V současné době většina domácností v ČR využívá pouze pitnou vodu, navzdory tomu, že cca 50 % této spotřeby by mohla pokrýt voda užitková bez jakéhokoliv snížení komfortu.

V kontextu celosvětového nedostatku pitné vody se jedná o alarmující plýtvání. Navíc využívání podzemních zdrojů pitné vody, její následné čištění a vypouštění do řek přispívá k snižování zásob podzemní vody a desertifikaci krajiny. Snahy vodou v domácnosti šetřit tento problém pouze zmírňují, ale neřeší ho.

Alternativním zdrojem vody dostupným pro velké množství domácností je voda dešťová. Ta je v současné době v některých případech využívána k zavlažování, jiné využití je výjimečné. Roční srážkové úhrny kolísají na území ČR mezi 410 a 1700 mm. Na většině území je roční srážkový úhrn 600 – 800 mm. Za rok tedy můžeme ze střechy domu o zastavěné ploše 100 m2 se šikmou střechou z pálených tašek (určuje koeficient odtoku střechy, v tomto případě 0,75) získat průměrně přes 52 tisíc litrů vody (pro srovnání – jeden občan ČR průměrně spotřebuje ročně asi 33 tisíc litrů pitné vody, tato voda by tedy mohla pokrýt spotřebu užitkové vody více než tří lidí).

V České republice existuje několik firem zabývajících se konstrukcí zařízení pro sběr a využití dešťové vody. Je k dispozici velký výběr nádrží i dalšího vybavení umožňující využití dešťové vody od prostého vsakování na pozemku, přes využití na zahradě k zálivce, zásobování jezírka apod. až po plnohodnotný zdroj veškeré užitkové vody v celém domě (praní, splachování WC, úklid apod.). Překážkou širšího rozšíření těchto zařízení není technická stránka, ale nedostatečný zájem veřejnosti o tuto problematiku.

Velkým problémem vzhledem ke klimatické změně je odvodnění měst, způsobené tím, že se většina srážek dostává do dešťové kanalizace, do řek a tedy pryč z místa spadu. To má za následek narušení malého vodního cyklu, který má značný vliv na lokální klima. Ve velkých městech v ČR letní teploty stále častěji dosahují hodnot nebezpečných pro lidské zdraví, které přímo ohrožují životy některých skupin obyvatel. Většina srážek pochází právě z malého vodního cyklu. Pravidelné srážky udržují stálou hladinu spodní vody a zdravou vegetaci, která se na fungování malého vodního cyklu významně podílí. Pokud je narušen, ustávají časté mírné srážky a přibývá méně častých silných dešťů majících za následek erozi půd a další nežádoucí jevy.
Pokud jde o ekonomickou motivaci občanů k tomu, aby nebyla srážková voda odváděna do kanalizace, jedná se ve většině případů o snížení výdajů za pitnou vodu. Povinnost platit za odvod srážkových vod do kanalizace mají podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích mají až na výjimky majitelé všech nemovitostí, ve kterých je prováděna podnikatelská činnost. Pokud není množství odváděné vody přímo měřeno, vypočítává se na základě dlouhodobého srážkového úhrnu v oblasti a druhu a plochy nemovitosti.

Nicméně v okolních státech mají všichni občané povinnost platit (nemalé částky) za odvádění dešťové vody do kanalizace a dříve nebo později můžeme čekat podobný postup i u nás.

Přidáno 10. 6. 2010

Poslední aktualizace: 20. 7. 2017