Osobních počítačů se dotýká jak problematika úspor energie, tak otázka předcházení vzniku odpadů spojeného s neustálým nakupováním nových přístrojů, které se může zdát nezbytné.

Osobní počítače jsou stále považovány, podobně jako většina elektroniky, za zboží, které rychle zastarává a je ho nutné neustále obměňovat. Přitom jejich komponenty obsahují přes 30 různých chemických prvků, např. olovo, nikl, rtuť, stříbro a zlato [1]. Na jejich výrobu je potřeba více energie, než následně spotřebují během svého provozu [2] a ani recyklace není levnou záležitostí. Přesto končí rok co rok desítky miliónů počítačů zbytečně ve šrotu. Je to nutné i v dnešní době? Vždyť počítače, které jsou svými možnostmi srovnatelné s dnes nabízenými přenosnými netbooky, se prodávaly již před mnoha lety. Kdo s nimi zachází s citem a dokáže je udržet v kondici, může se vyhnout předčasnému nákupu nového počítače a zabránit tak plýtvání surovinami, energií a vzniku odpadu.

V obchodě vám to neprozradí, ale dnes už nepotřebujete nejvýkonnější počítač, co je na trhu. Kdo svůj starší počítač využívá pouze pro nenáročné úkoly, jako je práce s Office programy, jednoduchá úprava fotografií, přehrávání multimédií nebo přístup k internetu, můžete pracovat s počítačem, který je i několik let starý. Již po roce 2004 se na trhu objevily procesory a komponenty, které ani nyní, po mnoha letech, výrazně nezaostávají v použitelnosti za dnešními levnými úspornými čipy, které tvoří jádro přenosných netbooků a v podstatě dostačují pro běžnou kancelářskou práci, včetně surfování na internetu a přehrávání multimédií. Navíc většina z těchto procesorů od obou nejvýznamnějších výrobců začala po roce 2003 podporovat moderní úsporné režimy pojmenované SpeedStep (Intel) a Cool’n’Quiet (AMD), které při správné konfiguraci systému umožňují hospodařit s energií.

Odchod zasloužilých počítačů do důchodu se odložil i díky masivnímu nástupu úsporných mobilních zařízení, které ačkoli poskytují výkon srovnatelný s mnoho let starými počítači, jsou určeny pro provoz posledních verzí operačních systémů a aplikací. Vývojářům nezbylo, než léty nabobtnalé kancelářské balíčky a programy zefektivnit, nebo navrhnout znovu a přemístit na web. Navíc v situaci, kdy je u mobilních zařízení velmi ceněna celková délka provozu na baterie, neunikne pozornosti žádný program, který jen tak zbůhdarma zatěžuje procesor a jiné komponenty. S takto optimalizovanými verzemi programů si pak hravě poradí i letitý počítač.

V reakci na nově vznikající webové aplikace se odehrála okolo roku 2011 malá revoluce, nebo chcete-li válka, mezi webovými prohlížeči. Dlouhé měsíce se bojovalo o „nejrychlejší“ prohlížeč – který umožní co nejplynulejší práci s moderními webovými aplikacemi jako Google Apps, Facebook nebo Live-Office (Office 365). A povedlo se, poslední verze prohlížečů jsou řádově rychlejší než například Internet Explorer 8, který se závodů neúčastnil. A vývoj se nezastavil. Po skončení rychlostních závodů se někteří výrobci webových prohlížečů zaměřili na neméně důležitou disciplínu: jak dobře hospodařit s pamětí, aby i po dlouhých hodinách běhu prohlížeče a desítkách až stovkách otevřených a zavřených záložek udrželi spotřebu paměti na uzdě. Velké pokroky zde udělal například Firefox od verze 14 a potěší majitele počítačů, kteří se potýkají s nedostatkem paměti (mají 1GB RAM nebo méně…).

Kdo svůj starší počítač využívá pouze pro nenáročné úkoly, jako je práce s Office programy, jednoduchá úprava fotografií, přehrávání multimédií nebo přístup k internetu a uvažuje o jeho výměně, měl by se napřed pokusit ujistit, zda se na původně vydatném prameni nul a jedniček neusadila vypasená žába.

Žába na dálnici
Vypasená žába se může brzy usadit i na novém počítači…

Díky moderním prohlížečům a webovým aplikacím nemá smysl odepisovat staré počítače pouze pro jejich věk, tak jak to bylo běžné dříve. V následující části článku přinášíme řadu doporučení, která by mohla vašemu počítači vdechnout nový život, nebo jej alespoň o pár let prodloužit.

1.   Přidejte paměť, vyměňte disk

Pokud máte méně než 2 GB paměti, zkontrolujte, zda ji je možné doplnit. Je potřeba jednak ověřit, zda ji váš operační systém dokáže využít a zda pro ni máte na základní desce volnou pozici, tzv. slot. Do počítače můžete dát i výkonnější procesor nebo grafickou kartu. Na internetových aukcích je lze pořídit za pár stokorun. Kompatibilitu komponent zjistíte nejlépe z manuálu k základní desce počítače, který snadno dohledáte na internetu.

Jako pokropený živou vodou se bude jevit počítač, u kterého vyměníte starý pevný disk za moderní SSD (Solid State Disk) bez pohyblivých částí.

2.   Zjistěte, co vytěžuje paměť

Pokud budete mít přehled o tom, jaké programy okupují paměť vašeho, budete schopni lépe předejít situacím, kdy systém začíná mít zpomalené reakce z důvodu přetížení. K tomu dobře poslouží program Správce úloh, který můžete otevřít klávesovou zkratkou Ctrl+Shift+ESC. Na záložce „Procesy“ si můžete nechat seřadit řádky sestupně podle sloupce „Využití paměti“. Pokud by následující obrázek pocházel z počítače s 1GB paměti, znamenalo by to, že 45% zabírá prohlížeč Opera, 11% Skype, 8% Acrobat Reader, následovaný antivirem Avast. Také se vám to zdá neuvěřitelně mnoho? Vždyť před pár lety se do počítačů montovala paměť 512MB!!!

Alokace paměti spuštěnými procesy

Pokud nevíte, ke kterému programu proces z prvního sloupce patří, zadejte jeho název do internetového vyhledávače. Určitě se nepokoušejte odstranit procesy, u kterých si nejste jisti, k čemu slouží. Jestliže se vám některé programy spouštějí automaticky po startu operačního systému, zamyslete se nad tím, zda byste je radši neměli aktivovat ručně až v okamžiku potřeby.

 3.   Odinstalujte všechny nepoužívané programy

Značná část programů, přesto že je nevyužíváte, spouští společně se startem operačního systému svého agenta, který je trvale přítomný v paměti. Agent má za úkol například stahovat z internetu aktualizace, nebo shromažďovat různé běhové informace. Pryč s nimi!

4.   Nemusíte mít poslední verze aplikací

Velká část oblíbených programů se nyní nabízí ve verzi s pořadovým číslem převyšujícím desítku. Profesionálové jistě nemají na výběr, brzy na nejnovější verzi přejdou a nebudou kvůli tomu váhat ani s nákupem nového počítače. Běžného uživatele ale pravděpodobně uspokojí verze o několik čísel nižší (například 4 roky stará), která svůj účel splní stejně dobře a na rozdíl od posledního vydání poběží plynule i na letitém počítači s osvědčeným operačním systémem, jako jsou Windows XP.

5.  Výjimkou jsou prohlížeče

Zcela naopak se to má s verzí webového prohlížeče. Díky vysoce konkurenčnímu prostředí doznaly tyto programy v posledních dvou letech výrazných změn, které se kromě implementace nových technologií projevily jak ve zvýšení rychlosti a stability, tak v některých případech i v optimálnějším využívání paměti. V situaci, kdy si prohlížeče běžně neváhají ukousnout i 50% u celkové paměti počítače, nelze tento parametr podceňovat. Spotřebu paměti posledních verzí je možné porovnat například testech, nazvaných „GrandPrix [3], které najdete na portále Tom’s Hardware.

Nelze neupozornit na jeden zcela běžný jev: mnoho uživatelů používá na svých počítačích osazených 1GB paměti (nebo dokonce méně) prohlížeč Chrome – a dostává se často do situace, kdy operačnímu systému dochází paměť a začíná mít velmi zpomalené reakce. Vysvětlení může nabídnout následující graf [4], který znázorňuje, jak jsou jednotlivé prohlížeče hladové po paměti. Na tomto místě je potřeba ocenit snahu vývojářů prohlížeče Firefox.

6.   FlashBlock: videa a reklamní bannery

Adobe Flash Player se nejčastěji na webových stránkách používá pro zobrazení graficky náročných reklamních bannerů, videí a v menší míře jako nezbytná součást samotné stránky (menu, navigace). Nemalá část výpočetního výkonu a paměti se tak spotřebuje na překreslování nevyžádaných reklam, což se nejčastěji projeví ve zpožděných reakcích při procházení obsahu stránek, nebo přepínání mezi záložkami.

FlashBlock

Naštěstí je možné ve většině používaných prohlížečů pomocí zásuvných modulů nastavit, že se Flash komponenty spustí až po kliknutí na ikonku FlashBlock. Jak správně nastavit tuto funkci v různých prohlížečích najdete například na následujících adresách:

Firefox http://flashblock.mozdev.org
Chrome http://www.chromeextensions.org/appearance-functioning/flashblock
Opera http://techie-buzz.com/how-to/flash-block-opera.html

7.   Použijte spolehlivý, ale efektivní antivirový program

Mnoho lidí si nainstalovalo antivirový nebo antispamový program, který již během startu operačního systému příliš intenzivním způsobem pátrá po možné infekci a dokáže o desítky sekund oddálit okamžik, kdy bude možné začít plnohodnotně pracovat. Dříve než si stačíte spustit svůj program, antivir již kontroluje a stahuje z webu aktualizace. Nejvíce postiženi jsou samozřejmě majitelé jednoprocesorových systémů s pomalými disky, nebo pomalým připojením k internetu. Pokud si prohlédnete grafy na blogu [5], uvidíte, že mnoho antivirových programů dokáže zpomalit spouštění operačního systému a aplikací až 2x.

8.   Vzdejte se fotografie na ploše

Kdo se při práci na počítači neustále pohybuje na hranici kapacity operační paměti, nebo ji běžně překračuje, může svému systému ulehčit tím, že místo celoplošné barevné fotografie se spokojí s jednobarevným pozadím plochy. To platí obzvláště pro majitele velkých monitorů: například při dnes běžném rozlišení 1680×1050 a 32bit barevné hloubce zabírá fotografie v paměti 6,8MB. Problémem není ani tak samotná absolutní velikost, jako spíše fakt, že předloha fotografie musí být celá k dispozici v operační paměti, kdykoliv je potřeba zobrazit plochu (např. při minimalizaci okna běžící aplikace), a to i v situaci, kdy se systému kriticky nedostává paměti. Že fotografie v paměti není připravena poznáte snadno: obsah plochy se vykresluje po malých kouscích – za překotné aktivity disku.

9.   Defragmentujte disk

Pokud by data souborů byla uložena na disku v souvislých nepřerušovaných blocích a soubory vyžadované společně (například při startu systému) by se nacházely blízko sebe, dařilo by se spouštět aplikace mnohem svižněji. Jelikož jsou ale data nových souborů ukládána do větších či menších mezer, které vznikly na místě dříve smazaných souborů, dochází k tzv. fragmentaci, kdy je pro načtení jednoho souboru potřeba navštívit několik míst na disku. Není výjimkou, že jeden jediný soubor může být na disku uložen ve stovkách až tisících fragmentech.

Přebytečné fragmenty umí odstraňovat tzv. defragmentační program, který se dodává jako součást Windows. Pokud jste jej již dlouho nepouštěli, tak tím určitě nic nezkazíte.

10.   Další tipy

  • do starších počítačů je možné na internetových aukcích za pár stokorun pořídit výkonnější kompatibilní procesor, paměť nebo grafickou kartu
  • jako pokropený živou vodou se bude jevit počítač, u kterého vyměníte starý pevný disk za moderní SSD (Solid State Disk) bez pohyblivých částí
  • pravidelně aktualizujte operační systém. Ujistěte se, zda máte nainstalovány servisní balíčky (servicepack)

Použité zdroje:

  1. http://www.ekoporadna.cz/files/projekty/vystupy_inspirace/kanc_technika.pdf
  2. http://www.networkworld.com/community/blog/computer-factories-eat-way-more-energy-runnin
  3. http://www.tomshardware.com/reviews/firefox-15-safari-6-web-browser,3287-12.html
  4. http://www.tomshardware.com/gallery/MemUse40TabsWBGP12-2,0101-351514-0-2-3-1-png-.html
  5. http://www.raymond.cc/blog/best-performing-speed-and-memory-usage-antivirus-and-internet-security-for-2010

Článek, který jste právě dočetli, samozřejmě nemůže zcela pokrýt toto poměrně rozsáhlé téma. Neváhejte se na nás obrátit s dotazy!


Ke stažení:

Jak prodloužit životnost počítače (.pdf)

Přidáno 11. 11. 2012

Poslední aktualizace: 1. 10. 2017