Ekologická výchova a osvěta

V září proběhly první tři realizace programu Stavitelé města I. Žákům i učitelům se program velmi líbil. Největší úspěch sklízí simulační desková hra, akční pohybová hra na katastrofy a procházka po okolí školy, ve které žáci plánují možná adaptační opatření.
 
V září byl také spuštěn nový web adaptačních projektů.
 
O adaptačních projektech také vyšel článek v Pražské EVVOluci (str. 33).

V minulém měsíci a půl jsme spolupracovali na projektu Českého rozhlasu Hra o vodu.  Pětidílný  seriál byl úvodem k rozhlasovému Týdnu o vodě, který se vysílá na několika stanicích Českého rozhlasu v týdnu od 19. 6. 2017.

Naše role v projektu byla poradit konkrétní pražské domácnosti, jak dosáhnout bez snížení komfortu a hygienických standardů úspory vody.

V květnu tak začala příjemná  spolupráce s rodinou Balcarových z pražského Chodova.

Balcarovi jsou pětičlenná rodina a mile nás překvapili tím, že s vodou nakládají velmi odpovědně. Jejich spotřeba vody se při naší první návštěvě pohybovala poměrně hluboko pod pražským průměrem. O to větší výzvou bylo pokusit se dalších pár litrů z již tak nízké spotřeby ušetřit.

Při první návštěvě jsme pečlivě změřili stavy vodoměrů a průtok jednotlivými armaturami a vyzpovídali rodinu jak vodu využívají.

Na druhou návštěvu jsme přinesli návrh možných opatření, kde a jak vodu ušetřit. Samozřejmě, ne všechna navrhovaná technická opatření byla pro rodinu přijatelná či technicky řešitelná.

Balcarovi odmítli využití šedé vody pro splachování,  tedy splachování vodou z vany – manipulace s kyblíkem by byla zejména pro nejmladší členy domácnosti velmi obtížná. Z časových i finančních důvodů nemohla být realizována ani výměna toalety za model vybavený dvoučinným splachovačem.

Přijata však byla některá režimová opatření, zejména zkrácení doby průtoku vody při sprchování a přinejmenším dvě mladší děti se pochlubily, že nenechávají při čištění zubů vodu protékat.

Balcarovým jsme nabídli i několik drobných technických opatření – do kuchyňského dřezu a do umyvadla v koupelně jsme nainstalovali perlátory. Ty omezí průtok vody na přibližně polovinu. Takováto úspora se projeví zejména při umývání rukou a domývání nádobí pod tekoucí vodou. Rovněž jsme nainstalovali úspornou sprchovou hlavici, která ušetří oproti té původní asi 60 % vody.

A jak to celé dopadlo?

S většinou opatření se Balcarovi velmi rychle sžili. Dokonce neplánovaně přidali další úsporné opatření – pořídili si novou myčku, protože ta jejich se neopravitelně rozbila. Neméně důležité bylo, jak potvrdila paní Balcarová, že na úspory mělo vliv i to, že se rodina vědomě chovala k vodě odpovědněji, k čemuž jednoduchá technická opatření významně napomohla.

Rodina v krátkém období 14 dnů ušetřila přibližně 40 litrů vody denně. Při poměru ušetřené teplé a studené vody to znamená, že náklady na technická opatření se zaplatí za necelý půlrok.

Pokud by všichni obyvatelé ČR žijící v bytových domech ušetřili stejně jako Balcarovi, nespotřebovalo by se 17 milionů m3 pitné vody, což odpovídá produkci úpravny vody Želivka za 2,5 měsíce.

Jsme moc rádi, že se výsledky projektu Poraďme se o šetrné spotřebě uplatňují v praxi.

Autor článku: Agentura Koniklec

Poslechněte si jednotlivé díly Hry o vodu

Úvodní díl (pondělí 12. 6.) – Vodou nejčastěji plýtvají děti

Druhý díl (úterý 13. 6.) – Jak ušetřit až padesát litrů vody denně? V domácnosti stačí změnit maličkosti

Třetí díl (střeba 14. 6.) – Chcete šetřit vodou? Dobře poslouží úsporná sprchová hlavice

Čtvrtý díl (čtvrtek 15. 6.) – Voda už neteče proudem, rodina ušetří díky perlátorům a sprchové hlavici

Závěr seriálu (pátek 16. 6.)

Zveme Vás na akci informující o mokřadu Na Beránku, která se uskuteční 22. června od 14 hodin do 18 hodin. Vítány jsou školy, rodiny s dětmi i široká veřejnost.

Mokřad Na Beránku – pozvánka (pdf)

Zachraňte mokřad Na Beránku (pdf)

 

Ekocentrum Koniklec za finanční podpory MČ Prahy 4 na jaře roku 2017 připravilo projekt Děti pěvcům – pěvci dětem. Projekt je na celý školní den a děti během něho smontují ptačí budky, dozví se zajímavosti o ptácích a nakonec asistují při vyvěšování budek.

Dne 2. a 5. 5. jsme s naším projektem navštívili naši známou základní školu Jeremenkova – už jsme zde totiž minulý rok na podzim instalovali budky pro rorýse během projektu Rorýsové do škol, který také podpořila MČ Praha 4.

První dvě vyučovací hodiny děti montovaly budky. Měly k dispozici „stavebnici“ sýkorníku nebo špačníku, vruty, obrtlík, šroubováky, návod a kolegu Františka s vrtačkou, když bylo potřeba něco dotáhnout. Děti byly ale moc šikovné a přílišnou pomoc nepotřebovaly. Po smontování budky natíraly barvou, aby byla budka odolnější proti dešti a vlhku.

Během toho, co na budkách zasychala barva, byla pro děti v přednáškové aule připravena prezentace o tom, kdo všechno může v budkách bydlet a jak ji správně pověsit na strom a také o tom, jací zajímaví ptáci v Praze žijí. Děti se též naučily rozeznávat hlasy ptáků během kvízu.

A poté se šlo ven – do parčíku před školou a na školní zahradu. Děti pomáhaly Františkovi budky věšet, samozřejmě jen ze země, František se na žebříku jistil popruhy. V okolí bylo vyvěšeno celkem 15 budek. Letos se v nich již ptáci zabydlet nestihnou, ale příští rok můžeme čekat spoustu nových ptačích obyvatel v okolí ZŠ Jeremenkova. Budeme držet palce.

Mgr. Tereza Součková, místopředsedkyně 01/71 ZO ČSOP Koniklec

V rámci projektu PSV III se v dubnu konaly dva semináře na téma Hospodaření s dešťovou vodou. 18. dubna 2017 v Táboře a 27. dubna 2017 v Holešově. Oba semináře se konaly na magistrátě a nad oběma semináři převzal záštitu starosta města. Seminářů se zúčastnilo cca 50 osob. Přednášel ing. Vítek, Bareš a Stránský. Hodnocení účastníků bylo kladné.

U obce Vidim na Kokořínsku v sobotu 27. května odstartuje již 7. ročník duatlonového závodu (kolo-běh) Kokořínskem cestou necestou, neboli KOKO RACE 2017. Akce vhodná pro celou rodinu se koná v krásném prostředí CHKO Kokořínsko. Výtěžek půjde na pomoc ohroženým dětem. Záštitu nad závodem převzal starosta města Mělník, MVDr. Ctirad Mikeš.

Akce je vhodná pro celou rodinu, účast je otevřena všem věkovým kategoriím. Start v 11 hod odpálí duatlon pro dospělé (běh na 9 km a cyklistická trasa v délce 16 km), který mohou podniknout sami či ve štafetě v páru. Možná je také kategorie samostatného běhu. Ve 14 hod odstartuje dětský běžecký závod Kokořínek.

Sportovní klání bude i letos obohaceno o zajímavý program pro aktivní dospělé a rodiny s dětmi, který zajistí Agentura Wenku (např. nízký lanový park, chůdy, skákací boty pro dospělé, aj.).

Výtěžek závodu bude věnován Krizovému centru pro rodinu – neziskové organizaci Cestou necestou, z.ú. Ta pomáhá ohroženým dětem najít znovu šťastné dětství a domov, zaměřuje se na děti a jejich rodiny z Prahy a Středočeského kraje a poskytuje jim komplexní psychologické, terapeutické a sociální služby.

Díky Nadaci Divoké husy bude výtěžek zdvojnásoben až do výše 60 000 Kč.

Vítáni jsou všichni, kdo chtějí prožít příjemný den krajině pískovcových skal, zasportovat si s rodinou, s přáteli či kolegy a současně podpořit dobrou věc.

Více na webových stránkách akcefacebooku

Srdečně se na Vás těší

Honza, Kateřina, Eva, Matouš

a celý dobrovolnický tým KOKO RACE 2017

Hlavní město Praha pořádá ve druhé polovině dubna k oslavám svátku Dne Země 2017 informačně vzdělávací kampaň pro veřejnost zaměřenou na ochranu životního prostředí. Akce se uskuteční ve třech atraktivních přírodních lokalitách na území hl. m. Prahy v těchto dnech:

20. 4. 2017 – Obora Hvězda (prostranství před Letohrádkem Hvězda)

24. 4. 2017 – Letenské sady (u Letenského zámečku)

26. 4. 2017 – Riegrovy sady (za restaurantem Park Cafe)

Občané se budou moci v uvedených dnech vždy od 9:00 do 17:00 hodin seznámit na informačních stáncích nejen s chráněnými územími hlavního města, ale i s problematikou ochrany životního prostředí v Praze. Mohou zhlédnout barevnou velkoplošnou mapu „Praha a odpady“ s konkrétním uvedením sběrných dvorů, provozů na zpracování odpadů a kontaktů na ně a diskutovat o možnostech dalšího využívání vytříděných komodit. Nebude chybět ani vystavení příslušné svozové techniky a sběrných nádob. Na všechny bude čekat mnoho zajímavostí, informačních materiálů; pro děti vědomostní soutěže a hry pod vedením zkušených lektorů z Ekocentra Koniklec. Děti si budou moci ověřit své znalosti mimo jiné v rámci her „Kde se bere energie“, „Využívání dešťové vody v domácnosti“ nebo „Ekologická zátěž v číslech“, kde se dozvědí, jak velkou přinášejí jednotlivé dopravní prostředky ekologickou zátěž pro životní prostředí. I dospělí si mohou zasoutěžit a v rámci Mezinárodního roku k cestovnímu ruchu poznat a popsat památky ze seznamu UNESCO a správně je umístit na mapu ČR.

Bohatý program pro děti a dospělé připravil odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy ve spolupráci se společnostmi Pražské služby, a.s., EKO-KOM, a.s., kolektivní systémy (Asekol a.s, Elektrowin a.s., Ekolamp, s.r.o. a Ecobat, s.r.o.), Lesy hl. m. Prahy, Komwag, podnik čistoty a údržby města, a.s. a s městskými částmi Prahy 2, Praha 6 a Praha 7. Technické zázemí této třídenní kampaně pro veřejnost zajistí svozová společnost Pražské služby, a.s.

Více informací naleznete na Portálu životního prostředí hlavního města Prahy.

I v letošním roce probíhá projekt Ekocentra Koniklec Vodní škola. Projektu se letos účastní dvě školy a to ZŠ Jana Wericha z Prahy 6 a ZŠ Chvaly z Prahy 20. Pojďme se společně podívat na průběh projektu, který letos probíhá za finanční podpory hlavního města Prahy.

Úvodní školení pedagogů

skoleni_pedagogu_janawerichaPrvním krokem projektu bylo proškolení pedagogů ve vodní tématice. Školení pedagogů na obou školách proběhlo hned z kraje září 2016 v přípravném týdnu pro učitele. Školení vedl náš zkušený lektor Mgr. Milan Chroust, který též přednášel na semináři Letní škola KUS v ZO ČSOP Veronica v Hostětíně na téma Hospodaření s dešťovou vodou. Nejprve se učitelé dozvěděli podrobnosti o projektu, jeho průběh a cíle a pak se zaměřili na změny vodního režimu v krajině a ve městech, na globální změny klimatu a na to, jakým způsobem tyto změny zmírnit. Prezentaci použitá na školení na obou školách je ke stažení zde.

Výukové moduly

Od září až do prosince 2016 probíhaly na ZŠ Jana Wericha a na ZŠ Chvaly jednotlivé výukové moduly. Pro žáky jsme připravili tato témata:  Voda ve světě, Voda v krajině, Voda ve městě, Voda v domácnosti a Voda ve škole. V rámci každého modulu absolvovali žáci terénní exkurzi a vnitřní výukový program.

Terénní exkurze

Šesté třídy v rámci modulu Voda a svět navštívily Muzeum pražského vodárenství, které se nachází v objektu staré filtrace úpravny vody Podolí v Praze 4. Exkurzi měli žáci i s výkladem, který připravili zaměstnanci Pražských vodovodů a kanalizací.

Sedmé třídy v rámci modulu Voda a krajina navštívily zajímavou lokalitu PP Komořanské a modřanské tůně a absolvovaly zde terénní ekologický výukový program pod vedením lektorek Ekocentra Koniklec. Součástí terénního programu je i odchyt vodních bezobratlých, které si tak děti mohou zblízka prohlédnout, zakreslí si je do pracovního listu a poté je pustí zpět do vody.

Osmé třídy v rámci modulu Voda a město absolvovaly terénní exkurzi Příklady dobré a špatné praxe v Praze, které pro ně pro účely projektu připravil Mgr. Milan Chroust. Žáci se v rámci exkurze podívali do okolí školy, kde jim pan Chroust ukázal různá konstrukční řešení hospodaření s vodou ve městě. Při každé exkurzi navštívili žáci i zelenou střechu, kterou si tak mohli zblízka prohlédnout a dozvěděli se o jejich významu a o tom, jak zelené střechy fungují.

Deváté třídy se v rámci modulu Voda a domácnost podívaly do Ústřední čistírny odpadních vod v Praze na Císařském ostrově. Tento nevšední zážitek nám zprostředkovaly Pražské vodovody a kanalizace a žáci si tak mohli prohlédnout, jak ČOV funguje a poslechnout si poutavý výklad pana Lorence a jeho kolegů.

Vnitřní výukové programy

Poté, co žáci 2. stupně obou do projektu zapojených škol absolvovali terénní exkurze, následovaly v rámci jednotlivých modulů i vnitřní ekologické výukové programy na téma voda.

Pro žáky šestých tříd jsme připravili program Voda a svět aneb Velká objevná plavba, při kterém se žáci vžili do role mořeplavců a řešili problémy s vodou na některých kontinentech.

Sedmé třídy absolvovaly program Voda a krajina aneb Povodně, jak na ně?, při kterém se dozvěděly, jak je možné předcházet povodním. Samy si i vyzkoušely modelaci ideální „vodní“ krajiny a různých krajinotvorných opatření.

Osmé třídy si v rámci programu Voda a město aneb Vodní architekti vyzkoušely různé pokusy – například měření rozdílů teplot na zahřáté trávě a asfaltu či propustnost různých druhů materiálů.

Devátým třídám jsme připravily program Voda a domácnost aneb Počítáme s vodou, při kterém skupiny žáků tvořily „rodiny“, které se snažily svůj model domu uzpůsobit tak, aby šetrně hospodařil jak s pitnou tak dešťovou vodou, a zároveň se musely vejít do omezeného rozpočtu jako v reálném životě.

Následuje

Nyní jsou žáci druhého stupně obou škol připraveni vstoupit do poslední fáze projektu. V pátém modulu nazvaném Voda ve škole se z jednotlivých tříd vyberou žáci, které projekt nejvíce oslovil, a ti vytvoří tzv. vodní týmy – týmy odborníků. Vodní týmy se několikrát sejdou. Nejprve žáci jednotlivých ročníků předají ostatním vědomosti, které v průběhu projektu získali v rámci svého modulu. Pak žáci provedou audit spotřeby vody ve škole. Následují návrhy vhodného opatření pro školu. Žáci nadnesou návrhy a pak dohledávají informace, zda je opatření vhodné a kolik peněz bude třeba do něj investovat. Výsledkem jsou tři různá opatření, mezi nimiž se hlasuje v celoškolní anketě. Vítězné opatření se po schválení vedením školy realizuje.

Těšte se na další pokračování projektu Vodní škola 2016/2017!

V rámci projektu „Smyslové vnímání má smysl“ aneb terénní výukové programy pro žáky MŠ a ZŠ jako prostředek přímého kontaktu s přírodou vytvořilo Ekocentrum Koniklec díky finanční podpoře MČ Praha 3 zcela nové terénní programy pro děti mateřských škol a pro žáky 1. stupně základních škol.

Cílem projektu je podpořit výuku dětí a mládeže v přírodě a posílit vztah dětí k lokalitě, ve které žijí.

První z programů Kolik smyslů umíš použít, tolikrát jsi člověkem je prožitkový a tvůrčí ekologický výukový program zaměřený na smyslové vnímání a výtvarný směr land-art, což je metoda zaměřená na vnímání krásy přírody, práci s přírodními materiály, souznění s krajinou, vyjádření emocí skrze výtvarné aktivity a rozvíjení fantazie. Program probíhá v parku Židovské pece na Praze 3.

Druhý program s názvem Skřítek Kaštánek je zaměřený na praktickou ochranu přírody. Formou prožitkových aktivit se děti vžijí do situace nemocného stromu, na příkladu jírovce maďalu napadeného klíněnkou jírovcovou se nastolí problém škůdců a ekologických metod jejich hubení. U starších žáků pak problematika invazních druhů. V rámci programu se děti zasadí o záchranu stromu ekologicky šetrnou metodou boje proti škůdci – hrabáním a sběrem napadeného listí. Odměnou jim pak budou kreativní aktivity využívající přírodní materiály, jako je podzimní listí a kaštany. Program probíhá v zahradách MŠ a na pozemcích ZŠ, na nichž se nachází jírovec maďal, případně v blízkém parku.

Pomozte rozvíjet znalosti, dovednosti a pokud možno i postoje a jednání dětí v oblasti životního prostředí a jeho ochrany se zřetelem na zprostředkování osobního prožitku namísto předávání encyklopedických znalostí. Jděte s dětmi ven!

První 3 třídy, které se zúčastní pilotních verzí nových programů v období září – listopad 2016, mají program zdarma. Podrobnosti k nabízeným programům naleznete na našich webových stránkách.

 

cesko-prokopske-udoli-1Od začátku školního roku 2016/2017 bude v nabídce Ekocentra Koniklec  nový terénní ekologický výukový program zabývající se hlavně geologií. Program je určen pro žáky 2. stupně ZŠ a nižších ročníků gymnázií. Žáci se seznámí s tím, co obnáší práce geologa, a vyzkouší si ji na vlastní kůži. Poznají, co jsou horniny a jak vzniklo údolí Hlubočep, které učarovalo i Joachima Barranda. Pro spoustu lidí je stále hádankou, proč starší horniny leží na mladších a jak vznikají vrásy. Žáci se zábavnou formou seznámí s tektonickými silami, které zatřásly Prahou před 350 miliony let. Pokusí se nalézt živočichy, kteří obývali prvohorní moře, a vysvětlíme si jejich význam pro dnešek.

Ráz této krajiny ovlivňoval člověk už od pravěku a my poznáme ekosystém, který pamatuje i mamuty. Tento unikátní ekosystém suchých (xerotermních) trávníků budou žáci zkoumat pomocí různých badatelských pomůcek a dozví se, proč jsou cílem nejedné botanické expedice. Představíme si horninu, která se zde ještě donedávna těžila, a vysvětlíme si její význam. To, k čemu všemu je důležitá a kde všude se s ní potkáme, leckoho překvapí. Co se má stát s lomy, když se v nich ukončí těžba? To je stále aktuální téma a my se jej pokusíme rozklíčovat z různých úhlů pohledu. V rámci programu si představíme významné dřeviny, které narušují ráz této krajiny a které jsou naopak vítány.

Tento program velice vhodně doplňuje pro někoho zdánlivě nudnou geologii a spojuje botanické zkoumání nejednoho ekosystému. Zároveň zasahuje do problematických etických témat, jak člověk využívá krajinu pro své potřeby a co může dělat proto, aby se mohl přírodě podívat do očí.

DSCF6399V roce 2015 proběhl projekt Vodní škola na ZŠ Špitálská a FZŠ Umělecká. Během školního roku 2015/2016 proběhl projekt ovšem ještě na dalších třech školách – ZŠ K Dolům, ZŠ Chmelnice a ZŠ Písnická. Jak tyto projekty probíhaly? Na všech školách nejprve proběhly moduly 1 – 4 – tedy terénní exkurze a vnitřní výukové programy o vodě. Poté se na každé škole vždy sešly Vodní týmy – tedy týmy odborníků – zástupci z každé třídy 2. stupně, kteří vymýšleli, jaké opatření na úsporu pitné vody či hospodaření s dešťovou vodou bude na škole vybudováno. Pro každou školu jsme měli díky Hlavnímu městu Praha připraveno 10 000 Kč. A jak to na jednotlivých školách dopadlo?

 

ZŠ K Dolům

Na ZŠ K Dolům žáci vybrali montáž adaptérů na pákovou baterii. Adaptéry jsou opatřeny infračerveným senzorem a fungují tedy jako fotobuňka- voda se spustí jen při vložení rukou do umyvadla. Škola tak může ušetřit dle výrobce až 70 % pitné vody. S vlastní instalací žáci sami pomáhali. Fotoreportáž z předávání certifikátu s titulem Vodní škola, který škola získala za účast v projektu, si můžete prohlédnout na stránkách Prahy 12.

 

ZŠ Chmelnice

Na ZŠ Chmelnice se bude zalévat dešťovou vodou! Žáci vymysleli instalaci sudů na školní zahradu a sami s realizací pomáhali. Jak to dopadlo, se můžete podívat na stránkách Prahy 3.

 

DSCF6410ZŠ Písnická

Poslední Vodní školou školního roku 2015/2016 byla ZŠ Písnická. Vodní tým měl nápadů spoustu, ale vzhledem k tomu, že na škole jsou vnitřní svody dešťové vody, byly naše možnosti omezené. Nakonec jsme vymysleli nejschůdnější řešení realizovatelné za daný finanční obnos. Na školním pozemku je spousta betonových ploch, jednu jsme se rozhodli alespoň trochu vylepšit velkými květináči. Voda tak neodteče z betonu přímo do kanálu, ale vsákne se do zeminy v květináčích a zůstane tak v malém vodním cyklu. Navíc se tím alespoň trochu ochladí mikroklima školy v parných dnech. Květiny se budou zalévat vodou nachytanou do velké nádrže pod střechou, což přispěje k dalšímu využití dešťové vody. Po instalaci opatření 29. 6. 2016 dostala škola také certifikát s titulem Vodní škola.

 

Všem Vodním školám děkujeme za účast a gratulujeme k úspěšnému zakončení projektu!

100_455124. 5. 2016 v 8.00 hod. byl ZŠ Chmelnice předán certifikát s titulem Vodní škola. Škola si jej zasloužila aktivní účastí v projektu Ekocentra Koniklec Vodní škola, který podpořil MHMP. Součástí projektu bylo i zřízení opatření na hospodaření s dešťovou vodou – umístění dvou velkých sudů na pozemek školy – s instalací pomohli sami žáci zapojení do projektu.

Cílem projektu Vodní škola je rozvoj environmentální gramotnosti nejen žáků, ale i pedagogů, rodičů a veřejnosti v oblasti úspor pitné vody a hospodaření s dešťovou vodou a ekologizace provozu škol v téže oblasti.

V rámci projektu se žáci 2. stupně dozvěděli, proč je důležité šetřit pitnou vodou a dobře hospodařit i s vodou dešťovou. Během školního roku absolvovali na toto téma 4 výukové moduly s názvy Voda ve světě, Voda v krajině, Voda ve městě a Voda v domácnosti. Součástí každého modulu byla terénní exkurze (např. exkurze do ÚČOV) a výukový program, který ukázal na danou část problematiky. Žáci též vypracovali domácí úkoly, které měly charakter pozorování.

DSCF5944 (1)Poté, co žáci absolvovali zmíněné moduly, následoval modul nazvaný Voda ve škole. V rámci tohoto modulu vytvořili žáci skupinu odborníků, zohlednili dosavadně nabyté vědomosti a navrhli opatření na hospodaření s dešťovou vodou na pozemku školy, které spolu se zástupcem ředitele školy Petrem Jarošem sami objednali a nainstalovali. Na školní zahradě byly na okapech zřízeny odbočky do sudů a žáci zde 2 velkésudy umístili. Za zbylé peníze byly nakoupeny úsporné perlátory.  Za úspěšné dokončení projektu byl žákům předán certifikát s titulem Vodní škola.

Mgr. Tereza Součková

tereza.souckova@ekocentrumkoniklec.cz

+420 774 497 378


Člověk svojí činností a systematickým přetvářením přírodní krajiny na krajinu kulturní urychluje odtok dešťové vody z území a narušuje tím tzv. malý vodní cyklus. Průvodní jevy rozpadu malého vodního cyklu jsou narůstající extrémy počasí, postupný pokles zásob podpovrchové vody, častější povodně, prodlužování období sucha a prohlubování nedostatku vody v území. Záměrnou lidskou činností (zavodňování území) můžeme toto narušení zvrátit. Pomocí plošného zadržování dešťové vody v krajině a umožnění jejího vsaku a výparu lze dosáhnout obnovení malého vodního cyklu nad územím a zásadně změnit trend vývoje klimatických podmínek – zvrátit současný trend regionálního oteplování, zmírnit extrémní projevy počasí a zabezpečit růst zásob vody v území (Kravčík a kol. 2007).

Zdroje: Kravčík a kol. (2007): Voda pre ozdravenie klímy – Nová vodná paradigma

DENZEME_A3-page-001

Hlavní město Praha pořádá v dubnu informačně vzdělávací akci pro veřejnost zaměřenou na ochranu životního prostředí v přírodních lokalitách Obory Hvězda, V Královské oboře Stromovka a v Riegrových sadech.

Akce se koná v těchto dnech:

  • 20. 4. 2016 – obora Hvězda (prostranství před Letohrádkem Hvězda)
  • 26. 4. 2016 – Královská obora Stromovka (u bývalé Šlechtovy restaurace)
  • 27. 4. 2016 – Riegrovy sady (za restaurantem Park Cafe)

Na všechny bude čekat mnoho zajímavostí, informačních materiálů; pro děti vědomostní soutěže a hry pod vedením zkušených lektorů z Ekocentra Koniklec. Téma recyklace se objeví i na plátně, děti uvidí, jak fungují různé zdroje energie. Seznámí se blíže s úlohou veřejné zeleně ve městě.

K vidění bude vystoupení živého pejska a popovídání si o tom, jak o zvířátka správně pečovat.

Občané se budou moci v uvedených dnech vždy od 9:00 do 17:00 hodin seznámit na informačních stáncích nejen s chráněnými územími hlavního města, ale i s problematikou ochrany životního prostředí v Praze. Názorná ukázka piktogamů (symbolů označení) na obalech výrobků, sběrných nádob a příslušné svozové techniky přiláká nejen děti. Nebude chybět ani barevná velkoplošná mapa „Praha a odpady“ s konkrétním uvedením dvorů, provozů na zpracování odpadů a kontaktů na ně.

Dalším tématem bude osvětlení pojmu zdravá strava a přínos luštěnin pro lidské zdraví.

Bohatý program pro děti a dospělé připravil odbor ochrany životního prostředí ve spolupráci se společnostmi Pražské služby, a.s., EKOKOM a.s., kolektivní systémy (Asekol a.s., Elektrowin a.s., Ekolapm, s.r.o. a Ecobat, s.r.o.), Lesy hl. m. Prahy, Komwag, podnik čistoty a údržby města, a.s. a městskými částmi Prahy 2, 6 a 7.

Technické zázemí této třídenní kampaně zajistí svozová společnost Pražské služby a.s..

„Jsem ráda, že město po přijetí Plánu odpadového hospodářství na dobu 2016-2025 může veřejnosti představit celý systém sběru a recyklace i touto netradiční a hravou formou. Materiály k problematice odpadů, veřejné zeleně, vody a využití energie jistě zaujmou nejen děti, ale i jejich rodiče. Novinkou a přídavkem je letos oslava Mezinárodního roku luštěnin. I já jsem zvědavá, jaké druhy luštěnin budou moci děti poznávat a zda mi řeknou, že je alespoň ochutnaly,“ řekla Jana Plamínková radní hl. m. Prahy.

DZ2016_ormapa

Více informací naleznete na Portálu životního prostředí hlavního města Prahy.

Ekocentrum Koniklec zajišťuje na akci Dny Země na Praze 14 odpadovou přednášku,po které bude následovat prohlídka odpadového hospodářství v Centru Černý Most. Akce se koná 20. dubna od 17,00 – 18,00.  Přijďte si nás poslechnout! www.ekoporadnypraha.cz
dny_zeme_14

Čtyři základní školy z Hradce Králové, tři základní školy ze Žďáru nad Sázavou a dvě základní školy z Dobrušky se v září 2015 zapojily do projektu „Adaptace sídel na změnu klimatu“. Žáci spolu se svými pedagogy měli během posledních šesti měsíců za úkol prozkoumat svá města a na základě svého badatelského výzkumu navrhnout konkrétní místní adaptační opatření, aby se města lépe připravila na dopady častějšího výskytu extrémních klimatických jevů. Takovými jevy jsou například přívalové deště, ledovky, extrémní mrazy, extrémní sucha, nebo naopak povodně. Pomocí včasných a chytrých opatření je totiž možné dopadům změny klimatu na sídla předcházet, počítat s nimi a připravit se na ně.

Projekt sestával ze sedmi tematicky zaměřených badatelských aktivit. V závěru každé aktivity žáci na mapu města vynesli adaptační opatření. Součástí projektu byla také tematicky zaměřená exkurze, věnovaná koloběhu organické hmoty, a simulační hra, v jejímž rámci žáci otestovali funkčnost již zaznamenaných adaptačních opatření.

Projekt „Adaptace sídel na změnu klimatu“ byl slavnostně zakončen ve druhém a třetím únorovém týdnu prezentací navržených opatření před zastupiteli a odbornými pracovníky každé obce. Odborná komise vyhodnotila nejlepší návrhy pro město. Žákovské návrhy adaptačních opatření budou součástí případových studií a budou sloužit jako podklad pro tvorbu místních adaptačních strategií. Jsme rádi, že názor žáků je pro zastupitele obcí důležitý. Posílení ochoty žáků jednat ve prospěch životního prostředí bylo jedním z cílů projektu.

Děkujeme zejména učitelům za jejich skvělou a místy náročnou práci. Projekt pracoval se složitým tématem změny klimatu, které je aktuálně akcentované ve strategických dokumentech pro environmentální vzdělávání. Jedná se o pilotní školní projekt nejen našeho ekocentra, ale i v České republice, který uchopil téma z pohledu adaptací změn na klimatické hrozby.

Lze očekávat, že projektů s podobným zaměřením v budoucnu přibude. Děkujeme všem zapojeným učitelům, žákům i zastupitelům za to, že byli u zrodu projektové výuky na nové téma.

Pro případné ostatní školy, které by měly také zájem o začlenění vzdělávání v problematice dopadů změn klimatu na lidská sídla do výuky, jsou již nyní k dispozici veškeré výukové materiály na webu projektu. Fotografie a informace z projektu lze sledovat i na facebookových stránkách projektu. Projekt byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska a dotací města Žďár nad Sázavou. Odměny do soutěže věnovala IQLANDIA, o. p. s.

Více informací:
Ing. Alžběta Škodová, koordinátorka projektu pro školy
Ekocentrum Koniklec, o. p. s., Vlkova 2725/34, 130 00 Praha 3
e-mail: alzbeta.skodova@ekocentrumkoniklec.cz

??????????Projekt Mikroklima se v 15 pražských školách rozběhl naplno. Žáci již vytvořili výzkumné týmy, ve kterých budou pracovat v terénu i ve třídách na pokusech a zkoumat zblízka životní prostředí v okolí své školy.

Většina škol má už má také jasno, jakým kritických lokalitám se v druhé polově školního roku budou věnovat.  Jsou mezi nimi např. náměstí I. P. Pavlova, Lhotecká ulice, křižovatky u metra Kobylisy, ulice Národní a Spálené a další dopravně rušná, prašná a jinak znečištěná místa.

Těšíme se na jaro, až budeme moci vyrazit do terénu na první pokusy a měření!

Současné i dříve realizované aktivity jsou prezentovány na webových stránkách projektu.

Dešťová voda není typický statek, se kterým bychom byli zvyklí hospodařit. Přesto se pojem hospodaření s dešťovou vodou stává stále běžnější ve slovníků architektů, projektantů a pracovníků veřejné správy. Vede je k tomu jednak nutnost daná legislativou a potřebou řešit problémy s kapacitou stokové sítě, motivací je ale stále častěji i zlepšení životního prostředí nebo ekonomická výhodnost.

„Chceme mluvit o tom, jak z hospodaření s dešťovou vodou udělat běžnou součást fungování města. Hledáme projekty, které nás v tom inspirují. A vytváříme příležitosti, kde se o takových informacím bude mluvit.“ Tak by mohlo znít motto mezinárodní konference Počítáme s vodou 2016, která se odehrála v úterý 23. února 2016 v Praze. Její pořadatel – Český svaz ochránců přírody Koniklec – přivedl dohromady na sto osmdesát lidí, kteří se tématem zabývají, a to z Německa, Slovenska a z České republiky.

Tříletý projekt ČSOP Koniklec našel podporu a odborné zázemí ve spolupráci s akademickými pracovníky z ČVUT i v jedné z projektových kanceláří, která je průkopníkem decentralizovaného systému odvodnění v České republice – po celou dobu směřovali programovou náplň projektu David Stránský (ČVUT, CzWA), Ivana Kabelková (ČVUT, CzWA), Vojtěch Bareš (ČVUT, CzWA) a „zasakovací muž“ Jiří Vítek z JV PROJEKT VH s.r.o.

Jednacím sálem pražského zastupitelstva zaznělo dvanáct velice zajímavých přednášek o tom, jak se kde hospodaří s vodou nebo jak se hospodařit má. Nejeden přednášející si neodpustil kritiku na adresu hlavního města Prahy, které dlouhodobě neumí využívat příležitostí k tvorbě dobrých příkladů správného hospodaření s vodou, a koncepčního urbanismu všeobecně.

2016_23.únor-36

V úvodu konference vystoupila radní hlavního města Prahy Jana Plamínková (STAN) a shrnula současný stav ve vedení Prahy, kde na odboru životního prostředí úplně chybí vodohospodářští inženýři. Praha proto nemá lidi, kteří by řešili hospodaření s vodou v komplexní rovině. Zájem o vodu tak přichází spíše „zespoda“, od uvědomělých stavebníků – ať už jde o malé investory, nebo o uvědomělé developery, které principy hospodaření s dešťovou vodou sami zavádějí, ačkoli je vlastně nikdo systematicky nevyžaduje. Dělají to buď z entuziasmu, nebo pro prestiž. Upozornila také na připravovaný projekt na zadržení vody v horním povodí Botiče, který má za cíl snížit riziko povodní v Praze.

Druhou část úvodu převzal ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Uvedl zajímavou skutečnost – SFŽP přestal teprve nedávno podporovat jednotné kanalizace. Namísto toho vypsal zprvu kritizovanou grantovou výzvu pro obce, která jednotné kanalizace omezuje a preferuje kanalizaci oddílnou. Ve výzvě byla dvojnásobně překročena alokace prostředků, což podle jeho slov dokládá, že obce mají zájem na zlepšování vodního režimu. Stojí však za podotknutí, že sama oddílná kanalizace ke zlepšení vodního režimu výrazně nepřispívá. Petr Valdman dále zmínil, že grantová výzva na investiční opatření na využití dešťové vody nedopadla dobře. Obce tedy zřejmě stále nemají zájem zavádět decentralizovaný systém odvodnění, nebo si s vodou nevědí rady. Státní fond nicméně vypíše výzvu s alokovanými padesáti miliony korun na vznik chytrých řešení týkajících se odvodňování.

Třetí a poslední úvodní slovo patřilo Davidu Stránskému, předsedovi Asociace pro vodu ČR. Shrnul události posledního roku, během kterého vznikla Strategie přizpůsobení se změně klimatu a vznikly Plány pro zvládání povodňových rizik a Národní plány povodí. Pro odlehčení a přesah technického rámce konference poukázal také na proměnu role vody ve společnosti: zatímco naši předkové vodu uctívali, současná společnost chybně chápe vodu jako komoditu. Podle jeho studia je voda stěžejním prvkem většiny světových náboženství, od křesťanství přes paganismus, hinduismus, islám, až po Dogonské mýty.

Úspěchy Bratislavy a vize Prahy

Přednášky odborných sekcí zahájila skvěle připravenou řečí Ingrid Konrad, hlavní architektka slovenské metropole Bratislavy. Ukázala příklady z vlastního města, kde se podařilo o důležitosti vody přesvědčit politiky na rozhodujících místech. Pochvalovala si přitom spolupráci s orgány Evropské unie, díky které se do Bratislavy dostali poradci a odborníci na hospodaření s vodou. Díky této pomoci se Bratislava naučila vymýšlet a podporovat projekty, které do města přinesou zeleň, život a přitom zlepší vodní režim. Aby se tyto zkušenosti z městských projektů přenesly i do soukromé výstavby, zřídili v Bratislavě dokonce poradnu, která poznatky předává malým stavebníkům i developerům. Ukázala pak na deset příkladů hotových nebo plánovaných opatření, která zlepšují kvalitu města a popsala často i velmi spletitou cestu, která nakonec vedla k úspěšné realizaci. Podobná vstřícnost ke koncepčnímu odvodnění je v Česku nevídaná, a přednáška se setkala s velkým nadšením. Ivana Kabelková se paní architektky v diskuzi zeptala, nakolik se na pozitivní změně podílí výběr poplatků za stokování dešťové vody. Odpověď byla překvapivá: ve vybírání poplatků je na Slovensku nepořádek, a mnohde se vůbec neplatí.

Naproti tomu příspěvek pražského zastupitele Matěje Stropnického (SZ) byl méně optimistický. Vytýkal Praze, že se o vodu zajímá pouze z hlediska ochrany před povodněmi, a i v tom má přitom nedostatky. Narážel na skutečnost, že se Praha i přes drahá protipovodňová opatření nedokázala vyrovnat s povodní v roce 2013. Nejdůležitější protipovodňová opatření je přitom potřeba tvořit vně Prahy, čemuž brání neochota představitelů Prahy a představitelů krajů vést dialog. Další klíčový problém Prahy pak vidí v neexistující koncepci výstavby. Stále totiž funguje již dávno známý trik spekulantů s pozemky – ti nakoupí levná pole určená územním plánem pro zemědělství nebo zeleň, pak prosadí změnu územního plánu, která jejich pole překlasifikuje na stavební parcely, a ty se pak prodají za desetinásobek původní ceny, nebo na nich spekulant rovnou staví developerské projekty. Za této situace by bylo lepší, kdyby Praha žádný územní plán neměla. Tato praxe totiž vede k tomu, že je ve městě velké množství proluk a stavebních parcel, kde se nestaví (jsou drahé), a naopak se staví na územích, která má územní plán před výstavbou chránit. Město se tak rozvíjí více do šířky namísto toho, aby se zahušťovalo.

Inspirace z Německa

Na konferenci zavítalo několik přednášejících z Německa, aby mohli předat cenné zkušenosti nasbírané za mnoho let zkušeností se zaváděním udržitelného hospodaření s dešťovou vodou.

Ulrike Raasch z vodního družstva povodí řeky Emscher velmi zajímavě hovořila o hospodaření s dešťovou vodou v severním Vestfálsku. Jedná se o průmyslovou oblast s intenzivní těžbou černého uhlí. Právě těžařský průmysl výrazně ovlivnil nakládání s dešťovými vodami, které zde nemohly být vsakovány, jelikož zvyšování hladiny spodní vody by komplikovalo těžbu. Povrchová voda tedy byla odváděna zpevněnými koryty. V druhé polovině 20. století však nastal postupný útlum těžkého průmyslu v této oblasti a od konce 80. let zde dochází k revitalizaci průmyslem poškozené krajiny. Region tak nastoupil cestu k přírodě blízkému hospodaření s dešťovou vodou. Po dvaceti letech zkušeností se zaváděním udržitelného hospodaření s dešťovou vodou vyzdvihuje Ulrike Raasch hlavně potřebu správným způsobem motivovat města i jednotlivé obyvatele. Města mohou například získat finanční podporu, pokud podniknou kroky vedoucí k odpojení od dešťové kanalizace jako je zřizování zelených střech, zasakovacích průlehů apod. Obyvatelé zase musí za odvod dešťové vody platit, ale mohou se poplatku vyhnout, pokud se od dešťové kanalizace odpojí, což je motivuje k využívání dešťové vody, zvyšování ozelenění pozemku atd. Za velký pokrok Ulrike Raasch považuje, že města v povodí řeky Emscher již pochopila důvody, proč je dobré vodu v krajině zadržovat, a dobrovolně se připojila k závazku, že během 15 let sníží množství vody odváděné do kanalizace o 15 %.

Intenzivní snahu o zlepšení hospodaření se srážkovou vodou ve městě Hamburk představil vedoucí tamního oddělení vodního hospodářství Wolfgang Meier. Hovořil o rozsáhlém projektu RISA, který má řešit podle jeho slov katastrofickou situaci, kdy se město Hamburk potýká s neúnosnými zátopami způsobenými přívaly povrchových vod. Na situaci v Hamburku ležícím na labské deltě je specifické, že se zde obtížně zasakuje.

2016_23.únor-108

Harald Sommer z projektové kanceláře profesora Siekera uvedl svou přednášku zopakováním zásadních rozdílů mezi tím, co se děje s dešťovou vodou ve městě a co v přírodě. Při vjezdu do města v letním horkém dni může každý pocítit vyšší teplotu, než jaká panuje v neurbanizované krajině. To je způsobeno nedostatečnou evapotranspirací (odpařování vody z povrchů, z hladiny a výdej vody vegetací), která by ochlazovala vzduch i povrchy. Pan Sommer pak uvedl dva příklady lokalit v Německu, kde nelze vodu příliš dobře zasakovat. I přesto se zde povedlo výrazně snížit odtok dešťové vody kanalizací pryč z území a to hlavně zvýšením retenční kapacity území. Prvky jako vegetační střechy a zasakovací průlehy se škrceným odtokem dokážou při deštích zadržet velké množství vody, které se odpařuje nebo je spotřebováváno rostlinami, takže do kanalizace odtéká jen malá část. K odvedení dešťové vody ze 100 hektarů zastavěného území je běžně potřeba použít potrubí o průměru 2 m. V Hoppegartenu, kde je snaha co nejvíce vody na území zadržet a odpařit, nyní stačí průměr trubky 0,5 m.

A jak se to daří v ČR?

V České Republice zatím nemáme příliš mnoho zajímavých příkladů z oblasti udržitelného hospodaření s dešťovou vodou, a tak se příspěvky tuzemských odborníků zaměřily spíše na vize, možnosti, dílčí úspěchy a v neposlední řadě potíže, se kterými se setkávají.

Projektant Radim Vítek, zaměřující se na udržitelné hospodaření s dešťovou vodu, stručně a přehledně představil teorii, jak postupujeme při zavádění udržitelného hospodaření s dešťovou vodou v ČR. Zajímavým momentem je rozdíl v přístupu k plánované zástavbě, kdy lze kýženého výsledku dosáhnout vhodným nastavením pravidel, a k zástavbě stávající, která tvoří drtivou většinu území, ale k výrazným změnám nelze majitele a správce takových území nutit. Zde se pak nejlépe uplatní osvěta, poradenství a finanční motivace. Na závěr svého příspěvku představil pan Vítek několik zajímavých publikací, které mohou při zavádění udržitelného hospodaření s dešťovou vodou pomoci. Za zmínku stojí zvláště zahraniční The SuDS Manual, který obsahuje množství podrobně popsaných technických řešení.

Příspěvek Květoslavy Kapkové, ředitelky odboru ochrany přírody SFŽP, přinesl zajímavé informace o možnosti čerpání dotací z Operačního programu životní prostředí. Program nabízí finance projektům, které podpoří hospodaření s dešťovou vodou přímo v obcích namísto jejího rychlého odvádění, tedy hlavně různé varianty vsakovacích a retenčních zařízení, ale také třeba nahrazování nepropustných povrchů propustnými. Pro podporu retenčních zařízení je důležité pravidlo, že pokud se nejedná o nádrže suché (plnící se pouze v době přívalových dešťů), nádrž smí být nastálo naplněna jen tak, aby alespoň polovina objemu byla k dispozici k retenci přívalových vod. Uzávěrka této výzvy byla v listopadu 2015 a byl o ni překvapivě malý zájem, přestože nabízela podporu projektů z 85 % a bylo v ní celých 300 milionů korun. Přihlásilo se pouze 17 projektů a všechny byly vyřazeny. Častou chybou bylo, že se projekty týkaly dešťové vody v plánované zástavbě, na kterou se ale výzva nevztahuje. Tam je totiž povinnost hospodaření s dešťovou vodou dána zákonem. Několik projektů se týkalo rekonstrukce požárních nádrží, které však nesplňují kritérium, že pouze polovina objemu smí být nastálo naplněna. Nová výzva má uzávěrku 31. 5. 2016 a nabízí 1,3 miliardy korun. Doufejme tedy, že se tentokrát obcím podaří lépe této příležitosti využít.

Richard Kohout z odboru životního prostředí v Lanškrouně se zaměřil zejména na problémy, se kterými se prosazování hospodárného nakládání s dešťovou vodou setkává. Vtipným a poutavým způsobem se rozhovořil o třenicích vznikajících mezi stavebníkem, projektantem, hydrogeologem, místními politiky a úředníky, kteří nakonec projekty povolují. Stavebníka většinou buď dešťová voda nezajímá vůbec, nebo má své vlastní málo reálné řešení. Projektanti zase často postrádají dostatečné zkušenosti, znalosti či invenci, aby mohli navrhnout dobré a funkční řešení. Tím vznikne požadavek na hydrogeologa (pokud vůbec vznikne) aby vytvořil posudek s výsledkem „zasakovat nelze“, bez ohledu na reálnou situaci. V případě možných problémů při povolování stavby stavebním či vodoprávním úřadem se stavebník rád obrací na politiky a chce, aby hájili investorovy zájmy. Argumentem bývá například bránění vzniku pracovních míst, či různých druhů rozvoje. Úředník povolující stavbu se tak často ocitá pod velkým nátlakem. Navíc není vždy jednoznačné, co má řešit stavební a co vodoprávní úřad a tak si občas případ přehazují jako horkou bramboru. Dále pan Kohout zmínil několik kroků, které by mohly vést ke zlepšení. Mezi nimi například zavedení srážkovného, které by stavebníky motivovalo nepřipojovat se k dešťové kanalizaci, a dále snahu, aby veřejnost lépe chápala problematiku hospodaření s dešťovou vodou a měla povědomí o možných řešeních.

2016_23.únor-164

Poslední příspěvek zahradní architektky Zuzany Klusové povznesl téma konference od techniky a legislativy k zamyšlení nad tím, co je v přírodě přirozené a jak bychom mohli přirozené fungování vnést i do měst. Paní Klusová se specializuje na vertikální zahrady a tak se rozhovořila hlavně o přínosech této u nás zatím málo obvyklé formy městské zeleně. Hlavním přínosem je možnost vnést vegetaci tam, kde na záhony či stromy není místo. Svůj příspěvek uzavřela pozvánkou na veřejný workshop, při kterém bude osázena pilotní realizace vertikální zahrady v zahradním učilišti v Komořanech.

Konferenci zakončil moderátor Lukáš Koucký výzvou, aby s sebou téma hospodaření s dešťovou vodou přes potřebnou profesionalizaci stále neslo nadšení, které je zatím hlavním motorem jeho prosazování v ČR, a aby účastníci sami vyhledávali další příležitosti k získávání informací a propojování jednotlivých aktérů.

Pokud vás tento průvodce konferencí zaujal a máte chuť seznámit se i s výstupy konference – projít si jednotlivé prezentace, podívat se na fotografie a přečíst si další články k tématu, navštivte webové stránky www.pocitamesvodou.cz.

Autoři: Marie Nehasilová, Ondřej Nehasil

IMAG0580[1]Vzhledem k rozsáhlým úpravám zeleně na vrchu Třešňovka v Hrdlořezech, kde se odehrávaly naše terénní ekologické výukové programy „Třešňovka všemi smysly“ a „Třešňovka očima staletí“, jsme byli nuceni program přesunout do nové lokality.

Programy pro ZŠ se teď budou odehrávat v neméně cenné lokalitě v přírodním parku Drahaň – Troja. Programy se nyní jmenují Ve Višničkách všemi smysly (pro 1. stupeň ZŠ) a Jak šel čas s trojskými sady (pro 2. stupeň ZŠ a SŠ). Mladší děti si v tomto programu vyzkoušejí, že přírodu a své okolí mohou poznávat i jinak než pomocí tradičních badatelských metod. Prostředí v Třešňovce prozkoumají nejen zrakem, ale také hmatem, čichem a sluchem. Starší žáci se v ekoprogramu seznámí nejen s pojmem přirozený a umělý ekosystém a sukcese, ale především s trojskými sady jako místem, které mělo v krajině určitou funkci v minulosti jako článek samozásobení člověka potravinami a má svou funkci dnes jako společný domov planých i užitkových rostlin a živočichů.

Terénní program pro MŠ se nyní nazývá Petřín všemi smysly a přenesli jsme jej do petřínských sadů, které skýtají možnost pro mnoho smyslových her, jež tvoří osu celého programu. Program je možno zakončit na petřínském dětském hřišti. Lokalita je dobře dostupná MHD a ideální pro žáky MŠ.

V budoucnu se nebráníme znovuzavedení našich programů zpět do lokality Třešňovky v Hrdlořezech, to ovšem ukáže až vývoj tohoto území.

Informace ke všem pražským terénním programům (cílová skupina, časová dotace, cena) naleznete v sekci Terénní ekoprogramy v Praze a okolí.

Terénní ekoprogramy můžete objednávat přes náš online formulář nebo přímo u koordinátorky terénních ekologických výukových programů Mgr. Terezy Součkové na e-mailu tereza.souckova@ekocentrumkoniklec.cz nebo na tel.: +420 774 497 378. Budeme se na Vás těšit!

 

 

 

V minulém roce jsme pro Vás připravili několik nových zajímavých ekologických výukových programů, které dětem přiblíží např. život zvířat v pražských lesích. Všechny nové programy jsme v minulé sezoně odzkoušeli, vychytali jsme drobné „mouchy“ a programy jsou tak nyní připravené Vás zábavnou formou něco naučit. A protože víme, že jste z různých koutů Prahy, snažili jsme se obsáhnout opravdu hodně lokalit, abyste si mohli vybrat tu pro Vás nejideálnější!

Do Ďáblického háje se na jaře můžete přijít podívat na zajímavé tvory, které jen tak někde neuvidíte. Řeč je o čolcích obecných, kteří patří mezi obojživelníky a jsou zákonem chránění. Programy, které se za čolky vydávají, mají název Jaro v Ďáblickém háji (pro 1. stupeň ZŠ) a Kam se ztrácejí obojživelníci v Ďáblickém háji (pro 2. stupeň ZŠ, SŠ). Mladší děti si kromě obojživelníků poslechnou ptačí trylky, starší děti netradičním způsobem proniknou do základních principů ochrany přírody.

lesoparku Cibulka budete hledat „kešky“. Žáci si zasoutěží v týmech. Budou se orientovat pomocí mapy a kompasu. V průběhu programu budou hledat skryté pokyny a plnit teoretické i praktické úkoly týkající se života v lese. Program pro 1. stupeň ZŠ nese název Za krásami lesoparku Cibulka, pro 2. stupeň ZŠ Příroda a historie lesoparku Cibulka.

Protože v každém lese uslyšíte cvrlikání ptáčků, pozveme Vás za ptáky pražských lesů dokonce do osmi z nich! Jsou to Hostivařský lesopark, Kunratický les, lesopark Kamýk, Modřanská rokle, lesopark Cibulka, Obora Hvězda, Divoká Šárka a Ďáblický háj. Stačí si jen vybrat ten nejbližší! V programu Zpívající les (1. stupeň ZŠ) a Ptáci pražských lesů (2. stupeň ZŠ) se budeme věnovat nejen přímému pozorování ptáků, ale i poslouchání ptačích trylků. Podaří se nám na hlasové nahrávky některé ptáky nalákat? Pojďte to s námi zjistit!

A protože v lese nežijí jen ptáci, ale také spousta zajímavých malých tvorů, které často možná ani nevnímáte, připravili jsme pro Vás program Bezobratlí živočichové pražských lesů. Program je určen žákům druhého stupně ZŠ, studentům SŠ a vyšších ročníků víceletých gymnázií. Žáci v něm zakusí práci entomologů –  vyzkoušejí si sběr, lov a určování bezobratlých, všimnou si typických znaků jednotlivých skupin. Budou pracovat s entomologickými pomůckami, např. s pravou smýkačkou!

Nové programy vznikly v rámci finanční podpory MČ Praha 12, Magistrátu hl. m. Prahy a Ministerstva životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Na jaro 2016 (od května) pro Vás navíc chystáme geologické překvapení v Prokopském Údolí! Žáci druhého stupně ZŠ (a studenti SŠ a víceletých gymnázií) se v programu Za geologií a ekologií do Prokopského údolí seznámí s hlubočepskými skalami z pohledu geologa. Možná si najdou i vlastní zkamenělinu.  Máte se letos tedy na co těšit!

Informace ke všem pražským terénním programům (cílová skupina, časová dotace, cena) naleznete na  v sekci Terénní ekoprogramy v Praze a okolí.

Terénní ekoprogramy můžete objednávat přes náš online formulář nebo přímo u koordinátorky terénních ekologických výukových programů Mgr. Terezy Součkové na e-mailu tereza.souckova@ekocentrumkoniklec.cz nebo na tel.: +420 774 497 378. Budeme se na Vás těšit!

 

Naše ekocentrum nabízí základním školám široké spektrum ekologických výukových programů. Pedagogové na prvním stupni mohou vybírat vnitřní programy z témat od mraveniště, přes význam vody až po třídění odpadků. Programy jsou vždy rozlišeny na verzi pro 1. třídu a na verzi pro 2. – 5. třídu. Pro 4. a 5. třídy doporučujeme 3 hodinové varianty programů, běžná délka je 2 vyučovací hodiny.

2015-12-17-zsKutnohorska-TL-hmatky-zvirataMezi nejoblíbenější a nejčastěji objednávané programy patří program o třídění. Pojmenovali jsme ho „Duchové z popelnic“ a spojuje v sobě pohádkové téma duchů a bílé paní s realitou odpadků a jejich tříděním. Lektor má pro žáky nachystané nejen poutavé obrázky duchů a kartičky s běžnými typy odpadků, ale i reálné odpadky. V tom je velká síla tohoto programu. Žáci si mohou odpadky osahat. Ač klasické odpadky mají denně v ruce, v programu se na ty naše s radostí vrhnou a pod dozorem lektora je třídí. Jsou tedy aktivně zapojeny do programu, dotýkají se pomůcek a vše si vyzkouší. Program je různorodý, od klidné komunikace s lektorem, přes třídění, hmatové pytlíčky a „čichací skleničky“, po pohybovou hru týmů. Činnosti se střídají a žáci tak skvěle udrží pozornost ve chvílích, kdy je potřeba.

Druhé místo pomyslného žebříčku oblíbenosti (četnosti realizací) obsadily programy Domácí a divoká zvířata a Tajemství lesa.

Verze programu Domácí a divoká zvířata pro 1. třídy prošla na podzim 2015 velkou úpravou. Program jsme více zaměřili na hospodářská zvířata a obohatili o pomůcky v podobě produktů těchto zvířat, které si žáci mohou osahat. V programu se opět často střídají činnosti, žáci třídí zvířata na domácí a divoká, zkoumají produkty těch domácích. Pomocí masek se do zvířat i vžívají a jsou vedeni k pochopení, že každé zvíře zasluhuje vlídné zacházení.

Program Tajemství lesa (verze pro 2. – 5. třídu) prošla také úpravou. Na konci roku 2015 vznikla nová (a velmi krásná) pomůcka – lesní patra s možností umístění zvířecích obyvatel do správných míst. Žáci se v programu seznámí s lesem jako ekosystémem, i s jeho jednotlivými částmi a s členěním lesa. Střídání činností je samozřejmostí, k nejoblíbenějším aktivitám patří hmatové pytlíčky, které skrývají pobytové znaky různých lesních obyvatel.

Třetí místo v našem hodnocení zaujímá program Do hlubin rybníka. Že se program týká ekosystému rybníka je nasnadě, jeho užší zaměření pak je na obojživelníky – žáby, u starších žáků částečně i na mloky. Při závěrečném hodnocení se lektoři mimo jiné ptají žáků, co nového se při programu dozvěděli. Z odpovědí je vidět, že ač se rybník může zdát jako běžně známý, skrývá spoustu zajímavostí. Nové informace, které žáci zmiňovali, byli například životní cyklus obojživelníků, potravní pyramida, že je rybník lidské dílo, nové druhy rybničních organizmů nebo žabí podchody. Tématu bezpečnosti žab je v programu věnována dokonce pohybová aktivita, žáci si na vlastní kůži vyzkouší, jaké to je být žábou. V prvních třídách po této zkušenosti přichází záchrana žab – přenos přes silnici. Klíčovým cílem je seznámit žáky s hlubokým významem rybníka a podle ohlasů věříme, že se to děje.

Naše programy jsou průběžně vylepšovány a aktualizovány – na základě připomínek lektorů či pedagogů a dle aktuálního stupně poznání v daném oboru. Děkujeme všem, kteří s námi spolupracují a dávají zpětnou vazbu naší práci.

Připravujeme závěrečnou soutěž, na které žáci představí zastupitelům návrhy adaptačních opatření pro jejich město. Soutěž proběhne 18.2.2016 ve Žďáru nad Sázavou, 24.2.2016 v Dobrušce a 25.2.2016 v Hradci Králové. Na vítěze čekají zajímavé ceny.

Pozvánka Ždár nad Sázavou

Pozvánka Dobruška

Pozvánka Hradec Králové

2015-11-11-msLojovicka-zkoumani-hmyzu2Není špatné počasí, je jen špatné oblečení.

Ekocentrum Koniklec již druhým rokem nabízí mateřským školám venkovní programy, které neprobíhají ve třídách, ale na zahradě. Jedná se o cyklus pěti programů, spojených pod názvem Bádání v zahradě. Školky si mohou objednat programy jednotlivě nebo celý cyklus dohromady. V případě objednání celého cyklu pro 1 skupinu dětí jsou programy o cca 15 minut delší, obohacené o aktivity, které na sebe mezi programy navazují. V normální i prodloužené verzi je součástí programu výroba či kreativní činnost.

Realizace těchto venkovních programů je (oproti vnitřním programům) náročnější pro školku i lektora. Zatímco u vnitřních programů nezáleží na venkovním počasí, může pršet, sněžit či svítit slunko, tyto venkovní „Zahrady“ jsou na počasí velmi závislé. Zrušení programu na poslední chvíli a domlouvání nového termínu je proto častější. Záleží i na konkrétní školce, v některých je možné program realizovat i při drobném dešti, protože děti mají holinky a pláštěnky. U lektora je zase kladen velký důraz na schopnost se přizpůsobit a improvizovat. Každá zahrada je totiž jiná a stává se, že lektor dopředu neví, jak zahrada bude vypadat.

První program z cyklu nese název Zahrada plodí a probíhá v září a říjnu. Představuje dětem plody a semínka, která mohou vidět na stromech a keřích. S pomocí lektora vyrobí škvoří domeček, který společně umístí na strom v zahradě. Při svém dalším pobytu na zahradě mohou samy sledovat, zda je v domečku nějaký obyvatel a zda to je škvor, nebo jiný druh hmyzu.

Od listopadu do prosince probíhá program nazvaný Zahrada se chystá ke spánku. Lektor v něm představuje dětem, jak zvířata přečkávají zimu a děti si roli těchto zvířat samy vyzkouší. V závěru programu si děti přenesou barvy podzimu na plátno. Poté zahrada usne a název třetího programu je nasnadě: Zahrada spí; probíhá zpravidla v lednu a únoru. Děti se seznámí s běžnými druhy ptáků, které mohou v zimě vidět. Všimnou si taky detailů stromu – struktury kůry, kterou v jiných částech roku zastíní bohatě olistěné koruny.

2015-12-01-msLojovicka-otisk-kury5Čtvrtý program nese název Zahrada se probouzí. Přichází se začátkem jara v březnu a dubnu. Zahrada se probouzí každým novým květem a každou novou rostlinkou a děti v programu pomůžou zahradě – sejí semínka kvetoucích a užitkových rostlin. Při budování záhonku hledají žížaly, které si donesou do třídy ve vlastním žížališti a mohou tak sledovat jejich práci v půdě. Pátý a poslední program se jmenuje Zahrada kvete, probíhá v květnu a červnu a seznamuje děti s významem květů i jejich opylovačů. Posledním výrobkem cyklu je květinové plátno, které si každý vyrobí.

Součástí každého programu, je samozřejmě i lov a zkoumání bezobratlých – v zemi, na stromech či keřích, pod kameny, v zídce nebo jen v trávě. Nejlepší místa pro lov jsou opuštěné a nepříliš udržované kouty, hromádka větví a listí, starý špalek a podobný „nepořádek“. Děti si prohlédnou zblízka a také pod lupou mnoho broučků, pavouků, žížal a dalších „hmyzáků“. Toto zkoumání v nich buduje kladný vztah k hmyzu i přírodě jako celku. Zjistí, že žížala není slizká a na dlani šimrá nebo že pavouk nekouše. Důležité však je, aby dospělí zachovali klidnou tvář i v případě, že by se něčeho takového stěží dotkli a nevnucovali tak (ač nevědomky) své pocity dětem. Je příjemným překvapením, že děti tento lov a zkoumání baví, a při závěrečném hodnocení to často zmiňují. Většinou se totiž této části přírody ještě neštítí a nám jde o to, aby jim to vydrželo po celý život.

seminar_vnitrobloky

???????????????????????????????Ve Středisku ekologické výchovy hlavního města Prahy Toulcův dvůr proběhly ve dnech 15. října a 5. listopad Krajské konference EVVO. Říjnová konference byla určena učitelům základních škol a konference listopadová pak byla pořádána pro učitele mateřských škol. Na obou akcích měly společný stánek ČSOP Koniklec, Ekocentrum Koniklec a Ekoporadny.cz.

Na odkazu níže, můžete nalézt, článek o projektu, který vyšel na stránkách města Hradec Králové.

http://www.hradeckralove.org/noviny-a-novinky/zaci-zkoumaji-jak-adaptovat-mesto-na-zmenu-klimatu

O projektu píše paní učitelka Věra Sobotková ve Žďárském zpravodaji.
clanekzpravodaj

seminarbioodpady

Srdečně Vás zveme na konferenci k projektu Adaptace sídel na změnu klimatu, která se uskuteční 3. prosince. Více informací naleznete v pozvánce.

Pozvánka (.pdf)

adaptaceV září 2015 začali žáci základních a středních škol s realizací projektu Adaptace sídel na změnu klimatu. Žáci mají za úkol prozkoumat své město, a na základě svého badatelského výzkumu navrhnout konkrétní lokální adaptační opatření, aby se město lépe připravilo na dopady častějšího výskytu extrémních klimatických jevů (přívalové deště, ledovka, extrémní mráz, extrémní sucho, sesuvy půdy atp.). Projekt probíhá v Hradci Králové, Žďáru nad Sázavou a Dobrušce a sestává ze sedmi tematicky zaměřených badatelských aktivit. V závěru každého tematického bloku žáci na mapu města vynášejí adaptační opatření. Součástí projektu je také tematicky zaměřená exkurze věnovaná koloběhu organické hmoty a simulační hra, v jejímž rámci žáci otestují funkčnost již zaznamenaných adaptačních opatření.

Program byl pilotně vyzkoušen v červnu 2015 na ZŠ Nový Hradec. Na základě připomínek vzešlých z pilotní realizace byly upraveny metodiky programu. Během července a srpna byly připraveny finální metodiky a také všechny pomůcky. Koncem srpna byli zaškoleni pedagogové na všech zapojených školách. Veškeré výukové materiály jsou již v tuto chvíli volně k dispozici pro ostatní zájemce o začlenění vzdělávání o problematice dopadů změn klimatu na lidská sídla do výuky na webu projektu. Aktuality o projektu naleznete na FB stránkách projektu.


EHP-fondy_LogoProjekt byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.

V návaznosti na úspěch akce Den Země v Prachovicích uspořádalo Ekocentrum Koniklec ve spolupráci se společností Holcim (Česko), a. s. Den Dětí v Dobříni. Akce proběhla 5. června pro zhruba 160 dětí z okolních mateřských a základních škol. Děti z mateřských škol v Dobříni, Bechlíně a Předoníně a žáci 1. – 5. tříd ze škol v Bechlíně a Bezděkově se zúčastnili bohatého programu zaměřeného na ekologické vzdělávání na téma ochrana lesů, třídění a recyklace odpadu, koloběh vody, pitná a dešťová voda a její využití, obnovitelné zdroje energie, domácí ekologie a poznávání zvířátek dle stop.

Koncem května pracovní tým Ekocentra Koniklec úspěšně dokončil přípravu projektu pro školy „Adaptace sídel na změnu klimatu“. Spuštěn byl také žákovský web projektu.

V rámci projektu budou žáci důkladně zkoumat, mapovat a analyzovat prostředí jejich města a v návaznosti na nové informace, které se o dopadech klimatických změn dozvědí, budou navrhovat opatření, které jejich město na měnící se podmínky klimatu připraví. Žáci si např. vyzkoušejí práci s termokamerou, pomocí jednoduchého experimentu budou testovat kvalitu ovzduší a o obnovitelných zdrojích energie se dozvědí prostřednictvím práce s kufříkovou elektrárnou.

Celkem je pro žáky připravena série 7 badatelských aktivit, tematicky zaměřená exkurze do energeticky soběstačné obce Kněžice a akční simulační hra, která bude testovat opatření navržená žáky v podmínkách extrémních klimatických jevů.

Ve dnech 15. – 19. 6. proběhne pilotní realizace projektu na základní škole Nový Hradec v Hradci Králové. Pro zaručení co nejvyšší možné kvality programu bude přítomen externí evaluátor z Ekocentra Paleta Mgr. Miroslav Míkovec, který vypracuje o realizaci projektu zprávu obohacenou o odborná doporučení na zvýšení kvality programu.

V průběhu prázdnin tým Ekocentra Koniklec zapracuje připomínky z pilotní realizace projektu a vytvoří finální podobu projektu, který bude v prvním pololetí školního roku 2015/2016 realizován celkem v počtu 15 realizací na cca 8 základních či středních školách v obcích Hradech Králové, Žďár nad Sázavou a Dobruška.

Pozvánka

Srdečně Vás zveme na cyklus seminářů Hospodaření s dešťovou vodou: zákonná povinnost a podmínka udržitelného rozvoje měst. První ze seminářů se bude konat už 28. 5. 2015 v Pardubicích!

Seznam všech seminářů (.pdf)

Ekocentrum Koniklec ve spolupráci se společností Holcim (Česko), a. s. už třetím rokem uspořádalo Den Země v Prachovicích. Akce se konala ve čtvrtek 24. dubna pro zhruba 150 dětí z okolních základních škol. Žáci 5. a 6. ročníků ze škol v Prachovicích, Bojanově, Třemošnici, Ronově nad Doubravou, Seči a Heřmanově Městci se střídali na stanovištích s bohatým ekologicky zaměřeným programem. Tématy Dne Země 2014 byly obnovitelné zdroje energie, předcházení vzniku odpadu a ochrana fauny a flory. Program se dětem i pedagogům moc líbil a počasí se vydařilo.

Tuto sobotu vyvrcholí přípravy celorepublikové úklidové akce Ukliďme Česko 2015. Od časného sobotního rána budou dobrovolníci po všech koutech země uklízet černé skládky i drobný nepořádek.

Letos se bude uklízet na bezmála 900 místech po celé republice, přičemž v tuto chvíli již úspěšně proběhlo na 150 “předskokanských úklidů” a na pozdější data je nachystáno celkem 100 z nich. Tak vysoká čísla předčila očekávání organizačního týmu Ukliďme Česko. “Předpokládáme, že se letošního ročníku zúčastní okolo 25 000 dobrovolníků. Jen pytlů na sesbíraný odpad jsme rozeslali organizátorům 22 000 a po rukavicích, kterých nám věnoval dovozce pracovních pomůcek firma Červa přes 16 000 párů, se jen zaprášilo,“ sdělil nám jeden z organizátorů akce, Radek Janoušek.

Kromě samotného úklidu se pro účastníky akce chystá také fotosoutěž, která vypukne po proběhnutí hlavní vlny úklidových akcí, tuto sobotu. Nejen účastníci akce budou na facebookovém profilu Ukliďme Česko moci zvolit vítěze ve čtyřech kategoriích: umělecká fotografie, vtipná fotografie, kuriozita aneb co se našlo na skládce a nejlepší foto z doprovodného programu úklidu.

I pokud se přímo nezúčastníte úklidové akce 18. dubna, můžete přispět na dobrou věc díky projektu „Koruna za kilo“ tím, že si doma uděláte jarní úklid a odevzdáte do červených kontejnerů nefunkční elektrozařízení. Za každý kilogram takto sesbíraného elektrošrotu věnuje firma ASEKOL 1,- Kč nadačnímu fondu Rovná šance na podporu zaměstnávání osob se zdravotním hendikepem. Červené kontejnery určené pro sběr elektrozařízení, stejně jako sběrná střediska odpadů, jsou vyznačeny v Mapě úklidů na.

A zdá se, že do karet hraje letos organizátorům a všem dobrovolníkům i počasí. Meteorologové slibují na sobotu mírné ochlazení a polojasnou oblohu. Uklízet bude například ministr životního prostředí Richard Brabec či senátorka Ivana Cabrnochová. Přidejte se k nim i Vy!

Už tuto sobotu jdeme na to!

Srdečně Vás zveme na jubilejní 5. ročník benefičního cykloběhu ve prospěch Krizového centra pro rodinu Cestou necestou.kokorace_pozvanka2015

Místo a čas konání:
U obce Vidim na Mělnicku (mapa)
Prezence závodníku: 9:00 – 10:15
Start: v 11:00 pro obě varianty

Disciplíny:
Běh: 9 km, kolo: 16 km.

Varianty:
KOKO-MAN: jednotlivec – muž, pro obě disciplíny (běh i kolo)
KOKO-WOMAN: jednotlivec – žena pro obě disciplíny (běh i kolo)
KOKOŘÍNSKÝ PÁREČEK: žena + muž, nebo žena + žena (štafeta s předávkou plácnutím po doběhnutí do cíle běhu, volné rozdělení disciplín v párečku)
KOKOŘÍNEK: pro děti mladší 14 let je připraven závod v běhu na krátkou vzdálenost a další zábavné akce.

Více informací naleznete na stránkách akce.

Připravili jsme novou nabídkovou brožuru s ekologickými výukovými programy pro Středočeský a Liberecký kraj pro MŠ, ZŠ a SŠ na rok 2015. Programy je možné objednávat již nyní a naleznete je v sekci ekologické výukové programy Mělnicko a okolí.

V areálu Odborného učiliště pro žáky s více vadami, K Nouzovu 308, Praha 4, jsme vybudovali akumulační nádrž na dešťovou vodu, která bude sloužit k zavlažování výukových ploch včetně vertikální zahrady. Dešťová voda je odváděna ze střech učiliště potrubími do akumulační nádrže o objemu 4,9 m3. Dojde tím k výraznému ušetření pitné vody.

IMG_20141210_095057219

IMG_20141217_144549400

Připravili jsme nové nabídkové brožury pro MŠ, I. stupeň ZŠ, II. stupeň ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií a SŠ a vyšší ročníky víceletých gymnázií na rok 2015. Programy je možné objednávat již nyní a naleznete je v sekci ekologické výukové programy.

IMG_0707Za finanční podpory MČ Prahy 12 a MHMP jsme vytvořili 5 nových venkovních programů pro MŠ v rámci cyklu „Bádání v zahradě“. V těchto programech je kladen důraz na smyslové prožitky dětí a bližší poznání jejich zahrady a procesů, které mohou samy sledovat. Programy jsou založené na principu, že sama zahrada, její rostliny a živočichové, jsou dětem nejlepším učitelem. Rádi bychom vás upozornili na program Zahrada spí, který je v tuto chvíli aktuální vzhledem k ročnímu období. Více o programech najdete na stránkách venkovní programy, pro objednání programu stačí vyplnit formulář, nebo kontaktovat koordinátorku Kateřinu Röschovou na telefonním čísle +420 774 497 327 nebo na e-mailové adrese katerina.roschova@ekocentrumkoniklec.cz.

Srdečně Vás zveme na Mezinárodní konferenci o hospodaření se srážkovými vodami v zastavěných oblastech, která se bude konat v Praze dne 26. března 2015. Více informací naleznete na stránkách Počítáme s vodou.

PSV_Pozv210x95_300dpi (1)

Older Posts »
Poslední aktualizace: 2. 11. 2017