–          Rostliny jsou bezesporu nejdůležitější složkou zahradního jezírka a je jen na vás, kterým dáte přednost. Když chcete mít jezírko opravdu přírodní, tak je dobré vybírat pouze z našich původních druhů rostlin (tzn. vyvarovat se rostlin jako je např. tokozelka nadmutá neboli lidově vodní hyacint, Eichhornia crassipes ).
–          Výstavbou jezírka jsme si utvořili celkem tři samostatné prostory pro výsadbu rostlin. Samu vodní plochu si rozdělíme na první hlubší část jezírka (hloubka od 70 cm) a druhou okrajovou mělkou zónu (cca kolem 40 cm). Třetím prostorem je okraj jezírka, který je díky němu o poznání vlhčí než zbytek zahrady. Při větších deštích nám jezírko může přetéct právě do okrajové zóny a by to na pozemku nezpůsobilo velkou paseku, tak je dobré zde mít rostliny, které vodu zachytí. Dobrým řešením je udělat si kolem jezírka zasakovací průleh, který následně těmi rostlinami osázíme a bude nám tam přebytečnou vodu zadržovat (stačí kolem vykoupat mělký příkop a vysypat štěrkem).


–          Kde jakou rostlinu zasadíme si tedy budeme vybírat podle prostředí, které je pro ni charakteristické, v jakém se vyskytuje i v přírodě. Takže podle zón a jejich růstových forem budeme mít rostliny:

1)      Submerzní – rostliny ponořené pod hladinou (zóna s hlubokou vodou)

Růžkatec ostnitý (Ceratonium demersum), Růžkatec bradavičitý (C. submersum) – vytrvalé vodní byliny s rozvětvenou lodyhou vznášející se ve vodním sloupci nebo bezkořennou bází lodyhy a přeměněnými větvemi zakotvené ve dně. Na podzim klesá ke dnu a na jaře zase vyplouvá.

Stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum) – vytrvalá rostlina s větvenou lodyhou a jemnými zpeřenými listy. Kvete bíle od června do září. Při přebytku živin, se vám z něj v jezírku může vyklubat docela obtížný plevel.

2)      Emerzní – rostliny částečně plovoucí na hladině (zóna s hlubokou vodou)

Lakušník vodní (Batrachium aquatile) – vodní rostlina s dvojím typem listů. Plovoucí jsou lupenité okrouhlé, laločnaté a ponořené jsou niťovité vidličnatě až vícenásobně dělené. Kvete bíle od dubna do července.

Kotvice plovoucí (Trapa natans) – jednoletá plovoucí rostlina s dlouhým ponořeným stonkem, kořenícím na dně. Má krásné trojúhelníkové pilovité listy s nafouklými řapíky. Plodem je oříšek, který se u nás kdysi používal jako potravina.

Plavín štítnatý (Nymphoides peltata) – má srdčitě oválné plovoucí listy a kvete nálevkovitými žlutými květy po celé léto. K růstu mu stačí i nízká hladina vodního sloupce, při vhodných podmínkách se ale až přespříliš rozrůstá.

Voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae) – vytrvalá rostlina s oválnými u báze srdčitými listy. Květy jsou bílé se žlutým středem.

Řezan pilolistý (Stratiotes aloides) – vytváří růžici tuhých pilovitých listů podobných bromeliovitým rostlinám. Zpočátku je kořenující, při květu volně plovoucí. Květy se nám ukazují jen zřídka a to od května do září. Na podzim klesá ke dnu a na jaře opět vyplave.

Stulík žlutý (Nuphar lutea) – vytrvalá rostlina s široce eliptickými listy. Kvete v červnu až srpnu a to vcelku velkými ozdobnými žlutými květy.

Leknín bílý (Nymphaea alba) –  jedny z nejkrásnějších plovoucích rostlin. Vyznačuje se velkými nezaměnitelnými bílými květy. K dostání je nepřeberné množství jeho kultivarů. Opatrně však s jejich výsadbou, aby zcela nezastínily vodní plochu a tím i vodní rostliny pod hladinou. Množí se buď dělením v dubnu nebo semeny, která po uzrání přezimují ve vodě. Na jaře se pak vysévají do nádob, které se umístí v mělkých nádržích. Ve druhém roce se sazenice sázejí na dno jezírka.

3)      Mokřadní rostliny snášející zaplavení (okrajová, litorální zóna)

Šípatka střelolistá (Sagittaria sagittifolia) – vodní a bažinná vytrvalá rostlina s charakteristickým  ostře šípovitým tvarem listů. Kvete bíle od června do srpna.

Žábník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica) – vytrvalá rostlina s kopinatými až oválnými žebernatými listy a s bílými, na bázi žlutavými, květy. Ty jsou uspořádány v mohutných přeslenitých latách. Hojně se rozrůstá.

Rozrazil drchničkový (Veronica anagallis-aquatica) – vytrvalý mokřadní rozrazil, jež může dorůstat do 120 cm. Kvete světle modře od května do října.

Rozrazil potoční (Veronica beccabunga) – vytrvalá bylina s výrazně dužnatou lodyhou. Je poléhavá a tvoří husté porosty. Květy jsou tmavě modré a ukazují se nám v květnu a srpnu.

Blatouch bahenní (Caltha palustris) – všem jistě dobře známá vytrvalá poléhavá rostlina s kožovitými oválnými listy a výraznými žlutými květy.

Ďáblík bahenní (Calla palustris) – plazivá rostlina vhodná k zakrytí okrajů nádrží. Má srdčité lesklé listy a počátkem léta tvoří bílé květy.

Šmel okoličnatý (Butomus umbellatus) – patří k nejkrásnějším vodním rostlinám, listy jsou dlouhé čárkovité. Může být až 150 cm vysoká. Celé léto kvete růžovými květy.

Bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora) – vytrvalá bylina s křižmostojnými nebo přeslenitými listy. Žluté květy jsou uspořádány v hustých hroznech.

Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) – poléhavá rostlina s plazivým oddenkem, která se může použít k zakrytí okrajů nádrže. Kvete bíle nebo bílo-růžově začátkem léta.

Kosatec žlutý (Iris pseudacorus) – vytrvalá statná rostlina (do 150 cm) s dlouhými mečovitými listy a nepřehlédnutelnými žlutými květy. Kvete od května do června.

Orobinec (Typha spp.) – vysoké ozdobné rostliny s charakteristickým doutníkovitým květenstvím (palice). K zahradním jezírkům se většinou doporučují Orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), Orobinec širokolistý (Typha latifolia)  a Orobinec nejmenší (Typha minima)

Prustka vodní (Hippuris vulgaris) – vytrvalá atraktivní bylina s přeslenitými listy. Květy jsou drobné, zelené, nenápadné.

4)      Rostliny vlhkých, podmáčených stanovišť (periodicky přeplavovaná zóna okraje jezírka)

Tužebník jilmový (Fillipendula ulmaria) – vytrvalá vysoká bylina s přetrhovaně lichozpeřenými listy a bílými vonnými květy uspořádanými v hustých vrcholících. Je to léčivka používaná hlavně proti nachlazení a ke snižování horečky.

Kyprej vrbice (Lythrum salicaria) – vytrvalá fialově kvetoucí nepřehlédnutelná rostlina. Květy na dlouhých klasech se nám ukazují od červan do září.

Máta vodní (Mentha aquatica) – rostlina charakteristická vysokým obsahem siličných látek, díky kterým nám mimo okrasu může dobře posloužit např. v kuchyni. Kvete drobnými růžovofialovými kvítky uspořádanými do bohatých lichopřeslenů.

Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) – až dvoumetrová tráva s tmavě zelenými listy. Lata je úzce podlouhlá, laločnatá často načervenalá, zřetelně větvená, větévky až 5 cm dlouhé, drsné, za květu rozestálé.

Kostřava obrovská (Festuca gigantea) – vysoká tráva vyznačující se lesklými tmavě zelenými listy. Květní laty jsou velké 30 cm, velmi řídké, postranní větévky jsou při odkvětu hodně svěšené k zemi. Listy se na podzim zatahují.

Pomněnka bahenní (Myosotis palustris) – vytrvalá bylina s nebesky modrými květy se žlutě zabarveným středem složenými v mnohokvětých vijanech.

Ostřice (Carex spp.) – existuje docela velké množství našich původních mokřadních ostřic, které by se u vašeho jezírka výborně vyjímaly. Jako příklad uvádím tyto druhy: Ostřice nedošáchor (Carex pseudocyperus) , O. bažinná (C. limosa) , O. štíhlá (C. acuta) , O. ostrá (C. acutiformis), O. obecná (C. nigra), O. měchýřkatá (C. vesicaria), O. zobánkatá (C. rostrata).

Sítina (Juncus spp.) – sítin je u nás také větší množství. K jezírku se určitě hodí Sítina rozkladitá (Juncus effusus), S. klubkatá (J. conglomeratus), S. kostrbatá (J. squarrosus) nebo S. článkovaná (J. articulatus).

Pokud budete chtít snadno a levně některé z těchto rostlin získat, stačí se domluvit s někým , do již jezírko má. Většina z nich se totiž značně rozrůstá a ona osoba vám je určitě ráda poskytne.

Přidáno 9. 2. 2011

Poslední aktualizace: 1. 10. 2017