovitým tvarem listů. Kvete bíle od června do srpna.

Žábník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica) – vytrvalá rostlina s kopinatými až oválnými žebernatými listy a s bílými, na bázi žlutavými, květy. Ty jsou uspořádány v mohutných přeslenitých latách. Hojně se rozrůstá.

Rozrazil drchničkový (Veronica anagallis-aquatica) – vytrvalý mokřadní rozrazil, jež může dorůstat do 120 cm. Kvete světle modře od května do října.

Rozrazil potoční (Veronica beccabunga) – vytrvalá bylina s výrazně dužnatou lodyhou. Je poléhavá a tvoří husté porosty. Květy jsou tmavě modré a ukazují se nám v květnu a srpnu.

Blatouch bahenní (Caltha palustris) – všem jistě dobře známá vytrvalá poléhavá rostlina s kožovitými oválnými listy a výraznými žlutými květy.

Ďáblík bahenní (Calla palustris) – plazivá rostlina vhodná k zakrytí okrajů nádrží. Má srdčité lesklé listy a počátkem léta tvoří bílé květy.

Šmel okoličnatý (Butomus umbellatus) – patří k nejkrásnějším vodním rostlinám, listy jsou dlouhé čárkovité. Může být až 150 cm vysoká. Celé léto kvete růžovými květy.

Bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora) – vytrvalá bylina s křižmostojnými nebo přeslenitými listy. Žluté květy jsou uspořádány v hustých hroznech.

Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) – poléhavá rostlina s plazivým oddenkem, která se může použít k zakrytí okrajů nádrže. Kvete bíle nebo bílo-růžově začátkem léta.

Kosatec žlutý (Iris pseudacorus) – vytrvalá statná rostlina (do 150 cm) s dlouhými mečovitými listy a nepřehlédnutelnými žlutými květy. Kvete od května do června.

Orobinec (Typha spp.) – vysoké ozdobné rostliny s charakteristickým doutníkovitým květenstvím (palice). K zahradním jezírkům se většinou doporučují Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), Orobinec širokolistý (Typha latifolia)  a Orobinec nejmenší (Typha minima)

Prustka vodní (Hippuris vulgaris) – vytrvalá atraktivní bylina s přeslenitými listy. Květy jsou drobné, zelené, nenápadné.

4)      Rostliny vlhkých, podmáčených stanovišť (periodicky přeplavovaná zóna okraje jezírka)

Tužebník jilmový (Fillipendula ulmaria) – vytrvalá vysoká bylina s přetrhovaně lichozpeřenými listy a bílými vonnými květy uspořádanými v hustých vrcholících. Je to léčivka používaná hlavně proti nachlazení a ke snižování horečky.

Kyprej vrbice (Lythrum salicaria) – vytrvalá fialově kvetoucí nepřehlédnutelná rostlina. Květy na dlouhých klasech se nám ukazují od červan do září.

Máta vodní (Mentha aquatica) – rostlina charakteristická vysokým obsahem siličných látek, díky kterým nám mimo okrasu může dobře posloužit např. v kuchyni. Kvete drobnými růžovofialovými kvítky uspořádanými do bohatých lichopřeslenů.

Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) – až dvoumetrová tráva s tmavě zelenými listy. Lata je úzce podlouhlá, laločnatá často načervenalá, zřetelně větvená, větévky až 5 cm dlouhé, drsné, za květu rozestálé.

Kostřava obrovská (Festuca gigantea) – vysoká tráva vyznačující se lesklými tmavě zelenými listy. Květní laty jsou velké 30 cm, velmi řídké, postranní větévky jsou při odkvětu hodně svěšené k zemi. Listy se na podzim zatahují.

Pomněnka bahenní (Myosotis palustris) – vytrvalá bylina s nebesky modrými květy se žlutě zabarveným středem složenými v mnohokvětých vijanech.

Ostřice (Carex spp.) – existuje docela velké množství našich původních mokřadních ostřic, které by se u vašeho jezírka výborně vyjímaly. Jako příklad uvádím tyto druhy: Ostřice nedošáchor (Carex pseudocyperus) , O. bažinná (C. limosa) , O. štíhlá (C. acuta) , O. ostrá (C. acutiformis), O. obecná (C. nigra), O. měchýřkatá (C. vesicaria), O. zobánkatá (C. rostrata).

Sítina (Juncus spp.) – sítin je u nás také větší množství. K jezírku se určitě hodí Sítina rozkladitá (Juncus effusus), S. klubkatá (J. conglomeratus), S. kostrbatá (J. squarrosus) nebo S. článkovaná (J. articulatus).

Pokud budete chtít snadno a levně některé z těchto rostlin získat, stačí se domluvit s někým , do již jezírko má. Většina z nich se totiž značně rozrůstá a ona osoba vám je určitě ráda poskytne. Více »

Ti z Vás, kteří nestihli živé vysílání pořadu Čajovna Českého rozhlasu Vltava, ve kterém hovořil Lukáš Koucký o projetu Pusťme si domů dešťovou vodu, mají nyní šanci si ho poslechnout ze záznamu.

Co to vlastně je kořenová čistírna?

Je to čistírna odpadních vod na principu přirozeného čištění, tak jako je tomu v přírodě. Hlavní roli zde hrají vodní rostliny, na jejichž kořenech se vyskytují anaerobní bakterie, které „požírají“ nečistoty (představují pro ně živiny).

KČOV se pyšní řadou nepopiratelných výhod: jsou nezávislé na přívodu elektřiny, nepůsobí v krajině rušivě, nezapáchají a nelíhnou se v nich komáři, provoz je nehlučný, nepotřebují speciální údržbu, pracují celoročně a fungují i při nepravidelné zátěži.

Pokud jste se rozhodli pro pořízení kořenové čističky, jste pravděpodobně ekologicky smýšlející člověk, kterého mrzí, že pečlivě filtrovanou a chemicky čištěnou vodu pouhým opláchnutím rukou nebo zeleniny přemění ve špinavou, nebo jste rozumný zahrádkář. Pak vám dochází, že tímto krokem přicházíte o vodu, kterou byste mohli bez problémů zalévat vaši zahradu a díky tomu ušetřit spoustu peněz.

Než se definitivně rozhodnete, měli byste se zamyslet nad tím, co od svojí KČOV vlastně očekáváte:

Jakou vodu byste chtěli čistit a napojit na KČOV?

pouze šedou vodu = odpadní voda z domácnosti, konkrétně z umyvadel, dřezů, vany, sprchy, myčky a pračky. (Tato voda obsahuje samozřejmě i mýdla a čisticí prostředky. Je tedy dobré vynechat různé těžké chemikálie, bělidla a rozpouštědla která jsou pro rostliny a zvířata škodlivá (i pro nás) a nahradit je ekologickými čistícími prostředky, kterých je už dostatek na trhu pro všechny účely – stačí trochu hledat na internetu nebo v prodejnách zdravé výživy. Jsou biologicky  rozložitelné a poslouží jako hnojivo. Jsou velmi efektivní, zdravé pro pokožku a cenově srovnatelné s těmi škodlivými.)

šedou i černou vodu  = navíc voda z toalety. Černá voda z toalety může jít do kořenové čističky také, ale měla by před tím projít odkalovací jímkou a tříkomorovým septikem. Pokud se vám nepříčí představa záchodu bez splachování lze tento problém vyřešit instalací kompostovací toalety.

Jak intenzivně budete chtít kčov využívat?

celoročně – kořenovky se většinou navrhují pro celoroční provoz, jejich zimní účinnost je překvapivě dobrá, i když rostliny nerostou

celoročně s vyjímkou zimního odbobí – vyřešit přepojování mezi kořenovkou a kanalizací (třeba na zimní a letní provoz), když nemáte speciální přepínací (rozdělovací) rozdvojku. Všechny odpady šedé vody z domu (umyvadlo, dřez, sprcha, vana, pračka atp.) lze svést do jedné trubky a o něco níže pomocí kusu kvalitní ohebné trubky (tzv. husího krku) přepojovat mezi trubkou vedoucí na zahradu a druhou (tou původní) do kanalizace. Proveďte toto napojení co nejvýše kvůli samospádu. Je nutné použít kvalitní převlečné svorky, aby se ohebná trubka za provozu neuvolnila. Hrdlo momentálně nepoužívaného vývodu nezapomeňte ucpat, většinou stačí překrýt kusem igelitu upevněného gumičkou.

Máte na KČOV na svém pozemku dostatek místa?

Pokud plánujete realizaci KČOV k rodinnému domku můžete i s rezervou počítat přibližně 5 m2 na osobu. Pro čtyřčlennou rodinu tedy přibližně 20 m². Zvolíte-li propracovanější variantu čističky, budete potřebovat méně prostoru.

Důležitým předpokladem čističky je její umístění v terénu vzhledem k domu.

Měla by být pod úrovní domu, tak aby do ní voda vtékala samospádem. Vyčištěná voda by poté měla přetékat do rybníčku nebo zásaku. Není – li pozemek přirozeně svažitý, je dlouhodobě výhodnější terén trochu upravit. Pozemek by měl mít jen malý sklon, neměl by být silně zastíněný ani bažinatý.

Náklady na provoz

Cena KČOV včetně předčištění se pohybuje v širokém rozmezí od 5 – 25 000 Kč na připojeného obyvatele. Průměrné investiční náklady však dosahují 10 000 Kč. Další provoz je levný, většinou o 2/3 levnější než standardní čističky.

Je pro stavbu KČOV nutné stavební povolení?

Stavba kořenové čističky je stavba vodního díla, musí tedy projít procesem stavebního povolování: na stavebním úřadě, odboru životního prostředí. Je – li v rámci projektu novostavby – schvalování proběhne v rámci stavebního řízení. Dále je nutné Povolení na vypouštění odpadních vod.

V této chvíli tedy víte, co od svojí kořenové čističky budete očekávat, v jaké míře a jak intenzivně ji budete využívat a jestli si ji na svém pozemku můžete vzhledem k jeho výměře a parametrům vůbec dovolit.

A jak si tedy takovou čističku vyrobit?

Kořenová čistička je tvořena mělkým rybníčkem vystlaným svařenou kvalitní jezírkovou folií nebo folií (lepší než PVC je folie polyolefinová, tloušťka nejméně 1mm). Tento rybníček je vyplněný oblázky a štěrkem, pokrytý mulčem nebo půdou a osázený bahenními a vodními rostlinami.

Hloubka rybníčku by měla být od 30 do 75 cm v závislosti na plánovaném typu rostlin. Různé druhy koření do různých hloubek (30cm orobinec, 60cm rákos, 75cm skřípina). Hloubka vody v ní se dá regulovat jednoduchým přepouštěcím systémem, např. otočná trubka v regulační nádržce nebo špunty v různých výškách. Ideální je, když čističku občas na chvilku úplně vypustíte vytáhnutím hladinu vyrovnávající trubky nebo nejnižšího špuntu; rostlinám to dělá dobře a zakoření hlouběji. Také by měla být umístěna na plném slunci, pro maximální růst a výkon rostlin. Propojíte-li jí s přírodním rybníčkem (vodní biotop dodá celé zahradě další rozměr a osobité kouzlo). Dobrý pocit, že mytím nádobí nebo sprchováním prospíváte zahradě, vás už bude provázet po zbytek života.

Správný výběr rostlin je velmi důležitý. Naprosto nepostradatelné k tomuto účelu jsou například orobince, chrastice rákosovitá, skřípinec jezerní, kosatec žlutý atd. Tyto rostliny jsou schopny dodávat kyslík do svých dutých kořenů, což umožňuje život bakteriím. Bez nich by čistička nefungovala. Mikroorganismy rozkládají částice odpadu ve vodě na živiny, které jsou spotřebovávány bahenními rostlinami. Kyslík přiváděný kořeny do vody je důležitý pro odbourávání organického uhlíku a organického dusíku. I odbourávání fosforu je jednodušší u vegetačních čistíren než u technologických, protože rostliny využívají fosfor k růstu nadzemní části rostlin.

Nejčastěji využívané rostliny kořenových čističek a jejich základní charakteristika:

Rákos obecný (Phragmites australis)

Jedná se o trávu dorůstající do výšky kolem čtyř metrů. Do země zakořeňuje mohutným a dlouhým oddenkem do hloubky 70 cm i hlouběji. Rákos se velice dobře rozmnožuje vegetativně pomocí oddenků. Je velmi tolerantní vůči výkyvům pH a dobře snáší i vyšší hodnoty znečištění jak BSK5, tak dusíku. Kvete v srpnu až září.

Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)

Jde o vysokou trávu, jejíž kořenový systém nedorůstá do větší hloubky než 20 – 30 cm. Kořenový systém je mohutný a vegetativně se množí výhony i oddenky. Stejně jako rákos snáší vyšší koncentraci znečištění a promrzání. Méně tolerantní je vůči většímu výkyvu pH (ideální je 6,1 – 7,5). Nejlépe se jí daří v nížinách a pahorkatinách.

Zblochan vodní (Glyceria maxima)

Další z hojně rostoucích močálových, vysokých trav. V našich podmínkách dorůstá až tří metrů. Kořeny neprorůstají do takové hloubky jako například u rákosu. Zakořeňuje jen mělce, podobně jako chrastice. Má dlouhé vegetač ní období. Kvete hlavně v létě, tedy od června do srpna. Květy tvoří krásnou, ozdobnou, bohatou latu. Ideálně poroste v nížinách a nízkých pahorkatinách. Snáší dobře zaplavení až do výšky padesát centimetrů.

Orobinec širokolistý (Typha latifolia)

Další ze statných rostlin vysokých až 4 m. Zakořeňuje mělce 30 – 40 cm. Má silné oddenky, velice rychle se množí. Jedná se o rostlinu, která snadno vytlačí jiné druhy. Je ideální pro čištění velmi kyselé vody s pH i kolem 2. Snese i pH 10. Jedná se o rostlinu tolerantní nejen k vysokým a nízkým hodnotám pH ale i k vysoké koncentraci znečištění. Má ráda půdu s velkým množstvím živin. Kvete v létě – červenec až srpen. Typický hnědý „doutník“ orobinců je v této době u vodních ploch a bažin nepřehlédnutelný.

Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)

Jedna z krásných, pro KČOV často využívaných, bahenních, dekorativních rostlin. Kosatec žlutý je statnou rostlinu dorůstající až 120 cm. Její krásný velký žlutý květ můžeme obdivovat v květnu až červenci. Má ráda vodu a bahnitou půdu s větším množstvím živin (dusíku a fosforu), proto je vhodná jako dekorativní rostlina do kořenových čistíren. Potřebuje alespoň občasné zaplavení půdy vodou. Patří mezi jedovaté rostliny, přesto byl dříve hojně využíván v lidovém léčitelství.

Blatouch bahenní (Caltha palustris)

Další z pěkných dekorativních rostlin vhodných na okraj KČOV. Dorůstá většinou do výšky pouhých 40 cm. Může ale dorůst i více. Výška je značně proměnlivá. Kdybychom ji dali doprostřed mezi vysoké porosty, neměla by dostatek světla a nebyla by vidět. Kochat jejím výrazně žlutým květem se můžeme od května do června. Dekorativní jsou ale i její tmavě zelené na okraji jemně pilovité listy. Jde o jedovatou rostlin používanou i v lidovém léčitelství. Má ráda polostín. Snese i podnebí ve vyšších n.m.

Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)

Víceletá bíle kvetoucí dekorativní rostlina dorůstající 60 až 200 centimetrů. Kvete bílými po mandlích vonícími květy v květnu až červnu. Dekorativně působí i jeho pilovité listy. Vyžaduje vlhké jílovité až hlinité půdy. Možno ji použít i ve vyšších nadmořských výškách. Používá se i jako bylinka na léčení některých neduhů. Zajímavostí je, že právě z této rostliny se dříve získávala kyselina acetylsalicylová, čili aspirin.

Do dočišťovacích rybníčků lze použít například lekníny, na břehy třeba vrby nebo další stromy, které rostou na březích vodních ploch a vodotečí (řeky, potoky)

Pokud již máte svoji KČOV, je jistě dobré vědět, jak je třeba se o ni starat:

Základem pro správnou funkci KČOV je alespoň 1 x ročně na jaře sklidit a zkompostovat staré výhonky trav (jejich biomasu)

Ideální je, když čističku třeba jednou za měsíc na chvilku úplně vypustíte vytáhnutím hladinu vyrovnávající trubky; rostlinám to dělá dobře a zakoření hlouběji.

Pravidelně se dělají rozbory (2x ročně), sledují se tři závazné parametry, které určuje nařízení vlády 229/2007Sb. Účinnost KČOV plně postačuje uvedené právní normě

V rozmezí 7 – 15 let je třeba výměna štěrku (kořeny rostlin jej prorostou a znemožní potřebný průchod vody)

Dotace

KČOV řeší v podstatě okamžitě problém splaškové vody. A nezatěžuje prostředí. Součástí je navíc mokřad, který přispívá k vhodné vodní klimatické bilanci místa. Zadržuje vodu, zvlhčuje ovzduší. Vládní reforma venkova doporučuje vracení mokřadů do přírody. V evropském programu pro rozvoj venkova je možno čerpat dotace na tyto investice.

Užitečné odkazy a zdroje

http://www.rybnikar.cz/korenova-cistirna-odpadnich-vod/

http://cistirna.hyperlink.cz/

http://loskutak.nova.cz/clanek/naradi/korenova-cisticka.html

http://www.rodovystatek.cz/ekotoalety.htm

http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=663

http://www.cisticka.info/?p=32

Kontakty na projektanty kořenových čistíren: Více »

Dvěma školám z každého kraje byl rozeslán dotazník zabývající se klimatem, vodním režimem krajiny a využitím dešťové vody. Nyní se mohou školy do aktivity samy zapojit. K čemu je to dobré?

  • pomohou nám prostřednictvím dotazníku získat informace pro naši další práci
  • mohou zdarma využívat poradenství, které poskytují naši regionální poradci
  • získají možnost se zdarma zúčastnit dvoudenní exkurze do Berlína, kde uvidí mnoho příkladů dobré praxe

K využití těchto možností ale dotazník rozhodně nezavazuje! Zajímá nás i názor škol, které tato problematika nezajímá.

Ke stažení:

Průvodní dopis (pdf)

Dotazník (doc)


Projekt je financován za podpory Státního fondu životního prosředí České republiky a Ministerstva životního prostředí České republiky.
sfzp_h_cmyk_smalllogo_mzp_rgb_300dpi_small


V pátek, 1. října 2010 od 15 hodin se v parku Parukářka konal Fajn den, pořádaný Še3silem, platformou pro spolupráci občanského sektoru v Praze. Součástí Fajn dne bylo divadlo, muzika, tvořivé dílny, hry pro děti i dospělé, informace o neziskových organizacích Prahy 3, žonglování, fireshow, kozy, gastronomické lahůdky a mnohé další.

Naše ekocentrum u svého stánku představilo projekt „Pusťme si domů dešťovou vodu“.

Pracovníci organizace informovali návštěvníky o klimatické změně a o tom, jak klimatická změna souvisí právě s dešťovou vodou a jak ji může každý z nás ovlivnit. Pokusili jsme se upozornit na to, jak lze umožnit dešťové vodě plnit svoji přirozenou funkci v krajině, ale i jak ji využit v domácnosti a šetřit přírodu i rodinný rozpočet. Pro děti všech věkových kategorií jsme si připravili poučné a zábavné hry na téma vody v krajině a klimatu. Hrály se zejména tyto hry:

– Termosnímky Prahy
– Retenční schopnost krajiny
– Využití dešťové vody v domácnosti
– Propustné povrchy namísto nepropustných

– Faktory ovlivňující klima – zeměpisná šířka a oceánské proudy

Dospělí se mohli informovat se o možnostech nakládání s dešťovou vodou. Akce probíhala mezi 15 a 19 hodinou a u našeho stánku se vystřídalo také asi 50 dětí. Celková účast byla asi 150 osob.


Projekt je financován za podpory Státního fondu životního prosředí České republiky a Ministerstva životního prostředí České republiky.
sfzp_h_cmyk_smalllogo_mzp_rgb_300dpi_small


V pátek, 1. října 2010 od 15 hodin v parku Parukářka pořádá Še3sil, platforma pro spolupráci občanského sektoru v Praze, Fajn den.

Těšit se můžete zejména na divadlo, muziku, tvořivé dílny, hry pro děti i dospělé, informace o neziskových organizacích Prahy 3, žonglování, fireshow, kozy, gastronomické lahůdky a mnohé jiného.

Vstup na akci je zdarma.


Ke stažení:

Leták – pozvánka na Fajn den (pdf) Více »

Letní preškavské slavnosti se konaly v sobotu 24. 7. v Horním Prysku v Severních Čechách. Akce proběhla bohužel za nepříliš letního počasí a dešťové vody bylo tentokrát trochu moc. Přesto jsme zde po celý den informovali jak děti tak i dospělé o tématech s dešťovou vodou souvisejících.
Špatné počasí se bohužel podepsalo i na účasti. Navzdory masivní plakátové kampani v širokém okolí a pozvánkám na internetu se počasím nenechalo odradit pouze cca 150 návštěvníků. Nicméně velká část z nich projevila zájem o stánek našeho projektu.  Zde měly děti možnost si zahrát několik her zaměřených na téma vody a klimatu. Regionální poradce zde po celý den prováděl konzultace, informoval o projektu a distribuoval informační leták.
Více »

V těchto dnech byl pěti obcím z každého kraje (v Praze pěti městským částem) doručen dotazník zabývající se jejich postojem k nakládání s dešťovou vodou. Na základě vyplněných dotazníků budeme následně obcím, které o aktivitu projeví zájem, poskytovat poradenství. Současně bude mít několik zástupců obcí možnost se zúčastnit dvoudenní exkurze za úspěšnými projekty do Berlína. Obdobnou aktivitu plánujeme i pro školy. Obce i školy z celé republiky se mohou do této aktivity rovněž samy přihlásit.

Ke stažení:

Průvodní dopis

Dotazník (pdf)

Dotazník (doc)


Projekt je financován za podpory Státního fondu životního prosředí České republiky a Ministerstva životního prostředí České republiky.
sfzp_h_cmyk_smalllogo_mzp_rgb_300dpi_small


Více »

Projekt „Pusťme si domů dešťovou vodu“ si klade za cíl informovat veřejnost (s důrazem na cílové skupiny domácností, dětí a mládeže a zástupců škol a obcí) o problémech klimatické změny především v souvislosti s vodním režimem krajiny. Více »

Zveme Vás na Letní preškavské slavnosti do Horního Prysku v severních Čechách.
V rámci bohatého programu se můžete těšich na poučné a zábavné hry pro děti na téma vody v krajině a klimatu. Na akci bude rovněž přítomen regionální poradce, který bude informovat návštěvníky o možnostech nakládání s dešťovou vodou.


Projekt je financován za podpory Státního fondu životního prosředí České republiky a Ministerstva životního prostředí České republiky.
sfzp_h_cmyk_smalllogo_mzp_rgb_300dpi_small


Co je to klimatická změna?

Klimatická změna je charakterizována střídáním sucha a záplav, vichřicemi, přívalovými srážkami, zvyšováním průměrných teplot a nárůstem extrémů teplot. Typické jsou náhlé změny počasí. Zřejmé je ubývání ledovců, zejména horských. Na kontinentech ubývá vody, snižují se letní průtoky v řekách. (Zpravodaj Ekozemědělci přírodě 5/2009)

Jak voda stabilizuje klima?

Výpar vody dokáže eliminovat teplotní extrémy v časovém i prostorovém měřítku. Odpařující se voda krajinu ve dne výrazně ochlazuje (měrné skupenské teplo vypařování vody při normálním tlaku a teplotě 25 °C je 2243,7 kJ/kg) a akumulované teplo opět uvolňuje v noci. Vodní pára se může snadno dostávat z teplejších do chladnějších míst (v horizontálním i vertikálním směru), kde dochází k její kondenzaci a teplo se uvolňuje. Tím je do značné míry omezen výskyt vichřic a dalších extrémních jevů, které vznikají díky rozdílům teplot v prostředí.

Příkon slunečního záření za letní den je asi 7 kWh/m2. Výpar vody, ke kterému značnou měrou přispívá evapo­transpirace rostlin, představuje až 23% spotřeby sluneční energie, která by se jinak přeměnila v teplo. Pokles evapo­transpirace o 1 l/m2 (700 Wh) za den navodí tok zjevného tepla přibližně 40x vyšší (70 W), nežli je efekt skleníkových plynů (radiační zesílení). Například pokles evapotranspirace za jediný den o 1 mm na území České republiky (79 000 km2) způsobí uvolnění množství zjev­ného tepla, které je srovnatelné s celoroční produkcí elektrické energie ve všech elektrárnách v ČR (60 00 GWh). Při odvodňování půdy navíc dochází k rozkladu organických látek, čímž dochází k dalšímu uvolňování energie. Rozdíl v teplotě dostatečně zavlažené zeleně a odvodněného prostředí, např. vydlážděného náměstí lze snadno ověřit termovizní kamerou, na větších plochách snímky z družice.

Malý vodní cyklus

Malý vodní cyklus je uzavřený koloběh, při kterém voda vypařená z pevniny spadne v podobě srážek na tu samou pevninu (podobně funguje i nad mořem). Navzdory svému názvu má malý vodní cyklus na svědomí většinu srážek dopadající na pevninu. Pokud dochází k zvyšování odtoku z území, ubývá množství vody, která se vypaří a vrací se do malého vodního cyklu. Tím následně ubývají celkové srážky a narušuje se tepelný i vodní režim krajiny.

Většina dešťové vody dopadající na stále se rozšiřující zastavěné území je odvedena dešťovou kanalizací do řek a dále pryč z pevniny. Tím dochází k destrukci malého vodního cyklu. Namísto pravidelných menších srážek pak můžeme pozorovat dlouhá období sucha a následující přívalové deště (srážky přicházející z oceánu, velký vodní cyklus). To má za následek erozi půdy, pokles hladiny spodní vody a poškození vegetace, což v důsledku opět vede k destabilizaci klimatu. Naopak trvale dostatečně vodou zásobená vegetace může ovlivňovat i další faktory podílející se na klimatické změně. Příkladem může být snižování obsahu CO2 v atmosféře během fotosyntézy.

Výše zmíněné údaje i schéma pochází z knihy „Voda pre ozdravenie klímy – Nová vodná paradigma“, která v roce 2009 získala Čestné uznání ministra životního prostředí ČR a z článku Význam vegetace a vody pro zmírňování klimatické změny (Zpravodaj Ekozemědělci přírodě 5/2009) RNDr. Jana Pokorného, CSc., který v roce 2009 dostal Cenu ministra životního prostředí za celoživotní práci pro životní prostředí. Více »

Jedna z prvních akcí projektu „Pusťme si domů dešťovou vodu“ proběhla v úterý 1. 6. 2010 v rámci dne Dětí v Ekotechnickém muzeu na Praze 6. Hlavním cílem této akce bylo informovat děti i dospělé atraktivní formou o problémech klimatické změny a o ostatních tématech souvisejících s dešťovou vodou.
Program sestával z 5 interaktivních ekovýchovných her pro děti:
– Malý a velký vodní cyklus
– Termosnímky Prahy
– Retenční schopnost krajiny
– Využití dešťové vody v domácnosti
– Propustné povrchy namísto nepropustných
Akce probíhala mezi 10. a 18. hodinou. Zúčastnilo se jí asi 150 dětí z okolních základních a mateřských škol a okolo 100 rodin s dětmi v odpoledních hodinách.

V úterý 1. 6. proběhla ve Stromovce akce „Mezi stromy“. Na programu jsme se podíleli několika stanovišti zaměřenými na hospodaření s dešťovou vodou.
Při hře „odvodnění měst“ měly děti možnost dozvědět se o různých površích ve městech (tráva, plech, tašky atp.), co se děje s energií, která na ně dopadá ve formě slunečního záření. Hra založená na oceánských proudech školáky rozhodně rozproudila. Úkolem dětí bylo pohybovat se na mapě světa dle instrukcí lektora, který využíval a dále prohluboval znalosti dětí, např. ty o podnebných pásmech. Třetí hra se týkala významu zeleně ve městech, o kterém se děti více dozvěděly při skládání netradičního puzzle. V dopoledních hodinách se našeho programu zúčastnilo asi 10 základních škol, v hodinách odpoledních se u našeho stánku zastavovaly neorganizované skupinky, převážně děti s rodiči (celkem asi 50 rodin). Zatímco byly děti zaměstnány hrami, diskutovali jsme s rodiči na téma dešťové vody a informovali je o možnostech jejího využití v domácnosti. O tom, že náš program měl úspěch, svědčil i fakt, že mnohé děti přicházely podruhé předvést nám znalosti nabyté při minulé návštěvě.
Více »

Dne 21. 6. jsme uspořádali školení, na kterém měli nejen naši regionální poradci, ale i další pracovníci projektu „Pusťme si domů dešťovou vodu“ možnost si zvýšit svoji kvalifikaci.

Velmi přínosná byla zejména přednáška dvou odborníků. Prvním z nich byl Ing. David Stránský, Ph.D. z Laboratoře ekologických rizik městského odvodnění ČVUT, který se zabývá městskou hydrologií. Druhým přednášejícím byl Ing. Jiří Vítek ze společnosti JV PROJEKT VH s.r.o., která se zabývá vodohospodářskými stavbami. Probíralo se zejména téma hospodaření s dešťovou vodou s důrazem na zasakování, jeho výhody i rizika.

Více »

Older Posts »
Poslední aktualizace: 15. 9. 2017