O bolševníku

Bolševník velkolepý je jednou z nejnápadnějších a zároveň i nejproblematičtějších invazních rostlin u nás. Na přirozených stanovištích potlačuje druhovou bohatost, způsobuje nemalé ekonomické ztráty a může mít také dopad na lidské zdraví. Obsahuje totiž fototoxickou látku, která po potřísnění kůže způsobuje v reakci s UV paprsky podráždění, zčervenání pokožky a vznik puchýřů.

Domovinou bolševníku jsou vysokohorské vlhké louky a břehy vodních toků na Kavkaze. Mezi další druhy bolševníků šířící se především v severní Evropě patří bolševník sosnowský a perský. Vzhled bolševníku velkolepého je impozantní a nezvyklý. Již z velké dálky se dá poznat díky své až pětimetrové výšce, rozložitému růstu a obřímu bílému květenství. Této své výjimečnosti nejspíše dluží za možnost rozšířit se mimo svůj domovský areál. V České republice se opravdu původně pěstoval jako okrasná rostlina v zahradách a parcích, a to především v lázeňských městech západních Čech. Tato oblast se u nás pořád řadí k ohnisku výskytu druhu na území České republiky. K jeho rozšíření přispěli ale také včelaři, protože jej s oblibou vysazovali jako medonosnou rostlinu.

V České republice je místy bolševník velmi hojný a dále se dobře šíří podél silnic, železnic a vodních toků. V příznivých podmínkách, kdy má dostatek vody a živin, kvete okamžitě v prvním roce. Jestliže mu však nevyhovují, dokáže klidně až 12 let počkat. Pokud se náhle podmínky změní v příznivé, tak hned do druhého roku vykvete. Tato plasticita jeho šíření obrovským způsobem nahrává. Jedna rostlina bolševníku dokáže vyprodukovat ohromné množství semen – uvádí se 10 000–20 000, max. 50 000. Semena jsou malá a lehká, a tak se dobře šíří, především pomocí větru a vody.

Bolševník se v posledních letech významně šíří podél silnice R4 u Mníšku pod Brdy (Autor fotografie: Adam Veselý).

Bolševník se v posledních letech významně šíří podél silnice R4 u Mníšku pod Brdy (Autor fotografie: Adam Veselý).

Kde tedy na bolševník v Praze a blízkém okolí můžeme narazit?
V létě roku 2014 probíhalo v rámci projektu Ekocentra Koniklec s podporou grantu Hlavního města Prahy mapování invazních druhů rostlin podél malých vodních toků v okolí Prahy. Mapování bylo zaměřeno na zjištění rozšíření těch „nejproblémovějších“ invazních rostlin, mezi které bolševník velkolepý bezesporu patří. Zkušení botanici prozkoumali více než 160 říčních kilometrů všech levostranných přítoků Vltavy a jednoho přítoku Berounky v Praze. Mapovalo se od Únětického potoka s ústím u Roztok u Prahy na severu po Radotínský potok ústící v Radotíně na jihu. U každého potoka věnovali pozornost všem přítokům a prošli a prozkoumali i jejich břehy. Zvláštní pozornost byla věnována silnici R4 od Mníšku pod Brdy v okrese Praha-západ po Lahovice v oblasti hlavního města Prahy, kde se v současné době právě bolševník velkolepý šíří.

V mapované oblasti bylo zaznamenáno celkem 15 lokalit bolševníku velkolepého. Není to mnoho, ale s vidinou dalšího snadného šíření ani málo. Lokality se nacházely v mapovaném úseku silnice R4, u Bojovského, Litovicko-Šáreckého a Kyjovského potoka. Nejrozšířenější však byl v jižní části oblasti, u Bojovského potoka podél silnice R4 v okolí Mníšku pod Brdy, kde jej bylo zaznamenáno úplně nejvíce. Populace byly většinou velké a čítaly nad 100 jedinců.

Porosty bolševníku na březích Bojovského potoka (Autor fotografie: Zita Červenková).

Porosty bolševníku na březích Bojovského potoka (Autor fotografie: Zita Červenková).

Nezbytnost prevence

A co se bude dít se zjištěnými údaji dál? Hlavním výstupem projektu jsou mapy rozšíření druhů, které bude dále využívat především Odbor ochrany prostředí, Oddělení péče o zeleň magistrátu města Prahy, jemuž budou naše zjištění sloužit jako podklady pro další nakládání s těmito druhy. To však neznamená, že ve zmiňované oblasti bylo už všechno uděláno a že není třeba na bolševník dávat nadále pozor. Kontrola míst, kde se vyskytoval, bude potřeba i nadále. Ten, kdo jej má na svém pozemku by měl zajistit jeho likvidaci sám. Pokud jej uvidíte růst ve volné přírodě, tak byste to měli oznámit na svém obecním úřadě nebo můžete kontaktovat Odbor ochrany proti škodlivým organismům ÚKZÚZ. Více o tom, jak při nálezu bolševníku nebo i jiného invazního druhu postupovat, naleznete na webových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny.

Bolševník zvládá růst i na mírně zastíněných lokalitách – břehové porosty Kyjovského potoka (Autor fotografie: Adam Veselý)

Bolševník zvládá růst i na mírně zastíněných lokalitách – břehové porosty Kyjovského potoka (Autor fotografie: Adam Veselý)

Autor: Mgr. Veronika Kalníková

Zdroje
Lhotská M. [ed.] (1987): Ako sa rozmnožujú a razširujú rastliny. Obzor, Bratislava.
Mlíkovský J. & Stýblo P. [eds] (2006): Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. Český svaz ochránců přírody, Praha.
Nentwig W. [ed.] (2014): Nevítaní vetřelci, Academia.
Nielsen Ch., Ravn H. P., Nentwig W. & Wade M. [eds] (2005): Bolševník velkolepý. Praktická příručka o biologii a kontrole invazního druhu. Forest & Lanscape Denmark, Denmark.
Perglová I., Pergl J., Pyšek P. & Moravcová L. (2007): Bolševník velkolepý – mýty a fakta o ekologii invazního druhu. Živa 4: 153–157
http://www.invaznirostliny.cz/druhy/bolsevnik-velkolepy


Projekt byl podpořený grantem Hlavního města Prahy.

Přidáno 3. 11. 2015

Poslední aktualizace: 20. 7. 2017